Témata
Reklama

Strojírenské fórum 2020: Průmysl v době postcovidové

Letošní podzimní, v pořadí již osmé Strojírenské fórum, se odehrálo 5. listopadu. Tentokrát však nikoli v prostorách některé z našich technických univerzit nebo na jiném inspirativním místě. Proběhlo virtuálně, z improvizovaného televizního studia vytvořeného ve společnosti Exponex v Brně. Přesto nebylo ani méně zajímavé ani méně navštívené, než akce předcházející.

Hana Janišová

Vystudovala Divadelní fakultu AMU. Většinu svého profesního života pracovala jako redaktorka v rozličných periodikách nebo na PR pozicích ve firmách různého zaměření, naposled z oblasti informačních technologií.
Osobně jí jsou blízká nejen témata týkající se techniky a technologií, ale například také z oblasti sociální nebo školství a další.
Pro MM Průmyslové spektrum pracuje od roku 2017. Její stěžejní mimopracovní aktivitou je ochrana zvířat.

Roman Dvořák a Jiří Holoubek (Foto: Jakub Klečka)

Reklama
Reklama


Improvizované televizní studio ve společnosti Exponex. (Foto: Jakub Klečka)

Hlavními tématy, která zde zazněla, byly Ekonomika a strojírenství v době covidové z pohledu makro i mikroekonomického, vizionářského i manažerského a dále Nástroje digitalizace pro zvýšení efektivity procesů. Účastníci měli prostřednictvím svých počítačů nebo mobilních zařízení příležitost vyslechnout názory a zkušenosti odborníků z akademické i komerční sféry. Ve dvou panelových diskuzích, které následovaly po prvním a druhém bloku přednášek, zazněly vysoce fundované názory k tématům Kroky ke stabilní prosperitě a posléze Nástroje digitalizace pro zvýšení efektivity.

Moderování konference se opět ujali Roman Dvořák, vydavatel a šéfredaktor MM Průmyslového spektra, které je spolupořadatelem konference, a Jiří Holoubek 01, prezident Elektrotechnické asociace ČR. Oba pánové účastníky srdečně přivítali a krátce se zamysleli nad tím, jaké výzvy před český i světový průmysl staví „chlupatá kulička“ představující virus.

Oslovili jsme renomované ekonomy, stratégy, vizionáře, interim a krizové manažery, ale i zástupce firem, které dokázaly svými produkty a proaktivním přístupem být v těžkých pandemických časech nablízku svým zákazníkům a pracovaly na projektech, které v postcovidovém přerodu naleznou plné uplatnění,“ řekl Roman Dvořák.

Tradiční exkurze, která vždy Strojírenské fórum zakončila, byla tentokrát nahrazena virtuální prohlídkou zařízení společnosti Pilz Czech, během které bylo účastníkům prostřednictvím rozšířené reality umožněno seznámit se s inteligentním monitoringem technologických zařízení. Firmou účastníky konference provedli pánové Aleš Malý a Michal Nevěřil.

I. blok – Kroky ke stabilní prosperitě

Prvním prezentátorem se stal Miroslav Singer ze společnosti Generali CEE Holding. Jeho prezentace nesla název Změna ekonomického světa, jak covidová krize mění rozložení sil ekonomických mocností. Mimo jiné v ní zazněla myšlenka, že technika má v dnešní době mnohem větší jistoty než ekonomika. Podle jeho slov peníze v budoucnosti poplynou do nových ekonomik a dojde k proměně schématu současné výroby. Na jednom ze svých slidů – Svět po covidu – vítězové a poražení – představil jako evidentní vítěze Asii a Čínu, dále Afriku a Indii. Evropa, jakožto „stará společnost“, podle něj ztratí nejvíce, přičemž USA pravděpodobně ztratí méně než Evropa.
Po něm s přednáškou Krize jako síto – oddělí schopné podniky od těch ostatních následoval Petr Karásek z firmy Ascalae. Jeho přednáška objasnila, co vlastně krize obecně je, jakými zákonitostmi se zpravidla projevuje – a to jak při jejím postupném vzniku, tak i při jejím řešení.

„Podniková krize je většinou vnímána pouze z pohledu ekonomického, případně obchodního či personálního, ale má i svůj výrazný rozměr mentální,“ sdělil Karásek. Podle něj právě firmy, které jsou dostatečně mentálně připravené na možné změny na trhu, mají znatelný náskok před těmi, které jen pasivně reagují sledujíce s obavou změny udávající se v jejich okolí.

Třetí osobností, která hovořila v prvním bloku konference, byl Martin Wichterle z Wikov Industry, a to v rámci své přednášky s názvem Příklad diverzifikace podnikatelského portfolia, které dokáže čelit ekonomickým výkyvům způsobeným celosvětovou pandemií. Tento majitel firmy, která je dominantně zaměřena na výrobu vysoce speciálních průmyslových převodovek, se ve svém vystoupení zamyslel nad tím, že krize může být očistná, avšak tato – covidová krize – je jiná než všechny předcházející, tudíž její dopad nelze zatím plně předpovědět. Podle jeho slov jednou z nejpostiženějších oblastí je sklářský průmysl.

Prezentace, které zazněly v prvním bloku, zakončila Lucie Teisler ze společnosti Anderson Willinger s přednáškou Efektivní využívání lidského potenciálu a nové přístupy v oblasti lidských zdrojů a leadershipu v krizovém období. Její prezentace se týkala především lidských zdrojů. „Majitelé firem budou v této době více přemýšlet, koho zaměstnají a jak lidský potenciál využijí. Většina firem se na rozdíl od krize 2008 poučila. Nechce radikálně šlápnout na brzdu v náboru nových talentů a tvůrců byznysů,“ uvedla mimo jiné a dodala: „Ti, kteří chápou bezprecedentnost dnešní situace, nabírat zaměstnance budou. Poptávka bude po zaměstnancích, kteří mají potenciál přicházet s inovativními myšlenkami.“

Panel 1

V panelu, který následoval po první části konference v garanci přednášejících, zazněla témata stability – makroekonomická, krizové řízení, podnikatelská a stabilita personální. Jako první se ujal slova Miroslav Singer, který mimo jiné řekl: „Nikdy bych si nemyslel, že v demokratické společnosti lze dělat takovéto restrikce. Žijeme v mimořádně nesnadné době.“ Jako druhý hovořil Martin Wichterle, podle jehož slov jsou především nebezpečné restrikce týkající se školství, které hrozí nejen snížením kvality vzdělání, ale také asocializací mladých lidí. Na rozdíl od něj se Lucie Teisler domnívá, že za pár let možná zhodnotíme, že to bylo dobře. Podle ní je české školství na nízké úrovni a tohle je může rozhoupat. Souhlas s tvrzením Martina Wichterleho projevil Petr Karásek. Také Miroslav Singer s uzavřením škol nesouhlasí a podotkl, že vyspělejší země školy zavřené nemají. „To, co se děje se školstvím, je šokující – nestaráme se o to, jak bude vypadat budoucí generace,“ řekl doslova.

II. Blok – Nástroje digitalizace pro zvýšení efektivity

Druhou část konference zahájil Matěj Sulitkaz Výzkumného centra pro strojírenskou výrobní techniku a technologii RCMT ČVUT v Praze. Svoji přednášku nazval Data a digitální nástroje pro zdokonalenou podporu procesů obrábění. Zaznělo v ní například, že koncept inteligentní výroby je naplňován řadou přístupů, jejichž společným jmenovatelem je snaha o lepší plánování a řízení výroby a efektivnější využití strojů.

„Rozumět výrobě a umět ji efektivně plánovat a řídit znamená mít k dispozici data, umět tato data zpracovat a uplatnit získanou znalost ve výrobních procesech,“ řekl mimo jiné.

O své praktické zkušenosti s moderními informačními systémy se poté s posluchači podělil Karel Tonner z TPV group. Jeho přednáška s názvem Tvorba technické dokumentace, od nabídky až po výrobní dokumentaci představila systém TPV2000Plus – moderní, flexibilní a otevřený informační systém nejen pro technickou přípravu výroby, správu dokumentů a další funkce běžné v ERP systémech. Bývá integrován jako plnohodnotná součást vyspělých PLM systémů. Jeho základní myšlenkou je realizovat jakoukoliv činnost, od konstrukčního vývoje výrobku přes konstrukční a technologickou přípravu až po výrobu a plánování.
Na něj navázal Tomáš Duba ze společnosti Siemens. Jeho prezentace na téma Digitální dvojče obráběcího stroje – jeho přínos pro výrobce i uživatele nabídla využití této převratné technologie na příkladu obráběcího stroje, včetně z něj plynoucích výhod z pohledu výrobce i koncového uživatele. Konkrétně řekl: „Začít s digitalizací není nikdy pozdě. A právě covid ukazuje, že přežijí jen ti nejpřipravenější a schopní dívat se do budoucnosti.“ Podle jeho slov při využití digitálního dvojčete lze zkrátit dobu uvedení stroje do provozu až o 25 %, neboť je takto významně zvýšena flexibilita celého procesu.
U virtuálního řečnického pultu jej poté vystřídal Aleš Malý z firmy Pilz Czech s přednáškou Pilz Data System – Inteligentní řešení pro monitoring a optimalizaci výroby i údržby. Jak řekl, tento systém řeší efektivně monitoring výroby a procesů, ale nejenom to – dokáže růst s požadavky svých uživatelů, je ekonomický pro ruční pracoviště, vhodný pro sledování nových i starých strojů, i pro rozsáhlé technologie. Jde o skutečně komplexní systém, který mimo jiné „vychytávky“ nabízí také augmented reality.
Blok prezentací zakončil Zdeněk Havelka ze společnosti 33A+ solutions přednáškou A- Brain: algoritmický mozek výrobní linky – cesta k strojovému vědomí.

Podle jeho slov jsou stávající informační technologie založeny na takzvané Von Neumannově architektuře a z hlediska průmyslu jsou schopny plnit pouze podpůrné funkce. Tématem průmyslové výroby 21. století proto bude integrace specifických průmyslových znalostí se schopností inteligentního zpracování a řízení dat autonomními výrobními systémy. K tomu poslouží tzv. nová informatika – na paralelně zpracovaných datech a hlubokém zpětnovazebném strojovém učení založený kyberfyzický výrobní systém.

Panel 2

Konferenci zakončila další velice zajímavá panelová diskuze. Téma otevřel Matěj Sulitka odpovědí na otázku, co je vlastně inteligentní výroba. Zdeněk Havelka pokračoval tvrzením, že vizí budoucnosti je zcela autonomní výroba, která se obejde bez přítomnosti člověka. Podle jeho slov časem mohou být vyvinuty i počítače s DNA. Po něm následoval Tomáš Duba s myšlenkou, že je třeba výrobě opravdu dobře rozumět, a teprve potom ji můžeme úspěšně řídit. Ke slovu se poté vrátil Zdeněk Havelka, který řekl, že podle něj časem nastane ve vývoji softwaru posun k neomorfní architektuře. Následně se řeč stočila k digitálním dvojčatům. Aleš Malý k tomu nadnesl zajímavou úvahu: „Jestliže může digitální dvojče modelovat stroj, proč by nemohlo modelovat například i chování zákazníka?“

Závěrem se pak s účastníky strojírenského fóra rozloučili moderátoři Jiří Holoubek a Roman Dvořák se slovy, že doufají v setkání na dalším Strojírenském fóru v květnu 2021 – snad již prezenčně…

Reklama
Vydání #11&12
Kód článku: 201150
Datum: 09. 12. 2020
Rubrika: Redakce / Reportáž
Firmy
Související články
Závěrečné oponentní řízení CK-SVT

V dubnu 2012 byl na půdě Fakulty strojní ČVUT v Praze oficiálně zahájen osmi letý projekt Centrum kompetence - Strojírenská výrobní technika v rámci dotačního programu Technologické agentury ČR. Projekt byl úspěšně ukončen ke konci roku 2019 a v červnu 2020 proběhlo Závěrečné oponentní řízení ve firmě TOS Varnsdorf, jednoho ze spoluřešitelů.

CIMT Peking, Část 1. Obecný pohled

V předvelikonočním týdnu se v Pekingu uskutečnil veletrh obráběcích strojů CIMT 2019. V asijském regionu se jedná o obdobu veletrhu EMO Hannover. A stejně jako EMO je velkou měrou národní výstava německé výrobní techniky, tak CIMT je převážně čínský. V tomto prvním vstupu se podíváme na letošní ročník trochu s odstupem, aniž bychom se zaměřili na konkrétní exponáty.

Průkopníci využití umělé inteligence v počítačové bezpečnosti

S Miroslavem Trnkou se známe dlouhou dobu – od dob Invexu, kde jeho přednášky v rámci akcí o počítačových virech a ochraně proti nim patřily vždy k těm nejlepším na této akci. Jeho vždy velmi pečlivě připravené příspěvky vedly k zamyšlení o problematice ochrany uživatelů proti napadení počítačů.

Související články
Od vydavatelství po startupy

Jiří Hlavenka není pro mnoho lidí neznámou osobností. Jde o člověka, který stál u zrodu vyda-vatelství i nakladatelství Computer Press a později i u prvního interaktivního webu o počítačích a počítačových technologiích, kde se neznalci mnohdy dozvěděli i odpověď na svou otázku. Jiří Hlavenka se ale v současné době věnuje investování do projektů, které mají smysl, a tak jeho jméno figuruje především u webu Kiwi.com, který vám najde - třeba i na poslední chvíli - nejlepší a nejlevnější letecké spojení kamkoli. Někdy může let po více "mezidestinacích" sice trvat déle, ale vždy se můžete spolehnout na to, že doletíte tam, kam jste si vysnili nebo kam potřebujete dolétnout.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Kontakt s regionálními firmami je pro mě obrovskou inspirací

V cyklu podnikatelských příběhů jsme tentokrát měli možnost vyzpovídat Ing. Jiřího Holoubka, jehož profesní kariéra byla spojena především se společnosti ELCOM. V současné době se Jiří Holoubek vrcholově věnuje problematice Průmyslu 4.0.

Digitalizujeme svět obrábění

Digitalizace v oblasti obráběcích strojů je poměrně nový fenomén. Svět digitalizace se stává svébytným ekosystémem a Siemens jako jediný má pro jeho vytvoření a fungování potřebnou škálu nástrojů – od simulačních programů pro plánování a virtuální zprovoznění strojů, výrobků i procesů přes řídicí systémy a další prvky průmyslové automatizace po monitoring a sběr dat, cloudová úložiště i manažerské nadřazené systémy. Jaké výhody digitalizace přináší, ukázal Siemens na letošním Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně mimo jiné také na prototypu multifunkčního obráběcího centra MCU450 společnosti Kovosvit MAS.

Veletržní válka světů

Redakce MM Průmyslového spektra věnovala šanghajskému veletrhu obráběcích strojů CCMT 2018 nemalou pozornost ve zpravodajství, které bylo uveřejňováno na webových stránkách v rubrice Očima redakce. V tomto článku a na přiložených obrázcích jsou zaznamenány veletržní postřehy, čínský kolorit, veletržní statistiky i holá fakta z oblasti čínského průmyslu. Něco málo o čínské výrobní technice a technologiích, které byly prezentovány na CCMT 2018, i pár dalších postřehů, jsme připravili do tohoto vydání.

Perspektivy čínského draka

Již několik let vám pravidelně v tomto čase přinášíme reportáže ze dvou klíčových strojírenských veletrhů celého asijského kontinentu, které jsou určitým barometrem srovnání postupného vývoje čínských výrobců obráběcích strojů a komponent, ale i pohledem na zvolené marketingové strategie nadnárodních společností při jejich penetraci na zdejší čínský trh – největší a nejprogresivněji rostoucí na světě. V lichých letech se v Pekingu v dubnu koná veletrh CIMT (China International Machine Tool Show), v sudých přibližně ve shodné době pak v Šanghaji veletrh CCMT (China CNC Machine Tool Fair). Aktuální postřehy z každého dne veletrhu jsme přinášeli prostřednictvím redakčního portálu mmspekturm.com a sociální sítě facebook, s tradičním komplexnějším pohledem na veletrh a čínský komoditní trh jako takový přicházíme nyní.

Hlavní trendy EMO Hannover 2017 očima výzkumníků

Hannoverský veletrh EMO je právem považován za výkladní skříň toho nejlepšího, co inovační týmy světových leaderů i jejich následovníků navrhli a v prototypech či již sériově nabízejí. Sektor výrobních strojů bývá na špici technického pokroku v oblasti strojírenství a udává směr dalším oborům, které jej následují. U nás má velkou tradici a není proto s podivem, že letos do Hannoveru zavítalo na 2 200 českých návštěvníků.

Co naznačila největší továrna na světě

Záruka dobrých obchodů, výkladní skříň pro mezinárodní trh, ukázka budoucnosti ve strojírenství – tak hodnotí vystavovatelé veletrh EMO Hannover 2017. Pod heslem Connecting systems for intelligent production představilo své novinky více než 2 200 vystavovatelů z 43 zemí. Tematické těžiště spočívalo v digitalizaci a propojení výrobních procesů. V centru pozornosti byly především výrobní postupy, stroje a zařízení pro zpracování a opracování kovů.

Ujíždí nám vlak digitalizace?

Rozhovor s Martinem Peňázem ze společnosti Autodesk, nám dává možnost nahlédnout na současnou digitální transformaci optikou, jejichž rámec a obzory se vytvářely dalece před tím, než nás doba covidová naučila přemýšlet a konat jinak a pružněji, než bylo standardem.

Fórum děkanů strojních fakult

Jak distanční způsob výuky (napříč celým vzdělávacím systémem) podle vás prohloubí znalostní rozdíly mezi žáky a studenty, které si následně s sebou ponesou do dalšího fáze vzdělávání, nebo praxe? Kde vy osobně vidíte konkrétní momenty distanční výuky, které v žádném případě nemohou plnohodnotně nahradit prezenční formu?

E-commerce posouvá logistiku do vyšší dimenze

S rozvojem elektronického obchodování zaznamenala logistika velké změny. Dalším zlomovým okamžikem byl příchod pandemie na začátku tohoto roku, kdy e-shopy a logistické společnosti poskytující služby pro e-commerce musely prakticky den ze dne změnit své obchodní jednání, včetně logistiky. Proč se to jako jednomu z mála segmentů ekonomiky úspěšně podařilo a dále daří, jaké jsou nové trendy a jaký potenciál má umělá inteligence a další moderní technologie v logistickém byznysu? MM Průmyslové spektrum nad těmito tématy diskutovalo se zakladatelkou Zásilkovny a výraznou osobností české e- commerce Simonou Kijonkovou.

Život podle profesora Kassaye

Profesor Štefan Kassay se řadí mezi klíčové osobnosti podnikatelského a vědeckého života, a to nikoliv pouze na Slovensku, ale i v okolních evropských zemích. Vyučil se jako soustružník a díky své neskonalé touze po poznání se vypracoval mezi evropskou elitu a nenašli byste zde jemu rovnému, který by dokázal v takové míře integrovat podnikatelské, ekonomické, vědecké, pedagogické a diplomatické znalosti, jako právě profesor Kassay. V oblasti vědy a vzdělávání vidí zásadní impuls pro rozvoj jednotlivce a společnosti a proto mj. založil svoji nadaci, která tyto kroky podporuje.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit