Témata
Reklama

Plzeňská konstrukce bourá předsudky

18. 12. 2007

Postavení Fakulty strojní plzeňské Západočeské univerzity je mezi našimi vysokými školami strojního zaměření výjimečné. Lví podíl na tomto faktu má katedra konstruování strojů, která díky svým níže uvedeným aktivitám nemá v této oblasti u nás srovnání.

Tento fakt je z velké části pravděpodobně dán i tím, že oblast Plzeňska je historicky strojírenskou baštou a mnoho lidí z praxe své aktivity přesunulo na akademickou půdu a své předchozí kontakty proměnilo ve spolupráci prospěšnou oběma stranám. To je i případ profesora Ing. Stanislava Hosnedla, CSc. Výsledky práce jeho kolektivu nad rámec překračují evropský region. Bylo nám ctí, že přijal pozvání k rozhovoru.

Reklama
Reklama
Reklama
Prof. Ing. Stanislav Hosnedl, CSc. Narozen 7. 10. 1942 v Domažlicích. V roce 1964 absolvoval Fakultu strojní (FST) Vysoké školy strojní a elektrotechnické (VŠSE), nyní Západočeské univerzity (ZČU) v Plzni, obor konstrukce obráběcích strojů. Pracoval 26 let v různých funkcích v konstrukci a výzkumu ve Škodě Plzeň. Od roku 1990 působí dosud na ZČU v Plzni, katedře konstruování strojů (KKS), do r. 2000 jako její vedoucí. V letech 2001–2006 byl proděkanem FST pro vnější vztahy. Profesorem byl jmenován v r. 2002. Je autorem nebo spoluautorem 3 knih (2x ČR, 1x USA), 2 vynálezů, více než 150 publikací (z toho přes 65 zahraničních), 1 rozsáhlého SW systému používaného již přes tři desetiletí v průmyslu i ve výuce, více než 100 výzkumných zpráv, více než 30 realizovaných průmyslových projektů v praxi a má trvale aktivní spolupráci s průmyslovými podniky a vývojovými institucemi. Byl, příp. je řešitelem nebo spoluřešitelem 24 výzkumných a 12 pedagogických projektů, vedoucím řešitelem výzkumného záměru MŠMT ČR (1999–2004). Je školitelem 5 dokončených a 5 studujících doktorandů. Byl předsedou nebo členem vědeckých výborů přes 40 mezinárodních a 10 národních konferencí a pořadatelem 12 mezinárodních workshopů. Je zakládajícím členem jedné a členem dvou mezinárodních společností a předsedou nebo členem tří jejich výborů, členem redakční rady zahraničního časopisu (UK, 2000–2006), obdržel 5 mezinárodních ocenění (Finsko, 2x Švýcarsko, VB, USA), má 23 zahraničních a 58 tuzemských citací. Je předsedou oborové rady Stavba strojů a zařízení, předsedou nebo členem komisí pro jmenovací a habilitační řízení, státní doktorské zkoušky, komisí pro obhajoby dizertačních prací a komisí pro státní závěrečné zkoušky na ZČU v Plzni, ČVUT v Praze, VUT v Brně, TU v Liberci, VŠB-TU v Ostravě a na TU v Žilině.

MM: Pane profesore, vaše skupina AEDS SIG je u nás a zejména ve světě známa v souvislostech s Engineering Design Science. Jak byste tuto oblast charakterizoval?

Prof. Hosnedl: Engineering Design Science (EDS)v českém jazyce trochu pejorativně znějící „konstrukční věda“, je relativně nový vědní obor, rozvíjející se ve světě teprve od čtyřicátých letech minulého století. Po řadě vývojových etap dospěl vývoj poznatků EDS pro konstruování v posledním období do kvalitativně nové úrovně, označované jako znalostmi integrované systémové konstruování. Zjednodušeně jej lze přirovnat k hledání konstrukčního řešení na rámcově doporučené optimální cestě v „mapě“ systematicky uspořádaných a provázaných poznatků z teorie i praxe. Tento přístup oproti klasickému metodickému procedurálnímu přístupu výrazně podporuje tvůrčí konstrukční kreativitu, přičemž navíc umožňuje optimálně využívat i „postupové“ metodiky, zavedené intuitivní postupy, a pokud je třeba, i postupy „pokus – omyl“. Řešení se pak ale vždy vrací do základní „mapy“ a opět optimálně pokračuje podle dalších aktuálních požadavků a omezení. „Mapa“ EDS přitom trvale poskytuje prostředí pro průběžná i finální hodnocení (kontroly) kvality řešení, která musí být prováděna pouze systematicky. Samozřejmě že tvůrčí schopnosti konstruktérů zůstávají nadále nezastupitelné, neboť sebelepší „mapa“ nemůže nahradit nedostatečný „orientační“ smysl.

Letos v srpnu se workshop AEDS & DTRM konal v Paříži. Pohled je na diskusi u kulatého stolu, kterou moderuje prof. Hosnedl.

MM: Je na vaší katedře tento přístup ke konstruování již uplatňován?

Prof. Hosnedl: Ano, před čtyřmi lety jsme například zavedli semestrální konstrukční projekty, v nichž se studenti čtvrtého ročníku v týmové spolupráci seznamovali s EDS při konstruování hlavových opěrek pro osobní automobil. Řešení projektů prokázalo, že i nezkušení studenti, z nichž část ani nebyla z oboru doprava, dokázali efektivně využít poskytnutou „mapu“ poznatků EDS k cílevědomé formulaci všech klíčových, a to i „skrytých“ požadavků k vlastnímu konstrukčnímu řešení. Nejlepších 10 projektů bylo vybráno do soutěže vyhlášené ve spolupráci se zadavatelskou firmou Grammer CZ Tachov. Ředitel M. Kořínek vysoce ocenil dosažené výsledky a nabídl autorům nejlepších projektů prezentaci ve vývojovém centru firmy Grammer AG.

MM: Studenti 4. ročníku tedy prezentovali své semestrální projekty i v zahraničí?

Prof. Hosnedl: Ano, navštívili jsme vývojové centrum v Ambergu, kde nás přivítali viceprezident firmy H. Übelacker a viceprezident výzkumného a vývojového centra G. Delling s dalšími členy managemetu. Po představení svých projektů studenti pohotově reagovali na dotazy a v diskusi prokázali, že řešeným problémům velmi dobře rozumí. Viceprezident Delling přirovnal prezentované projekty k diplomovým projektům německých studentů. Velice přitom ocenil, že naši studenti dospěli v rámci 2 až 3 měsíců k podobným nebo i shodným nápadům, ke kterým oni v jejich vývoji právě došli. Těmito přístupy je však samozřejmě u nás dlouhodobě ovlivněna i většina diplomových i disertačních prací, vesměs řešených v přímých vazbách na průmyslovou praxi.

I plzeňský workshop AEDS se neobejde bez podnětných reakcí na právě vyslechnuté přednášky.

MM: To zní velice zajímavě, má tento pilotní projekt nějaká pokračování?

Prof. Hosnedl: Ano, po tomto prvém projektu jsme zapojili i studenty a studentky Ústavu umění a designu (UUD) na Západočeské univerzitě v Plzni. Velmi nás potěšila symbióza těchto dvou zdánlivě protikladných profesí i zájem a úsilí studentů. Cenné však opět byly zejména velmi příznivé odezvy na výsledky projektů ze zadávajících průmyslových podniků. V roce 2005 to bylyChirana Dental Piešťany, Flabeg Domažlice a Škoda Transportation Plzeň. Projekty byly též prezentované v univerzitní galerii na výstavě UUD s názvem Design2. Výstava měla velmi příznivý ohlas a díky ní jsme získali i další partnery pro spolupráci, kterými letos jsou Astos Aš, Linet Želevčice a koda AutoMladá Boleslav. Kromě toho jsme získali i podporu od firmy Autodesk. V posledních letech tak již řešíme se studenty po třech oborově různorodých tématech rozdělených do cca 15 týmů po 5 – 6 konstruktérech a designérech.

MM: Můžete nám v krátkosti představit odborné zázemí těchto a dalších vašich aktivit souvisejících s EDS?

Prof. Hosnedl: Poznatky EDS rozvíjíme jednak v rámci výzkumných projektů, jednak ve spolupráci s našimi i zahraničními odborníky. Zázemí nám k tomu poskytuje především naše mezinárodní odborná skupina Applied Engineering Design Science (AEDS) SIG. Skupina je jednou z 11 skupin prestižní celosvětové organizace Design Society (DS), registrované v Glasgow. Naše skupina byla založena v roce 2003 na výzvu řídicího výboru DS. Současnými členy jejího řídicího výboru jsou prof. Eder z kanadské Royal Military College, prof. Birkhofer z technické univerzity v Darmstadtu, prof. Weber z univerzity v Illmenau, doc. Marek z Toshulin a já tomuto výboru předsedám. Čestným členem in memoriam je jeden z celosvětově uznávaných nestorů EDS prof. Hubka, dr. h. c., který se v devadesátých letech minulého století u nás významně podílel na implementaci a rozvoji EDS v našich podmínkách. Na katedře konstruování strojů jsou do činnosti AEDS SIG nejaktivněji zapojeni proděkan FST doc. Vaněk a dále ing. Barták, ing. Srp, ing. Dvořák a J. M. King.

Prezentace studentských projektů Grammer v Ambergu.

MM: Znamená to, že skupina AEDS má sídlo v Plzni na katedře konstruování strojů?

Prof. Hosnedl: Ano, předseda a národní výkonný výbor skupiny AEDS jsou z naší katedry a z vedení Fakulty strojní. Skupina je začleněna do organizace Fakulty strojní jako neformální výzkumný tým.

MM: Jaké jsou další činnosti a nástroje vaší skupiny AEDS?

Prof. Hosnedl: Hlavní náplní skupiny je výzkum, rozvoj a uplatnění EDS ve výuce a v praxi. K tomu významně přispívají workshopy pořádané téměř každoročně na podzim v Plzni. V roce 2006 jsme oslavili již 15. výročí našich EDS aktivit a letos již 10. výročí workshopů AEDS (dříve WDK), pokud ovšem nepočítáme dva úspěšné zahraniční workshopy AEDS na prestižních konferencích Design 2006 v Dubrovníku a na letošní ICED 2007 v Paříži. Účastníci workshopů přivážejí nejaktuálnější příspěvky k diskusím s náměty i tématy, kudy by se měla EDS ubírat. Dalším novým, ale významným projektem ve spolupráci se Studijní a vědeckou knihovnou Plzeňského kraje je založení Mezinárodní Hubkovy knihovny EDS v Plzni na památku prof. Hubky. Tato knihovna je unikátní sbírkou publikací z oboru EDS umožňující v Plzni dále rozvíjet podmínky pro studium jak EDS, tak i např. psychologie, řízení, historie a dalších aspektů konstruování. V neposlední řadě je viditelným výsledkem našich aktivit a mé vědecké spolupráce s prof. Ederem naše společná kniha Design Engineering – A Manual for Enhanced Creativity o 650 stranách, která byla letos vydána nakladatelstvím CRC Press Taylor & Francis Group v USA.

MM: Probíhá nějaká spolupráce se zahraničními institucemi?

Prof. Hosnedl: Samozřejmě, je to dáno již tím, že naše skupina AEDS je zastřešena celosvětovou organizací Design Society a že řídicí výbor skupiny je složen ze světově uznávaných osobností v oboru EDS. Spolupráce skupiny se zahraničím spočívá v práci ve výborech Design Society, ve vědeckých výborech prestižních mezinárodních konferencí, v lektorování odborných příspěvků přihlášených do impaktovaných mezinárodních odborných časopisů a na prestižní mezinárodní konference, v účasti našich studentů a doktorandů na zahraničních kurzech a stážích apod.

MM: A jak je to se spoluprací s průmyslovými partnery v ČR?

Prof. Hosnedl: Zde je situace velmi příznivá zejména v rámci zmíněných studentských semestrálních projektů, dalších diplomových projektů i doktorských dizertačních prací. Přímá spolupráce s průmyslovými podniky v oblasti EDS je doposud v počátcích, ale již připravujeme i konkrétní projekty s vybranými průmyslovými partnery, zejména s výrobcem karuselů Toshulin.

MM: Čím je podle vás ovlivněno doposud omezené využití nových progresivních přístupů EDS v průmyslové praxi?

Prof. Hosnedl: Pro průmysl je obtížné implementovat a testovat nové metody a přístupy, firma musí v první řadě vydělávat. Proto se snažíme optimálně využít zejména univerzitního prostředí a mj. např. pomocí uvedených studentských projektů prokázat, že progresivní přístupy konstruování s využitím EDS mohou přinést podnikům větší komplexnost a flexibilitu konstrukčního procesu, a tím i zvýšení konkurenceschopnosti jejich technických produktů a následně i zisku. Jsme přesvědčeni, že další vývoj se tímto směrem bude ubírat, podobně jako například ještě před nedávnem probíhal s také jen zpočátku "akademickými" CA a IT technologiemi, mechatronikou atd.

Děkuji vám za rozhovor a přeji další úspěchy ve vašem snažení.

Za MM Průmyslové spektrum

Roman Dvořák

ZČU v Plzni

//www.kks.zcu.cz

Reklama
Vydání #12
Kód článku: 71217
Datum: 18. 12. 2007
Rubrika: Servis / Technické školství
Autor:
Firmy
Související články
Elektronická dvojčata

Slyšíme-li slovo „dvojčata“, představíme si mnohé, od úplně stejných dětiček ve stejných šatičkách až po smutně proslulé newyorské mrakodrapy. Málokdo z nás by si však představil dva malé chlapce – Petra a Pavla Bařinovi – kteří, místo aby běhali za míčem, sedí u stolu a vybaveni stejnými pájkami tvoří různé svíticí nebo hýbací doplňky ke svým hračkám...

Technická soutěž EBEC 2020

Již po dvanácté proběhne na VUT v Brně lokální kolo soutěže EBEC (European BEST Engineering Competition). Ta se pyšní statusem největší soutěže pro studenty technických vysokých škol v Evropě. Soutěží se na lokální, regionální a celoevropské úrovni. Letošní finále se uskuteční ve Varšavě.

Elektromobilita pro energetickou nezávislost

Téměř veškeré hlavní fosilní zdroje energie planety – ropa nebo uhlí, se nacházejí v nějak problematických oblastech, ať už místem, nebo politicky, či ekonomicky, a závislost na nich je snadno zneužitelná. Proto je snaha o energetickou samostatnost tak strategicky důležitá pro celou Evropu.

Související články
Jak vytvořit draka

Už několikrát jsme v našem časopise představili formule, které jsou dílem studentů českých technických univerzit. Mezi nimi rozhodně nesmí chybět ta, která spatřila světlo světa na VUT v Brně – dravý i elegantní Dragon 9.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Studentská formule pro světové autodromy

Ve středu 22. května letošního roku se mohli příznivci rychlých aut zúčastnit slavnostního odhalení formule Vector 05, kterou sestavili studenti VŠB – Technické univerzity Ostrava. Cílem studentského týmu Formula TU Ostrava bylo postavit již pátý monopost konkurenceschopného závodního vozidla kategorie pro spalovací motory a získat zkušenosti ve využití standardních a nestandardních technologií, a samozřejmě vyhrát na mezinárodních závodech Formula Student.

Firmy oceňují studentskou mezioborovou spolupráci

Už po patnácté se na Západočeské univerzitě v Plzni uskutečnil ojedinělý výukový projekt DESING, v němž studenti z několika zdejších fakult pracují v multioborových týmech na tématech zadaných průmyslovými podniky. Vyvrcholením jeho, již 15. ročníku, byl jubilejní 10. mezinárodní workshop, který proběhl začátkem dubna ve Vědeckotechnickém parku Plzeň. Čtyři nejúspěšnější plzeňské a dva bavorské studentské týmy tu v anglicky vedených prezentacích představily návrhy svých technických produktů.

České a slovenské odborné školství

Přinášíme vám pohled na problematiku školství a jeho vliv na tvorbu vyspělé ekonomiky očima dvou odborníků - slovenského výzkumného pracovníka a podnikatele prof. Milana Gregora a podnikatele a neústupného reformátora českého školství ing. Jiřího Rosenfelda. S oběma dotyčnými jsme v předchozích vydáních realizovali profilové rozhovory mapující jejich dosavadní profesní příběh. Oblast školství jsme z nich vyjmuli pro tento komplexní pohled, který ve společném regionálním kontextu spatřujeme za velmi poučný a inspirující. Názory vycházejí a jsou opřeny o bohaté zkušenosti jejich působení jak na akademické půdě, tak i v byznyse.

Česko a Sasko společně pro plasty

Pracovní skupina zabývající se technologiemi plastů a vláknových kompozitů se na Vysoké škole v Žitavě/Zhořelci (Hochschule Zittau/Görlitz) začala postupně ustavovat v zimním semestru roku 2015.

Česko-francouzskou cestou vzhůru

Kombinace magisterského titulu z oboru Industrial Engineering na VUT a inženýrského diplomu ze školy Arts et Métiers – to je dokonalý startovní můstek pro uplatnění ve špičkových zahraničních firmách. Pro brněnskou rodačku Pavlínu Trubačovou to byl začátek profesní cesty do CERNu.

Český manažer, technolog i dobrodruh

Jan Jakoubek je poměrně netypickým příkladem člověka, kterého lze s jistou nadsázkou nazvat „self made man“. A to i přesto, že jeho kariéru spoluutvářely i odborné školy a univerzity, včetně pražské ČVUT.

Český mozek pro světové vozy

Rozhodnete-li se pořídit si nový vůz, pravděpodobně nebudete znát člověka, který rozhodl o konkrétním dílu, jež bude součástí automobilu. Pokud však tím vozem bude Škodovka, pak je velmi pravděpodobné, že mužem, který o mnohém ve vašem voze rozhodoval, je Ing. Radek Urbiš, PhD., MBA.

České vize pro evropské plastikářství

Od raného mládí to šluknovského rodáka Zdeňka Rybczuka táhlo ke strojařině. Navzdory tomu je dnes vrcholovým manažerem v oblasti plastikářství – konkrétně působí ve firmě Coveris Rigid Zell Deutschland na pozici ředitele výroby a obchodu. Jaká byla jeho životní cesta a jak se stalo, že „konvertoval“ od kovů k plastům?

Světový design s českými kořeny

„Kolikrát jste se snažili otevřít dveře na špatnou stranu? Mně se to stává neustále,“ říká známá designérka, působící momentálně v Mnichově, Charlota Blunárová.

Výzkum, vývoj, simulace - z Čech až na konec světa

„Všeobecný přehled je vlastně to nejlepší, co styl vysokoškolského vzdělání v Česku mladým lidem dává. Ještě zlepšit jazyky a máme – s malou nadsázkou řečeno – celou Evropu v hrsti.“ To jsou slova Ing. Jakuba Jelínka, vedoucího Střediska virtuálních simulací v německé společnosti TÜV SÜD Czech, které se věnuje nejen zkušebnictví a testování.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit