Témata
Reklama

Strojírenské fórum 2017: Digitalizace - cesta ke zvyšování efektivnosti výrobníc

Tři významná města – tři zajímavé konference. To bylo Strojírenské fórum 2017. První setkání (nejen) českých (nejen) strojařů se konalo letos v květnu v Ostravě a neslo téma aditivní technologie ve strojírenství. Druhé fórum se sešlo v září v Brně. Zde se hovořilo především o aspektech rodinných firem a generační obměně ve vedení firem. Poslední z letošních konferencí z cyklu Strojírenské fórum proběhla 15. listopadu. Místem konání se stala budova Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky – CIIRC ČVUT v Praze. Tématem, o němž se hovořilo tentokrát, byla dnes tak často skloňovaná digitalizace.

Hana Janišová

Vystudovala Divadelní fakultu AMU. Většinu svého profesního života pracovala jako redaktorka v rozličných periodikách nebo na PR pozicích ve firmách různého zaměření, naposled z oblasti informačních technologií.
Osobně jí jsou blízká nejen témata týkající se techniky a technologií, ale například také z oblasti sociální nebo školství a další.
Pro MM Průmyslové spektrum pracuje od roku 2017. Její stěžejní mimopracovní aktivitou je ochrana zvířat.

Strojírenské fórum organizuje společnost Exponex společně s vydavatelstvím MM publishing, které se jednak podílí na tvorbě témat a programu konferencí a jednak vydává speciální odborné přílohy věnované tématům akcí.

Reklama
Reklama
Reklama

Téma akce, které je věnována tato reportáž, se zrodilo ve spolupráci s renomovanou konferencí ARaP, jejíž vznik před lety inicioval a od té doby po 12 ročníků organizoval na půdě Fakulty strojní ČVUT v Praze prof. Bohumil Šulc. Úvodní slovo pražského zastavení pronesl prof. Vladimír Kučera, zástupce ředitele CIIRC. Role moderátora se podobně jako u obou předchozích konferencí ujal Ing. Roman Dvořák, ředitel MM publishing.

Ústředním motivem konference, který se prolínal prakticky všemi prezentacemi, byla myšlenka, že úspěšně provedená digitalizace celého hodnotového řetězce, tedy od prvních návrhů nových produktů až po ukončení jejich životnosti, se v současné době stává jednou z nutných podmínek zvýšení produktivity, a tím i zachování konkurenceschopnosti čili přežití.

Jednotlivé přednášky se do hloubky věnovaly aplikacím současných i budoucích řídicích a výrobních technologií, uplatňovaných například v konceptu Průmysl 4.0, který zde prezentující demonstrovali na konkrétních příkladech z praxe.

V rámci dopoledního programu konference se publiku čítajícímu přes 70 osob představili odborníci, kteří dokázali k dané problematice pohovořit v oblasti strategické a vývojové. Odpolední blok byl pak věnován přednáškám systémových integrátorů a aplikačních firem. Jednotlivé přednášky je možné zhlédnout na webovém portálu konference www.strojirenskeforum.cz.

Digitalizace a s ní související Průmysl 4.0 (neboli čtvrtá průmyslová revoluce) jsou trendy, které v posledních letech významně mění svět vyspělého průmyslu. Přinášejí s sebou pokročilou automatizaci výroby a tím i změny na trhu práce. Na druhé straně se dá říci, že snižující se nabídka zkušených lidských pracovníků v technických oborech je jednou z příčin, proč se digitalizace a automatizace stávají pro průmysl současnosti nezbytností.

Jako první vystoupil Ing. Jan Fibír, CSc., obchodně technický zástupce společnosti Sidat, spol. s r. o. Přednášející s bohatými zkušenostmi z průmyslové praxe hovořil na téma Připravenost českých firem na proces digitalizace. „

Chápeme pojem digitalizace stejně?“ ptal se v rámci své prezentace. „A jde o postupný evoluční proces, či doopravdy o revoluční změnu? Jaká je v tomto procesu role státu, odborných firemních sdružení, co zajistí trh? Kdo by měl být nositelem tohoto procesu ve firmách?“ Zajímavou myšlenkou, která z úst Jana Fibíra zazněla, bylo mimo jiné to, že ačkoli většina firem dnes plánuje investice do digitalizace a do Průmyslu 4.0, stejně příliš neví, co si pod těmito pojmy představit.

Konkrétní zkušenosti z vlastní praxe se odrazily v přednášce Dr. Ivana Slimáka, ředitele závodu Vrchlabí, Škoda Auto, a. s., na téma Digitalizace ve výrobě automatických převodovek. Ivan Slimák pracuje v oblasti automotive 25 let, přičemž zkušenosti sbíral nejen v ČR, ale i v zahraničí, včetně Číny. Závod Škoda Auto Vrchlabí, v jehož vedení působí od roku 2011, byl před pěti lety transformován z montáže aut na výrobu automatických převodovek pro koncern VW. I přes investice cca šest miliard korun do této high-tech výroby je v závodě prostor pro další digitalizaci. Ivan Slimák říká: „

Velmi důležitá je v celém procesu humanizace neboli ergonomizace práce a současně s tím i robotizace, konkrétně spolupráce s kolaborativními roboty.“

Vystoupení Ing. Petra Koláře, Ph.D., vedoucího ústavu RCMT ČVUT, přineslo mimo jiné i vybrané ukázky aplikací na obráběcích strojích v ČR. Kolář sám pracoval v tomto centru na odborných pozicích jako konstruktér, výpočtář, aplikační inženýr a projektový manažer a vždy se zaměřoval na problematiku dynamického chování strojů a interakci stroje a řezného procesu. Čtvrtá průmyslová revoluce podle něj představuje pro výrobu nové příležitosti. Firmám však chybějí konkrétní ukázky a příklady aplikací, které by je motivovaly pro zavádění v jejich provozech. Prezentace byla zaměřena na oblast obráběcích strojů a technologií, včetně konceptu chytrého obráběcího stroje.

„S kolegy se často bavíme o rozvoji smyslů a inteligence stroje,“ řekl Petr Kolář v rámci své přednášky.

Čtvrtým přednášejícím byl Ing. Martin Peňáz, territory sales manager, Autodesk, spol. s r. o.

„Jsme na začátku nové éry, která s sebou přináší radikální změny ve způsobu, jakým jsou produkty navrhovány, vyráběny a užívány,“ konstatoval v rámci své prezentace na téma Inovace pro získání konkurenční výhody. Za jeden z významných trendů považuje i globalizaci – příležitost prodávat do celého světa. Ovšem v tu chvíli je třeba brát ohled i na potřeby zákazníků celého světa, což znamená změnit způsob myšlení. Ve své přednášce se zaměřil na budoucnost české výroby a na výzvy, jimž v současné době čelí české výrobní firmy. Zdůraznil i nutnost transformace stávajícího způsobu podnikání směrem k prodeji výrobku jako služby.

O tom, že Průmysl 4.0 není jen o technologii, hovořil v dalším vstupu Ing. Jiří Bavor, obchodní ředitel Siemens CZ – Digital Factory, Siemens, s. r. o. Průmysl 4.0 a digitalizace bývají podle něj vnímány jako technologické změny. To znamená, že firma „nasadí“ nové technologie, koupí roboty a ony vše „zařídí“. Technologie jsou však jistě krásné a zajímavé, ale to podstatné je jinde. Nové technologie jsou pouze prostředkem k tomu, abychom lépe, rychleji, kvalitněji, flexibilněji a efektivněji plnili to, co potřebují zákazníci. Nad tím, zda to víme, a tedy zda víme, kde a proč chceme nasadit nové technologie, se Jiří Bavor zamýšlel ve své prezentaci. V jejím závěru upozornil na web

www.prezijete.cz, kde lze odpovědi a mnoho dalšího nalézt.

Mezi dopoledním a odpoledním blokem dostala slovo panelová diskuze, které se zúčastnili všichni dosavadní prezentátoři. Panelisté hovořili mimo jiné o efektivitě vynaložených investic do digitalizace výroby či o budoucnosti českých firem z pozice jejich subdodavatelské, nikoliv výrobců finálních produktů.
Zkušenosti z velké průmyslové firmy prezentoval v zahajovací přednášce odpoledního bloku Ing. Stanislav Kovanda, senior sales manager, Yamazaki Mazak Central Europe, s. r. o. Zaměřil se na aspekty Industry 4.0 jakožto skutečné řešení pro pokročilou výrobu. Průmysl 4.0 je podle něj aktuální výzvou právě pro výrobce obráběcích strojů. Nicméně tento termín pro většinu lidí stále představuje více otázek než známých odpovědí. „

Kolik invence je třeba zapojit do jeho integrace? Jaké investice v čase do nových technologií jsou potřebné?“ Nejen na tyto otázky se v průběhu prezentace snažil Stanislav Kovanda najít odpovědi. Z hlediska zkušeností z vlastní firmy také představil stávající koncept iSmart Factory, díky němuž nyní vznikají všechny stroje Mazak, a také několik využívaných „Smooth“ technologií.

Následoval Ing. Jiří Holoubek, prezident ElA, výkonný ředitel a předseda představenstva Elcom, a. s., a člen představenstva SP ČR. Díky svým kořenům z oblasti vývoje a projektování i svému působení jak v akademické, tak v komerční sféře mluvil s nadhledem o tématu implementace Průmyslu 4.0 do firem a nejčastějších souvisejících problémech. Řekl, že digitální transformace naráží v mnoha firmách na bariéry podél celé firemní vertikální struktury, doslova: „

Digitální transformace je pro většinu firem pohroma nebo španělská obec…“ Pokud se k tomu přidá naprosto nekompetentní vyjadřování politických reprezentací a chaotický přístup státu k podporám inovací ve firmách, dostáváme neradostný obrázek současného stavu. I přes to všechno se některým firmám daří tyto problémy řešit a úspěšně se do realizace konceptu Průmysl 4.0 zapojují.

Rozvoj digitalizace, průmyslového internetu věcí IIoT nebo jen prosté propojování systémů začíná být v poslední době stále aktuálnějším tématem,“ řekl v další prezentaci Ing. Tomáš Kohout, obchodní zástupce, B&R automatizace, spol. s r. o. V své přednášce na téma optimální platforma pro digitalizaci technologií se zamýšlel mimo jiné nad tím, že pro mnoho firem tak vznikají nové požadavky, které je potřeba řešit. Digitalizace a obecně nové technologie, které Průmysl 4.0 přináší, mohou být podle něj odpovědí na řadu těchto požadavků. „Pro každou dnešní firmu jsou extrémně důležitá data,“ řekl Kohout. „Musí je sbírat, analyzovat, učit se z nich a nakonec dělat rozhodnutí.“ V závěru své prezentace též představil projekt chytré výrobní buňky INTEMAC, k jejímuž vývoji byly využity zmiňované technologie.

Zajímavou tečkou za prezentacemi bylo téma revoluce v pneumatice – digitální aplikace určují funkci přizpůsobivého hardwaru, která zazněla z úst Ing. Zdeňka Haumera, vedoucího technického oddělení, Festo, s. r. o. Zabýval se v ní novým komplexním výrobkem – Motion Terminal Festo. Vysvětlil například funkci tzv. ventilů, tvořených čtyřmi regulačními prvky zapojenými do můstku, a dále nastavení funkce prostřednictvím tzv. Motion Apps. A také snadnou a rychlou změnu v softwaru, díky níž lze poprvé v historii zcela libovolně ovlivňovat chování pneumatických pohonů, včetně regulace průtoku, přesné regulace tlaku, a dokonce i měření úniků z jednotlivých výstupů. Mimo jiné řekl: „

Těžko bychom vysvětlili našim předkům, co je software, a nejen software. Také budoucí generace bude disponovat technologiemi, které si dnes neumíme představit…“

Třetí letošní strojírenské fórum završila panelová diskuze účastníků odpoledního bloku, v níž zazněly mimo jiné teze, jako nutnost zvýšení úrovně technického vzdělávání a uchopení potenciálu mladé generace. Dále zaměření na interdisciplinaritu, které je cestou k Průmyslu 4.0, nebo i to, že zavádění nových technologií a automatizace je otázkou financí. S tím souvisela i myšlenka, že posledních deset let HDP v Evropě stagnuje, produktivita se nehýbá. Kdy nastane bod zlomu a kam půjdeme dál?

A protože hostitelem třetího letošního Strojírenského fóra byla právě budova CIIRC, bylo pochopitelné, že účastníci nakonec dostali možnost prohlédnout si zdejší nadmíru zajímavou zkušební výrobní linku v rámci konceptu Testbed, která díky variabilitě strojů, robotů a softwarových nástrojů včetně kombinace rozšířené i virtuální reality umožní testovat postupy Průmyslu 4.0 před jejich zavedením do reálné průmyslové výroby.

Reklama
Související články
Cena MM Award na EMO

Ocenění MM Award od našich německých kolegů z časopisu MM MaschinenMarkt je specialitou veletrhů pořádaných nejen v Evropě, ale po celém světě. Nejinak tomu bylo i na letošním hannoverském EMO, kde proběhlo slavnostní předání exponátům, které odbornou porotu zaujaly. Ceny jsou udělovány ve spolupráci se svazem VDW. Protože se jedná o jediné oficiální ceny udělované na veletrhu EMO a značky MM, VDW a EMO jsou dobře známé v oboru výrobní techniky, věnujeme jim svoji pozornost v retrospektivě veletrhu.

Důraz na udržitelnost, digitalizaci a 3D tisk

Japonsko je zemí, kde se rodí nejmodernější technologie a kde se dbá na udržitelný způsob života. Je kolébkou průmyslu a domovem největších průmyslových firem. Každé dva roky mají návštěvníci z celého světa možnost nahlédnout prostřednictvím veletrhu Jimtof (Japan International Machine Tool Fair) pod pokličku nejnovějších inovací v oboru obráběcích strojů a jejich příslušenství. Díky pozvání Japonské asociace výrobců obráběcích strojů JMTBA jsme měli možnost zúčastnit se tohoto veletrhu osobně. V následující reportáži se vám pokusíme zprostředkovat alespoň pár nejzajímavějších témat, která zde zazněla.

Strojírenské fórum 2019: Zaostřeno na inteligentní výrobu

Letošní podzimní, v pořadí již 10. Strojírenské fórum, bylo opět příležitostí pro setkání špičkových odborníků (nejen) z oblasti výroby. Odehrálo se 19. listopadu v prostorách FEKT VUT v Brně.

Související články
Další veletržní postřehy z EMO 2019

Z pohledu technika lze veletrh EMO v roce 2019 považovat za zdařilý, protože byl více o invenci, kreativitě, vylepšování stávajícího i hledání nových cest. Na veletrhu bylo možné vysledovat několik řekněme fenoménů, které se objevovaly napříč veletrhem. Přitom bych je přímo nepovažoval za trendy, protože obdobné počiny, technika, software i smýšlení byly (u asijských výrobců) k vidění o šest měsíců dříve na veletrhu obráběcích strojů v Pekingu. Nedávám tímto záminku k mezikontinentální diskusi o tom, kdo trendy určuje. V tomto textu zazní několik dalších veletržních postřehů.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
CIMT Peking, Část 2. Win Together

Podtitul veletrhu CIMT 2019 byl: 融合共赢 智造未来. Musíte uznat, že motto veletrhu je v této pro nás exotické podobě zahaleno značným tajemstvím. Dáte-li větu do automatického překladače, výsledná myšlenka zní: fúze a výhra. Jednoduchá slova, divný obsah - tento způsob nalezení významu věty opravdu není žádná výhra. Proto se o nápravu "ztráty v překladu" pokusíme v druhém vstupu z veletrhu, ve kterém se tentokrát podíváme i za technikou.

CIMT Peking, Část 1. Obecný pohled

V předvelikonočním týdnu se v Pekingu uskutečnil veletrh obráběcích strojů CIMT 2019. V asijském regionu se jedná o obdobu veletrhu EMO Hannover. A stejně jako EMO je velkou měrou národní výstava německé výrobní techniky, tak CIMT je převážně čínský. V tomto prvním vstupu se podíváme na letošní ročník trochu s odstupem, aniž bychom se zaměřili na konkrétní exponáty.

Inteligentní výroba obráběcích strojů

Německo-japonská společnost DMG Mori pokračuje v postupném rozvoji svých výrobních závodů po celém světě. Vlastní výroba strojů je též příležitostí, jak prakticky ověřit vlastní řešení pro zajištění potřebné produktivity a přesnosti pomocí inteligentní výroby.

Strojírenské fórum 2018: Inteligentní výroba

Další z již tradičních setkání odborníků (nejen) z oblasti výroby – podzimní Strojírenské fórum – se odehrálo 8. listopadu, tentokrát v prostorách Ústavu výrobních strojů a zařízení a RCMT FS ČVUT v Praze.

Strojírenské fórum 2018: Zaměřeno na nové technologie a materiály

Příběh pátého ročníku Strojírenského fóra se začal psát 10. května 2018 na půdě Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně konferencí na téma moderní výrobní technologie a materiály s důrazem na aditivní výrobu z velké části kovových materiálů a na inovativní aplikace kompozitních materiálů. Na sto účastníků z řad výrobní a akademické sféry vyslechlo na 13 přednášek a následně v pozdních odpoledních hodinách se větší část z nich odebrala na exkurzi po šesti VaV pracovišťích zaměřených na nové technologie. Plný den poznání a nových setkání. Pojďme se k němu vrátit fotoreportáží.

Veletržní válka světů

Redakce MM Průmyslového spektra věnovala šanghajskému veletrhu obráběcích strojů CCMT 2018 nemalou pozornost ve zpravodajství, které bylo uveřejňováno na webových stránkách v rubrice Očima redakce. V tomto článku a na přiložených obrázcích jsou zaznamenány veletržní postřehy, čínský kolorit, veletržní statistiky i holá fakta z oblasti čínského průmyslu. Něco málo o čínské výrobní technice a technologiích, které byly prezentovány na CCMT 2018, i pár dalších postřehů, jsme připravili do tohoto vydání.

Perspektivy čínského draka

Již několik let vám pravidelně v tomto čase přinášíme reportáže ze dvou klíčových strojírenských veletrhů celého asijského kontinentu, které jsou určitým barometrem srovnání postupného vývoje čínských výrobců obráběcích strojů a komponent, ale i pohledem na zvolené marketingové strategie nadnárodních společností při jejich penetraci na zdejší čínský trh – největší a nejprogresivněji rostoucí na světě. V lichých letech se v Pekingu v dubnu koná veletrh CIMT (China International Machine Tool Show), v sudých přibližně ve shodné době pak v Šanghaji veletrh CCMT (China CNC Machine Tool Fair). Aktuální postřehy z každého dne veletrhu jsme přinášeli prostřednictvím redakčního portálu mmspekturm.com a sociální sítě facebook, s tradičním komplexnějším pohledem na veletrh a čínský komoditní trh jako takový přicházíme nyní.

Open House Pfronten

Koncem ledna 2018 se konalo pravidelné setkání uživatelů technologií DMG Mori ve výrobním středisku ve Pfrontenu. Akci již tradičně podpořila pobočka DMG Mori Czech, která svým parnerům zorganizovala možnost prohlídky sídla mateřské firmy v tomto bavorském městečku na úpatí Alp.

Kroky k excelentní spolupráci akademické a průmyslové sféry

Pracovníci Ústavu výrobních strojů systémů a robotiky z Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně usilují o těsné sepětí školy s praxí, které nelze realizovat jinak než úzkou spoluprací s průmyslem. Transfer výsledků této praktické činnosti přenesený do některých částí výuky je potom zárukou, že studenti budou mít aktuální informace o stavu strojního průmyslu, vědy a techniky.

Transparentní továrna usnadňuje přístup k datům z výroby

Před pěti lety prošel vrchlabský závod Škoda Auto kompletní proměnou z výroby automobilů na výrobu high-tech automatické dvouspojkové převodovky DSG. Samozřejmě musel být vymyšlen zcela nový layout všech jednotlivých výrobních úseků, důkladně byl navržen tok materiálu až do posledního centimetru a myšleno bylo již od počátku také na přicházející digitalizaci a éru Průmyslu 4.0. Postupné zavádění prvků moderní výroby později pomohlo k vyšší efektivitě. Dnes se namísto původního 1 000 převodovek denně vyrábí více než dvojnásobek.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit