Témata
Zdroj: VÚTS

Robotická paletizace s určením cílové polohy

V posledních letech získává průmyslová automatizace stále silnější význam a dostává se jí větší pozornosti. Přispívá k tomu požadavek na vyšší produkci výrobních a manipulačních strojů, nižší náklady, uživatelský komfort, všestrannost i situace na trhu práce, kde je významný nedostatek kvalifikovaných lidských zdrojů.

Petr Václavík

Vystudoval strojní fakultu na ČVUT v Praze. V roce 2006 získal postgraduální doktorát na Technické univerzitě v Liberci. Od roku 1998 pracuje ve společnosti VÚTS Liberec, kam nastoupil do obchodního útvaru. Od roku 1999 pracoval jako vedoucí obchodního útvaru a od roku 2009 do současnosti zastává funkci technického ředitele. Od roku 2014 je členem dozorčí rady VÚTS. Od roku 2000 působí jako jednatel ve firmě VUSIT.
Je členem předsednictva Asociace výzkumných organizací.

Martin Bušek

V odvětví elektroniky, technického měření a automatizace se pohybuje od dob studií na TU v Liberci, fakultě Mechatroniky. Ve společnosti VÚTS působí již od roku 2006 na různých pozicích v oblasti vývoje, návrhu a realizace mechatronických pohonů a řídicích systémů výrobních strojů. Od roku 2019 je vedoucím specializovaného oddělení Mechatronika, garantem a řešitelem mnoha dotačních i komerčních projektů.

Reklama

Zároveň automatizace proniká do mnoha aspektů každodenního života, od chytrých spotřebičů v domácnosti až po linky velkosériové produkce. Cílem jakéhokoli výzkumu a vývoje v oblasti automatizace je přiblížit chování automatizovaných systémů činnostem člověka, řešit problémy s ulehčováním a zpřesněním manuální práce a se zvyšováním produktivity práce.

Průmyslová automatizace v prostředí VÚTS Liberec si klade za cíl rozvíjet především oblasti mechatronických a robotických aplikací, jež úzce souvisí s obory elektroniky, mechaniky, softwarovým inženýrstvím a mnoha dalšími vědními a technickými disciplínami.

Reklama
Reklama
Reklama

Řešení komplexích úloh a projektů vyžaduje aplikační výzkum mechanismů pohonů výrobních strojů, řídicích systémů výrobních strojů, robotických pracovišť a souvisejících technologií (automatizovaná manipulace a montáž, strojní vidění, kontrola jakosti, odměřování, 3D scanování, laserové technologie atd.).

Typickým příkladem automatizační úlohy může být realizovaná aplikace robotické paletizace s kamerovým určením cílové polohy jako poslední operace při výrobě vzduchových filtrů brzdového systému pro automobilový průmysl. Hlavním úskalím aplikace paletizace při bezoperátorové výrobě filtrů je vyřešení situací vyložení vyrobených vzduchových filtrů do různých úložných a přepravních papírových nebo plastových boxů, jejichž polohu nelze aretovat a předem definovat. Proto je nutné zavést specializovaný kamerový systém zajišťující rozdílný přístup ke zpracování obrazu jednotlivých boxů. Dále je nutné řešit konstrukci víceúčelového chapadla robotického ramene, a především bezpečnost celého pracoviště systémem DCS.

Robotický sedmiosý systém paletizace

Navržený systém paletizace využívá kloubového robota řady M-710 značky Fanuc. Z důvodu přímé integrace do řídicího systému robota a současného provázání s motion/vision příkazy byl vybrán i kamerový systém značky Fanuc. Díky kontinuální výrobě a velmi rychlému výrobnímu taktu je nezbytná připravenost čtyř přepravních boxů umístěných z důvodu bezpečnosti obsluhy ve dvou oddělených pracovištích, mezi nimiž se robot pohybuje po lineárním vedení představujícím sedmou osu systému. Systém robotické paletizace je řízen a synchronizován nadřazeným PLC automatem výrobní linky. Vzájemná komunikace je řešena vytvořeným vlastním „Programem NumberSelect“ doplněným o kontrolu přenosového rámce dat (hand-shake). Zároveň je zajištěna komunikace s centrálním bezpečnostním systémem Sick výrobní linky a dalšími částmi linky, jako je pásový dopravník, ovládání akčních členů či tlačítek v ochranné kleci pracoviště s robotem. Stěžejní částí robotické paletizace je řešení multifunkčního chapače až pěti vzduchových filtrů najednou a současně nosiče vision kamerového systému.

Reklama

Multifunkční chapadlo s kamerovým systémem

Konstrukce multifunkčního chapadla je řešena s ohledem na minimální možnou hmotnost při zachování požadavku na současné uchopení a přenesení až pěti vzduchových filtrů v různých pozičních konfiguracích za pomoci pneumatických přísavek. Inspirací pro návrh chapadla byla lidská levá ruka s pěti přísavkami, kde sklápěcí pátá přísavka o 45° reprezentuje podobné možnosti jako lidský palec. Použité hliníkové přísavky prošly přísným výběrem, vzhledem k požadavkům na přesnost uchopení a vyložení, opakovatelnost a dynamiku (zkrácení doby nasátí filtru je řešeno postupný nasáváním vždy pouze pro jednu přísavku plným výkonem vakuové pumpy, zkrácení doby odsátí je docíleno okamžitým zapnutím přetlaku opět postupně od první přísavky až po pátou). Každá přísavka je též doplněna tlumicí pružinou ve směru osy Z a mezním snímačem polohy stlačení pružiny, což přináší možnost detekovat unikátní dno přepravního boxu nebo případnou kolizi chapadla s vyhlášením alarmu, zastavením robota a zpětným chodem. Protože přepravní boxy mají různé rozteče založení filtrů, má chapadlo možnost je změnit až do tří různých poloh pomocí 11pneumatických válců. Tímto řešením lze obsloužit i zakládání filtrů do extrémně úzkých přepravních boxů.

Chapadlo též slouží jako bezpečný nosič kamery a přídavného osvětlení s vlnovou délkou 650 um v červeném viditelném spektru. Výběrem prošly také objektivy, s původním objektivem s ohniskovou vzdáleností 12 mm nebylo možné vzhledem ke kinematice robota ustavení do polohy, aby na výsledné fotografii byl zobrazen celý přepravní box. Postupně tak byly testovány objektivy s menší ohniskovou vzdáleností 6 mm (dostačující zorné pole, velké zkreslení – soudkovitost) a 8 mm, který byl použit s vhodně zvolenou mechanickou clonou a speciálním krycím rámečkem. Byla provedena ortogonální kalibrace, neboť přepravní boxy mohou být umístěny v různých vertikálních hladinách.

Multifunkční chapadlo s kamerovým systémem, kalibrace kamery s pomocným stolem. (Zdroj: VÚTS)

Vision procesy

Cílem vision procesů je určení offsetu polohy X, Y a rotace R okolo osy Z nově umístěného přepravního boxu oproti předdefinované poloze programem na vykládacím pracovišti. Prostor je sice doplněn o mechanické dorazy, které zajistí vymezení polohy v řádu centimetrů, přesné zaměření zajistí kamerový systém. Robot je umístěn v poloze určené pro focení, má zaostřeno, nastavenu clonu a míru osvětlení. Následný vision proces je samostatně vyhodnocován a skládá se z více operací seřazených za sebe.

První operace pro vykládání vzduchových filtrů do papírových přepravních boxů je tvořena 2D-multi-view vision procesem s kamerou v rozlišení 1024 x 1280 pix a trojnásobným expozičním časem 0,62–2,5 ms. Tím je sice dosaženo vyšší stability procesu proti extrémním změnám v osvětlení, ale zároveň dochází k nedokonalé detekci hran přepravního boxu.

Neurčitá detekce hran přepravního boxu – vstupní otvor X dno. (Zdroj: VÚTS)

Řešením bylo snímání přepravního boxu doplněného kontrastními značkami s černobílým symbolem. Značky byly vytvořeny technologií 3D tisku z matného materiálu (kvůli vysoké odrazivosti lesklých povrchů) a unikátního tvaru, aby při snímání kamerou nemohlo dojít k záměně s okolními objekty (oka ochranné zábrany) v zorném poli kamery.

Původní kontrastní značka a nežádoucí detekce značky v okolí. (Zdroj: VÚTS)

Tato značka kruhového tvaru již vykazuje opakovatelnost správné detekce vyšší než95 % po celý den, kdy se mohou měnit světelné podmínky. Program robota je navíc doplněn o trojnásobnou opakovanost pokusů focení před vyhlášením alarmu „nevyfoceno“. Kamerový systém je dále doplněn o dvě 20W světla, což umožní zkrátit čas maximální expozice.

Kruhová značka přepravního boxu z matného plastu. (Zdroj: VÚTS)

Druhá operace se týká pouze vyložení vzduchových filtrů do plastového přepravního boxu. Rozdílnost boxů je dána různými materiály, menším vnitřním prostorem, a především nutností určit i aktuální hladinu Z společně s posunutím XY rotací R dle osy Z boxu z důvodu variability použitých prokladů jednotlivých vrstev filtrů v boxu. Umístění plastového prokladu mezi jednotlivými patry založených filtrů se totiž může vzhledem k jeho typu lišit až v řádu jednotek centimetrů. K detekci zmiňovaných parametrů je použito snímání přirozených tvarů použitých plastových prokladů v zorném poli kamery, tedy jejich kruhových částí, viz obrázek 5. Vlivem snímání z jednoho místa dochází ke zkreslení.

Plastová proložka s kruhovými derivacemi. (Zdroj: VÚTS)

Zásadním parametrem při snímání a následném vyhodnocování obrazu je kvalita nasvícení prostoru s mnoha odlesky, což omezilo sledovanou a vyhodnocovanou část obrazu jen na středové kruhy plastového prokladu. Určení jednotlivých hladin v ose Z je realizováno na základě naučení dvou extrémních hladin jako referenčních, přičemž ke každé z nich je přiřazena skutečná referenční vzdálenost ve směru osy Z. Kamera tak může mezi těmito dvěma extrémy používat měřítkování a na základě něj určit nové hladiny, mezi polohy ortogonálně.

Řešení bezpečnosti DCS

Navržená aplikace robotické paletizace je chráněna systémem funkcí DCS (Dualchecksafety), které omezují prostor pohybu nebo rychlosti robota dle zadaných vstupních parametrů. Primárně slouží k ochraně obsluhy (interakci mezi strojem a člověkem) a sekundárně mezi jednotlivými strojními částmi (robot a okolí – oplocení, technologie…). Pro pracoviště byly modelovány tři zóny, dvě jsou označeny „restricted“ a třetí zóna je pomocná, přejezdová nazvaná „tunel“. Tato slouží pro zajištění bezpečného prostoru a přesnou detekci polohy robota v případě jeho zastavení při přejezdu mezi pracovišti. Lze tedy nastavit, povolit možnosti otevírání elektronických zámků u dveří ochranných klecí a umožnit přístup obsluhy do pracovní zóny v době, kdy je robot přejetý do druhé pracovní zóny. Riziková situace nastává pouze v případě vykládky na dočasné odkladiště, kde je nutné přímé střetnutí robota a člověka na pracovišti v automatickém provozu. Pro tento účel je ještě souběžně vytvořena „working“ zóna určující polohu robota současně s „restricted“ zónou pro bezpečné zakázání pohybu robota.

Dualchecksafety systém pracoviště robotické paletizace. (Zdroj: VÚTS)

Pomocí vhodně navrženého kamerovému systému se podařilo vyřešit situace vyložení vzduchových filtrů do různých typů boxu, u kterých nelze dopředu určit jejich přesnou polohu. Zároveň bylo dosaženo vysokého vykládacího taktu z kontinuální výroby, řádově přes 3 000 filtrů denně.

Stavba linky robotické paletizace v prototypové dílně VÚTS.
Související články
Jarní setkání strojařů v Plzni

Více než 30 vystavovatelů, téměř 50 řečníků, tři výstavní haly a jeden nezapomenutelný strojírenský zážitek. Akce Strojírenská inspirace 2024 se konala v Plzni od 4. do 6. června 2024 a zaměřila se na digitální výrobu, automatizaci a inovace ve strojírenství. Letos poprvé se toto setkání uskutečnilo v areálu Depo2015, který se stal centrem pro sdílení zkušeností a nápadů mezi odborníky z průmyslu a digitalizace.

AI + leadership = ekonomická transformace

Pozvání k otevíracímu rozhovoru zářijového vydání MM Průmyslového spektra, věnovaného největší přehlídce průmyslových inovací – MSV v Brně, přijal prof. Ing. Vladimír Mařík, DrSc., dr.h.c., FEng., zakladatel a vědecký ředitel CIIRC ČVUT v Praze a zakladatel a ředitel Institutu Equilibrium. Nedávno byl v Indii podle něj nazván Institut umělé inteligence na NIMS University v Jaipuru, což je pro Českou republiku mimořádná událost a velká čest.

Na cestě ke zrození stroje: Část 5. Zakázka

Série deseti článků, jejichž autorem je konstruktér Michal Rosecký, popisuje proces výroby obráběcího stroje. Krok po kroku nás provází tímto náročným procesem, na jehož závěru je po stránce vývoje a výroby rentabilní moderní výrobní zařízení s inovativními prvky, o které trh projeví zájem a po uvedení do provozu přinese zákazníkovi deklarovanou profitabilitu, technické parametry a návratnost investic.

Související články
Zlatá medaile pro prof. Kassaye

Po dvouleté pauze, zapříčiněné hygienickými opatřeními ke snížení šíření pandemie koronaviru, se opět otevřely brány MSV v Brně, v rámci kterého se udílejí i ocenění Zlatých medailí. A to jak vystaveným exponátům, tak tradičně, již od roku 2006, díky iniciativě redakce našeho časopisu, také ocenění osobnosti za její celoživotní tvůrčí technickou práci a dosažené inovační činy.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Od konstrukce strojů po parkovací věže

Mezi starší generací strojařů pravděpodobně není nikoho, kdo by neznal původem škodováka Josefa Bernarda z Jičína. Tento strojírenský nadšenec příští rok oslaví své sedmdesátiny. Před třiceti lety po odchodu z místního Agrostroje položil základy společnosti Vapos, která dává perspektivní práci patnácti desítkám lidí z Jičína a blízkého okolí.

Nové výzvy pro Národní centrum kompetence Strojírenství

Národní centrum kompetence Strojírenství je jedním z úspěšných projektů Technologické agentury ČR zaměřených na podporu dlouhodobé spolupráce mezi výzkumnou a aplikační sférou s cílem realizovat kvalitní aplikovaný výzkum a vytvářet poznatky s vysokým potenciálem pro přímé uplatnění v praxi.

Pracoviště automatizované zakázkové výroby

Společnost Misan z Lysé nad Labem nabízí různá řešení automatizace k obráběcím procesům. Trendem posledních let je automatizace malosériové zakázkové výroby. Ta klade vysoké nároky zejména na flexibilitu a variabilitu automatizačního řešení. Vlastní zkušenost s tímto druhem automatizace nyní má již i plzeňská společnost Hofmeister, které firma Misan dodala a zprovoznila automatizované pracoviště na míru. Získané zkušenosti obou firem na této zakázce nyní budou moci ve svůj prospěch využít také další zájemci o podobná řešení. Partnerská přednáška, jejíž je tento příspěvek doprovodným materiálem, se zaměří na klíčové milníky společného projektu a zkušenosti z něho plynoucí pro obě společnosti.

Průmysl 4.0 v praxi

Reflexe současného poznání s aplikací prvků Průmyslu 4.0 do praxe byla předmětem odborné konference, kterou společnost Ceratizit společně se svými partnery připravila pro téměř stovku účastníků z řad výrobních společností ve svém Technickém centru. Od původního teoretizování o aspektech Průmyslu 4.0 jsme se nyní dostali již k praktických zkušenostem.

IMTS 2026: Ve znamení nových trendů v obrábění

V září se v Chicagu uskutečnil veletrh IMTS. Pro Českou republiku i pro firmy, které zde reprezentovaly sebe i český průmysl, to byl velmi intenzivní týden. Obdobně koncipovanou společnou prezentaci neměla žádná jiná ze zúčastněných zemí. Německo i Čína sice měly národní expozice, český projekt však díky koordinaci a podpoře Ministerstva průmyslu a obchodu nabídl na IMTS zcela unikátní formát prezentace. Pojďme se podívat na několik postřehů z výstavy.

Od subdodávek k finalistům: Kam míří český export?

Doktor Rudolf Klepáček je fyzikální inženýr, který se stal architektem české exportní politiky. Od února 2026 stál v čele agentury CzechTrade a od srpna téhož roku vede novou státní agenturu CzechBusiness, která vznikla integrací CzechTradu a CzechInvestu do jednoho celku. V otevíracím rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum mluví bez diplomatických zkratek: o tom, proč firmy navázané na automobilový průmysl jedou v zajetých kolejích, ze kterých by dávno měly vyskočit, proč LinkedIn nikdy nenahradí fyzické ověření obchodního partnera, a také proč je lokalizace slovem, na které české strojírenské firmy při exportu nejčastěji zapomínají.

IMTS Chicago 2026: Pro nový rytmus strojírenství

Veletrh International Manufacturing Technology Show, který se koná od 14. do 19. září 2026 v krásném chicagském centru McCormick Place na břehu Michiganského jezera, potvrzuje svoji roli nejvýznamnější události v oblasti výrobních technologií na západní polokouli. Na výstavní ploše přesahující 110 000 čtverečních metrů představí na1 800 vystavovatelů nejnovější trendy v obrábění, automatizaci, aditivní výrobě, metrologii a softwaru. Veletrh, organizovaný asociací AMT tradičně přitahuje pozornost více než 90 000 odborníků z celého světa a reflektuje silný růstový moment transatlantického průmyslového sektoru.

Ve znamení kvality: Možnosti a úskalí strojového vidění

Uplatnění umělé inteligence v průmyslové výrobě slibuje usnadnění lidské práce, snížení chybovosti a nepřetržitý monitoring kvality i technického stavu výrobního prostředí. Mezi ideálními laboratorními podmínkami a reálnou výrobou však existují zásadní rozdíly, přičemž ani sebelépe vytvořený model neobstojí bez dlouhodobé péče a konzistentního sběru dat.

Inteligentní ekosystém a materiálová alchymie

Současná podoba strojírenského průmyslu prochází transformací, která svou hloubkou připomíná spíše technologickou revoluci než postupnou evoluci. Zatímco v uplynulých dekádách byl vývoj výrobních technologií primárně diktován snahou o zvyšování mechanického výkonu, otáček vřeten a hrubé síly strojů, dnešní paradigma se dramaticky posouvá k jemnějším, avšak komplexnějším hodnotám. Středobodem zájmu se stává schopnost garantovat naprostou přesnost a opakovatelnost procesu v prostředí, které je čím dál proměnnější a náročnější. Tento přerod k inteligentní výrobě, definované nejen rozměrovou integritou, ale i vnitřními vlastnostmi materiálu a digitální stopou, tvoří základní pilíř konkurenceschopnosti pro nejnáročnější sektory, jako jsou letectví, energetika, e-mobilita nebo personalizovaná medicína.

Revoluce udržitelnosti: Výroba pod kontrolou

V praxi sériové výroby není udržitelnost jen dodatečným parametrem vázaným na životní prostředí. Je to především pracovní disciplína zaměřená na úspornost, eliminaci ztrát, přesnější řízení a konzistentní výsledky. Jako taková je v symbióze s inženýrským myšlením, přičemž její jednotlivé strategie významně přispívají k celkové stabilitě procesu.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit