Témata

Včera, dnes a zítra – tvůrci strojírenských technologií

Průmysl České republiky se v důsledku anticovidových opatření nachází v přelomové době. V našem seriálu postupně hovoříme s představiteli stěžejních průmyslových oborů, abychom se dozvěděli, jak vidí současnost a jak budoucnost. Dalším, koho jsme se oslovili, je Ing. Oldřich Paclík, CSc., ředitel Svazu strojírenské technologie.

Tento článek je součástí seriálu:
Včera, dnes a zítra...
Díly
Hana Janišová

Vystudovala Divadelní fakultu AMU. Většinu svého profesního života pracovala jako redaktorka v rozličných periodikách nebo na PR pozicích ve firmách různého zaměření, naposled z oblasti informačních technologií.
Osobně jí jsou blízká nejen témata týkající se techniky a technologií, ale například také z oblasti sociální nebo školství a další.
Pro MM Průmyslové spektrum pracuje od roku 2017. Její stěžejní mimopracovní aktivitou je ochrana zvířat.

Reklama

MM: Patří podle vás firmy zabývající se strojírenskými technologiemi mezi oblasti, které byly dopadem anticovidových opatření na český průmysl postiženy nejvíce, nebo mezi ty, jichž se krize zatím fatálně nedotkla?

Ing. Paclík: Na základě údajů za rok 2020 a první čtvrtletí roku 2021 musím bohužel konstatovat, že obor obráběcích a tvářecích strojů byl zasažen výrazně. Situace v jednotlivých výrobních firmách je samozřejmě odlišná. V souhrnu za období 2019 a 2020 došlo oproti roku 2018 k poklesu produkce a exportu o cca 50 %, tj. na úroveň pokrizového roku 2010. V roce 2020 export poklesl o 30 %. Import poklesl dokonce o 37 %.Oficiální výsledky produkce za rok 2020 očekáváme v obdobných hodnotách jako v případě exportu. Ke zhoršení výsledků došlo již v roce 2019. Hlavními příčinami byly pokles poptávky po investičním zboží v Číně a strukturální změny v evropském automobilovém průmyslu, které vyvolaly nejistotu u zákazníků a investorů. Dalším rozhodujícím vlivem bylo zhoršení obchodních vztahů mezi Čínou a USA. Výsledky za rok 2020 byly již plně ovlivněny pandemií covid-19.

Od roku 2021 jsme očekávali nárůst poptávky a zlepšení situace. Data za první čtvrtletí 2021 však ukazují další pokles. Ekonomické oživení v oboru obráběcích a tvářecích strojů se tedy zatím nekoná a je otázkou, zda k němu letos vůbec dojde.

Reklama
Reklama
Reklama

MM: Na které další oblasti průmyslu jsou tyto firmy navázány?

Ing. Paclík: Hlavním odvětvím je automobilový průmysl, respektive jeho subdodavatelé, výroba nástrojů a forem pro spotřební průmysl, výroba strojů, letecký průmysl a energetika. Nejistoty v automobilovém průmyslu, který řeší problémy s emisními limity spalovacích motorů, s nedostatkem elektronických komponentů a nástupem elektromobility, jsou příčinou nízké poptávky po obráběcích strojích ze strany subdodavatelů. K největším meziročním propadům došlo v kategorii brousicích a tvářecích strojů, které se používají v automobilovém průmyslu ve výrobě spalovacích motorů a převodovek.

Oldřich Paclík

„Obor obráběcích a tvářecích strojů stále zůstává základním pilířem celého strojírenství,“ (Zdroj: SST)

MM: Ve všech oblastech výroby bylo podle mých informací ještě donedávna problémem najít kvalifikované pracovníky. Změnila se nějak tato situace konkrétně ve vašem oboru?

Ing. Paclík: Kvalifikovaných pracovníků je ve strojírenství dlouhodobý nedostatek. Situace se zatím zásadně nezměnila. Na pracovním trhu chybí obsazení celé řady technických i dělnických profesí. Epidemie navíc zhoršila možnosti zaměstnávání zahraničních pracovníků. Na druhé straně patrně nelze očekávat, že nyní, za zhoršené ekonomické situace, budou firmy schopny navyšovat počet zaměstnanců. Je zde ale oblast služeb, ze které musela kvůli pandemii řada zaměstnanců odejít. Možná, že někteří budou hledat uplatnění právě v průmyslu.

Reklama

MM: Jak vidíte budoucnost českých strojírensko-technologických firem?

Ing. Paclík: Obor obráběcích a tvářecích strojů stále zůstává základním pilířem celého strojírenství. Situace tohoto oboru výrazně ovlivňuje rozvoj dalších strojírenských oborů, a tím i celého průmyslu. Obor MT je charakteristický vysokou technickou úrovní a technologickou vyspělostí. Základními požadavky kladenými na obráběcí stroje jsou přesnost, produktivita, bezpečnost a spolehlivost. V mnoha oblastech představují obráběcí stroje absolutní špičku. Jsou to například mechatronické systémy, řídicí systémy, pohony vřeten a os, upínací a uchopovací technika, nástrojové a obrobkové sondy, zásobníky nástrojů a řada dalších softwarových a technologických systémů. Naši výrobci používají pro své výrobky komponenty od stejných dodavatelů jako jejich konkurenti. Takto vybavené CNC stroje mohou být zapojeny do komunikačních struktur konceptu Průmyslu 4.0.

Ve srovnání s nejvyspělejšími evropskými zeměmi v tomto oboru není podpora českého průmyslu obráběcích a tvářecích strojů ze strany státu dostatečná.

Přestože se dnes již uplatňují nové technologie, jako například aditivní výroba, obrábění bude ještě dlouho nejrozšířenější technologií ve strojírenství. Z ekonomického hlediska je obrábění stále nejvýhodnější technologií zejména v sériové a hromadné výrobě. U rozměrově nejpřesnějších výrobků je obrábění nenahraditelné. Proto si myslím, že tato technologie má stále budoucnost.

MM: Myslíte, že stát dělá pro podporu tohoto oboru, co může či co by měl? Jak to je u nás ve srovnání se zahraničím?

Ing. Paclík: Ve srovnání s nejvyspělejšími evropskými zeměmi v tomto oboru není podpora českého průmyslu obráběcích a tvářecích strojů ze strany státu dostatečná. Postavení oboru souvisí se strukturou průmyslu a odráží potřeby nejsilnějších strojírenských odvětví. Není náhodou, že nejsilnější průmysl obráběcích strojů mají země s nejvyspělejším automobilovým průmyslem. Po nepříliš šťastné privatizaci došlo u nás k podstatnému snížení produkce domácího průmyslu obráběcích strojů, který se musel přeorientovat na náročné trhy a začal budovat nové tržní pozice. To bylo provázeno výrazným snížením jeho kapacit. V té době německému průmyslu stát výrazně pomohl například podporou integrace koncernu DMG, který je dnes největším výrobcem obráběcích strojů na světě. Nepřímo se německému sektoru obráběcích strojů dostalo podpory také v důsledku prudkého rozvoje domácího automobilového průmyslu.

Italský průmysl obráběcích strojů je například již řadu let podporován formou daňových úlev při nákupu progresivních strojů. Současné formy podpory našeho průmyslu obráběcích strojů se soustřeďují především na výzkum a vývoj, marketingové aktivity a vzdělávání zaměstnanců. Také díky tomu se český průmysl drží kolem 15. místa ve výrobě obráběcích a tvářecích strojů na světě.

Vydání #6
Související články
Upínače jsou stejně důležité jako stroj nebo nástroj

Výrobní zařízení pro třískové obrábění s nástupem CNC řízení a víceosých technologií významně změnily požadavky na složitost obrobků, řezné nástroje a v konečném důsledku také na automatizaci a robotizaci. Čemu se však často nevěnuje tolik pozornosti, jsou upínací technologie i přesto, že mohou mít zásadní vliv na výslednou kvalitu obráběného dílu, ale i na náklady.

Oboroví vystavovatelé MSV v Brně

V minianketě k tématu vydání oslovujeme ve spolupráci s Veletrhy Brno zástupce klíčových oborových vystavovatelů na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně (MSV). Na otázky odpovídají ředitel divize Manurhin Tajmac-ZPS Ing. Tomáš Dederle a manažer marketingu Kovosvit MAS Jan Hruška.

CIMT a Čína v roce 2023

Počínaje Velikonočním pondělím se v Pekingu, téměř tradičně v tomto čase, po pět dnů konal další ročník veletrhu výrobních strojů CIMT 2023. Pro cizince byla poslední výstava jednoduše dostupná na jaře roku 2019. Od ledna 2020 se přestalo do Číny létat a události nabraly nečekaný spád. V tomto krátkém textu se podíváme na výstavu i před brány výstaviště.

Související články
Chceme svítit

Povědomí o bývalém vojenském prostoru Stříbro v západní části naší republiky přinášejí buď vzpomínky osobního rázu, nebo přicházejí skrze narukované, kteří zde společně, převážně s romskými spoluobčany z tehdejšího východu Československa, v tankových praporech chránili naši republiku proti vpádu západních imperialistů. Doba se naštěstí změnila. Nyní je to rozvíjející se region jak díky blízkosti k Německu a hlavní dálniční tepně, tak i zásluhou generace techniků, kteří se zde kolem plzeňské Škody zrodili a po jejím rozpadu a rozmělnění se vydali na cestu soukromého podnikání ve strojírenském oboru. Do jedné z takových firem, nacházející se v Kladrubech u Stříbra, jsem se vypravil. Důvodem byla ukázka vzniku a růstu dalšího partnerství s dodavatelem technologií obrábění, společností Mazak.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Zlatá medaile pro prof. Kassaye

Po dvouleté pauze, zapříčiněné hygienickými opatřeními ke snížení šíření pandemie koronaviru, se opět otevřely brány MSV v Brně, v rámci kterého se udílejí i ocenění Zlatých medailí. A to jak vystaveným exponátům, tak tradičně, již od roku 2006, díky iniciativě redakce našeho časopisu, také ocenění osobnosti za její celoživotní tvůrčí technickou práci a dosažené inovační činy.

Od konstrukce strojů po parkovací věže

Mezi starší generací strojařů pravděpodobně není nikoho, kdo by neznal původem škodováka Josefa Bernarda z Jičína. Tento strojírenský nadšenec příští rok oslaví své sedmdesátiny. Před třiceti lety po odchodu z místního Agrostroje položil základy společnosti Vapos, která dává perspektivní práci patnácti desítkám lidí z Jičína a blízkého okolí.

Na cestě ke zrození stroje, část 5: Zakázka

Série deseti článků, jejichž autorem je konstruktér Michal Rosecký, popisuje proces výroby obráběcího stroje. Krok po kroku nás provází tímto náročným procesem, na jehož závěru je po stránce vývoje a výroby rentabilní moderní výrobní zařízení s inovativními prvky, o které trh projeví zájem a po uvedení do provozu přinese zákazníkovi deklarovanou profitabilitu, technické parametry a návratnost investic.

Na evropské trhy s finanční podporou

První celoevropsky významná akce v oblasti strojírenství a subdodavatelské branže se v příštím roce koná na lipském výstavišti v termínu 2. až 5. března: veletrhy Intec a Z 2021. Také a možná právě v současných obtížných časech zde čeští vystavovatelé a návštěvníci mohou navázat důležité obchodní kontakty a informovat se o nejnovějších trendech a vývoji v oboru. Vystavovatelé z Česka navíc se státní podporou.

Strojírenské podniky v době pandemie

Pandemie koronaviru uzavřela hranice naší republiky a zahraniční pracovníci se nedostanou do zaměstnání. Řada domácích zaměstnanců musela nastoupit do karantény. Mnoho českých strojírenských podniků se tak dostalo do nemalých problémů. Firma Grumant hledala recept, jak se takovým problémům vyhnout nebo alespoň minimalizovat jejich následky.

Další veletržní postřehy z EMO 2019

Z pohledu technika lze veletrh EMO v roce 2019 považovat za zdařilý, protože byl více o invenci, kreativitě, vylepšování stávajícího i hledání nových cest. Na veletrhu bylo možné vysledovat několik řekněme fenoménů, které se objevovaly napříč veletrhem. Přitom bych je přímo nepovažoval za trendy, protože obdobné počiny, technika, software i smýšlení byly (u asijských výrobců) k vidění o šest měsíců dříve na veletrhu obráběcích strojů v Pekingu. Nedávám tímto záminku k mezikontinentální diskusi o tom, kdo trendy určuje. V tomto textu zazní několik dalších veletržních postřehů.

Pod dvou letech opět na EMO do Hannoveru

Od 16. do 21. září 2019 se uskuteční 22. ročník největšího světového veletrhu zpracování kovů EMO. Megaakce se koná opět v Německu, které je po Číně a USA třetím největším trhem obráběcích strojů na světě. Veletrhu se účastní téměř 2 100 vystavovatelů ze 47 zemí světa. Z České republiky se očekává účast 28 firem na ploše necelých 1 700 m2. Na minulý veletrh v roce 2017 přijelo do Hannoveru z České republiky přes 2 200 odborníků.

CIMT Peking, Část 1. Obecný pohled

V předvelikonočním týdnu se v Pekingu uskutečnil veletrh obráběcích strojů CIMT 2019. V asijském regionu se jedná o obdobu veletrhu EMO Hannover. A stejně jako EMO je velkou měrou národní výstava německé výrobní techniky, tak CIMT je převážně čínský. V tomto prvním vstupu se podíváme na letošní ročník trochu s odstupem, aniž bychom se zaměřili na konkrétní exponáty.

Open House Pfronten 2019

Počátek roku přinesl jednu z tradičních akcí světa obráběčů a obrábění - Open House v závodě Deckel Maho Pfronten společnosti DMG Mori. Mezi sedmi desítkami vystavených strojů bylo možné spatřit dvě světové premiéry i novinku z oblasti kovového 3D tisku. Hlavním letošním tématem ale byla digitalizace a automatizace.

S MES systémy k vyšší efektivitě

Další konference z produkce společnosti Controller Institut, která se věnuje vzdělávání v oblasti controllingu a podnikových financí, s názvem Výroba v detailu se konala v Plzni a účastníkům vedle hodnotného programu v přednáškové sekci byl umožněn také vstup do výrobních prostor společnosti Doosan Škoda Power. Konference je primárně určena výrobním ředitelům a manažerům, technickým ředitelům či mistrům výroby, kterým představuje řešení pro efektivní řízení výroby ale také např. zaměstnanců.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit