Témata

Včera, dnes a zítra – nástrojárny

Průmysl naší země se v důsledku anticovidových opatření nachází v přelomové době. V našem novém seriálu budeme hovořit s představiteli stěžejních průmyslových oborů, abychom se dozvěděli, jak vidí současnost a jak budoucnost. Tentokrát jsme se na to zeptali doc. Ing. Václava Kličky, předsedy představenstva Svazu nástrojáren.

Tento článek je součástí seriálu:
Včera, dnes a zítra...
Díly
Hana Janišová

Vystudovala Divadelní fakultu AMU. Většinu svého profesního života pracovala jako redaktorka v rozličných periodikách nebo na PR pozicích ve firmách různého zaměření, naposled z oblasti informačních technologií.
Osobně jí jsou blízká nejen témata týkající se techniky a technologií, ale například také z oblasti sociální nebo školství a další.
Pro MM Průmyslové spektrum pracuje od roku 2017. Její stěžejní mimopracovní aktivitou je ochrana zvířat.

MM: Patří podle vás nástrojárny mezi oblasti, které byly dopadem anticovidových opatření na český průmysl postiženy nejvíce, nebo mezi ty, jichž se krize zatím fatálně nedotkla?

Doc. Klička: Nejistota a zhoršení obchodní situace v oboru výroby nástrojů byly avizovány již v roce 2019 a následná vládní opatření celkové dopady na jednotlivé výrobce dále různým způsobem prohloubila.

V rámci strojírenství jsou nástrojárny specifické v tom, že jsou podle své velikosti a komplexnosti služeb nejen výrobci nástrojů a forem, ale převážně i dodavateli dílů pro sériovou výrobu, případně vlastních výrobků, podsestav nebo i větších celků pro finální výrobce, zejména v automobilovém průmyslu.

Větší nástrojárny mají jak vyšší míru odolnosti po stránce obchodní, tak schopnost vlastními silami na události operativně reagovat. Menší nástrojárny jsou závislé na každém kvalifikovaném zaměstnanci, zvláště bez možnosti úplné zastupitelnosti ve výrobním procesu, a tím pro ně jsou dopady všech vnějších vlivů citelnější. Celkově však lze očekávat, že se nástrojárny s krizovou situací většinou vyrovnají.

MM: Na které další oblasti průmyslu jsou nástrojárny navázány?

Doc. Klička: Je známo, že převládají vazby na automobilový průmysl, který dlouhodobě rostl a současně rostla i poptávka po subdodavatelích. Velké automobilky mají vlastní kapacity nástrojáren, které se specializují jen na strategické druhy produkce. Někteří výrobci nástrojů a forem jsou na tento obor sortimentně navázáni až 90 % svých kapacit. Větším tradičním oborem je také obalová technika a transportní vybavení, přepravky na nápoje, kontejnery a palety. Z celkového ročního objemu výroby nástrojů a forem směřuje polovina produkce do oblasti zpracování plastů a polovina do skupiny zpracování kovů a ostatních materiálů.

Ing. Václav Klička, CSc., Ph.D.

„Z pohledu EU jsme nejvíce průmyslově orientovanou ekonomikou, a pokud jí chceme zůstat, měla by odpovídat nabídka státní podpory oborům, na jejichž základech stojí,“

MM: V tak specializované oblasti, jako je nástrojařina, bylo ještě donedávna problémem najít kvalifikované pracovníky. Změnila se nějak tato situace?

Doc. Klička: Na trhu práce se dlouhodobě nedaří získávat zájemce o tento obor v potřebném počtu. Prosperující nástrojárny nabízejí například i v současnosti zaměstnání pro obsluhu CNC strojů, a to i zájemcům mimo obor, včetně vyškolení teoreticky i prakticky na vlastních zaškolovacích pracovištích. Deficit kvalifikovaných pracovníků se nástrojárny snaží řešit i robotizací vhodných pracovišť s řídicími systémy umožňujícími provozovat CNC stroj s minimálními zásahy obsluhy, aby operátor mohl mít pod kontrolou více strojů.

Současně je ze strany firem zájem, aby vzdělávání ve strojírenských oborech probíhalo v užší a konkrétnější spolupráci se školami. Kvalifikaci pro uplatnění v jednotlivých profesích – konstruktér, technolog, programátor, operátor CNC strojů i nástrojař je možné nejlépe získat touto synergií. Už J. A. Komenský ve svých pravidlech navrhoval vše převádět do praxe. Některé strojírenské firmy již ztratily trpělivost, a založily vlastní školy, kde mohou uplatnit své specifické záměry.

MM: Jak vidíte budoucnost českých nástrojáren?

Doc. Klička: Za 30 let restrukturalizace českého průmyslu se mnoho nástrojáren propracovalo na velmi vysokou technickou úroveň a zajistilo si na určitou dobu svoji konkurenceschopnost. Současné kompetence výrobců nástrojů je však třeba posunout dále a využít možností, které přinášejí inovativní strojírenské technologie. Globální trendy přinášejí zkracování životních cyklů finálních produktů, což vyžaduje připravenost nástrojáren flexibilně reagovat v čase, cenách a inovacích, případně lokalizovat svoji produkci a servis do zahraničí. Musí se specializovat a dát zákazníkům více než jen výrobu formy, ale službu s cílem udržitelnosti za podmínek, kdy všichni partneři vyhrávají.

MM: Myslíte, že stát dělá pro podporu tohoto oboru, co může či co by měl? A jak to je u nás ve srovnání se zahraničím?

Doc. Klička: Z pohledu EU jsme nejvíce průmyslově orientovanou ekonomikou, a pokud jí chceme v rámci vize Country for the Future zůstat, měla by odpovídat nabídka státní podpory oborům, na jejichž základech stojí. Objemově největší ekonomické efekty přinášejí finální výrobci, ale když se podíváme na hodnotový řetězec, jak a čím přispívá výroba nástrojů a forem, je v podstatě na jeho začátku, tedy často základním kamenem a místem inovací pro finálního výrobce.

V inovačních projektech EU orientovaných na strojírenství a pokročilé technologie se velmi dobře orientují zahraniční nástrojaři, což je jejich konkurenční výhodou. Čeští výrobci nástrojů a forem jsou více závislí na programech, kterých se mohou účastnit v rámci ČR, a záleží, na který obor se právě orientují.

Vzhledem k významné propojenosti nástrojáren na zahraniční obchod je potřeba také zmínit ze strany našeho státu nutnou podporu změny přístupu EU k obraně hospodářských zájmů jejích členů, a prosadit návrhy na ochranu obchodu a mechanismy solidarity.

Související články
MM Podcast: Každé vítězství má svůj příběh

Olga Girstlová byla v 90. letech nepřehlédnutelnou součástí vznikajícího podnikatelského prostředí tehdejšího Československa. Společně se svým otcem a manželem založili v květnu 1990 společnost GiTy. Vsadili na komoditu s obrovským potenciálem technologického růstu. Po 15 letech manželé Girstlovi však dospěli k rozhodnutí společnost prodat a dále se věnovat jiným komoditám, jako například ekologickému stavitelství. 

CIMT 2021 plně prezenční

Zatímco je celý svět paralyzovaný restrikcemi proti šíření koronaviru covid-19, v Pekingu byl dnes zahájený veletrh obráběcích a tvářecích strojů China International Machine Tool Show CIMT 2021 v plné prezenční formě a téměř shodného rozsahu, jako ročníky předešlé. Ve stejný den a po celý týden, jako Hannover Messe Digital Edition – průmyslový veletrh v plně digitální platformě.

Hannover Messe 2021

Inovace, vytváření sítí a sdílení zkušeností ve věku průmyslové transformace – to jsou klíčová motta, která představují letošní ročník digitálního Hannover Messe, na kterém více než 1 800 vystavovatelů představí svá řešení pro výrobu a energetické systémy budoucnosti. Od umělé inteligence po robotiku, od ochrany klimatu po vodík. Nejdůležitější světový průmyslový veletrh plní svoji roli jako inovační a síťová platforma a vytváří uprostřed koronové pandemie globální platformu pro výměnu zkušeností v době průmyslové transformace.

Související články
MM Podcast: Glosa - God Save the Queen

V naivní představě ekonomického perpetuum mobile zaměstnáváme v poměru k reálné ekonomice nejvyšší počet lidí ve státní a veřejné správě v rámci nejrozvinutějších zemí OECD. Rakovinotvorný rozbujelý a nevýkonný úřednický aparát, vědomě bojkotující vznik e-státu, dokonale paralyzuje správu věcí veřejných. A jeho solidarita s aktuálně zdecimovaným privátním sektorem? Home office na 100 % mzdy, její valorizace, statisícové odměny na MF za ušetřené miliardy (…). 

Související články
V hlavní roli strojař

Fakulta strojní VŠB-TUO se pro letošní rok v rámci náborové kampaně vrací k úspěšné sérii V hlavní roli strojař. Kampaň komunikuje myšlenku, že strojaři jsou hvězdy hrající hlavní roli v moderním světě. Jejím cílem je zlepšit vnímání oboru strojírenství, posílit brand fakulty, a samozřejmě také nalákat uchazeče ke studiu strojařiny.

Chytrá kombinace systémů

Vývoj obráběcích technologií v minulém století nabral na obrátkách. Dnes jsme tuto technologii dotáhli téměř k dokonalosti – jsme schopni vyrobit předměty libovolných tvarů v přesnostech na tisíciny milimetru. Dalo by se říct, že pro zlepšení zde už příliš prostoru nezbývá, přesto nás přední výrobci obráběcích strojů a nástrojů pravidelně přesvědčují o opaku. Progresivní a inovativní přístup společnosti Ceratizit je toho jen dalším důkazem. Nedávno na trh uvedla přesnou vyvrtávací hlavu Komflex z produktové řady Komet, která umožňuje automatickou korekci průměru v případě vyvrtávání přesných otvorů. Jak to nástroj dokáže, upřesňuje v následujícím rozhovoru technický ředitel společnosti Ceratizit Česká republika Ing. Jan Gryč.

MSV ve znamení materiálů i technologií

Všichni, kdo máme něco společného se strojírenstvím, pevně věříme, že se v letošním roce opět otevřou brány brněnského výstaviště pro Mekku strojařů z celého světa – Mezinárodní strojírenský veletrh. Na MSV se letos, mimo lidi z dalších oborů, setkají i výrobci plastů a též špičkových zařízení pro plastikářskou výrobu. Na naše otázky odpovídají Pavel Tuláček, jednatel společnosti Gorilla Machines, a David Svoboda, jednatel Sumitomo (SHI) Demag Plastics Machinery Česko.

Aditivně s nadzvukovou rychlostí

Společnost Hermle je známá především pro svá přesná pětiosá obráběcí centra a nadstandardní servis. Už málokdo ví, že vyvinula také stroj pro aditivní výrobu kovových dílů. Přestože je i tato technologie založena na postupném vrstvení kovového prášku na součást, nedochází zde ke spékání prášku laserovým paprskem, ale kovový prášek je tryskou doslova nastřelován na díl nadzvukovou rychlostí. Na detaily jsme se zeptali technického zástupce společnosti Hermle Pavla Němečka.

Názorové fórum odborníků

Respondenty jsme požádali o jejich názor na podobu budoucích technologií. Současná situace přinesla mnoho omezení, mezi jinými postihla také dodavatelské řetězce, znemožnila včasné dodávky do výrobních podniků a přinesla vyšší nároky na bezpečnost zaměstnanců. Jaké nové technologie podle vás mají v současné situaci největší potenciál se prosadit?

Svařování mědi pomocí vláknového laseru

Rychlý rozvoj v oblasti elektromobility vede ke zvýšení poptávky po svařování mědi. To, co ji činí pro danou aplikaci ideální (tj. vysoká elektrická a tepelná vodivost), ji zároveň činí obtížně svařitelnou konvenčními vláknovými lasery. Díky vyšší efektivitě, zhruba dvojnásobné, někteří výrobci zkoušejí používat zelené pevnolátkové lasery. Výsledkem je stabilnější a méně citlivý proces, než jaký byl možný u standardních vláknových laserů.

Procesně stabilní zpracování recyklátů

Do roku 2025 si Evropská unie klade za cíl ročně více než zdvojnásobit používání recyklátů při výrobě plastových výrobků [1, 2]. K dosažení tohoto cíle jsou kromě závazku firem působících na trhu a vyšší kapacity při zpracování plastového odpadu zapotřebí především nové technologie zpracování. Recykláty je nutné používat v daleko větší míře a v ještě vyšších poměrech. S novými procesy vstřikování na jedné straně a inteligentní podporou na straně druhé sleduje výrobce vstřikovacích strojů Engel různé a často velmi slibné přístupy. Výroba boxů a kontejnerů ukazuje na velký potenciál.

Uplatnění kovového 3D tisku

Společnost Misan z Lysé nad Labem se aditivními technologiemi kovových dílů zabývá a tato zařízení v České republice distribuuje už osm let. Dalo by se říct, že je jedním z průkopníků s těmito technologiemi na českém trhu. Z toho pochopitelně vyplývají také její bohaté zkušenosti s touto relativně mladou výrobní disciplínou. Na otázky, kde tyto technologie nacházejí uplatnění a v jakých oblastech mohou vyniknout, jsme se ptali aplikačního inženýra pro kovové aditivní technologie Jana Hudce.

Aditivní výroba velkých dílů

Porto patří k největší průmyslové oblasti Portugalska. Od roku 1956 zde sídlí přední světový výrobce strojů technologie tváření – společnost Adira.

Fórum výrobních průmyslníků

Jaké zásadní problémy vám současná doba přináší do chodu firmy, jak se je snažíte řešit a s jakým výsledkem?

Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členy naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit