Témata
Reklama

Včera, dnes a zítra – plastikářský průmysl

Průmysl České republiky se v důsledku anticovidových opatření nachází v přelomové době. V našem novém seriálu budeme hovořit s představiteli stěžejních průmyslových oborů, abychom se dozvěděli, jak vidí současnost a jak budoucnost. Dalším, koho jsme se na to zeptali, je Ing. David Hausner, ředitel Plastikářského klastru.

Tento článek je součástí seriálu:
Včera, dnes a zítra...
Díly
Hana Janišová

Vystudovala Divadelní fakultu AMU. Většinu svého profesního života pracovala jako redaktorka v rozličných periodikách nebo na PR pozicích ve firmách různého zaměření, naposled z oblasti informačních technologií.
Osobně jí jsou blízká nejen témata týkající se techniky a technologií, ale například také z oblasti sociální nebo školství a další.
Pro MM Průmyslové spektrum pracuje od roku 2017. Její stěžejní mimopracovní aktivitou je ochrana zvířat.

MM: Patří podle vás plastikářské firmy mezi oblasti, které byly dopadem anticovidových opatření na český průmysl postiženy nejvíce, nebo mezi ty, jichž se krize zatím fatálně nedotkla?

D. Hausner: Záleží hodně na orientaci firmy – jestli dodává primárně segment automotive, nebo třeba stavebnictví, či obalářské aplikace. V automobilovém průmyslu jsou dopady největší a mnoho výrobců plastových dílů pro tento segment pociťuje a bude pociťovat dopady koronakrize ještě dlouho. Naopak například segment výrobců obalových materiálů nemůže určitě „svádět“ případné změny na covid a opatření s ním spojená; mnohem více jsou výrobci ohroženi obalovou legislativou, která se pomalu, ale jistě prolíná do běžných obchodních vztahů a situací.

Reklama
Reklama

Mnoho dodavatelů dílů pro automobilky se proto v současné době snaží více diverzifikovat své zákazníky a poohlíží se i po jiných aplikacích než automotive. Není to však vždy jednoduché, protože celé výrobní a logistické zázemí a infrastruktura jsou často vybudovány s ohledem na dodávky dílů automobilů.

MM: Na které další oblasti průmyslu jsou plastikářské firmy navázány?

D. Hausner: V ČR je rozdělení navazujících segmentů pro plastikáře velmi podobné jako v jiných evropských zemích – ve smyslu objemu (tun) lze charakterizovat následovně: 40–45 % obaly, 20–25 % stavebnictví a zemědělství, 20–25 % automotive, 5–20 % ostatní (spotřební zboží, medical apod.). V tržbách je tento poměr trošku odlišný s ohledem na cenu a přidanou hodnotu zboží.

David Hausner

„Plasty mají absolutně nezastupitelné místo téměř ve všem, co nás obklopuje. Dokonce ani chaotické a dogmatické volání po ‚úplných zákazech’ nemůže na jejich budoucím uplatnění nic změnit.“ (Zdroj: archiv D. Hausnera)

MM: Ve všech oblastech výroby bylo podle mých informací ještě donedávna problémem najít kvalifikované pracovníky. Změnila se nějak tato situace konkrétně ve vašem oboru?

D. Hausner: Dostupnost nebo nedostupnost kvalifikovaných pracovníků se koronakrizí nijak nemění. Co se bohužel mění k horšímu neustále, je dostupnost pracovníků s „jakýmkoliv“ technickým vzděláním a ochota mladých vydat se tímto směrem. Přitom jsou mzdy v těchto oborech dnes už u kvalitních mladých kolegů viditelně nadprůměrné.

Nejen proto se firmy i jejich profesní sdružení, spolky a asociace snaží maximálně motivovat studenty VŠ i SŠ k tomu, aby alespoň u studovaných oborů zůstávali a neodcházeli po ukončení technických škol například prodávat letenky jen z toho důvodu, že je to pro ně pohodlnější.

MM: Jak vidíte budoucnost českých plastikářských firem?

D. Hausner: Zpracování plastů, design výrobků z nich a jejich masová i specializovaná výroba má v ČR dlouhou tradici. Navíc plasty/polymery mají absolutně nezastupitelné místo téměř ve všem, co nás obklopuje. Dokonce ani chaotické a dogmatické volání po „úplných zákazech“ nemůže na jejich budoucím uplatnění nic změnit. A není vůbec pravdou, že by plastikářské firmy nerespektovaly principy udržitelnosti a cirkularity – naopak, po technické stránce je spousta tzv. plastových problémů již dávno vyřešena. Pokud ale bude například výrobce bramborových chipsů neustále vyžadovat unikátní a exkluzivní design svého obalu jen proto, aby se zalíbil zákazníkovi, samotnému výrobci obalu se jen těžko brání a odolává. Tím narážím na nelogičnost postupu inkriminovaných institucí EU a EK, které nejdříve zakážou, a teprve následně (snad) hledají, jak cílů dosáhnout. Bohužel nás zcela určitě čeká ještě mnoho nesmyslných rozhodnutí k plastům obecně, které se budou za 10–15 let znovu revidovat a vracet zpět jen z důvodu, že se nectí pravidlo „dvakrát měř, jednou řež“.

Pozitivní je, že vždy v dobách celospolečenských a ekonomických abnormalit se české firmy začnou chovat stejně jako čeští občané – začnou více přemýšlet, improvizovat, hledat nové možnosti, řešení a uplatnění. A to je dobrý základ pro inovace a zlepšování pozice na trhu – jde o to jen se obrátit na správné trhy a cílové skupiny. ČR je malé hřiště a je třeba umět zaujmout širší okolí. A tomuto zřejmě zase budou bránit tendence určitého „zapouzdřování“ národních ekonomik a jejich snahy o soběstačnost.

MM: Myslíte, že stát dělá pro podporu tohoto oboru, co může / co by měl? Jak to je u nás ve srovnání se zahraničím?

D. Hausner: Samozřejmě firmy podnikající v oboru mohou žádat podporu svých projektů v rámci existujících operačních programů – tomu ale nebudeme říkat podpora státu. Podporu by šlo snad nalézt v některých dílčích opatřeních a legislativních úpravách. Koncepční podporu oboru však vidět nelze – a možná je to i dobře. Stát by se neměl bezúčelně míchat do daných oblastí podnikání bez znalosti prostředí, potřeb trhu a vývojových směrů. Samozřejmě, žijeme v konzumních časech, ale právě v této oblasti by mohl stát začít pravdivě informovat občany o souvislostech spotřeby s danými materiály a jejich skutečnými dopady na životní prostředí, spotřebu zdrojů a udržitelnost jejich počínání při vytváření jejich spotřeby. To nelze nakázat – musí se to dlouhodobě učit a vzdělávat se v tomto směru.

Související články
Nová generace plně elektrických vstřikovacích strojů

V říjnu 2020 představí společnost Engel novou generaci plně elektrických vstřikovacích strojů e-mac spolu s náročnou aplikací výroby hrotů pipet. Stroje nové generace budou ještě kompaktnější a přitom maximálně flexibilní s ohledem na nejrůznější individuální požadavky zákazníků.

Podíl architektury na konkurenceschopnosti firmy

Česká architektura zažívá po letech stagnace svůj restart. Poptávka po kvalitním designu a funkčnosti staveb je na vzestupu. Jak si stojí česká komerční a průmyslová architektura, jak ovlivňuje image firmy, její kulturu, včetně mediálního obrazu, na to se naše redakce zeptala Ing. arch. Jiřího Opočenského.

Pozitivní myšlení

Pozitivní nálada je nejvýznamnějším předpokladem pro zvládání náročných životních situací. Je možné si pozitivní přístup trvale udržet, pokud je náš osobní i pracovní život dlouhodobě v ohrožení? Existuje recept, jak si životní optimismus naordinovat?

Související články
Synergie: klíč úspěchu

Na to, jak je mladý už toho ve své profesi dokázal vskutku hodně. Už na začátku vysokoškolského studia začal podnikat v oblasti jachtingu, do čehož spadá například distribuce materiálů pro povrchové úpravy a poradenství. Dnes je Ing. Viktor Brejcha nejen spojován se společností Sea-Line, ale především je specialistou pro kompozitní materiály ve společnosti Siemens Mobility.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Způsob myšlení definuje naši úspěšnost

Ekonomické změny způsobené pandemií vyžadují nové přístupy v oblasti lidských zdrojů a leadershipu. O své zkušenosti a náměty, jak v tomto turbulentním čase efektivně využít lidský potenciál, včetně svého, se s námi podělila Lucie Teisler, vedoucí partnerka poradenské společnosti Anderson Willinger.

E-commerce posouvá logistiku do vyšší dimenze

S rozvojem elektronického obchodování zaznamenala logistika velké změny. Dalším zlomovým okamžikem byl příchod pandemie na začátku tohoto roku, kdy e-shopy a logistické společnosti poskytující služby pro e-commerce musely prakticky den ze dne změnit své obchodní jednání, včetně logistiky. Proč se to jako jednomu z mála segmentů ekonomiky úspěšně podařilo a dále daří, jaké jsou nové trendy a jaký potenciál má umělá inteligence a další moderní technologie v logistickém byznysu? MM Průmyslové spektrum nad těmito tématy diskutovalo se zakladatelkou Zásilkovny a výraznou osobností české e- commerce Simonou Kijonkovou.

Marketing v 21. století

Budování značky pomocí moderních marketingových nástrojů je podle Tomáše Keprty, šéfa marketingového oddělení ve společnosti ČKD Blansko, v dnešní době zcela klíčové a nezbytné pro propagaci českého strojírenství a inženýringu ve světě. V následujícím rozhovoru vysvětluje, proč a co může přinést za výhody, obchodní příležitosti i konkrétní zakázky.

V on-line byznysu chybí lidská chemie

Online platforma se i díky pandemii koronaviru stala hitem posledních tří měsíců. Někteří podnikatelé dokonce tvrdí, že se velká část byznysu a obchodování přesune do online prostředí. Bude tento fenomén přetrvávat, změní se konečně české montovny na podniky s přidanou hodnotou, a proč by Čechům mohla i krize prospět? Na to jsme se zeptali ekonoma a člena Národní ekonomické rady vlády Lukáše Kovandy.

Nahrajeme si vědomí do počítače?

Profesor kybernetiky Michael Šebek nevylučuje svoji přítomnost v jiném, uměle vytvořeném prostoru. Průmysl 4.0 chápe jako zásadní a přelomovou změnu a současné školství nás na budoucnost nepřipraví. Firmám radí „nechte své zaměstnance tvořit nesmysly“‎.

Rodinné podnikání v přesné strojařině

Brněnská firma VKV Horák se zabývá konstrukcí, vývojem a výrobou přístrojové mechaniky, přípravků, jednoúčelových strojů, forem pro vstřikování plastů, lití polyuretanových dílů a vakuovému tváření plastů. S jejím zakladatelem, panem Zdeňkem Horákem, jsme si povídali o aspektech podnikání v českém prostředí, o vzdělávání, kvalitě škol, průmyslu budoucnosti.

Moderní technologie výroby kompozitních dílů

Kompozitní díly se kromě leteckého průmyslu stále častěji uplatňují i jako konstrukční díly automobilů a dalších strojů, u kterých záleží na nízké hmotnosti a vysoké pevnosti. Klasická technologie jejich výroby v autoklávu je však poměrně drahá a náročná na manuální práci.

Abeceda komunikace
(nejenom) pro strojaře,
Část 4. Přijímací pohovor bez stresu

Člověk je tvor společenský a komunikace je jeho stěžejní dovednost. Komunikujeme proto, aby se něco stalo. Aby se naplnil náš záměr. Ať už chceme někoho pobavit, poučit, informovat, nebo přimět ke spolupráci, potřebujeme, aby nám rozuměl. Cílem úspěšné komunikace je dosáhnout určitého efektu. Aby se tak stalo, musíme použít správný obsah, formu, ale i správné načasování. Hranice mezi úspěchem a neúspěchem je velmi často daná právě (ne)schopností komunikovat. Ve spolupráci s odbornicí na strategickou komunikaci Mirkou Čejkovou pro vás připravujeme seriál, který, jak věříme, bude inspirací pro zlepšení vašich komunikačních dovedností.

Fórum děkanů strojních fakult

Zanedlouho začne nový akademický rok, který s sebou, v souvislosti reflexe poznání předchozího covidového období, přinese mnoho změn v přístupu nejen ve výuce, ale i ve fungování vzdělávacích institucí jako takových. Mohli byste prosím uvést, na které novinky a inovace se mohou studenti vaší fakulty těšit?

Fórum výrobních průmyslníků

Jak máte obsazeny výrobní kapacity pro druhé pololetí roku 2021 (příp. ve srovnání se stejným obdobím roku předešlého), co tento stav nejvíce ovlivňuje a jak odhadujete výhledy ohledně svých zakázek pro rok 2022?

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit