Témata
Reklama

Včera, dnes a zítra – elektrotechnický průmysl

Průmysl naší země se v důsledku anticovidových opatření nachází v přelomové době. V našem novém seriálu budeme hovořit s představiteli stěžejních průmyslových oborů, abychom se dozvěděli, jak vidí současnost a jak budoucnost. Druhý, koho jsme se na to zeptali, je Ing. Jiří Holoubek, prezident Elektrotechnické asociace České republiky.

Tento článek je součástí seriálu:
Včera, dnes a zítra...
Díly
Hana Janišová

Vystudovala Divadelní fakultu AMU. Většinu svého profesního života pracovala jako redaktorka v rozličných periodikách nebo na PR pozicích ve firmách různého zaměření, naposled z oblasti informačních technologií.
Osobně jí jsou blízká nejen témata týkající se techniky a technologií, ale například také z oblasti sociální nebo školství a další.
Pro MM Průmyslové spektrum pracuje od roku 2017. Její stěžejní mimopracovní aktivitou je ochrana zvířat.

MM: Patří podle vás producenti z oblasti automatizace a digitalizace mezi ty, které byly dopadem anticovidových opatření na český průmysl postiženy nejvíce, nebo mezi ty, jichž se krize zatím fatálně nedotkla?

Ing. Holoubek: Producentů z oblasti automatizace a digitalizace je široké spektrum. Můžeme mezi ně zařadit čistě IT firmy, v nichž vznikají například softwarové ovladače jednotlivých zařízení a systémů na straně jedné, ale také výrobce strojů a zařízení a celých výrobních linek na straně druhé. Nesmíme ani zapomenout na systémové integrátory, jejichž úkolem je smysluplná a efektivní implementace prostředků průmyslové automatizace v konkrétním prostředí, a to jak výrobně-technologickém, tak i digitálním. Podle mých konkrétních zkušeností z minulých měsíců není dopad anticovidových opatření na drtivou většinu zmíněných firem fatální. Elektrotechnický průmysl, do nějž podle mého názoru přirozeně patří i firmy zabývající se IT technologiemi pro výrobu, logistikou, komunikací, ale i například zdravotnictvím, včetně oblastí kritické infrastruktury, má typicky subkontraktační charakter. Jeho odběratelé se rekrutují ze všech sektorů národního hospodářství a všech průmyslových odvětví. A právě tato široká diverzifikace zákazníků a obchodních partnerů je, myslím, důvodem menších propadů než můžeme pozorovat v některých jiných odvětvích.

Ing. Jiří Holoubek

„Musíme zapomenout na přežívající paradigma chápání IT jako oboru zabývajícího se pouze hardwarem a softwarem ovládaným lidským ‚operátorem‘.“

MM: Které oblasti byly podle vás covidem postiženy více a které méně? A jak se to odrazilo na pozici jejich dodavatelů z oblastí IT?

Ing. Holoubek: Již koncem roku 2019 jsme zaznamenali jistý pokles zakázek například v automobilovém průmyslu. Tento pokles přerostl na jaře loňského roku kvůli proticovidovým opatřením v zásadní propad dodávek nejen pro velké automobilky, ale i pro jejich subdodavatele. Nicméně propad netrval dlouho a některé z těchto firem, zejména střední velikosti, se právě v období útlumu zamyslely nad vnitropodnikovými procesy, možným rozšířením portfolia odběratelů a větší kustomizací produktů. To se pozitivně odrazilo i v poptávkách po prostředcích průmyslové automatizace, a hlavně jejich efektivnějšího začlenění jak do stávajících výrobně-technologických struktur, tak i do firemních řídicích a informačních systémů. Na druhé straně bylo mnoho zakázek i z oblasti IT z obav z dalšího vývoje jejich objednateli zrušeno. To je také jeden z důvodů stále více se rozevírajících nůžek mezi firmami, které svoji digitální transformaci berou opravdu vážně, a těmi, které ji zatím považují pro svoje další působení za irelevantní.

MM: Ve většině průmyslových podniků bylo ještě nedávno problémem najít kvalifikované pracovníky. Platí to i pro firmy z oblasti elektrotechniky? A změnilo se na tom něco v posledním roce?

Ing. Holoubek: Problém s nedostatkem kvalifikovaných zaměstnanců, zejména v technických oborech, vnímáme v posledních letech stále citelněji. I přes různé, více či méně účinné kampaně, není stále dostatek absolventů technických oborů středních a vysokých škol, kteří by byli ve firmách na odpovídajících pozicích zaměstnatelní. Přestože jsou digitální dovednosti některých nově přicházejících zaměstnanců na velmi vysoké úrovni, chybí jim v mnoha případech matematický a fyzikální základ pro zvládnutí často elementárních úloh z oblasti průmyslové automatizace. Za optimální považuji soustavnou a zcela otevřenou komunikaci a spolupráci stávajících zaměstnanců firmy s jejich nově příchozími kolegy. Při správném nastavení profitují z takovéto spolupráce obě strany. Bohužel, poslední období, kdy se v důsledku proticovidových opatření v práci nepotkávají všichni zaměstnanci a střídá se homeoffice s hektickým řešením pouze akutních úkolů na pracovišti, týmové spolupráci nenahrává. Ale abychom se nevymlouvali jenom na covid. To, že se daří propojovat například studenty vyšších ročníků s firmami a zapojovat je už během studia do řešení některých pracovních úkolů, je pořád spíše ojedinělé. A to i přesto, že si význam této spolupráce všichni uvědomujeme a snažíme se ji všemožně, ale asi málo účinně, podporovat.

Reklama
Reklama
Reklama

MM: Jak vidíte budoucnost českých IT firem?

Ing. Holoubek: Pokud se zaměřím na firmy, které se zabývají IT ve výrobě a službách, vidím jejich obrovský potenciál v integraci a implementaci systémů pokročilé průmyslové automatizace a robotiky ve stále se rozšiřující škále odvětví a oborů. Musíme přitom ale zapomenout na pořád ještě přežívající paradigma chápání IT, jako oboru zabývajícího se pouze hardwarem a softwarem ovládaným lidským „operátorem“. Už teď je zřejmé, že vývoj a postupné nasazování algoritmů umělé inteligence v průmyslu a službách budou ekonomicky zajímavé jak pro dodavatele těchto technologií, tak zejména pro jejich zákazníky.

MM: Co by podle vás měl pro podporu tohoto oboru dělat stát?

Ing. Holoubek: Konečně vybudovat odpovídající veřejnou infrastrukturu, a zejména zvládnout digitální transformaci veřejné správy, aby nebyla brzdou při dalším rozvoji průmyslového prostředí a služeb, jak je tomu v současné době.

Související články
Chytré stroje přivádějí továrny k životu

Bezpečné balicí stroje připojené k Ethernetu zvyšují produktivitu, zlepšují flexibilitu, snižují komplexnost konstrukce a řeší problémy pracovníků v provozu.

Revoluce není o technologiích, ale o lidech

Umělá inteligence přestává být v českém průmyslu abstraktním pojmem a stává se reálnou podporou efektivity konkrétních firem. (Nejen) o tom, jak vlastně AI v průmyslu správně využívat a zda jsou důležitější technologie, nebo lidé, jsme hovořili s Romanem Stolejdou ze společnosti Inovatix.

Nemusíte být první, ale nesmíte zaostat

K dalšímu rozhovoru ze série „Jak to vidí autority v oboru AI“ jsme pozvali konzultanta a technologického vizionáře Martina Krčka. Specializuje se na implementaci umělé inteligence, automatizaci a robotiku a pomáhá firmám transformovat se v agilní, daty řízené organizace připravené na éru čtvrté průmyslové revoluce.

Související články
Upínače jsou stejně důležité jako stroj nebo nástroj

Výrobní zařízení pro třískové obrábění s nástupem CNC řízení a víceosých technologií významně změnily požadavky na složitost obrobků, řezné nástroje a v konečném důsledku také na automatizaci a robotizaci. Čemu se však často nevěnuje tolik pozornosti, jsou upínací technologie i přesto, že mohou mít zásadní vliv na výslednou kvalitu obráběného dílu, ale i na náklady.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Zájem hackerů může vyvolat i maličkost

Digitalizace a automatizace kromě výhod přináší i nutnost zavedení nových principů práce s daty. Ta představují v produkci jakékoli firmy zcela novou hodnotu a jejich zneužití může být nepříjemné.

Hannoverský veletrh v časech transformace průmyslu

Letošní ročník se bude konat v německém Hannoveru v novém termínu 13. až 17. července 2020 a zúčastní se ho okolo 6 000 vystavovatelů. Letošní ročník reaguje na řadu současných technologických proměn a ekonomicko-politických výzev. Nové hlavní téma Industrial Transformation odkryje šance, které plynou z nových technologií, změny chování na straně poptávky a rostoucího povědomí o nutnosti ochrany klimatu.

Ve znamení kvality: Možnosti a úskalí strojového vidění

Uplatnění umělé inteligence v průmyslové výrobě slibuje usnadnění lidské práce, snížení chybovosti a nepřetržitý monitoring kvality i technického stavu výrobního prostředí. Mezi ideálními laboratorními podmínkami a reálnou výrobou však existují zásadní rozdíly, přičemž ani sebelépe vytvořený model neobstojí bez dlouhodobé péče a konzistentního sběru dat.

Ve znamení kvality: AI jako měřicí nástroj

Vizuální kontrola na bázi umělé inteligence je v první řadě nový měřicí systém, který podléhá změnám prostředí, materiálu i výrobního procesu, a jehož spolehlivost může bez průběžného monitoringu časem degradovat. Letošní úpravy technické legislativy se zabývají tím, jak nastavit validaci, aby byla AI kontrola kvality opakovatelná a auditovatelná.

Revoluce udržitelnosti: Výroba pod kontrolou

V praxi sériové výroby není udržitelnost jen dodatečným parametrem vázaným na životní prostředí. Je to především pracovní disciplína zaměřená na úspornost, eliminaci ztrát, přesnější řízení a konzistentní výsledky. Jako taková je v symbióze s inženýrským myšlením, přičemž její jednotlivé strategie významně přispívají k celkové stabilitě procesu.

Sběr (léčivých bylin) dat z výroby

Ano, sběr bylin sem nepatří a je to špatně (?????). Anebo ne tak docela? No, byliny se obvykle sbírají proto, aby po svém zpracování pomáhaly léčit, hojit a podobně. Co to má se sběrem výrobních dat společného? Na první pohled pramálo - ale je to tak úplně pravda?

Urychlete svoji digitální transformaci

Jak může strategie digitální transformace, jejíž součástí je přechod na moderní distribuovaný řídicí systém, pomoci výrobcům dosáhnout vyšší produktivity, ziskovosti a snížit rizika? To se dozvíte, pokud se začtete do následujících řádek.

Chytré brýle pro průmysl

Chytré brýle a rozšířená realita se v posledních letech staly dalším trendovým tématem v průmyslovém prostředí. Na rozdíl od umělé inteligence, která je založena na strojovém učení a u které jsou stroje určeny k dlouhodobému nahrazení lidského faktoru, sleduje rozšířená realita jiný cíl: podporovat člověka v průmyslových procesech. Zde vstupuje firma Ayes, která představuje jedničku v oblasti hands-free technologií pro průmysl, chytré brýle RealWear HMT-1.

Strojové učení pro senzory

Dnes je možné nalézt mikrokontroléry (jednočipové počítače) v prakticky jakémkoli technickém zařízení počínaje pračkami až k měřičům tlaku a nositelné elektronice. Výzkumní pracovníci Fraunhoferova institutu mikroelektronických obvodů a integrovaných systémů řízení (IMS, ISŘ) vyvinuli AIfES, koncept umělé inteligence (AI) pro mikrokontroléry a senzory, který obsahuje plně nastavitelnou umělou neuronovou síť. AIfES je na platformě nezávislá knihovna pro strojové učení, kterou lze využít k realizaci samostudijní mikroelektroniky, která nevyžaduje spojení s cloudem nebo vysoce výkonným počítačem. Systém umělé inteligence určený pro senzory je schopen rozeznat rukopis a gesto, což umožňuje například zadávání vstupních dat gestem, běží-li knihovna na nositelné elektronice.

CIMT Peking, Část 1. Obecný pohled

V předvelikonočním týdnu se v Pekingu uskutečnil veletrh obráběcích strojů CIMT 2019. V asijském regionu se jedná o obdobu veletrhu EMO Hannover. A stejně jako EMO je velkou měrou národní výstava německé výrobní techniky, tak CIMT je převážně čínský. V tomto prvním vstupu se podíváme na letošní ročník trochu s odstupem, aniž bychom se zaměřili na konkrétní exponáty.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit