Třetí tematický blok byl zčásti věnován reálnosti virtuální reality a tomu, co vše je nezbytné udělat, aby „realita virtuální reality“ byla co nejvěrohodnější. Pouze „statický“ prostorový vjem promítaný na jedno plátno už nestačí. Rozšiřují se zařízení zvaná „cave“, kdy v této pomyslné jeskyni je projekce promítána standardně na 5 ploch (čelní, boční, strop a podlahu). Jedná o zpětnou projekci a není pochyb o tom, že se už v současnosti jedná o náročné výpočty. Že úroveň detailů bude narůstat, o tom není pochyb. (Pozn.: Pokud by ideálem reality zobrazení měl být film Avatar, tak pro jeho renderování byly použity servery, které obsahovaly 35 000 procesorů a 104 terabajtů paměti RAM.) Jak by měl vypadat stroj, který by prováděl výpočty v reálném čase, nebo alespoň tak rychle, aby si toho lidský mozek nevšiml, že je to celé podfuk? Polední přednáška tohoto bloku byla věnována virtuální realitě a školení personálu letounu Airbus A380 v krizových situacích. Kdo někdy letěl tímto kolosem, dovede si představit, že stacionární kopie vytvořená pro školicí účely také není levnou záležitostí, a virtuální realita je cestou, jak snad levněji zaškolit palubní personál.