Témata

MM Podcast: Glosa - Podvrtnutý kotník českého Honzy

Dostali jsme se do slepé uličky. Inflační spirála roztočila míru požadavků na valorizaci mezd v komerční sféře, která bohužel aktuálně při snižování subdodavatelských marží není možná. To vše je přikrmováno neustálým zvyšováním platů ve státní správě na úkor většího zadlužování státu v době krize. Kdo by měl v komerční sféře v pozici řádného hospodáře odvahu na takovéto populistické činy? 

Tento článek je součástí seriálu:
MM Podcast
Díly
Roman Dvořák

Je absolventem oboru Strojírenská technologie Fakulty strojní ČVUT v Praze, kde nakonec nedostudoval kombinovanou formu doktorského studia (...). V roce 1997 nastoupil do vydavatelství Vogel Publishing na post odborného redaktora vznikajícího strojírenského titulu MM Průmyslové spektrum. V roce 1999 přijal nabídku od německého vlastníka outsourcingovat titul do vlastního vydavatelství. 

Reklama

Tuzemský pracovní trh nemá v současné době obsazeno 350 tisíc pozic. I přes to, že jsme si prošli největší krizí moderních dějin a její zásadní ekonomický „dozvuk“ se teprve projeví strmým růstem inflace, na volné pracovní síle se to díky štědrým vládním podporám neprojevilo téměř vůbec. Firmám, které před příchodem covidu balancovaly na hranici života a smrti, to uměle prodloužilo život o další období, a tak na úřadech práce máme nyní registrováno o necelé jedno procento více lidí než před koronakrizí, něco kolem 250 tisíc. Evergreenem je: Kolik z nich však chce skutečně pracovat?

Jak ale nedostatek zaměstnanců limituje zotavení české ekonomiky? Je to skutečně ta největší brzda našeho postcovidového restartu? Byznys si své lidi nakonec vždy nějak obstará, jen mu musí stát podat pomocnou ruku a nekomplikovat mu život, např. při náboru lidí v zahraničí. 

Stále přetrvávajícím problémem, který nás nejvíce paralyzuje a dostává již do skutečně kolapsového stavu, je ale situace v dodavatelsko-odběratelských řetězcích. Struktura zahraničního obchodu se velmi rychle změnila – svět se posunul do fáze, kdy výrobek několikrát oběhne celý svět, než si najde svého konečného spotřebitele. Výrazně včleněni do sítě globální ekonomiky jsme se postupně stali nedílnou součástí tohoto modelu. Jelikož nemáme dostatečné zdroje nerostných surovin, musíme je dovážet, stejně tak jako surové železo, kovové či nekovové konstrukční materiály. A pokud bychom si chtěli zvolit nového dodavatele, závazky vůči našim odběratelům nám to nedovolí. Poněvadž jsme proexportně zaměřenou ekonomikou, většina naší produkce se skládá z dovážených vstupních materiálů a komponent, přetvořených a smontovaných, a následně směřujících zpět přes hranice. V této chvíli se tak nacházíme uprostřed té nejhorší konstelace nefungujícího organismu. Byly přerušeny klíčové výrobní kapacity a ten náš tzv. restrukturalizovaný český Honza, kterého jsme plni odhodlání vyslali na zkušenou do světa, zaškobrtl a utrpěl zranění. Doufejme že ještě stále slučitelná s plnohodnotným životem. Logistika kolabuje, chybí kontejnery a přepravní kapacity na vodě i na souši. V Německu již asociace VDMA vyzývá stát k řešení. A u nás? Diskutujeme ostošest.

Je nad slunce jasné, že ve firmách jsou potřeba kvalifikovaní lidé a ty je nutno zaplatit v přímé úměře náročnosti nabízených pozic. Na to si ale musíme napřed vydělat vyšší efektivitou činností. Na úkor snížení objemu nízkoprofitové výroby zvyšovat přidanou hodnotu finálních sestav. Na této cestě jsou klíčoví lidé s excelentními znalostmi. Stát by měl vstoupit do systému vzdělávání a začít podporovat potřebné obory, v nich vychovávat excelenci a upozaďovat neperspektivní profese. Hospodářská politika by se měla z dlouhodobého hlediska věnovat eliminaci nesouladu poptávky s nabídkou, školy by měly více spolupracovat s byznysem a dávat takové znalostní kompetence, které firmy požadují. Neustále hovoříme o nutnosti změny školství, celého systému, od základních škol až po vysoké. Pokud zamýšleným krokem k reformě terciárního vzdělávání bylo před pěti lety zrušení Akreditační komise a její nahrazení Národním akreditačním úřadem, úmysl se absolutně minul účinkem. Způsobilo to mj. boj lidských individualit uvnitř tohoto systému a napětí směrem k vysokým školám… Obdobné tristní fungování vidím v Radě pro výzkum, vývoj a inovace. Její zasedání je často tragikomická činohra hodna Ceny Thálie pro některé aktéry za předvedené herecké výkony. A veřejné vystupování jejích členů s odznakem RVVI hrdě na klopě, např. k úpravám profesního VŠ vzdělávání, deklaruje absolutní neznalost současných potřeb. To vše hází ještě tmavší stín na již tak pošramocenou pověst této instituce. 

Buďte zdrávi na těle i na duchu, a přes to všechno si nadále udržujte zdravý rozum.

Váš Roman Dvořák

Související články
Nevyléčitelná nemoc českého průmyslu

V současnosti je realita České republiky, jako malé exportní země, která nemá mnoho domácích firem se svými vlastními finálními výrobky prodejnými do celého světa velmi nebezpečná, neboť zkrachují-li naši odběratelé, zkrachujeme s nimi. Jsme pouze zemí nádeníků a hrozí nám novodobé nevolnictví. Z pozice subdodavatele je dnešní výše přijímaného státního dluhu nesplatitelná.

Život podle profesora Kassaye

Profesor Štefan Kassay se řadí mezi klíčové osobnosti podnikatelského a vědeckého života, a to nikoliv pouze na Slovensku, ale i v okolních evropských zemích. Vyučil se jako soustružník a díky své neskonalé touze po poznání se vypracoval mezi evropskou elitu a nenašli byste zde jemu rovnému, který by dokázal v takové míře integrovat podnikatelské, ekonomické, vědecké, pedagogické a diplomatické znalosti, jako právě profesor Kassay. V oblasti vědy a vzdělávání vidí zásadní impuls pro rozvoj jednotlivce a společnosti a proto mj. založil svoji nadaci, která tyto kroky podporuje.

V on-line byznysu chybí lidská chemie

Online platforma se i díky pandemii koronaviru stala hitem posledních tří měsíců. Někteří podnikatelé dokonce tvrdí, že se velká část byznysu a obchodování přesune do online prostředí. Bude tento fenomén přetrvávat, změní se konečně české montovny na podniky s přidanou hodnotou, a proč by Čechům mohla i krize prospět? Na to jsme se zeptali ekonoma a člena Národní ekonomické rady vlády Lukáše Kovandy.

Související články
Od vydavatelství po startupy

Jiří Hlavenka není pro mnoho lidí neznámou osobností. Jde o člověka, který stál u zrodu vyda-vatelství i nakladatelství Computer Press a později i u prvního interaktivního webu o počítačích a počítačových technologiích, kde se neznalci mnohdy dozvěděli i odpověď na svou otázku. Jiří Hlavenka se ale v současné době věnuje investování do projektů, které mají smysl, a tak jeho jméno figuruje především u webu Kiwi.com, který vám najde - třeba i na poslední chvíli - nejlepší a nejlevnější letecké spojení kamkoli. Někdy může let po více "mezidestinacích" sice trvat déle, ale vždy se můžete spolehnout na to, že doletíte tam, kam jste si vysnili nebo kam potřebujete dolétnout.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Prognózovat vývoj ekonomiky by bylo jednodušší, kdyby šlo jen o ekonomiku, říká ekonom Miroslav Zámečník

Složitá geopolitická situace natolik ovlivňuje ekonomické světové dění, že s jistotou prognózovat vývoj české ekonomiky není jednoduché. Klasické spouštěče, které ohlašují krizi, nefungují. Kdo dnes v recesi uspěje, proč je ČR pořád pro zahraniční investory zajímavá a která firma se budoucnosti bát nemusí? To jsou témata, nad kterými redakce MM Průmyslového spektra diskutovala s hlavním analytikem České bankovní asociace Miroslavem Zámečníkem.

Na kapitánském můstku strojíren

Ing. Jiří Rosenfeld, CSc. vloni oslavil sedmdesáté narozeniny a je znám svými velmi zajímavými, až kontroverzními názory, které ale mají svou logiku. Stojí v čele společnosti Slovácké strojírny ve funkci generálního ředitele od roku 1997, v roce 1999 se stal předsedou představenstva, v dozorčí radě ale působil již od roku 1993. Za přínos regionu a podnikání v něm se stal v roce 2014 Osobností roku Zlínského kraje a v roce 2017 se pak dostal do finále soutěže EY podnikatel roku.

Nebojte se výzev!

Tuto větu mi na konec rozhovoru řekl Ing. Radomír Zbožínek, člen představenstva Tajmac-ZPS, který se stále podílí na dění v mateřské firmě. Slovo "mateřská" pro pana Zbožínka platí dvojnásob, do firmy totiž nastoupil 1. listopadu 1972, takže zde "kroutí" již svou 46. sezonu. Tak akorát na to, aby jeho slova mohla posloužit i dalším lidem.

Co zaměstnavatelé očekávají od příští vlády?

Svaz průmyslu a dopravy ČR v průběhu prázdninového období představil zástupcům všech politických stran (vyjma sociálním demokratům, kteří o to neprojevili zájem) prioritní oblasti pro podporu ekonomiky a životní úrovně, na které by se měla zaměřit budoucí vláda. Od ní mj. očekává, že připraví zemi k přechodu na nízkoemisní ekonomiku a dobře využije předsednictví v Radě Evropské unie. 

Soumrak strojírenských bohů

Až do nedávné doby, dalo by se říci před covidem, bylo jednání některých tradičních firem vyrábějících obráběcí stroje bez pokory, a někdy hraničilo až s arogancí. Jednání bez úcty nejen vůči zákazníkům (což zní přímo drze), ale také vůči partnerům dodávajícím subdodávky, vysokým školám a také spolupracujícím partnerům. Mají za sebou přeci tradici desítek let, kdo jim bude co radit, jak mají jednat a dělat. Nikdo přeci. A nyní? Padla kosa na kámen a otupila se, možná se i pokřivilo ostří.

Fórum výrobních průmyslníků

Jakým způsobem se po 15 měsících od vypuknutí pandemie koronaviru tento stav projevuje ve vaší společnosti – jak z pohledu objemu zakázek, jejich realizace a ekonomiky jako takové (např. vlivem navýšení cen vstupních materiálů, nedostatku některých komponent)? Dokážete predikovat, jak se bude situace ve vaší komoditě vyvíjet ve druhé polovině roku, na čem bude záviset?

Fórum výrobních průmyslníků

Vrátíme se po odeznění hygienických opatření v souvislosti s covid-19 do „normálního stavu“, jaký byl před krizí, nebo se firemní procesy a postupy trvale změní? Pokud ano, jaké změny očekáváte?

Fórum děkanů strojních fakult

Jak distanční způsob výuky (napříč celým vzdělávacím systémem) podle vás prohloubí znalostní rozdíly mezi žáky a studenty, které si následně s sebou ponesou do dalšího fáze vzdělávání, nebo praxe? Kde vy osobně vidíte konkrétní momenty distanční výuky, které v žádném případě nemohou plnohodnotně nahradit prezenční formu?

Fórum výrobních průmyslníků

Dnešní téma ankety se týká hospodaření vaší firmy a výhledy na další období. Jak hodnotíte loňský rok a jaký vývoj očekáváte pro letošní rok s přesahem do roku 2021? Jaké světové události mají největší vliv na váš byznys?

Fórum děkanů strojních fakult

Jaké doprovodné akce MSV  v Brně se budete osobně účastnit a jakou myšlenku (názor) zde chcete případně prezentovat?

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit