Témata
Reklama

Povrchové úpravy v autoprůmyslu - Škoda Superb

V nově připravovaném seriálu, se kterým se od příště budete setkávat mimo přílohu, zavítáme do lakovny tuzemského výrobce vozidel - společnosti Škoda Auto - a seznámíme vás s používanou technologií lakování i s vybavením lakovny, kde svůj barevný odstín získávají všechny karoserie vozidel typové řady Superb.

Dlouhá tradice výrobního závodu Škoda Auto v Kvasinách, v němž se superb vyráběl již v letech 1947 až 1949, se zúročila ve výstavbě nové budovy lakovny, která se díky použité technologii stala jednou z moderních lakovacích linek v evropském i celosvětovém měřítku. V budově o rozměrech 312 x 68 x 26 metrů je možno v třísměnném provozu nalakovat až 450 karoserií denně. Široký výběr barevné palety čítá 14 různých odstínů, přičemž snížení zátěže životního prostředí je dosahováno díky používání vodou ředitelných materiálů.
Lakovna v Kvasinách je přitom vzorovým příkladem stavby "na klíč" realizované firmou Eisenmann.
Nejmodernější řídicí technika v nových výrobních halách nese logo společnosti Siemens, která do jednotlivých provozů dodala řídicí a automatizační techniku, stovky pohonů nejrůznějších typů a velikostí i další zařízení. Lze zde tak najít systémy Simatic S7-300 a 400, skříňové rozváděče, ochranné spínače, proudové chrániče, frekvenční měniče, elektromotory, ale i telekomunikační zařízení - vše od stejného výrobce.
Veškerý pohyb je řízen a kontrolován prostřednictvím 300 mobilních nosičů dat Moby, na něž lze na rozdíl od čárového kódu zapisovat i nová data. Obsluha pak může vydat příkaz k tomu, aby určitá karoserie neprocházela celým procesem, např. v případě, kdy je určena jako náhradní díl pro servis. Tento identifikační systém s mobilními nosiči dat, záznamovými jednotkami a čtečkami ukládá potřebné informace do paměti hlavního řídicího systému Sicalis, který byl vyvinut právě pro potřeby automobilového průmyslu. Tento centrální systém je se všemi dvaačtyřiceti jednotlivými řídicími zařízeními v hale propojen optickou sítí a dispečeři provozu k němu mají přístup z deseti pracovních stanic. Sicalis pak mimo jiné řídí tok materiálu, hlásí poruchy, vyhodnocuje disponibilní kapacity a zobrazuje aktuální stav výrobního zařízení a jeho jednotlivých částí.
Celý výrobní proces je tedy centrálně sledován v řídicím středisku na několika monitorech.
Reklama
Reklama
Reklama

Povrchová úprava karoserie

Do lakovny přicházejí jednotlivé karoserie jako hotové svařence, jsou vybaveny identifikačním štítkem s číslem zakázky, který je součástí informačního systému celé automobilky, do něhož se ukládají objednávky od obchodníků s požadavky jednotlivých zákazníků na vybavení a barvu vozu. Informační štítek s čárovým kódem se naskenuje a získané informace uloží do systému řízení lakovny, aby obsluha měla stálý přehled o tom, ve které výrobní fázi se karoserie právě nachází a jaká barva na ni má být nanesena.
Samotnému lakování předcházejí předúpravy, které zahrnují odmaštění a fosfátování.
Fosfátování se provádí ponorem celé karoserie do lázně, kde je její povrch ošetřen chemicky vyloučenou 5mm vrstvou krystalického zinkofosfátu, který přispívá ke korozní odolnosti a zajišťuje lepší přilnavost dalších vrstev antikorozní a povrchové ochrany.
Následujícím krokem je vytvořen KTL elektroforetický základ, který je prováděn také ponořením do lázně. Vyloučení ochranné vrstvy tloušťky 15 až 20 mm je však způsobeno elektrochemickou reakcí a je jí zajištěna velmi dobrá antikorozní ochrana spojů, hran a dutin karoserie. Zde je ovšem nutné podotknout, že komplexní povrchová ochrana karoserie začíná již při jejím svařování, protože pro výrobu jsou používány výhradně pozinkované plechy. Povrchové plechy jsou elektrolyticky zinkovány do tloušťky povlaku 8 mm, vnitřní plechy pak do tloušťky 10 mm, ovšem žárovým zinkováním.
Po kontrole kvality kataforetické vrstvy dochází k utěsňování spojů, které se provádí ve dvou krocích - hrubé a jemné - pomocí těsnicích materiálů na bázi PVC. Jeho účelem je zajištění vodotěsnosti, ale přispívá i k odhlučnění karoserie.
U automobilu je nezbytnou součástí kvalitní antikorozní ochrany i důkladné ošetření podlahy a podvozku, které se provádí PVC plastizoly po utěsnění. Tato vrstva chrání spodní část vozu před poškozením odlétávajícími kaménky. Aplikace se provádí oproti předchozím povrchům ve velké vrstvě několika desetin milimetru.
Na speciálním transportním vozíku, tzv. skidu, putuje takto připravená karoserie do další kabiny, kde je automaticky elektrostaticky nanášen vodou ředitelný plnič, jehož úkolem je vyrovnat drobné nerovnosti pro dokonalý vzhled vrchního laku. Tloušťka vrstvy plniče se pohybuje kolem 35 mm. Po jeho zaschnutí a další kontrole kvality se již nanáší barevný podklad, který určuje barevný odstín karoserie. Jeho tloušťka je od 15 do 25 mm podle typu použitého materiálu - metalický nebo UNI lak.
Barevný podklad chrání konvenční bezbarvý vypalovací lak, jehož sušení probíhá za teploty 140 °C. Díky této vrstvě tloušťky 35 až 45 mm má karoserie vysoký lesk a lepší odolnost proti vnějším vlivům okolního prostředí (UV záření, imise z ovzduší i další chemické vlivy).
Ovšem ani vrchním lakem ještě povrchová úprava karoserie nekončí. Při poslední kontrole se zjišťuje, zda je vůz dokonale nalakován, v případně nutnosti se provedou malé opravy a skid s karoserií směřuje do dekoru, kde se na karoserii přidávají dekorační prvky, jako je štítek s nápisem Superb, gumové pásky na boční strany atd.
Úplně poslední operací zajišťující kompletní antikorozní ochranu je konzervace dutin, která se provádí zaplavením horkým voskem o teplotě 120 °C. Tento vosk neobsahuje organická rozpouštědla, je šetrný k životnímu prostředí, a doplňuje tak ekologickou koncepci lakovny.
Z lakovny odcházejí karoserie do haly konečné montáže, kde jsou rovněž instalovány řídicí systémy Simatic S7-300 a 400 a vybavení skříňových rozváděčů, napájecí zdroje, transformátory i jističe, vyráběné společností Siemens.
Zajímavostí na závěr je, že společnost Siemens převzala zodpovědnost za kompletní údržbu lakovny a stala se jejím externím poskytovatelem, což rozhodně není jednoduchý úkol, protože právě v ní je instalováno nejvíc technologií. Kromě potřebných akutních zásahů se jedná i o pravidelnou kontrolu tak, jak to vyžaduje plán preventivních údržeb. Na ty je čas pouze v noci a o víkendech. Necelá padesátka pracovníků společnosti Siemens tak přímo v automobilce Škoda Auto kontroluje stav zařízení a jeho chování v provozu.
Za spolupráci při zpracování společnostem Škoda Auto a Siemens děkuje
Ing. Jiří Čumpelík

Svezli jsme se

Škoda Superb 2,5 TDI
Během přípravy článku o povrchových úpravách v automobilovém průmyslu jsme měli možnost testovat vůz Škoda Superb 2,5 TDI. Jedná se o největší a nejluxusnější limuzínu, nesoucí charakteristickou přední masku a znak okřídleného šípu. Přímým konkurentem superbu je německý passat, s nímž má stejnou platformu a i při pohledu na jeho linie je podobnost těchto dvou vozidel, především v zádi, více než patrná.
Celý interiér vozu je velmi dobře zpracován a slícování všech dílů je dokonalé. Řidič i spolujezdec jsou usazeni v elektricky nastavitelných sedadlech s vyhříváním a i na zadních sedadlech se pohodlně usadí cestující vyššího vzrůstu, kterým v oblasti hlavy, ale i nohou, zůstává k dispozici ještě dostatek volného prostoru. Světlá kůže interiéru, kterou byl testovaný vůz vybaven, posouvá vnímaný luxus k horní hranici vnímání.
Pod přední kapotou si ihned po startu doslova vrněl šestiválcový přeplňovaný vznětový motor o objemu dva a půl litru, který již od 1400 otáček disponuje točivým momentem 310 Nm. Maximum výkonu 120 kW je pak k dispozici při 4000 min-1. I když je vůz relativně dost těžký (1690 kg), zrychluje s tímto motorem velmi lehce a ochotně.
Jízda superbem je příjemná a bez překvapení. Vlivem 17" nízkoprofilových pneumatik je vůz citlivější na příčné nerovnosti, ale v zatáčkách sedí jako přibitý a ani vyjeté koleje na českých dálnicích mu nijak v jeho "plavbě" nevadí. Mírnou nedotáčivost v kritických situacích snadno upravuje ESP. Manévrovací schopnosti při parkování jsou velmi dobré díky mimořádně velkému rejdu a posilovači řízení.
Redakční test jsme ukončili účastí v soutěži o nejnižší spotřebu paliva Economy Run 2004. Ve skupině D3000, vozy Škoda se vznětovými motory o objemu nad 2 l, byl pouze jeden soupeř. Byla jím nová Škoda Octavia s dvoulitrovým motorem. Na trati vedoucí z Mladé Boleslavi přes Doksy a Raspenavu do obce Lánov u Vrchlabí a odtud přes Hořice a Poděbrady zpět do Kosmonos, jsme s tímto vozem dosáhli průměrné spotřeby 4,4 l/100 km. Jen pro porovnání uvádíme, že zmiňovaná Octavia A5 s motorem 2,0 TDI PD/103 kW dosáhla spotřeby 5,1 l/100 km a další dvě nové Octavie A5 1,9 TDI PD/11 kW jedoucí ve společné skupině média a kategorii všech vznětových motorů dosáhly průměrné spotřeby 4,0 a 4,1 l/100 km.
-jc-
Reklama
Související články
Stroje v pohybu: Embéčko jako průkopník technologií

V dubnu roku 1964 se v Mladé Boleslavi začala psát nová kapitola evropského automobilového průmyslu. Ukončením výroby řady Octavia, která stále spoléhala na tradiční, tedy rámovou konstrukci podvozku, uvolnila prostor pro projekt interně označovaný jako NOV (nový osobní vůz). Výsledkem byla Škoda 1000 MB, automobil, který ve své době definoval standardy litrové třídy a přinesl technologická řešení, jež svou pokrokovostí předběhla většinu tehdejší evropské konkurence.

Inovace v automobilovém průmyslu: 130 let technického vývoje

Tento článek je další částí našeho dlouhodobého seriálu, který vznikl na základě mnohaleté redakční spolupráce se společností Škoda Auto. V předchozích šestnácti částech jsme detailně mapovali technologickou transformaci závodu ve Vrchlabí, jenž se proměnil z montážního provozu v moderní centrum výroby high-tech komponent – sedmistupňových dvouspojkových převodovek DSG. Téměř šestimiliardová investice do přestavby a modernizace závodu, vybaveného více než 550 špičkovými výrobními, měřicími a autonomními systémy patří mezi TOP, co se na našem území nachází. Aktuální příspěvek rozšiřuje tento seriál o širší historický kontext a představuje vývoj značky Škoda Auto v období 130 let její existence.

Inovace v automobilovém průmyslu, část 16. Automatizace montáže převodovky 2

Na základě dlouhodobé redakční spolupráce MM Průmyslového spektra se společností Škoda Auto vznikl koncept tohoto seriálu přibližující realizaci inovací v jednom ze tří jejích závodů, které se nacházejí v České republice. V dnešním díle seriálu o vrchlabském závodě Škoda Auto, vyrábějícím sedmistupňové automatické převodovky, se opět vrátíme k tématu automatizace výroby. Ve vrchlabském závodě se realizuje každý rok mnoho automatizačních projektů, které mají za cíl zlepšit efektivitu celého závodu. Dalším důležitým aspektem je však i téma ergonomie. V rámci plánování automatizací je vždy každé pracoviště posuzováno individuálně. Pokud se jedná o typ automatizace, která alespoň z části spolupracuje s pracovníkem, vždy se od začátku plánuje tak, aby došlo ke zlepšení pracovních podmínek. Dnes si představíme jednu z aktuálně realizovaných automatizací – montáž přírubových hřídelí do převodovky.

Související články
Inovace v automobilovém průmyslu: Část 15. Automatizace montáže převodovky

Na základě dlouhodobé redakční spolupráce MM Průmyslového spektra se společností Škoda Auto vznikl koncept tohoto seriálu přibližujícího realizaci inovací v jednom ze tří jejích závodů, které se nacházejí v České republice. V dalším díle seriálu o vrchlabském závodě Škoda Auto, vyrábějícím sedmistupňové automatické převodovky, se vrátíme k tématu automatizace výroby. Ta je nekončícím procesem vedoucím ke zlepšování efektivity a produktivity veškerých procesů, a ve Vrchlabí se každý rok realizuje několik nových projektů tohoto typu. Tentokrát si blíže představíme jeden z posledních – automatizaci montáže dvojité spojky do převodovky.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Inovace v automobilovém průmyslu: Část 14. Digitalizace řízení výroby

Na základě dlouhodobé redakční spolupráce MM Průmyslového spektra se společností Škoda Auto vznikl koncept tohoto seriálu přibližující realizaci inovací v jednom ze tří jejích závodů, které se nacházejí v České republice. V dalším díle seriálu o vrchlabském závodě Škoda Auto, vyrábějícím sedmistupňové automatické převodovky, se vrátíme k tématu digitalizace. Přestože jsme digitalizaci výrobních procesů již věnovali samostatný díl v loňském dubnovém vydání, zdaleka se do něj nevešly všechny zajímavé systémy, které pro svůj provoz podnik využívá. Dnes si tedy představíme další část digitalizace, tentokrát se zaměřením na řízení výroby.

Inovace v automobilovém průmyslu: Část 13. Výměna know-how v rámci regionu

Na základě dlouhodobé redakční spolupráce MM Průmyslového spektra se společností Škoda Auto vznikl koncept tohoto seriálu přibližující realizaci inovací v jednom ze tří jejích závodů, které se nacházejí v České republice. Jde o výrobní závod ve Vrchlabí, kde se již více než 12 let vyrábí automatická sedmistupňová převodovka. Podobně jako v předchozích dvou dílech i v tomto necháme inovace a techniku stranou a budeme se věnovat „soft“ tématu. Dnes se zaměříme na unikátní projekt výměny know-how mezi průmyslovými podniky v regionu Vrchlabska.

Inovace v automobilovém průmyslu: Část 12. Příprava a vzdělávání zaměstnanců

Na základě dlouhodobé redakční spolupráce MM Průmyslového spektra se společností Škoda Auto vznikl koncept tohoto seriálu přibližující realizaci inovací v jednom ze tří jejích závodů, které se nacházejí v České republice. Jde o výrobní závod ve Vrchlabí. Podobně jako v minulém díle, i v tomto, necháme inovace a techniku stranou a budeme se věnovat „soft“ tématu. Zaměříme se na přípravu a vzdělávání pracovníků, především pak v souvislosti s významným navýšením výroby v roce 2023, odkdy objem vyráběných sedmistupňových automatických převodovek dosáhl téměř 700 tisíc za rok.

Inovace v automobilovém průmyslu: Část 11. Role společenské odpovědnosti

Na základě dlouhodobé redakční spolupráce MM Průmyslového spektra se společností Škoda Auto vznikl koncept tohoto seriálu přibližujícího realizaci inovací v jednom ze tří jejích závodů, které se nacházejí v České republice. Jde o výrobní závod ve Vrchlabí. V tomto díle necháme inovace a techniku stranou a budeme se věnovat tématu podpory regionu, kultury a sportu automobilkou Škoda Auto.

Inovace v automobilovém průmyslu: Část 10. Ekologie závodu

Na základě dlouhodobé redakční spolupráce MM Průmyslového spektra se společností Škoda Auto vznikl koncept tohoto seriálu přibližující realizaci inovací v jednom ze tří jejích závodů, které se nacházejí v České republice. Jde o výrobní závod ve Vrchlabí. Dnes se budeme věnovat tématu ekologie.

Inovace v automobilovém průmyslu: Část 9. Automatizace a digitalizace v logistice

Na základě dlouhodobé redakční spolupráce MM Průmyslového spektra se společností Škoda Auto vznikl koncept tohoto seriálu přibližující realizaci inovací v jednom ze tří jejích závodů, které se nacházejí v České republice. Jde o výrobní závod ve Vrchlabí. V dnešním díle si představíme zdejší útvar logistiky.

Inovace v automobilovém průmyslu: Část 8. Spolupráce s koncernem VW

Na základě dlouhodobé redakční spolupráce MM Průmyslového spektra se společností Škoda Auto vznikl koncept tohoto seriálu přibližující realizaci inovací v jednom ze tří jejích závodů, které se nacházejí v České republice. V dnešním díle našeho seriálu o závodu Škoda Auto ve Vrchlabí, kde se již 12 let úspěšně vyrábí automatickou sedmistupňovou převodovku, se budeme věnovat tématu spolupráce v rámci koncernu Volkswagen.

Inovace v automobilovém průmyslu: Část 7. Optimalizace nákladů v oblasti nástrojů

Na základě dlouhodobé redakční spolupráce MM Průmyslového spektra se společností Škoda Auto vznikl koncept tohoto seriálu přibližující realizaci inovací v jednom ze tří jejích závodů, které se nacházejí v České republice. Jde o výrobní závod ve Vrchlabí. V dalším díle se budeme věnovat úsporám v oblasti nástrojů.

Inovace v automobilovém průmyslu: Část 6. Digitalizace výroby

Na základě dlouhodobé redakční spolupráce MM Průmyslového spektra se společností Škoda Auto vznikl koncept tohoto seriálu přibližující realizaci inovací v jednom ze tří jejích závodů, které se nacházejí v České republice. Jde o výrobní závod ve Vrchlabí. V dnešním díle seriálu si představíme několik příkladů digitalizace, která významně podporuje výrobní procesy, a to napříč celým závodem.

Inovace v automobilovém průmyslu: Část 4. Automatizace a inovace

Na základě historické redakční spolupráce MM Průmyslového spektra se společností Škoda Auto vznikl koncept tohoto seriálu přibližující realizaci inovací v jednom ze tří jejích závodů, které se nacházejí v České republice. Jde o výrobní závod ve Vrchlabí. V dnešní části se zaměříme na zavádění prvků automatizace a inovační procesy, které byly v posledních letech ve Vrchlabí realizovány.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit