Program Inovace

Přinášíme další ze série reportáží z diskusních fór nad programy podpory ze strukturálních fondů EU, tentokrát vám přiblížíme program Inovace. Za CzechInvest se diskusního fóra zúčastnili Mgr. Libor Čížek, vedoucí oddělení inovací, Ing. Martin Kašpárek, projektový manažer odboru podpory výzkumu a vývoje, a Ing. Radovan Klesal, projektový manažer. Dalšími účastníky diskusního fóra byli Ing. Milan Dobeš, vedoucí technického úseku firmy Kuličkové šrouby Kuřim, a. s., Ing. Zdeněk Balvín a Ing. Jiří Vrhel ze Svazu strojírenské technologie a za MM Průmyslové spektrum Ing. Roman Dvořák a Mgr. Blanka Kutílková.

L. Čížek: Program Inovace pro období 2007 - 2013 jednou svou částí navazuje na již existující program Inovace I a II , který byl součástí Operačního programu Průmysl a podnikání v předcházejícím programovacím období. Tato navazující část nese název Inovační projekty, nově je součástí programu i možnost podpory projektů na ochranu práv průmyslového vlastnictví, tedy podpory při získávání práv průmyslového vlastnictví v podobě patentů, ochranných známek, užitných vzorů a průmyslových vzorů. Tato nová součást byla nazvána Projekty na ochranu práv průmyslového vlastnictví. Obě části spadají do obecného programu podpory na období 2007 - 2013. Jsou však realizovány prostřednictvím samostatných výzev, které budou vyhlašovány každý rok zvlášť pro Inovační projekty a pro Projekty na ochranu práv průmyslového vlastnictví. Jedním z hlavních cílů programu Inovace je zvýšení inovačního potenciálu podnikatelského sektoru a podpora inovačních aktivit firem v České republice. Jedná se o podporu inovačních projektů, provádění inovací v podnicích a dále také zvýšení využívání nástrojů ochrany práv průmyslového vlastnictví. Ve svém důsledku by tento program měl vést k posílení dlouhodobé konkurenceschopnosti českých podniků a přispět k vyváženému regionálnímu rozvoji a udržitelnému růstu. Částka alokovaná v programu Inovace činí 14 mld. Kč, což znamená asi 2 mld. Kč na jednotlivé výzvy.

L. Čížek: V první výzvě u části Inovační projekty, která bude vyhlášena v květnu, bude podpora pravděpodobně omezena jen na žadatele z řad malých a středních podniků. Podporovány budou všechny projekty, jejichž výstup se projeví v OKEČ 15, 17 - 37, 72 a 74.3, v odvětvích, která zahrnují zpracovatelský průmysl, odvětví zkušebnictví a IT. U části Projekty na ochranu práv průmyslového vlastnictví je okruh potenciálních příjemců širší, mohou jimi být malé a střední podniky, veřejné výzkumné instituce, vysoké školy i fyzické osoby. Odvětvové vymezení je rovněž velice široké, omezení je dáno pouze předpisy a nařízeními Evropské unie.

R. Dvořák: Bude podpora z programu Inovace na některé regiony zaměřena více?

L. Čížek: Míra podpory vychází z maximálních limitů, které jsou dané evropským nařízením. Ve všech krajích kromě jihozápadu, kraje Plzeňského a Jihočeského, bude tedy podpora v rozmezí 40 - 60 %, v Plzeňském a Jihočeském kraji 36 - 56 %. Speciální zvýhodnění některých krajů v tomto programu není ukotveno.

R. Dvořák: Z jakého důvodu je ze všech programů podpory vyčleněna Praha? Pokud si pražský podnik zřídí provozovnu v jiném regionu, může požádat o podporu?

L. Čížek: Praha není zařazena mezi hospodářsky zaostalé regiony, jejichž HDP je pod úrovní 75 % evropského průměru. Podpora je schvalována na základě místa realizace projektu. Máme i firmy, které mají sídlo v Praze, ale konkrétní projekt je realizován v jejich provozovně v některém z krajů České republiky. Takové projekty už byly schváleny v předchozím programu Inovace a jsou realizovány.

L. Čížek: V části programu Inovace Inovační projekty budou podporovanými aktivitami inovace produktů, tedy zavádění do výroby a na trh produktů s novými vlastnostmi a parametry, dále inovace procesů, tedy zavádění nových efektivních technologií související se zaváděním nových produktů. Pouze pro malé a střední podniky jsou podporovanými aktivitami tzv. netechnické inovace - organizační a marketingové inovace. Organizační inovace zastřešují zavádění nových metod organizace firemních procesů a spolupráce s firmami a s veřejnými institucemi - dodavateli, odběrateli nebo vysokými školami. Marketingové inovace zahrnují zavádění nových prodejních kanálů, což může být například zavádění metod elektronického prodeje. Organizační a marketingové inovace nemohou být podpořeny samostatně, pouze v návaznosti na inovace produktů nebo procesů. Možnými příjemci podpory jsou v první výzvě, plánované na letošní květen, pouze malé a střední podniky (s aspoň 2 uzavřenými daňovými obdobími), nicméně tento program je do budoucna připraven i pro podporu velkých podniků. V programu je však celá řada opatření, která zvýhodňují malé a střední podniky: v počtu podporovaných aktivit, ve vyšší míře podpory (v souladu s regionální mapou intenzity veřejné podpory), ve výběrových kritériích i v širším spektru způsobilých výdajů s možností využití podpory podle pravidla de minimis. Mezi způsobilé výdaje patří dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek (stroje a zařízení a jejich technické zhodnocení, v omezené míře i související stavební náklady, nákup patentů a licencí, HW a sítě, SW), pro malé a střední podniky i vybrané provozní náklady (na mzdy a povinné pojistné zaměstnanců, kteří se podílejí na realizaci projektu, poradenské služby, výdaje na zvláštní školení) a náklady na povinnou publicitu, které se objevují ve všech programech dotací ze strukturálních fondů EU. Způsobilé výdaje budou podrobněji vymezeny v jednotlivých výzvách. Podpora bude poskytována formou dotace, u inovací produktů či procesů může maximálně činit 75 mil. korun, u organizačních a marketingových inovací 2 mil. korun.Dotace budou poskytovány podle limitů regionální mapy intenzity veřejné podpory. Předpokládáme, že program bude spuštěn a příjem registračních žádostí zahájen 7. května. Žádost o poskytnutí podpory bude podávána elektronicky prostřednictvím eAccountu (viz MM 3/2007) ve dvou krocích: nejdříve registrační žádost se základními informacemi o žadateli a projektu a finanční výkazy za poslední dvě uzavřená zdaňovací období, poté plná žádost do 90 dnů od potvrzení úspěšné registrace (zda uspěl, se žadatel dozví do 14 dnů od registrace), k níž budou připojeny přílohy podnikatelský záměr a realizovatelnost projektu. Pro podání žádosti je nutný elektronický podpis.

Z. Balvín: Podporuje program Inovace fázi výzkumu a vývoje, práce konstruktérského a technologického charakteru, které končí výrobou prototypu?

R. Klesal: V pokynech pro zpracování projektů do programu Inovace, které budou koncem dubna nebo začátkem května zveřejněny na webových stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu i CzechInvestu, je striktně řečeno, že nelze předkládat projekty financované podle zákona č. 130/2002 Sb. o podpoře výzkumu a vývoje. K tomuto účelu slouží jiné programy v působnosti ministerstva průmyslu a obchodu, které nejsou podporovány ze strukturálních fondů EU, ale přímo ze státního rozpočtu - např. Impuls nebo Tandem. V programu Inovace jsou realizovány projekty, které navazují na ukončený vývoj nebo aplikují transfery technologií. Jde o formu pomoci pro urychlení nově vyvinutých nebo inovovaných produktů a procesů do průmyslové praxe. V České republice jsou i firmy, které předem věděly o dotacích ze strukturálních fondů EU, pracovaly na průmyslovém vývoji, využily možnosti nabízené programy Tandem, Impuls a dříve i programem Progres a návazně předložily žádost do programu Inovace, který je zaměřen na dotační výpomoc při pořízení moderních výrobních technologií. Do programu Inovace naopak nelze přijímat projekty běžného modernizačního typu, kdy si firma potřebuje obnovit výrobní zařízení.

Z. Balvín: Kamenem úrazu při podávání žádostí do programu Inovace v letech 2004 - 2006 byla velmi složitá a náročná administrativa pro žadatele o dotace, velký počet povinných příloh. Počítá se v programovacím období 2007 - 2013 se zjednodušením této administrativy?

L. Čížek: Se zjednodušením se samozřejmě počítá. Je to jeden ze základních bodů nového způsobu implementace a snížení počtu příloh k žádosti je nedílnou součástí těchto opatření. U registrační žádosti budou žadatelé přikládat účetní výkazy firmy, při podávání plné žádosti studii proveditelnosti a finanční údaje o projektu. Další přílohy (jako např. výpis z katastru nemovitostí), které byly dříve vyžadovány, budou předkládány až v době schválení projektu a při podpisu podmínek. Jestliže dříve bylo vyžadováno přibližně 13 příloh, nyní už to budou pouze tři. Díky podávání žádostí prostřednictvím eAccountu bude umožněno podat žádost rychleji a bez zbytečných nákladů.

R. Klesal: Registrační žádost byla zavedena právě kvůli zjednodušení celého cyklu. Dosavadní praxe byla taková, že žadatel předložil projekt, vynaložil nemalé úsilí na jeho vypracování, následně došlo k hodnocení a projekt nebyl přijat, např. z důvodu, že se jednalo o prostou obnovu výrobního zařízení. Registrační žádost předem vyloučí projekty, které nesplňují pouze základní podmínky pro přijatelnost do programu Inovace. Základní podmínky jsou definovány ve výzvě. V této souvislosti je třeba říci, že projekty, které si zpracovávaly firmy samy, byly v průměru kvalitnější, než když bylo vypracování zadáno poradenské firmě.

L.Čížek: Velkou výhodou registrační žádosti je i to, že způsobilé výdaje lze počítat od data jejího schválení. Firmy tedy nemusejí vypracovávat celý projekt, aby mohly uplatnit způsobilé výdaje.

M. Kašpárek: Ve chvíli podání registrační žádosti nemusí žadatel v případě projektů na ochranu práv průmyslového vlastnictví uvádět, kam chce své technické řešení přihlásit, rovněž může oslovit později patentového zástupce, který provede rešerše ještě před samotným podáním přihlášky u příslušného úřadu. Tyto výdaje, které vznikají ještě před samotným podáním přihlášky vynálezu příslušnému úřadu, už jsou od data podání registrační žádosti způsobilé.

M. Dobeš: Tuto změnu velmi vítáme, protože rozsah dokumentů, které musely vzniknout při podání žádosti do určitého data, byl velký. Věřím, že registrační žádost bude přínosem, samozřejmě spolu s podáváním pomocí internetového přístupu. Vyhodnocování projektu v minulém období jsme již prováděli prostřednictvím internetového formuláře a myslím, že tento zjednodušující systém je skutečným přínosem.

Z. Balvín: Lze do části marketingové inovace zahrnout marketingové studie o zahraničním trhu, o konkrétních teritoriích, prospekty, dokumentaci a katalogy se zaměřením na zahraniční trhy?

L. Čížek: V rámci programu Inovace nemůžeme podporovat export a činnosti s ním související. Mezi způsobilé výdaje ale lze zahrnout například marketingové studie vytvořené za účelem hledání nových prodejních kanálů, pokud jde o metodu prodeje, nikoli nových teritorií - odbytišť.

M. Kašpárek: V části programu Inovace zaměřené na ochranu práv průmyslového vlastnictví jsou podporovány projekty, které směřují k získání průmyslově-právní ochrany nehmotných statků ve formě patentů, užitných vzorů, průmyslových vzorů a ochranných známek. Podporovanými aktivitami jsou podávání přihlášek vynálezů v ČR a zahraničí a zajištění ochrany průmyslového vlastnictví ve formě patentů, užitných vzorů (pouze v případě, že byla současně s přihláškou užitného vzoru podána přihláška vynálezu na stejné technické řešení) v ČR a zahraničí, průmyslových vzorů v zahraničí a ochranných známek v zahraničí. Způsobilými výdaji jsou služby oprávněných zástupců (specializovaných advokátů, patentových zástupců), překlady a správní poplatky spojené s udělením práva průmyslového vlastnictví. Mezi způsobilé výdaje nepatří udržovací poplatky, které jsou placeny po udělení patentu. Výše podpory je 10 - 300 tisíc Kč na projekt, v současné době však vyjednáváme o navýšení maximální částky dotace. Žadateli mohou být veřejné výzkumné instituce a vysoké školy (ty mohou uplatnit 75 % způsobilých výdajů), malé a střední podniky a fyzické osoby (45 % způsobilých výdajů), malé a střední podniky spolupracující s vysokou školou nebo veřejnou výzkumnou institucí (55 % způsobilých výdajů) - vysoká škola musí vlastnit alespoň 10 % průmyslového práva. Sídlo či bydliště žadatele, případně adresa pracoviště žadatele, v rámci jehož činnosti předmět průmyslového vlastnictví vznikl, musí být mimo území hl. m. Prahy. Hlavním důvodem vytvoření tohoto programu byl fakt, že průmyslově-právní ochrana byla identifikována jako oblast, v níž výrazně zaostáváme za ostatními zeměmi EU. Pohlédneme-li do historie, za první republiky byla ČR patentovou velmocí (v r. 1930 byla ČR na 8. místě na světě v počtu podaných patentových přihlášek), dnes jsou v počtu patentových přihlášek i udělených patentů před námi země, jako Maďarsko nebo Slovinsko. Ochrana průmyslových práv a jejich licencování či obchodování přitom celosvětově nabývá na významu. Důležitá je samozřejmě i ochrana před neoprávněným použitím nebo zcizením. Ochrana průmyslových práv je u nás na tak nízké úrovni také proto, že zahraniční patentové přihlášky jsou velmi finančně nákladné. Tento problém by měl pomoci řešit právě program Inovace - Projekty na ochranu práv průmyslového vlastnictví.Nárok na dotaci v této části programu má každý, komu bude průmyslové právo (tzn. patent, užitný vzor, průmyslový vzor nebo ochranná známka) uděleno či zapsáno. CzechInvest nebude posuzovat, zda jde o lepší nebo horší patent než jiný. Patentové řízení trvá v průměru zhruba pět let a v programu podpory je pamatováno na ty, kdo podali přihlášku před vyhlášením programu. Tito žadatelé mohou podat registrační žádost po zveřejnění jejich patentové přihlášky. Výzva na tuto část programu Inovace bude vyhlášena v polovině června.

J. Vrhel: Bude finanční podpora programu Inovace - Projekty na ochranu práv průmyslového vlastnictví omezena na nějaké území?

M. Kašpárek: U projektů na ochranu práv průmyslového vlastnictví je kladen důraz zejména na zahraničí, ale ochrana práv průmyslového vlastnictví je podporována rovněž v ČR. V případě České republiky jsou podporovány jak přihlášky vynálezů, tak přihlášky užitných vzorů. Do zahraničí jsou navíc podporovány přihlášky průmyslových vzorů a ochranných známek. Když si někdo bude patentovat své technické řešení v rámci celé Evropy nebo v rámci např. 50 zemí celého světa, kde je přihlašování a ochrana průmyslových práv oproti ČR mnohonásobně nákladnější (náklady na řízení o přihláškách a zajištění průmyslově-právní ochrany v zahraničí mohou dosahovat milionových částek), měl by využít právě podporu projektů na ochranu práv průmyslového vlastnictví.

J. Vrhel: U práv průmyslového vlastnictví je často problém s Čínou. Co se stane v případě, že někdo začne vyrábět český patentovaný produkt v Číně?

M. Kašpárek: Pokud má někdo své technické řešení chráněno v Číně, pak je otázka, jakým způsobem tam jsou tato práva uplatňována a jaké šance jsou na ochránění před zcizením a zneužitím vynálezu. Obecně lze říci, že pokud máte v některé zemi chráněno své technické řešení, pak podniky v té zemi by toto řešení neměly používat bez vašeho svolení a licence. Čína je však velmi významný trh a řada firem tu přihlašuje svá průmyslová práva např. v rámci mezinárodních patentových přihlášek.

M. Dobeš: Naše firma má několik ochranných známek a patentů udělených v České republice. Vztahoval by se program Inovace - Projekty na ochranu práv průmyslového vlastnictví i na případné rozšíření zemí platnosti již platných patentů?

M. Kašpárek: Záleží na tom, zda stihnete rozšíření českého patentu do zahraničí ve lhůtě stanovené příslušnými zahraničními úřady průmyslového vlastnictví. Pokud tato lhůta uplyne, již udělený patent nelze přihlásit znovu, protože pak přihlašovatel sám sebe vylučuje z hlediska světové novosti technického řešení.

M. Dobeš: Nechtěli bychom patent znovu přihlašovat, nýbrž rozšířit tuto právní ochranu o další země. Navíc jsme sice malý či střední podnik, ale nesplňujeme podmínky programu. Naším majoritním majitelem je firma Alta, která má velký, nadlimitní obrat, takže de facto mezi malé a střední podniky, jak jsou definovány, nepatříme a nebudeme se moci do programu Inovace - Projekty na ochranu práv průmyslového vlastnictví přihlásit. Přesto o patentová řešení zájem máme, je u nás oddělení vývoje v oblasti příslušenství obráběcích strojů, kde ve vlastní režii vznikají nová unikátní řešení, a proto tedy máme patenty udělené především v České republice, zahraniční patenty jsou finančně opravdu velmi náročné.

R. Dvořák: Když jste srovnával situaci v oblasti patentové ochrany, konstatoval jste, že se řadíme až za Maďarsko či Slovinsko. Pro firmy z těchto zemí však náklady na ochranu práv průmyslového vlastnictví musejí být podobné jako pro Českou republiku. Proč jsou tedy úspěšnější než my?

M. Kašpárek: Tento problém souvisí s vnímáním investic do průmyslové ochrany, které z krátkodobého hlediska nemusí být tak efektivní nebo rychle návratné. Realita je taková, že i na řadě výzkumných ústavů a vysokých škol mají řadu technických řešení, ale nemají dostatečné povědomí o tom, jak vynález přihlásit. Velkou bariérou je také finanční, časová a administrativní náročnost.

R. Dvořák: Myslíte tedy, že u nás je problém v nedostatečné osvětě? Například situace v Maďarsku byla velmi podobná, nyní tam však existuje speciální program na podporu duševního vlastnictví...

M. Kašpárek: Ano, Maďaři mají program, který podporuje průmyslově-právní aktivity. I tam jsme se inspirovali při přípravě programu Inovace - Projekty na ochranu práv průmyslového vlastnictví.

R. Dvořák: Které náklady u programu Inovace nelze zahrnout mezi způsobilé výdaje?

L. Čížek: Jedná se o DPH, bankovní poplatky, výdaje za materiály a energie. Provozní výdaje jsou omezeny jenom na mzdy a pojistné, platby za tvorbu a vedení webových stránek a školení zaměstnanců. Chtěl bych zdůraznit, že v programu Inovace budou omezeny i stavební výdaje do výše maximálně 20 % investic do strojů, zařízení a hardwaru.

M. Dobeš: Pokud přijdeme s novým výrobkem, v České republice jedinečným, ale v zahraničí nikoli, lze podat žádost do programu Inovace?

R. Klesal: Takový projekt lze předložit - bude posouzen nezávislými odbornými experty a následně v hodnotitelské komisi. Bude záležet na technických souvislostech a na prokázání budoucí konkurenceschopnosti nového výrobku na trhu. Rozbor konkurence je nezbytný a je ve studii proveditelnosti požadován. Není-li uveden nebo úmyslně potlačen, je většinou ke škodě předkladatele. Obecně doporučujeme věnovat přípravě projektů velkou pozornost, příležitost pro podnikatelskou sféru je v letech 2007 - 2013 obrovská a podle mého názoru se už nemusí opakovat. Byla by škoda ji nevyužít.

Připravili Blanka Kutílková, Roman Dvořák