Témata

Včera, dnes a zítra – plastikářský průmysl

Průmysl České republiky se v důsledku anticovidových opatření nachází v přelomové době. V našem novém seriálu budeme hovořit s představiteli stěžejních průmyslových oborů, abychom se dozvěděli, jak vidí současnost a jak budoucnost. Dalším, koho jsme se na to zeptali, je Ing. David Hausner, ředitel Plastikářského klastru.

Tento článek je součástí seriálu:
Včera, dnes a zítra...
Díly
Hana Janišová

Vystudovala Divadelní fakultu AMU. Většinu svého profesního života pracovala jako redaktorka v rozličných periodikách nebo na PR pozicích ve firmách různého zaměření, naposled z oblasti informačních technologií.
Osobně jí jsou blízká nejen témata týkající se techniky a technologií, ale například také z oblasti sociální nebo školství a další.
Pro MM Průmyslové spektrum pracuje od roku 2017. Její stěžejní mimopracovní aktivitou je ochrana zvířat.

MM: Patří podle vás plastikářské firmy mezi oblasti, které byly dopadem anticovidových opatření na český průmysl postiženy nejvíce, nebo mezi ty, jichž se krize zatím fatálně nedotkla?

D. Hausner: Záleží hodně na orientaci firmy – jestli dodává primárně segment automotive, nebo třeba stavebnictví, či obalářské aplikace. V automobilovém průmyslu jsou dopady největší a mnoho výrobců plastových dílů pro tento segment pociťuje a bude pociťovat dopady koronakrize ještě dlouho. Naopak například segment výrobců obalových materiálů nemůže určitě „svádět“ případné změny na covid a opatření s ním spojená; mnohem více jsou výrobci ohroženi obalovou legislativou, která se pomalu, ale jistě prolíná do běžných obchodních vztahů a situací.

Mnoho dodavatelů dílů pro automobilky se proto v současné době snaží více diverzifikovat své zákazníky a poohlíží se i po jiných aplikacích než automotive. Není to však vždy jednoduché, protože celé výrobní a logistické zázemí a infrastruktura jsou často vybudovány s ohledem na dodávky dílů automobilů.

MM: Na které další oblasti průmyslu jsou plastikářské firmy navázány?

D. Hausner: V ČR je rozdělení navazujících segmentů pro plastikáře velmi podobné jako v jiných evropských zemích – ve smyslu objemu (tun) lze charakterizovat následovně: 40–45 % obaly, 20–25 % stavebnictví a zemědělství, 20–25 % automotive, 5–20 % ostatní (spotřební zboží, medical apod.). V tržbách je tento poměr trošku odlišný s ohledem na cenu a přidanou hodnotu zboží.

David Hausner

„Plasty mají absolutně nezastupitelné místo téměř ve všem, co nás obklopuje. Dokonce ani chaotické a dogmatické volání po ‚úplných zákazech’ nemůže na jejich budoucím uplatnění nic změnit.“ (Zdroj: archiv D. Hausnera)

MM: Ve všech oblastech výroby bylo podle mých informací ještě donedávna problémem najít kvalifikované pracovníky. Změnila se nějak tato situace konkrétně ve vašem oboru?

D. Hausner: Dostupnost nebo nedostupnost kvalifikovaných pracovníků se koronakrizí nijak nemění. Co se bohužel mění k horšímu neustále, je dostupnost pracovníků s „jakýmkoliv“ technickým vzděláním a ochota mladých vydat se tímto směrem. Přitom jsou mzdy v těchto oborech dnes už u kvalitních mladých kolegů viditelně nadprůměrné.

Nejen proto se firmy i jejich profesní sdružení, spolky a asociace snaží maximálně motivovat studenty VŠ i SŠ k tomu, aby alespoň u studovaných oborů zůstávali a neodcházeli po ukončení technických škol například prodávat letenky jen z toho důvodu, že je to pro ně pohodlnější.

MM: Jak vidíte budoucnost českých plastikářských firem?

D. Hausner: Zpracování plastů, design výrobků z nich a jejich masová i specializovaná výroba má v ČR dlouhou tradici. Navíc plasty/polymery mají absolutně nezastupitelné místo téměř ve všem, co nás obklopuje. Dokonce ani chaotické a dogmatické volání po „úplných zákazech“ nemůže na jejich budoucím uplatnění nic změnit. A není vůbec pravdou, že by plastikářské firmy nerespektovaly principy udržitelnosti a cirkularity – naopak, po technické stránce je spousta tzv. plastových problémů již dávno vyřešena. Pokud ale bude například výrobce bramborových chipsů neustále vyžadovat unikátní a exkluzivní design svého obalu jen proto, aby se zalíbil zákazníkovi, samotnému výrobci obalu se jen těžko brání a odolává. Tím narážím na nelogičnost postupu inkriminovaných institucí EU a EK, které nejdříve zakážou, a teprve následně (snad) hledají, jak cílů dosáhnout. Bohužel nás zcela určitě čeká ještě mnoho nesmyslných rozhodnutí k plastům obecně, které se budou za 10–15 let znovu revidovat a vracet zpět jen z důvodu, že se nectí pravidlo „dvakrát měř, jednou řež“.

Pozitivní je, že vždy v dobách celospolečenských a ekonomických abnormalit se české firmy začnou chovat stejně jako čeští občané – začnou více přemýšlet, improvizovat, hledat nové možnosti, řešení a uplatnění. A to je dobrý základ pro inovace a zlepšování pozice na trhu – jde o to jen se obrátit na správné trhy a cílové skupiny. ČR je malé hřiště a je třeba umět zaujmout širší okolí. A tomuto zřejmě zase budou bránit tendence určitého „zapouzdřování“ národních ekonomik a jejich snahy o soběstačnost.

MM: Myslíte, že stát dělá pro podporu tohoto oboru, co může / co by měl? Jak to je u nás ve srovnání se zahraničím?

D. Hausner: Samozřejmě firmy podnikající v oboru mohou žádat podporu svých projektů v rámci existujících operačních programů – tomu ale nebudeme říkat podpora státu. Podporu by šlo snad nalézt v některých dílčích opatřeních a legislativních úpravách. Koncepční podporu oboru však vidět nelze – a možná je to i dobře. Stát by se neměl bezúčelně míchat do daných oblastí podnikání bez znalosti prostředí, potřeb trhu a vývojových směrů. Samozřejmě, žijeme v konzumních časech, ale právě v této oblasti by mohl stát začít pravdivě informovat občany o souvislostech spotřeby s danými materiály a jejich skutečnými dopady na životní prostředí, spotřebu zdrojů a udržitelnost jejich počínání při vytváření jejich spotřeby. To nelze nakázat – musí se to dlouhodobě učit a vzdělávat se v tomto směru.

Související články
MM Podcast: Každé vítězství má svůj příběh

Olga Girstlová byla v 90. letech nepřehlédnutelnou součástí vznikajícího podnikatelského prostředí tehdejšího Československa. Společně se svým otcem a manželem založili v květnu 1990 společnost GiTy. Vsadili na komoditu s obrovským potenciálem technologického růstu. Po 15 letech manželé Girstlovi však dospěli k rozhodnutí společnost prodat a dále se věnovat jiným komoditám, jako například ekologickému stavitelství. 

CIMT 2021 plně prezenční

Zatímco je celý svět paralyzovaný restrikcemi proti šíření koronaviru covid-19, v Pekingu byl dnes zahájený veletrh obráběcích a tvářecích strojů China International Machine Tool Show CIMT 2021 v plné prezenční formě a téměř shodného rozsahu, jako ročníky předešlé. Ve stejný den a po celý týden, jako Hannover Messe Digital Edition – průmyslový veletrh v plně digitální platformě.

Hannover Messe 2021

Inovace, vytváření sítí a sdílení zkušeností ve věku průmyslové transformace – to jsou klíčová motta, která představují letošní ročník digitálního Hannover Messe, na kterém více než 1 800 vystavovatelů představí svá řešení pro výrobu a energetické systémy budoucnosti. Od umělé inteligence po robotiku, od ochrany klimatu po vodík. Nejdůležitější světový průmyslový veletrh plní svoji roli jako inovační a síťová platforma a vytváří uprostřed koronové pandemie globální platformu pro výměnu zkušeností v době průmyslové transformace.

Související články
MM Podcast: Glosa - God Save the Queen

V naivní představě ekonomického perpetuum mobile zaměstnáváme v poměru k reálné ekonomice nejvyšší počet lidí ve státní a veřejné správě v rámci nejrozvinutějších zemí OECD. Rakovinotvorný rozbujelý a nevýkonný úřednický aparát, vědomě bojkotující vznik e-státu, dokonale paralyzuje správu věcí veřejných. A jeho solidarita s aktuálně zdecimovaným privátním sektorem? Home office na 100 % mzdy, její valorizace, statisícové odměny na MF za ušetřené miliardy (…). 

Související články
V hlavní roli strojař

Fakulta strojní VŠB-TUO se pro letošní rok v rámci náborové kampaně vrací k úspěšné sérii V hlavní roli strojař. Kampaň komunikuje myšlenku, že strojaři jsou hvězdy hrající hlavní roli v moderním světě. Jejím cílem je zlepšit vnímání oboru strojírenství, posílit brand fakulty, a samozřejmě také nalákat uchazeče ke studiu strojařiny.

Chytrá kombinace systémů

Vývoj obráběcích technologií v minulém století nabral na obrátkách. Dnes jsme tuto technologii dotáhli téměř k dokonalosti – jsme schopni vyrobit předměty libovolných tvarů v přesnostech na tisíciny milimetru. Dalo by se říct, že pro zlepšení zde už příliš prostoru nezbývá, přesto nás přední výrobci obráběcích strojů a nástrojů pravidelně přesvědčují o opaku. Progresivní a inovativní přístup společnosti Ceratizit je toho jen dalším důkazem. Nedávno na trh uvedla přesnou vyvrtávací hlavu Komflex z produktové řady Komet, která umožňuje automatickou korekci průměru v případě vyvrtávání přesných otvorů. Jak to nástroj dokáže, upřesňuje v následujícím rozhovoru technický ředitel společnosti Ceratizit Česká republika Ing. Jan Gryč.

MSV ve znamení materiálů i technologií

Všichni, kdo máme něco společného se strojírenstvím, pevně věříme, že se v letošním roce opět otevřou brány brněnského výstaviště pro Mekku strojařů z celého světa – Mezinárodní strojírenský veletrh. Na MSV se letos, mimo lidi z dalších oborů, setkají i výrobci plastů a též špičkových zařízení pro plastikářskou výrobu. Na naše otázky odpovídají Pavel Tuláček, jednatel společnosti Gorilla Machines, a David Svoboda, jednatel Sumitomo (SHI) Demag Plastics Machinery Česko.

Aditivně s nadzvukovou rychlostí

Společnost Hermle je známá především pro svá přesná pětiosá obráběcí centra a nadstandardní servis. Už málokdo ví, že vyvinula také stroj pro aditivní výrobu kovových dílů. Přestože je i tato technologie založena na postupném vrstvení kovového prášku na součást, nedochází zde ke spékání prášku laserovým paprskem, ale kovový prášek je tryskou doslova nastřelován na díl nadzvukovou rychlostí. Na detaily jsme se zeptali technického zástupce společnosti Hermle Pavla Němečka.

Názorové fórum odborníků

Respondenty jsme požádali o jejich názor na podobu budoucích technologií. Současná situace přinesla mnoho omezení, mezi jinými postihla také dodavatelské řetězce, znemožnila včasné dodávky do výrobních podniků a přinesla vyšší nároky na bezpečnost zaměstnanců. Jaké nové technologie podle vás mají v současné situaci největší potenciál se prosadit?

Svařování mědi pomocí vláknového laseru

Rychlý rozvoj v oblasti elektromobility vede ke zvýšení poptávky po svařování mědi. To, co ji činí pro danou aplikaci ideální (tj. vysoká elektrická a tepelná vodivost), ji zároveň činí obtížně svařitelnou konvenčními vláknovými lasery. Díky vyšší efektivitě, zhruba dvojnásobné, někteří výrobci zkoušejí používat zelené pevnolátkové lasery. Výsledkem je stabilnější a méně citlivý proces, než jaký byl možný u standardních vláknových laserů.

Procesně stabilní zpracování recyklátů

Do roku 2025 si Evropská unie klade za cíl ročně více než zdvojnásobit používání recyklátů při výrobě plastových výrobků [1, 2]. K dosažení tohoto cíle jsou kromě závazku firem působících na trhu a vyšší kapacity při zpracování plastového odpadu zapotřebí především nové technologie zpracování. Recykláty je nutné používat v daleko větší míře a v ještě vyšších poměrech. S novými procesy vstřikování na jedné straně a inteligentní podporou na straně druhé sleduje výrobce vstřikovacích strojů Engel různé a často velmi slibné přístupy. Výroba boxů a kontejnerů ukazuje na velký potenciál.

Uplatnění kovového 3D tisku

Společnost Misan z Lysé nad Labem se aditivními technologiemi kovových dílů zabývá a tato zařízení v České republice distribuuje už osm let. Dalo by se říct, že je jedním z průkopníků s těmito technologiemi na českém trhu. Z toho pochopitelně vyplývají také její bohaté zkušenosti s touto relativně mladou výrobní disciplínou. Na otázky, kde tyto technologie nacházejí uplatnění a v jakých oblastech mohou vyniknout, jsme se ptali aplikačního inženýra pro kovové aditivní technologie Jana Hudce.

Aditivní výroba velkých dílů

Porto patří k největší průmyslové oblasti Portugalska. Od roku 1956 zde sídlí přední světový výrobce strojů technologie tváření – společnost Adira.

Fórum výrobních průmyslníků

Jaké zásadní problémy vám současná doba přináší do chodu firmy, jak se je snažíte řešit a s jakým výsledkem?

Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členy naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit