Témata
Reklama

Současnou ekonomiku vstup do EU zasáhne negativně

18. 06. 2003

František Peterka

MM: V roce 2004 má Česká republika vstoupit do EU. Jak ovlivní tato skutečnost chod vámi řízené firmy, a to jak z hlediska marketingu a obchodu, tak i technické úrovně, výroby a v neposlední řadě i logistiky?

F. Peterka: Hlavním výrobním programem akciové společnosti Astos Aš je příslušenství obráběcích strojů - vynašeče (dopravníky) třísek a zařízení pro filtraci řezné kapaliny. Protože je dodáváme většině výrobců obráběcích strojů v České republice i některým výrobcům v zemích EU, musí tyto výrobky odpovídat všem normám a předpisům Evropské unie. To se samozřejmě týká i logistiky. Pokud chceme vyvážet, musíme již řadu let používat komponenty ze zemí EU. To se týká především elektrotechnických materiálů, řídicích systémů apod.
Domnívám se, že z hlediska marketingu, obchodu, logistiky i technické úrovně výrobků nám vstup do EU situaci ve firmě nezkomplikuje. Naopak nám pomůže odstranění celních bariér zefektivnit a zrychlit jednání s našimi obchodními partnery.
Reklama
Reklama
Reklama

MM: Jaký dopad bude mít pro váš podnik větší otevření konkurenci a naopak, jak se zvýší vaše exportní možnosti?

F. Peterka: Otevření konkurenci je tady již několik let a naším vstupem do EU se v tomto směru nic nezmění. Nejen naše současná vláda, ale ani ty předchozí nevytvářely českému průmyslu a tedy ani strojírenství žádnou ochranu před konkurencí, a dokonce nečinně přihlížely postupné likvidaci českého textilního a obuvnického průmyslu konkurencí mimo hranice našich zákonů a daňových předpisů.
S konkurencí počítáme a konkurenčnímu prostředí se musíme přizpůsobit. Bohužel i tomu, že naše kapitálově silnější konkurence ze zemí EU někdy využívá dumping s cílem levnější českou konkurenci zlikvidovat. Naše firma bude mít naštěstí v polovině roku 2004 již splacený privatizační úvěr, a tak bude mít i větší finanční prostředky k tomu se konkurenci přizpůsobit nákupem technologií, které jsme si dosud nemohli dovolit.

MM: Po vstupu Irska do Společenství evropských států započala následně v této zemi masivní podpora vědy a výzkumu ze strany státu. Myslíte, že lze něco podobného očekávat i u nás?

F. Peterka: Jsem přesvědčen že ne. Naše vláda má tolik starostí s rozpočtem, že na to nebude mít prostředky. Mám obavy, že si důležitost této podpory, vzhledem k delší návratnosti vložených prostředků, ani neuvědomuje. Vždyť není ani schopna řešit odborné školství, což by ji mnoho prostředků nestálo. Tak se stále učí obory, které nikdo nepotřebuje. Kvalifikovaná pracovní síla ve strojírenství již citelně chybí a v této republice brzy bude tradice kvalifikovaných pracovníků minulostí. Z mladých lidí chce jen velmi malé procento být zámečníkem, obráběčem, konstruktérem nebo vývojovým pracovníkem. Spíše chtějí být manažérem, obchodníkem nebo počítačovým odborníkem. Proto se naše školství přizpůsobuje poptávce studujících, ale nikoliv potřebám průmyslu.
Myslím si však, že naše situace při vstupu je s Irskem nesrovnatelná. Dříve především agrární Irsko bylo nuceno orientovat se hlavně na příliv zahraničních investic. Je otázkou, zda ekonomický růst Irska způsobila masivní podpora vědy a výzkumu v tak poměrně krátké době, nebo zda jsou hlavní příčiny růstu v jiných faktorech.

MM: Domníváte se, že stát změní svoji daňovou politiku vůči výrobcům nejen zvýhodněním nákladů na vývoj, ale i novou odpisovou politikou pro urychlení inovace a modernizace výrobní základny (podobně jako v Itálii či v poslední době v USA)?

F. Peterka: I zde jsem spíše pesimista. Vláda i většina našich politiků vyznává zcela jiné priority. Svůj politický potenciál vyčerpají na kauzách typu Diag Human za 326 milionů, přes 10 miliard za TV Nova, 1,5 miliardy izraelské firmě za nepostavenou dálnici na severní Moravě atd. Rozhodování o prioritách hospodářské politiky a českého průmyslu však vyžaduje tvrdou práci a hluboké znalosti problematiky. A na to naše současná politická reprezentace nemá. Je to obrovská chyba, protože rozdíly v produktivitě proti firmám zemí EU jsou citelné. Jiná daňová politika a zvýhodnění nákladů na vývoj by mohly pomoci smazat rozdíly v produktivitě. To je však budoucnost, i když blízká. A tato vláda však řeší hlavně současné sociální problémy a na budoucnost nedohlédne.

MM: Ve které zemi - a nemusí být pouze na evropském kontinentě - si myslíte, že jsou nejvýhodnější podmínky pro podnikání ve vaší komoditě?

F. Peterka: Na to nemohu odpovědět jednoznačně, protože hledisek je několik. Mám však obavy, že naše republika brzy mezi tyto země nebude patřit. Zatím ještě máme výhodu levnější a kvalifikované pracovní síly a dalších nákladů, ale například výhodu levnějšího materiálu jsme již téměř ztratili.
Zřejmě to však již budou vyspělé státy jihovýchodní Asie s politickou stabilitou. Pro nás pak vyplývá nutnost hledat vhodné kooperace s výrobci z těchto států a zajišťovat tak výkonnost našich firem. Případné zakládání společných podniků v tomto teritoriu si mohou dovolit jen větší firmy, a i ty bez větší podpory státu jen velmi obtížně. V tomto směru nás stát zatím podporuje maximálně 100 tis. Kč na zahraniční veletrh, což považuji za velmi málo.

MM: Jak byste v krátkosti shrnul klady a zápory vstupu do EU nejen z pohledu vrcholového manažera firmy, ale i občana ČR?

F. Peterka: Vstup do Evropské unie je nutnost a také šance pro příští generace. V delším časovém horizontu budou převažovat klady nad zápory. Přínosy budou nejen ekonomické, ale také kulturní a politické.
Jsem však přesvědčen, že ekonomiku naší současné generace vstup do EU zasáhne negativně a že naši politici to vědí, ale neříkají. Postupně budeme ztrácet výhodu nižších nákladů a tlak na mzdy určitě nepůjde v souladu s růstem produktivity. Očekávám růst byrokracie a zneužívání požadavků na sjednocení s Evropskou unií a jejich promítání do spotřebních a jiných daní. Všeobecně pak, že současnou deflaci nahradí vyšší inflace.
Děkujeme vám za rozhovor.
Reklama
Vydání #6
Kód článku: 30635
Datum: 18. 06. 2003
Rubrika: SST představuje / Rozhovor
Autor:
Firmy
Související články
Krizový manažer v kokpitu transformace českého letectví

Český letecký a kosmický průmysl nikdy nestál před takovou příležitostí — a zároveň takovým tlakem na výkon — jako dnes. Armáda přechází z ruských platforem na americké, nakupuje drony, v roce 2024 podepsala kontrakt na pořízení 24 strojů F-35A a hledá průmyslové partnery, kteří tuto transformaci zvládnou technicky i kapacitně. Na to, aby se z přezbrojovacích kontraktů staly skutečné investice do českých kompetencí, a ne jen nákupy ze zahraničí, dohlíží člověk ve dvou navzájem se prolínajících rolích: jako ředitel LOM Praha — státního podniku stojícího v centru servisní a výcvikové infrastruktury české armády, a od července 2025 jako prezident Asociace leteckého a kosmického průmyslu, sdružující 55 členů s obratem téměř 40 miliard korun. Tím člověkem je Mgr. Jiří Protiva.

Všude kolem nás jsou stroje

Když se řekne mechatronika, modulární motion struktury či dynamika obráběcích strojů, mnohým z nás se lehce zatočí hlava. Pro profesora Petera Demeče z košické TUKE je to však denní chléb, hobby i celoživotní láska v jednom. A že mu to ladí opravdu mistrovsky, potvrdil i letošní Mezinárodní strojírenský veletrh v Brně, odkud si odvezl ocenění Osobnost českého strojírenství, udělované z iniciativy MM Průmyslového spektra.

Kompasem firmy je její smysl

Proč by měl manažer místo otázky „jak“ začít otázkou „proč“? A co má společného Viktor Frankl s Nassimem Talebem? Na otázky Jana Košturiaka odpovídá Rastislav Silný, fyzik, podnikatel a autor knihy Ako prežiť a zvíťaziť v chaose dnešného sveta.

Související články
Od subdodávek k finalistům: Kam míří český export?

Doktor Rudolf Klepáček je fyzikální inženýr, který se stal architektem české exportní politiky. Od února 2026 stál v čele agentury CzechTrade a od srpna téhož roku vede novou státní agenturu CzechBusiness, která vznikla integrací CzechTradu a CzechInvestu do jednoho celku. V otevíracím rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum mluví bez diplomatických zkratek: o tom, proč firmy navázané na automobilový průmysl jedou v zajetých kolejích, ze kterých by dávno měly vyskočit, proč LinkedIn nikdy nenahradí fyzické ověření obchodního partnera, a také proč je lokalizace slovem, na které české strojírenské firmy při exportu nejčastěji zapomínají.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Budoucnost, která se nedá "vyklikat" online

„Brno“ se v češtině stalo synonymem pro výstaviště. Tato věta není marketingová fráze – je to sociologický fakt, který potvrzují průzkumy. A přesto si každý ředitel firmy, který podepisuje fakturu za účast na veletrhu, dříve nebo později položí otázku: má to ještě smysl? Jan Kubata, generální ředitel společnosti Veletrhy Brno, na ni odpovídá z pozice, která je v Česku unikátní. Jeho pestrý životopis zahrnuje kapitoly od vrcholového sportovce přes úspěšného podnikatele a primátora až po šéfa zahraniční sítě agentury CzechTrade v Chicagu. Dnes stojí v čele největší veletržní správy ve střední Evropě a odpovídá za to, aby nejen Mezinárodní strojírenský veletrh zůstal relevantní i v době digitální transformace a tlaku na efektivitu.

Kdo bude stát u vašich strojů za pět let?

Otázka v titulku již dávno přestala být řečnická. Průmyslové firmy dnes bojují o každého technologa, CNC programátora či vývojového inženýra a začínají si uvědomovat, že řešení se nenachází na náborových portálech, ale v učebnách průmyslových škol. Spolupráce mezi školami a podniky však stále často závisí spíše na osobních vztazích než na funkčním systémovém nastavení. Petr Bannert, ředitel odboru středního, vyššího odborného a dalšího vzdělávání MŠMT, je člověkem, který má metodiku a strategii odborného školství v ČR doslova pod palcem.

AI překlad je rychlý, ale pozor na terminologii

Automatizovaný překlad dokumentů se v průmyslové praxi často používá k urychlení překladu technické dokumentace vcelku běžně. U návodů, servisních instrukcí, technických listů nebo interních standardů však nestačí, aby překlad „přibližně dával smysl“ – rozdílný překlad termínů totiž může znamenat zbytečné kontroly, opakované opravy i nejasnosti v komunikaci.

Bezpečnost není administrativa. Je to podmínka přežití

Genpor. Ing. Vladimír Vlček, Ph.D., MBA, zasvětil přes 40 let profesionální hasičině. Jako generální ředitel Hasičského záchranného sboru ČR velí sboru čítajícímu přes 92 000 hasičů, z čehož je zhruba 12 000 profesionálů a přibližně 80 000 dobrovolníků v obcích i podnicích. V otevíracím rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum ale nepřichází jako ten, kdo hasí – přichází jako ten, kdo varuje. Moderní průmysl nasazuje lithiové baterie, vodík, lasery a aditivní výrobu. Každá z těchto technologií přináší jiný typ rizika. A systém požární ochrany za těmito změnami zaostává. Podle generála Vlčka to není problém hasičů. Je to problém manažerů, kteří si myslí, že bezpečnost je administrativa.

Revoluce není o technologiích, ale o lidech

Umělá inteligence přestává být v českém průmyslu abstraktním pojmem a stává se reálnou podporou efektivity konkrétních firem. (Nejen) o tom, jak vlastně AI v průmyslu správně využívat a zda jsou důležitější technologie, nebo lidé, jsme hovořili s Romanem Stolejdou ze společnosti Inovatix.

AI změní strojařinu k nepoznání

Pozvání k rozhovoru ze série „Jak to vidí autority v oboru AI“ přijal Jan Romportl, který patří k nejvýraznějším tvářím české AI scény, a to s unikátním přesahem od hlubokého akademického výzkumu až po vysoký byznys. Jako bývalý ředitel centra umělé inteligence v O2 Czech Republic a současný nezávislý konzultant pomáhá korporacím i státní správě pochopit nejen možnosti spojené s nástupem obecné umělé inteligence (AGI), ale i její rizika. Ve svých veřejných vystoupeních se často zaměřuje na strukturální změny společnosti, bezpečnostní rizika a filozoficko-technické aspekty AI.

Život českých značek: potravinářství

V seriálu o českých značkách tentokrát nahlédneme do světa potravinářství, konkrétně do Plzeňského Prazdroje. O logistice, bohaté historii i ambiciózní budoucnosti jednoho z nejznámějších českých pivovarů jsme hovořili s Tomášem Sedláčkem, manažerem skladování Plzeňského Prazdroje CZ/SK.

Klíčem k úspěchu je odvaha jít na globální trh s vlastní kůží a produktem

Pavel Diviš je mužem více světů – precizní strojařiny a vysoké byznysové diplomacie. Jako majitel společnosti TGS, předseda Česko-taiwanské obchodní komory a zároveň ambasador Druhé ekonomické transformace vidí trhliny v tradičním modelu českého průmyslu jasněji než většina ostatních. V otevíracím rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum mluví otevřeně o tom, proč se z „dílny Evropy“ musí stát sebevědomá mozkovna s vlastním výrobkem, v čem nás brzdí evropská ideologie, proč je pro budoucnost našich technologií zajímavé partnerství s asijskými tygry a v čem by mohla být spolupráce s nimi přínosná.

Nemusíte být první, ale nesmíte zaostat

K dalšímu rozhovoru ze série „Jak to vidí autority v oboru AI“ jsme pozvali konzultanta a technologického vizionáře Martina Krčka. Specializuje se na implementaci umělé inteligence, automatizaci a robotiku a pomáhá firmám transformovat se v agilní, daty řízené organizace připravené na éru čtvrté průmyslové revoluce.

Inženýrské mistrovství je naším šperkem

Jen málokteré jméno je v novodobé historii českého strojírenství spjato s jednou značkou tak pevně jako Antonín Růžička a Wikov. Za 23 let, během nichž stál v čele této průmyslové skupiny, proměnil ve spolupráci s Martinem Wichterlem trosky tradičních fabrik na globálního hráče, který definuje špičku v oboru ozubených kol a převodových mechanismů. Muž, který prošel érou divoké transformace, krizemi i obdobím masivního růstu, se k 1. lednu 2026 rozhodl opustit roli generálního ředitele a vydat se vlastní cestou.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit