Témata

Strojírenské fórum 2017: Digitalizace - cesta ke zvyšování efektivnosti výrobníc

Tři významná města – tři zajímavé konference. To bylo Strojírenské fórum 2017. První setkání (nejen) českých (nejen) strojařů se konalo letos v květnu v Ostravě a neslo téma aditivní technologie ve strojírenství. Druhé fórum se sešlo v září v Brně. Zde se hovořilo především o aspektech rodinných firem a generační obměně ve vedení firem. Poslední z letošních konferencí z cyklu Strojírenské fórum proběhla 15. listopadu. Místem konání se stala budova Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky – CIIRC ČVUT v Praze. Tématem, o němž se hovořilo tentokrát, byla dnes tak často skloňovaná digitalizace.

Hana Janišová

Vystudovala Divadelní fakultu AMU. Většinu svého profesního života pracovala jako redaktorka v rozličných periodikách nebo na PR pozicích ve firmách různého zaměření, naposled z oblasti informačních technologií.
Osobně jí jsou blízká nejen témata týkající se techniky a technologií, ale například také z oblasti sociální nebo školství a další.
Pro MM Průmyslové spektrum pracuje od roku 2017. Její stěžejní mimopracovní aktivitou je ochrana zvířat.

Strojírenské fórum organizuje společnost Exponex společně s vydavatelstvím MM publishing, které se jednak podílí na tvorbě témat a programu konferencí a jednak vydává speciální odborné přílohy věnované tématům akcí.

Téma akce, které je věnována tato reportáž, se zrodilo ve spolupráci s renomovanou konferencí ARaP, jejíž vznik před lety inicioval a od té doby po 12 ročníků organizoval na půdě Fakulty strojní ČVUT v Praze prof. Bohumil Šulc. Úvodní slovo pražského zastavení pronesl prof. Vladimír Kučera, zástupce ředitele CIIRC. Role moderátora se podobně jako u obou předchozích konferencí ujal Ing. Roman Dvořák, ředitel MM publishing.

Ústředním motivem konference, který se prolínal prakticky všemi prezentacemi, byla myšlenka, že úspěšně provedená digitalizace celého hodnotového řetězce, tedy od prvních návrhů nových produktů až po ukončení jejich životnosti, se v současné době stává jednou z nutných podmínek zvýšení produktivity, a tím i zachování konkurenceschopnosti čili přežití.

Jednotlivé přednášky se do hloubky věnovaly aplikacím současných i budoucích řídicích a výrobních technologií, uplatňovaných například v konceptu Průmysl 4.0, který zde prezentující demonstrovali na konkrétních příkladech z praxe.

V rámci dopoledního programu konference se publiku čítajícímu přes 70 osob představili odborníci, kteří dokázali k dané problematice pohovořit v oblasti strategické a vývojové. Odpolední blok byl pak věnován přednáškám systémových integrátorů a aplikačních firem. Jednotlivé přednášky je možné zhlédnout na webovém portálu konference www.strojirenskeforum.cz.

Digitalizace a s ní související Průmysl 4.0 (neboli čtvrtá průmyslová revoluce) jsou trendy, které v posledních letech významně mění svět vyspělého průmyslu. Přinášejí s sebou pokročilou automatizaci výroby a tím i změny na trhu práce. Na druhé straně se dá říci, že snižující se nabídka zkušených lidských pracovníků v technických oborech je jednou z příčin, proč se digitalizace a automatizace stávají pro průmysl současnosti nezbytností.

Jako první vystoupil Ing. Jan Fibír, CSc., obchodně technický zástupce společnosti Sidat, spol. s r. o. Přednášející s bohatými zkušenostmi z průmyslové praxe hovořil na téma Připravenost českých firem na proces digitalizace. „

Chápeme pojem digitalizace stejně?“ ptal se v rámci své prezentace. „A jde o postupný evoluční proces, či doopravdy o revoluční změnu? Jaká je v tomto procesu role státu, odborných firemních sdružení, co zajistí trh? Kdo by měl být nositelem tohoto procesu ve firmách?“ Zajímavou myšlenkou, která z úst Jana Fibíra zazněla, bylo mimo jiné to, že ačkoli většina firem dnes plánuje investice do digitalizace a do Průmyslu 4.0, stejně příliš neví, co si pod těmito pojmy představit.

Konkrétní zkušenosti z vlastní praxe se odrazily v přednášce Dr. Ivana Slimáka, ředitele závodu Vrchlabí, Škoda Auto, a. s., na téma Digitalizace ve výrobě automatických převodovek. Ivan Slimák pracuje v oblasti automotive 25 let, přičemž zkušenosti sbíral nejen v ČR, ale i v zahraničí, včetně Číny. Závod Škoda Auto Vrchlabí, v jehož vedení působí od roku 2011, byl před pěti lety transformován z montáže aut na výrobu automatických převodovek pro koncern VW. I přes investice cca šest miliard korun do této high-tech výroby je v závodě prostor pro další digitalizaci. Ivan Slimák říká: „

Velmi důležitá je v celém procesu humanizace neboli ergonomizace práce a současně s tím i robotizace, konkrétně spolupráce s kolaborativními roboty.“

Vystoupení Ing. Petra Koláře, Ph.D., vedoucího ústavu RCMT ČVUT, přineslo mimo jiné i vybrané ukázky aplikací na obráběcích strojích v ČR. Kolář sám pracoval v tomto centru na odborných pozicích jako konstruktér, výpočtář, aplikační inženýr a projektový manažer a vždy se zaměřoval na problematiku dynamického chování strojů a interakci stroje a řezného procesu. Čtvrtá průmyslová revoluce podle něj představuje pro výrobu nové příležitosti. Firmám však chybějí konkrétní ukázky a příklady aplikací, které by je motivovaly pro zavádění v jejich provozech. Prezentace byla zaměřena na oblast obráběcích strojů a technologií, včetně konceptu chytrého obráběcího stroje.

„S kolegy se často bavíme o rozvoji smyslů a inteligence stroje,“ řekl Petr Kolář v rámci své přednášky.

Čtvrtým přednášejícím byl Ing. Martin Peňáz, territory sales manager, Autodesk, spol. s r. o.

„Jsme na začátku nové éry, která s sebou přináší radikální změny ve způsobu, jakým jsou produkty navrhovány, vyráběny a užívány,“ konstatoval v rámci své prezentace na téma Inovace pro získání konkurenční výhody. Za jeden z významných trendů považuje i globalizaci – příležitost prodávat do celého světa. Ovšem v tu chvíli je třeba brát ohled i na potřeby zákazníků celého světa, což znamená změnit způsob myšlení. Ve své přednášce se zaměřil na budoucnost české výroby a na výzvy, jimž v současné době čelí české výrobní firmy. Zdůraznil i nutnost transformace stávajícího způsobu podnikání směrem k prodeji výrobku jako služby.

O tom, že Průmysl 4.0 není jen o technologii, hovořil v dalším vstupu Ing. Jiří Bavor, obchodní ředitel Siemens CZ – Digital Factory, Siemens, s. r. o. Průmysl 4.0 a digitalizace bývají podle něj vnímány jako technologické změny. To znamená, že firma „nasadí“ nové technologie, koupí roboty a ony vše „zařídí“. Technologie jsou však jistě krásné a zajímavé, ale to podstatné je jinde. Nové technologie jsou pouze prostředkem k tomu, abychom lépe, rychleji, kvalitněji, flexibilněji a efektivněji plnili to, co potřebují zákazníci. Nad tím, zda to víme, a tedy zda víme, kde a proč chceme nasadit nové technologie, se Jiří Bavor zamýšlel ve své prezentaci. V jejím závěru upozornil na web

www.prezijete.cz, kde lze odpovědi a mnoho dalšího nalézt.

Mezi dopoledním a odpoledním blokem dostala slovo panelová diskuze, které se zúčastnili všichni dosavadní prezentátoři. Panelisté hovořili mimo jiné o efektivitě vynaložených investic do digitalizace výroby či o budoucnosti českých firem z pozice jejich subdodavatelské, nikoliv výrobců finálních produktů.
Zkušenosti z velké průmyslové firmy prezentoval v zahajovací přednášce odpoledního bloku Ing. Stanislav Kovanda, senior sales manager, Yamazaki Mazak Central Europe, s. r. o. Zaměřil se na aspekty Industry 4.0 jakožto skutečné řešení pro pokročilou výrobu. Průmysl 4.0 je podle něj aktuální výzvou právě pro výrobce obráběcích strojů. Nicméně tento termín pro většinu lidí stále představuje více otázek než známých odpovědí. „

Kolik invence je třeba zapojit do jeho integrace? Jaké investice v čase do nových technologií jsou potřebné?“ Nejen na tyto otázky se v průběhu prezentace snažil Stanislav Kovanda najít odpovědi. Z hlediska zkušeností z vlastní firmy také představil stávající koncept iSmart Factory, díky němuž nyní vznikají všechny stroje Mazak, a také několik využívaných „Smooth“ technologií.

Následoval Ing. Jiří Holoubek, prezident ElA, výkonný ředitel a předseda představenstva Elcom, a. s., a člen představenstva SP ČR. Díky svým kořenům z oblasti vývoje a projektování i svému působení jak v akademické, tak v komerční sféře mluvil s nadhledem o tématu implementace Průmyslu 4.0 do firem a nejčastějších souvisejících problémech. Řekl, že digitální transformace naráží v mnoha firmách na bariéry podél celé firemní vertikální struktury, doslova: „

Digitální transformace je pro většinu firem pohroma nebo španělská obec…“ Pokud se k tomu přidá naprosto nekompetentní vyjadřování politických reprezentací a chaotický přístup státu k podporám inovací ve firmách, dostáváme neradostný obrázek současného stavu. I přes to všechno se některým firmám daří tyto problémy řešit a úspěšně se do realizace konceptu Průmysl 4.0 zapojují.

Rozvoj digitalizace, průmyslového internetu věcí IIoT nebo jen prosté propojování systémů začíná být v poslední době stále aktuálnějším tématem,“ řekl v další prezentaci Ing. Tomáš Kohout, obchodní zástupce, B&R automatizace, spol. s r. o. V své přednášce na téma optimální platforma pro digitalizaci technologií se zamýšlel mimo jiné nad tím, že pro mnoho firem tak vznikají nové požadavky, které je potřeba řešit. Digitalizace a obecně nové technologie, které Průmysl 4.0 přináší, mohou být podle něj odpovědí na řadu těchto požadavků. „Pro každou dnešní firmu jsou extrémně důležitá data,“ řekl Kohout. „Musí je sbírat, analyzovat, učit se z nich a nakonec dělat rozhodnutí.“ V závěru své prezentace též představil projekt chytré výrobní buňky INTEMAC, k jejímuž vývoji byly využity zmiňované technologie.

Zajímavou tečkou za prezentacemi bylo téma revoluce v pneumatice – digitální aplikace určují funkci přizpůsobivého hardwaru, která zazněla z úst Ing. Zdeňka Haumera, vedoucího technického oddělení, Festo, s. r. o. Zabýval se v ní novým komplexním výrobkem – Motion Terminal Festo. Vysvětlil například funkci tzv. ventilů, tvořených čtyřmi regulačními prvky zapojenými do můstku, a dále nastavení funkce prostřednictvím tzv. Motion Apps. A také snadnou a rychlou změnu v softwaru, díky níž lze poprvé v historii zcela libovolně ovlivňovat chování pneumatických pohonů, včetně regulace průtoku, přesné regulace tlaku, a dokonce i měření úniků z jednotlivých výstupů. Mimo jiné řekl: „

Těžko bychom vysvětlili našim předkům, co je software, a nejen software. Také budoucí generace bude disponovat technologiemi, které si dnes neumíme představit…“

Třetí letošní strojírenské fórum završila panelová diskuze účastníků odpoledního bloku, v níž zazněly mimo jiné teze, jako nutnost zvýšení úrovně technického vzdělávání a uchopení potenciálu mladé generace. Dále zaměření na interdisciplinaritu, které je cestou k Průmyslu 4.0, nebo i to, že zavádění nových technologií a automatizace je otázkou financí. S tím souvisela i myšlenka, že posledních deset let HDP v Evropě stagnuje, produktivita se nehýbá. Kdy nastane bod zlomu a kam půjdeme dál?

A protože hostitelem třetího letošního Strojírenského fóra byla právě budova CIIRC, bylo pochopitelné, že účastníci nakonec dostali možnost prohlédnout si zdejší nadmíru zajímavou zkušební výrobní linku v rámci konceptu Testbed, která díky variabilitě strojů, robotů a softwarových nástrojů včetně kombinace rozšířené i virtuální reality umožní testovat postupy Průmyslu 4.0 před jejich zavedením do reálné průmyslové výroby.

Související články
MM Podcast: Glosa - Poselství Garcíovi

Jsou věci, které ovlivnit nemůžeme, avšak máme možnost se k nim svobodně postavit. Pokud tak ale činíme ve stresu a se strachem, negativní dopad to jen znásobí. Naopak, uvedeme-li se do klidu s vědomím své vnitřní síly, víry a odhodlání, vše se může nakonec vyvíjet úplně jinak. 

Technická podpora vždy po ruce

Prostřednictvím nové aplikace LiveTechPro nabízí společnost Ceratizit kompetentní okamžitou technickou podporu i v období místního a národního lockdownu vyvolaného pandemií covid-19.

Názorové fórum odborníků

Výzkum a vývoj v oblasti řezných nástrojů podle doc. Jany Petrů z Vysoké školy báňské – Technické univerzity v Ostravě (www.mmspektrum.com/200519) mj. dlouhodobě soustřeďuje svou pozornost na vývoj řezných materiálů, systémů povlakování a konstrukce nástrojů využívajících princip minimálního mazání a chlazení MQL.
Zabývá se těmito trendy také vaše společnost? Naleznou uživatelé výše popsané inovace ve vašich produktových portfoliích? Uveďte příklad.

Související články
Další krok k bezobslužné výrobě

Studie čínské univerzity Beihang, publikovaná v časopise International Journal of Production Research, přímo spojuje prediktivní údržbu s kvalitou výrobků. Jak je však pro výrobce tato dosahovaná prediktivita a vynikající kvalita u operací využívaných při soustružení oceli slučitelná se snižováním počtu pracovníků na dílenských pracovištích nebo s bezobslužnou výrobou? Článek objasňuje důvody, proč jsou pro kvalitu obráběných součástí nezbytné vhodné nástroje ve spojení s procesy zabezpečenými proti selhání.

Související články
Abeceda komunikace (nejenom) pro strojaře, Část 1. Komunikace je jako mariáš

Člověk je tvor společenský a komunikace je jeho stěžejní dovednost. Komunikujeme proto, aby se něco stalo. Aby se naplnil náš záměr. Ať už chceme někoho pobavit, poučit, informovat, nebo přimět ke spolupráci, potřebujeme, aby nám rozuměl. Cílem úspěšné komunikace je dosáhnout určitého efektu. Aby se tak stalo, musíme použít správný obsah, formu, ale i správné načasování. Hranice mezi úspěchem a neúspěchem je velmi často daná právě (ne)schopností komunikovat. Ve spolupráci s odbornicí na strategickou komunikaci Mirkou Čejkovou pro vás připravujeme seriál, který, jak věříme, bude inspirací pro zlepšení vašich komunikačních dovedností.

Fórum výrobních průmyslníků

Jak se současná doba odráží nachodu vaší společnosti – jak z pohledu objemu zakázek, jejich realizace a kompletace, tak ikaždodenního přístupu k zamezení šíření koronaviru mezi vašimi zaměstnanci. Dokážete vyčíslit náklady, které jste již do těchto opatření investovali?

Fórum děkanů strojních fakult

Jak se současný způsob výuky odráží na studentech – na jejich osobnosti, přístupu ke studiu, k dosahování dílčích výsledků, na přípravě k finální části studia, k následujícímu profesnímu působení, ale i v sociální/osobní rovině vazby pedagog – student?

Pět principů pro zvýšení efektivity

Tork, spadající pod společnost Essity, uvádí na trh novou příručku představující princip „kaizen“. Díky němu mohou podniky zavést filozofii kontinuálních vylepšení.

Když je řemeslo posláním

V součinnosti se zákazníkem navrhovat nástroje s maximální hospodárností a produktivitou – to je cílem rodinné nástrojářské společnosti UniCut, jejíž produkty můžete najít ve výrobních firmách prakticky po celém světě. Její jednatel, Ing. Petr Inemann, s nímž jsme měli možnost hovořit, převzal vedení firmy po svém otci. Nezdědil však jen firmu, ale především, jak sám říká, lásku k řemeslu.

Abychom na změny zareagovali včas

Covid-19 je humanitární krize, která má bezprecedentní dopady na všechna průmyslová odvětví. Podniky stojí před novou výzvou, na kterou musí reagovat. Některé podniky tuto výzvu využijí ke svému rozvoji a expanzi, některé ji jen přežijí, a budou i takové, které zaniknou. První reakcí bývá zastavení všech investic, včetně investic do informačních technologií. A právě informační technologie ukážou, kdo bude vítězem, a kdo poraženým.

Firma a příroda mají k sobě blízko.
Více, než si myslíme.

Společnosti Fosfa je největším zpracovatelem žlutého fosforu v Evropě. Z něho pak vyrábí esenciální směsi zejména pro potravinářské i speciální průmyslové aplikace, které vyváží do více než 80 zemí světa. Vedle toho vyrábí také přírodní ekologické produkty, jako jsou přírodní prostředky péče o tělo i domácnost Feel Eco. Její záběr je ale širší, provozuje první českou vertikální farmu Feel Greens, ve které s pomocí hydroponie pěstuje microgreens, bylinky a saláty zcela bez jakýchkoliv pesticidů, GMO či růstových regulátorů.

Technologie pro mistry horkého tváření

Zavítáte-li do části města Olomouc s názvem Bystrovany, bezpochyby vás zaujme architektonicky velmi čistá budova, součástí jejíž fasády je velké plastické červené logo Weba. Když pak vejdete dovnitř, ohromí vás výrobní hala monumentálních rozměrů s množstvím sofistikovaných strojů různých značek – zejména pak značky Mazak. Od loňského roku mezi nimi můžete spatřit i automatickou obráběcí linku se dvěma stroji Mazak Variaxis 1050.

Hodinky, nebo číselníkové úchylkoměry?

Dnes nejspíše neexistuje strojírenská výroba, kde by se „hodinky“, jak je mnohdy toto měřidlo nazýváno, nepoužívaly. Stejně tak jako „šupléra“ –označující posuvné měřítko– se slangový název „hodinky“ dostal strojařům pod kůži tak, že při použití odborně správného výrazu – číselníkový úchylkoměr – často zaváhají, oč vlastně jde. Pojďme se tedy podívat na hodinky, které jsou nepostradatelným pomocníkem každého strojaře, ale čas měřit neumí.

Inovace podnikatelského modelu, Část 3. Inovační projekty

V našem seriálu vznikajícím ve spolupráci s partnerskou sítí Inovato vás krok po kroku provázíme klíčovými fázemi inovačního procesu v kontextu ekosystému doby a místa. Své zkušenosti vám předávají praktici, kteří mají za sebou mnoho inovačních projektů s tržně úspěšnými výsledky. Přijměte naše pozvání do edukačních eventů.

Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členy naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit