Programy Rozvoj a Informační a komunikační technologie v podnicích

Přinášíme vám reportáž z diskusního fóra nad programy Rozvoj a Informační a komunikační technologie v podnicích a elektronickým způsobem podávání žádostí o dotace ze strukturálních fondů EU eAccount. Za CzechInvest se diskusního fóra zúčastnily Bc. Helena Švandová, vedoucí oddělení technologického rozvoje, Mgr. Petra Krupková, project manager programu ICT v podnicích a Mgr. Marcela Červová, analytička strukturálních fondů EU. Dále byli přítomni Ing. Martina Kozáková a Dagmar Hořavová z firmy Hestego, s. r. o., které již mají zkušenosti s úspěšnou realizací obdobných projektů, Ing. Stanislav Linc, náměstek ředitele pro expertní služby Svazu strojírenské technologie, Ing. Zdeněk Balvín ze Svazu strojírenské technologie a za MM Průmyslové spektrum Ing. Roman Dvořák a Mgr. Blanka Kutílková.

H. Švandová: Program Rozvoj je již známý z předchozího programovacího období, slouží malým a středním podnikům, které jeho prostřednictvím mohou inovovat své technologické vybavení a realizovat projekty zvyšující efektivnost procesů. Hlavní cíle programu jsou: podpora technologického vybavení ve firmách, podpora konkurenceschopnosti malých a středních podniků (tedy těch, které mají méně než 250 zaměstnanců, z programu nelze podporovat podniky velké) a snižování regionálních rozdílů. V první výzvě bude vyhlášen pouze v regionech se soustředěnou podporou státu na léta 2007 - 2013, což představuje zhruba 30 % obyvatelstva ČR.

V novém programovacím období má program Rozvoj k dispozici 3 mld. korun, což představuje asi 430 mil. korun na rok s tím, že na první výzvu bude uvolněn zhruba dvojnásobek finančních prostředků.. Potenciálními příjemci podpory jsou malé a střední podniky, které působí ve zpracovatelském průmyslu, nově i podniky, které se zabývají maloobchodem a velkoobchodem. Mohou sídlit kdekoli v České republice, ale projekt musí být realizován v podporovaném regionu. Podporované projekty nesmějí porušovat horizontální politiky EU pro aktuální programovací období: rovné příležitosti a udržitelný rozvoj. Mezi způsobilé výdaje (neboli uznatelné náklady) v rámci projektu patří stroje a zařízení včetně řídicích softwarů, které nebyly předmětem odpisu (tedy nikoli repasované), stavební náklady vyvolané se zavedením projektu (maximálně 20 % z celkových způsobilých výdajů na nákup strojů a zařízení včetně řídících softwarů), náklady na pořízení patentů, patentových licencí na know-how a nepatentovaného know-how a přiměřené náklady na publicitu projektu - žadatel má povinnost zveřejnit informaci, že jeho projekt je realizován za podpory Evropské unie. Minimální výše dotace v programu Rozvoj činí 1 mil. korun, maximální výše 20 mil. korun. Procento podpory se zvýšilo na 55 % z celkových způsobilých výdajů, pouze pro region soudržnosti Jihozápad je to 51 %.V současné době je program Rozvoj schválen pro aktuální sedmileté programovací období, v rámci jednotlivých let budou vyhlašovány výzvy. V tomto roce jsme začali přijímat registrační žádosti 1. března, jejich příjem potrvá do 31. května 2007. U jednotlivých projektů bude probíhat kolové hodnocení, tedy všechny projekty se vyhodnotí a seřadí se podle počtu dosažených bodů.

Z. Balvín: Jaká je přesná definice malého nebo středního podniku? Hraje roli, kdo je jeho většinovým vlastníkem, připočítává se jeho obrat, počet jeho zaměstnanců atd.? Mnoho malých a středních podniků je v této situaci, která je pro podání žádosti v Operačním programu podnikání a inovace může znevýhodnit.

H. Švandová: Definice MSP včetně vysvětlení a názorných příkladů je umístěna na www.czechinvest.org. V situaci, kdy si firma není jista, zda spadá do kategorie malý nebo střední podnik, doporučuji znázornit diagram struktury vlastnických práv včetně údajů o počtu zaměstnanců a obratu firmy a obrátit se na regionální kancelář CzechInvestu či dotazem na programy@czechinvest.org. CzechInvest provede nezávazné posouzení, žadatel by měl zvážit právní rozbor u specializovaných firem.

S. Linc: U programu Rozvoj zmiňujete velkoobchod a maloobchod. Moje otázka směřuje k firmám zabývajícím se zahraničním obchodem - je v programu Rozvoj místo i pro ně?H. Švandová: Pokud působí ve vybraných regionech a plánují pořízení technologie, pak ano, záleží také na tom, jaké by byly způsobilé výdaje.

S. Linc: Jestliže český podnik není schopen vyrobit například frézovací hlavu, a to ani ve spolupráci s jakýmkoli jiným českým subjektem, a najde partnera ve výzkumném ústavu v zahraničí, má šanci získat podporu z operačních programů?

P. Krupková: V novém programovacím období i mimo jeho rámec existuje řada programů na podporu výzkumu a vývoje. Bez konkrétnějších informací nelze v tuto chvíli jednoznačně posoudit, zda a jaký z programů by byl pro daný projektový záměr vhodný. Záleží vždy na konkrétních okolnostech. V úvahu by mohlo přicházet například využití programu Výzkum a vývoj pro inovace.

P. Krupková: Prostřednictvím některých programů, například i Rozvoje, bylo možné v průběhu předchozího programovacího období 2004 - 2006 poskytnout dotaci na pořízení specifického softwaru, ale dosud neexistoval žádný komplexní program na pořízení informačních technologií. Na základě mnoha podnětů proto vznikl zcela nový program Informační a komunikační technologie (ICT) v podnicích, který ovšem není zaměřen na prostou obnovu stávajícího technického nebo programového vybavení, jako jsou například standardní grafické a kancelářské softwarové balíky (MS Office, CorelDraw, Adobe Acrobat aj.), ale spíše na projekty přinášející kvalitativní zvýšení funkčnosti podnikového systému, například prostřednictvím pořízení různých manažerských informačních systémů. Cílem programu je podpořit konkurenceschopnost malých a středních podniků prostřednictvím vyššího využití informačních systémů (IS), a to pořízením nových nebo rozšířením stávajících IS. Program má poměrně vysokou alokaci, která činí 4,2 mld. korun a představuje tedy cca 600 mil. korun na rok. Je určen výhradně malým a středním podnikům ve zpracovatelském a výrobním průmyslu. Program by měl pomoci zefektivnit vnitřní chod i vnější vztahy podniku a tím zvýšit jeho šanci uspět na trhu. Mezi podporované aktivity patří využití informačních systémů za účelem zvyšování vnitřní efektivity podniku (řízení výroby, řízení podnikových zdrojů, Business Inteligence, správa dokumentů, archivace dat, podpora ISO procesů, home office apod.), využití IS/ICT při vývoji nebo inovaci stávajících výrobků a technologií nebo při zvyšování efektivity dodavatelsko-odběratelských vztahů (řízení vztahů se zákazníky, řízení zásob, elektronický nákup nebo prodej apod.). Dále je možné podporovat projekty zaměřené na rozvoj a zdokonalování technické infrastruktury a programového vybavení (například elektronické podnikání, zvýšení zabezpečení IS, napojení na externí sítě) a projekty zaměřené na zavádění a rozšiřování outsourcingu IS nebo jeho částí v podnicích (předpokládá se příprava outsourcingu a první rok provozu). Projekt nemusí být zaměřen výlučně na jednu ze zmíněných aktivit, může se jimi naopak prolínat. Mezi způsobilé výdaje programu ICT v podnicích patří hardware, software a jiné stroje a zařízení, které lze označit za součást IS/ICT, ale podle účetní klasifikace nespadají pod hardware ani software (například čtečky kódů), dále licence, patenty, know-how, školení , služby poradců, expertů a studie přímo související s projektem; v případě outsourcingu přípravné studie, audit, nájem služeb nebo majetku. Způsobilými výdaji naopak nejsou mzdy, DPH, splátky půjček a úvěrů, náklady na záruky, pojištění, úroky, bankovní poplatky, kurzové ztráty atp.). Maximální výše dotace bude činit 20 mil. korun. Plánovaný termín vyhlášení výzvy pro tento rok je 1. květen, kdy bychom chtěli začít přijímat registrační žádosti.

M. Kozáková: Naše firma má svůj vnitropodnikový software, který budeme dále rozšiřovat o moduly Projektové řízení a Kapacitní plánování výroby. Je vhodné tento projekt realizovat v rámci programu ICT v podnicích? Nebude potom problém s výběrovým řízením?

P. Krupková: Projekt vhodný je, spadá do oblasti rozšiřování IS za účelem zvyšování vnitřní efektivity podniku. Stále platí, že žadatel musí vždy ve vztahu ke způsobilým výdajům projektu postupovat podle pravidel určených správcem programu, na tom se nic nemění ani v novém programovacím období. Dle metodiky pro výběr dodavatelů platné pro programy OPPP (období 2004 - 2006) musel mít žadatel při výběru dodavatele k dispozici minimálně tři plnohodnotné nabídky. Podstatné je, že nastavení hodnotících kritérií zůstává plně v pravomoci žadatele. Jedním z kritérií proto může být i kompatibilita se stávajícím SW vybavením firmy.

M. Kozáková: Je vhodné do jednoho projektu zařadit nákup dvou IS, nebo je podat ve dvou žádostech?

P. Krupková: Projekt rozšíření o dva systémy lze podat jak ve dvou žádostech, tak i jednorázově s tím, že musí být uveden či rozpracován přínos každého nakupovaného IS jednotlivě.

H. Švandová: Zcela určitě nejzajímavější a nejdůležitější informace je, jakým způsobem vlastně lze v novém programovacím období dotace čerpat. Prvním krokem je napsat kvalitní podnikatelský záměr. Ke každému programu existuje výzva, která upravuje obecná pravidla, veřejně jsou známa i výběrová kritéria, podle nichž jsou projekty hodnoceny, žadatelům je k dispozici také tzv. osnova podnikatelského záměru (studie proveditelnosti) a příručka Pokyny pro žadatele. Dalšími kroky jsou zažádání o poskytnutí podpory a hodnocení projektu - získání elektronického podpisu, založení master účtu v aplikaci eAccount (lze ho přirovnat k účtu internetbankingu, jeden žadatel bude mít jen jeden účet eAccount, jehož prostřednictvím bude podávat jednotlivé žádosti a spravovat své projekty), vyplnění a odeslání registrační žádosti, vyplnění a odeslání plné žádosti, hodnocení projektu a vydání Rozhodnutí o poskytnutí dotace. Poté žadatel podává žádost o platbu, je provedena kontrola na místě a probíhá monitorování přínosů podpořeného projektu.V tomto programovacím období bude možné podávat žádosti pouze elektronickou formou - prostřednictvím eAccountu. Podání žádosti jsme rozdělili na dva kroky: registrační a plnou žádost. Registrační žádost je krátké vyplnění identifikačních údajů žadatele a informací o projektu. Například v rámci programu Rozvoj se jedná o základní informace typu, kde bude projekt realizován, krátkého popisu projektu, žadatel vyplní i údaje o hospodaření a my již v této fázi provedeme rating. Poté od nás dostane žadatel buď informaci, že může podat plnou žádost, nebo zamítnutí - výhodou tu je, že nemusel zbytečně zpracovávat celý podnikatelský záměr. Při kladném hodnocení by pak měl žadatel vyplnit do jednoho měsíce v případě programu Rozvoj plnou žádost v eAccountu a předložit podnikatelský záměr. Velkou výhodou eAccountu je, že drobné chyby (např. zadání chybného formátu čísla) bude žadateli hlásit okamžitě, čímž se proces administrace značně zefektivní. EAccount bude klasická internetová aplikace (//www.czechinvest.org/eaccount), prostřednictvím níž budou žadatelé spravovat své projekty a budou také moci sledovat jejich aktuální stav, požadavky, jaké dokumenty mají kdy dodat i historii komunikace mezi nimi a příslušnými projektovými manažery. EAccount je napojen na náš systém, takže vše, co budeme ohledně konkrétního projektu dělat, se zobrazí žadateli v jeho elektronickém účtu. Zabezpečení bude provedeno pomocí uživatelského jména, hesla a elektronického podpisu, bude možné sdílení práv vstupu, což ocení asi nejen žadatelé, kteří pověřují zpracováním podnikatelského záměru poradenskou firmu. Plnou žádost a podnikatelský záměr bude žadatel vyplňovat a nahrávat do eAccountu a potom je pošle podepsané do CzechInvestu i v papírové formě.

D. Hořavová: V předchozím programovacím období, kdy se všechny dokumenty podávaly v papírové formě, byly velké časové prodlevy mezi jednotlivými administrativními kroky. Odstraní je elektronický účet zcela?

H. Švandová: Převážná část dokumentace bude předkládána pouze elektronicky, dokumenty budou muset být elektronicky podepsány. Velkou výhodou eAccountu by mělo být právě zkrácení lhůt v procesu administrace. Žadatel s námi bude moci být stále ve spojení prostřednictvím "nástěnky" eAccountu.

S. Linc: Zdá se, že programy Rozvoj a ICT v podnicích v podstatě diskriminují větší podniky, pro které by právě mohly být velmi užitečné.

P. Krupková: V podstatě každá veřejná podpora narušuje volný trh. V rámci Evropské unie je proto veřejná podpora zakázaná a povoluje se pouze za splnění určitých předpokladů, což mimo jiné upravuje regionální politika EU. Malé a střední podniky je v zásadě jednodušší podpořit, aniž by se jednalo o významné narušení trhu. Většinou se tak děje na základě blokových výjimek a smyslem podpory je zvýšení konkurenceschopnosti malých a středních podniků do té míry, aby v budoucnu už žádnou veřejnou podporu nepotřebovaly. Velké podniky by si na trhu měly umět poradit samy.

S. Linc: Berete při posuzování žádosti v úvahu historii firmy?

H. Švandová: V rámci programu Rozvoj je požadována tříletá historie, v rámci programu ICT v podnicích dvouletá. Pokud firma již nějakou dobu úspěšně působí na trhu, je pravděpodobnost úspěšné realizace projektu vyšší, samozřejmě nevylučujeme úspěšnost podniků relativně mladých.

S. Linc: Pro každý program je vyhlašována jedna výzva ročně?

H. Švandová: Může se stát, že v některých programech bude vyhlášena v tomto roce dvakrát, v jiných zase jen jednou za dva roky.

S. Linc: Má v operačních programech místo i propojení malých a středních podniků a vysokých škol, případně výzkumných ústavů?

H. Švandová:V rámci Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace a programu Spolupráce, které by měly být vyhlášeny v druhé polovině tohoto roku. V celém tomto programovacím období je kladen důraz na inovace, znalostní ekonomiku a spolupráci vysokých škol s praxí.R. Dvořák: Čeho především by se žadatelé měli vyvarovat, když zadávají projekty, a na co se naopak soustředit?

H. Švandová: Při psaní podnikatelského záměru je třeba si především uvědomit, že ten, kdo jej čte, nikdy nebyl v dané firmě, a podle toho jej napsat. Pečlivě číst osnovu a vyplnit všechny údaje, připojit všechny doporučené přílohy, zaměřit se při popisu na přínosy projektu. Projekt by měl zapadat do strategie firmy tak, aby bylo jasné, že tato firma někam směřuje, má jasný cíl a naplňováním tohoto cíle je i realizace daného projektu.

R. Dvořák: Jaké bude složení hodnotitelských komisí?

H. Švandová: Projekt prochází několika hodnoceními a odborná hodnotitelská komise je až posledním článkem. V této fázi je projekt hodnocen dvěma externími nezávislými odbornými hodnotiteli a následně se schází komise, jejíž členové jsou zástupci orgánů státní správy, samosprávy, odborníků a zástupců podnikatelské veřejnosti.

Připravili

Blanka Kutílková

Roman Dvořák