Témata
Reklama

Včera, dnes a zítra – plastikářský průmysl

Průmysl České republiky se v důsledku anticovidových opatření nachází v přelomové době. V našem novém seriálu budeme hovořit s představiteli stěžejních průmyslových oborů, abychom se dozvěděli, jak vidí současnost a jak budoucnost. Dalším, koho jsme se na to zeptali, je Ing. David Hausner, ředitel Plastikářského klastru.

Tento článek je součástí seriálu:
Včera, dnes a zítra...
Díly
Hana Janišová

Vystudovala Divadelní fakultu AMU. Většinu svého profesního života pracovala jako redaktorka v rozličných periodikách nebo na PR pozicích ve firmách různého zaměření, naposled z oblasti informačních technologií.
Osobně jí jsou blízká nejen témata týkající se techniky a technologií, ale například také z oblasti sociální nebo školství a další.
Pro MM Průmyslové spektrum pracuje od roku 2017. Její stěžejní mimopracovní aktivitou je ochrana zvířat.

MM: Patří podle vás plastikářské firmy mezi oblasti, které byly dopadem anticovidových opatření na český průmysl postiženy nejvíce, nebo mezi ty, jichž se krize zatím fatálně nedotkla?

D. Hausner: Záleží hodně na orientaci firmy – jestli dodává primárně segment automotive, nebo třeba stavebnictví, či obalářské aplikace. V automobilovém průmyslu jsou dopady největší a mnoho výrobců plastových dílů pro tento segment pociťuje a bude pociťovat dopady koronakrize ještě dlouho. Naopak například segment výrobců obalových materiálů nemůže určitě „svádět“ případné změny na covid a opatření s ním spojená; mnohem více jsou výrobci ohroženi obalovou legislativou, která se pomalu, ale jistě prolíná do běžných obchodních vztahů a situací.

Reklama
Reklama

Mnoho dodavatelů dílů pro automobilky se proto v současné době snaží více diverzifikovat své zákazníky a poohlíží se i po jiných aplikacích než automotive. Není to však vždy jednoduché, protože celé výrobní a logistické zázemí a infrastruktura jsou často vybudovány s ohledem na dodávky dílů automobilů.

MM: Na které další oblasti průmyslu jsou plastikářské firmy navázány?

D. Hausner: V ČR je rozdělení navazujících segmentů pro plastikáře velmi podobné jako v jiných evropských zemích – ve smyslu objemu (tun) lze charakterizovat následovně: 40–45 % obaly, 20–25 % stavebnictví a zemědělství, 20–25 % automotive, 5–20 % ostatní (spotřební zboží, medical apod.). V tržbách je tento poměr trošku odlišný s ohledem na cenu a přidanou hodnotu zboží.

David Hausner

„Plasty mají absolutně nezastupitelné místo téměř ve všem, co nás obklopuje. Dokonce ani chaotické a dogmatické volání po ‚úplných zákazech’ nemůže na jejich budoucím uplatnění nic změnit.“ (Zdroj: archiv D. Hausnera)

MM: Ve všech oblastech výroby bylo podle mých informací ještě donedávna problémem najít kvalifikované pracovníky. Změnila se nějak tato situace konkrétně ve vašem oboru?

D. Hausner: Dostupnost nebo nedostupnost kvalifikovaných pracovníků se koronakrizí nijak nemění. Co se bohužel mění k horšímu neustále, je dostupnost pracovníků s „jakýmkoliv“ technickým vzděláním a ochota mladých vydat se tímto směrem. Přitom jsou mzdy v těchto oborech dnes už u kvalitních mladých kolegů viditelně nadprůměrné.

Nejen proto se firmy i jejich profesní sdružení, spolky a asociace snaží maximálně motivovat studenty VŠ i SŠ k tomu, aby alespoň u studovaných oborů zůstávali a neodcházeli po ukončení technických škol například prodávat letenky jen z toho důvodu, že je to pro ně pohodlnější.

MM: Jak vidíte budoucnost českých plastikářských firem?

D. Hausner: Zpracování plastů, design výrobků z nich a jejich masová i specializovaná výroba má v ČR dlouhou tradici. Navíc plasty/polymery mají absolutně nezastupitelné místo téměř ve všem, co nás obklopuje. Dokonce ani chaotické a dogmatické volání po „úplných zákazech“ nemůže na jejich budoucím uplatnění nic změnit. A není vůbec pravdou, že by plastikářské firmy nerespektovaly principy udržitelnosti a cirkularity – naopak, po technické stránce je spousta tzv. plastových problémů již dávno vyřešena. Pokud ale bude například výrobce bramborových chipsů neustále vyžadovat unikátní a exkluzivní design svého obalu jen proto, aby se zalíbil zákazníkovi, samotnému výrobci obalu se jen těžko brání a odolává. Tím narážím na nelogičnost postupu inkriminovaných institucí EU a EK, které nejdříve zakážou, a teprve následně (snad) hledají, jak cílů dosáhnout. Bohužel nás zcela určitě čeká ještě mnoho nesmyslných rozhodnutí k plastům obecně, které se budou za 10–15 let znovu revidovat a vracet zpět jen z důvodu, že se nectí pravidlo „dvakrát měř, jednou řež“.

Pozitivní je, že vždy v dobách celospolečenských a ekonomických abnormalit se české firmy začnou chovat stejně jako čeští občané – začnou více přemýšlet, improvizovat, hledat nové možnosti, řešení a uplatnění. A to je dobrý základ pro inovace a zlepšování pozice na trhu – jde o to jen se obrátit na správné trhy a cílové skupiny. ČR je malé hřiště a je třeba umět zaujmout širší okolí. A tomuto zřejmě zase budou bránit tendence určitého „zapouzdřování“ národních ekonomik a jejich snahy o soběstačnost.

MM: Myslíte, že stát dělá pro podporu tohoto oboru, co může / co by měl? Jak to je u nás ve srovnání se zahraničím?

D. Hausner: Samozřejmě firmy podnikající v oboru mohou žádat podporu svých projektů v rámci existujících operačních programů – tomu ale nebudeme říkat podpora státu. Podporu by šlo snad nalézt v některých dílčích opatřeních a legislativních úpravách. Koncepční podporu oboru však vidět nelze – a možná je to i dobře. Stát by se neměl bezúčelně míchat do daných oblastí podnikání bez znalosti prostředí, potřeb trhu a vývojových směrů. Samozřejmě, žijeme v konzumních časech, ale právě v této oblasti by mohl stát začít pravdivě informovat občany o souvislostech spotřeby s danými materiály a jejich skutečnými dopady na životní prostředí, spotřebu zdrojů a udržitelnost jejich počínání při vytváření jejich spotřeby. To nelze nakázat – musí se to dlouhodobě učit a vzdělávat se v tomto směru.

Související články
Podnikatelské prostředí není stabilní. Nemáme cenovou stabilitu

Mojmír Hampl je přední český ekonom, který se většinu svého profesního života věnuje problematice financí, měnové a fiskální politiky. MM Průmyslovému spektru poskytl rozhovor, kde se mimo jiné vyjadřuje k současné politice ČNB, k důvodům, proč Česká republika aktuálně nesplňuje podmínky pro přijetí eura, a proč je nutné provést zásadní reformy tak, aby veřejný dluh byl udržitelný.

Žijeme na dluh dalších generací

Petr Novák od loňského roku zastává pozici Director of Automotive Operations ve společnosti JTEKT European Operations. Je zodpovědný za devět výrobních závodů ve Francii, Belgii, ČR, Anglii a Maroku. Obrat této divize čítající 4 000 zaměstnanců představuje 1, 2 miliardy eur.

Ve zdravém těle zdravý duch

Ředitel Ústavu leteckého zdravotnictví MUDr. Petr Chmátal, Ph.D. MBA nám v následujícím rozhovoru řekl, že pokud si odmyslíme genetickou výbavu, kterou nemůžeme ovlivnit, tak v blízké budoucnosti z hlediska zdravotního stavu budou mít "darwinovskou" výhodu určitě ti jedinci, kteří si dokáží zachovat jednotu těla a ducha. Přežijí ti, kteří si svým snažením dokáží udržet racionální smýšlení a správnou péči o tělesnou schránku. První krok je však vždy na naší straně a tak věříme, že výběr diskutovaných témat vám přinese zajímavá poznání a možná i doporučení, která si vezmeme k srdci.

Související články
Deset zastavení s JK: Pomalu dojdeš dále

Série 10 rozhovorů s legendou inovační sféry Janem Košturiakem je retrospektivou dílčích milníků, které jej na jeho osobní a profesní cestě potkaly a umožnily mu realizovat jeho sny, touhy a přání. Nahlížejme postupně do minulosti a hledejme společně okamžiky, které vytvářely Jánovu budoucnost a umožňovaly mu vidět za horizont zřetelněji než nám ostatním.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Současné ceny energií jsou pro firmy likvidační

Pavel Janeček působí v energetice celý svůj profesní život. S redakcí MM Průmyslového spektra se podělil o své dlouholeté zkušenosti z plynárenského byznysu a o názory na řešení energetické krize v České republice. Navrhuje konkrétní východiska a apeluje na rychlé jednání české vlády.

Deset zastavení s JK: 3P - Pozoruj/Pochop/Podnikej

Série 10 rozhovorů s legendou inovační sféry Jánem Košturiakem je retrospektivou dílčích milníků, které jej na jeho osobní a profesní cestě potkaly a umožnily mu realizovat jeho sny, touhy a přání. Nahlížejme postupně do minulosti a hledejme společně okamžiky, které vytvářely Jánovu budoucnost a umožňovaly mu vidět za horizont zřetelněji než nám ostatním.

Jsem optimista, letos se přikláním k mírnému růstu

Evropa, včetně České republiky, se potýká s ekonomickými problémy. České firmy a domácnosti bojují s téměř 20% inflací, vysokými cenami energií a zdražování nemá konce. Růst hrubého domácího produktu má na letošní i příští rok klesající tendenci a oživení se jeví v nedohlednu. Přesto, ekonom Petr Zahradník hlubokou recesi v 2. pololetí 2022 neočekává. Doufá, že na konci roku budeme aspoň mírně růst, a máme příležitosti se z recese proinvestovat.

Deset zastavení s JK: Obnova Slovenska

Série 10 rozhovorů s legendou inovační sféry Jánem Košturiakem je retrospektivou dílčích milníků, které jej na jeho osobní a profesní cestě potkaly a umožnily mu realizovat jeho sny, touhy a přání. Nahlížejme postupně do minulosti a hledejme společně okamžiky, které vytvářely Jánovu budoucnost a umožňovaly mu vidět za horizont zřetelněji než nám ostatním.

Deset zastavení s JK: Síťování

Série 10 rozhovorů s legendou inovační sféry Jánem Košturiakem je retrospektivou dílčích milníků, které jej na jeho osobní a profesní cestě potkaly a umožnily mu realizovat jeho sny, touhy a přání. Nahlížejme postupně do minulosti a hledejme společně okamžiky, které vytvářely Jánovu budoucnost a umožňovaly mu vidět za horizont zřetelněji než nám ostatním.

Byznys je o přidané hodnotě

Česká ekonomika dlouhodobě vykazuje nerovnovážný stav. Budoucnost montoven, a to i úspěšných, nemá z dlouhodobého hlediska perspektivu. Pokud nezvýšíme konkurenceschopnost našich produktů, více se nezačleníme do ekonomiky eurozóny a pokud bude ČNB dále diktovat českému trhu, problémy budou podle kybernetika, podnikatele a manažera Libora Witasska přetrvávat.

Pravděpodobně jsme na prahu stagflace

Český export tvoří 80 % HDP a polovina všech tuzemských zaměstnanců působí v oblastech propojených s exportem. Jaká je současná situace u českých výrobců a exportérů? Jsou kroky ČNB pro ně přijatelné? Vyřeší migrační vlna situaci na českém trhu práce, a proč musí byznys počítat s politikou více než kdy jindy? Redakce MM Průmyslového spektra tentokrát diskutovala s místopředsedou Asociace exportérů České republiky Ing. Otto Daňkem.

Role technické univerzity
v udržitelné společnosti:
Prof. Ľubomír Šooš, STU v Bratislavě

Smyslem série této řady podcastů je představit současnou roli univerzity a hledat její skutečné postavení a poslání ve vztahu k vývoji konkurenceschopnosti tuzemské ekonomiky a společnosti jako takové. Hovoříme s rektory a děkany technických univerzit a fakult, kteří dávají nahlédnout do své denní operativy, o dílčí realizaci dlouhodobé strategie a jejich pohledu na ukotvení vzdělávací instituce ve společnosti. V tomto díle je naším hostem profesor Ľubomír Šooš, děkan Strojnické fakulty Slovenské technické univerzity v Bratislavě.

Deset zastavení s JK:
Lokální výroba

Série 10 rozhovorů s legendou inovační sféry Jánem Košturiakem je retrospektivou dílčích milníků, které jej na jeho osobní a profesní cestě potkaly a umožnily mu realizovat jeho sny, touhy a přání. Nahlížejme postupně do minulosti a hledejme společně okamžiky, které vytvářely Jánovu budoucnost a umožňovaly mu vidět za horizont zřetelněji než nám ostatním.

Trnitá cesta české vědy a výzkumu

Třicet let je diskutovaným tématem propojení české vědy a výzkumu s průmyslem. Podařilo se konečně v této oblasti učinit pokroky? Proč se čeští vědci nehrnou do tuzemských firem a proč české školství negeneruje kreativní osobnosti? K diskuzi o těchto otázkách jsme pozvali docenta Jiřího Krechla, který se problematice výzkumu a vývoje dlouhodobě věnuje.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit