Témata

Včera, dnes a zítra – elektrotechnický průmysl

Průmysl naší země se v důsledku anticovidových opatření nachází v přelomové době. V našem novém seriálu budeme hovořit s představiteli stěžejních průmyslových oborů, abychom se dozvěděli, jak vidí současnost a jak budoucnost. Druhý, koho jsme se na to zeptali, je Ing. Jiří Holoubek, prezident Elektrotechnické asociace České republiky.

Tento článek je součástí seriálu:
Včera, dnes a zítra...
Díly
Hana Janišová

Vystudovala Divadelní fakultu AMU. Většinu svého profesního života pracovala jako redaktorka v rozličných periodikách nebo na PR pozicích ve firmách různého zaměření, naposled z oblasti informačních technologií.
Osobně jí jsou blízká nejen témata týkající se techniky a technologií, ale například také z oblasti sociální nebo školství a další.
Pro MM Průmyslové spektrum pracuje od roku 2017. Její stěžejní mimopracovní aktivitou je ochrana zvířat.

MM: Patří podle vás producenti z oblasti automatizace a digitalizace mezi ty, které byly dopadem anticovidových opatření na český průmysl postiženy nejvíce, nebo mezi ty, jichž se krize zatím fatálně nedotkla?

Ing. Holoubek: Producentů z oblasti automatizace a digitalizace je široké spektrum. Můžeme mezi ně zařadit čistě IT firmy, v nichž vznikají například softwarové ovladače jednotlivých zařízení a systémů na straně jedné, ale také výrobce strojů a zařízení a celých výrobních linek na straně druhé. Nesmíme ani zapomenout na systémové integrátory, jejichž úkolem je smysluplná a efektivní implementace prostředků průmyslové automatizace v konkrétním prostředí, a to jak výrobně-technologickém, tak i digitálním. Podle mých konkrétních zkušeností z minulých měsíců není dopad anticovidových opatření na drtivou většinu zmíněných firem fatální. Elektrotechnický průmysl, do nějž podle mého názoru přirozeně patří i firmy zabývající se IT technologiemi pro výrobu, logistikou, komunikací, ale i například zdravotnictvím, včetně oblastí kritické infrastruktury, má typicky subkontraktační charakter. Jeho odběratelé se rekrutují ze všech sektorů národního hospodářství a všech průmyslových odvětví. A právě tato široká diverzifikace zákazníků a obchodních partnerů je, myslím, důvodem menších propadů než můžeme pozorovat v některých jiných odvětvích.

Ing. Jiří Holoubek

„Musíme zapomenout na přežívající paradigma chápání IT jako oboru zabývajícího se pouze hardwarem a softwarem ovládaným lidským ‚operátorem‘.“

MM: Které oblasti byly podle vás covidem postiženy více a které méně? A jak se to odrazilo na pozici jejich dodavatelů z oblastí IT?

Ing. Holoubek: Již koncem roku 2019 jsme zaznamenali jistý pokles zakázek například v automobilovém průmyslu. Tento pokles přerostl na jaře loňského roku kvůli proticovidovým opatřením v zásadní propad dodávek nejen pro velké automobilky, ale i pro jejich subdodavatele. Nicméně propad netrval dlouho a některé z těchto firem, zejména střední velikosti, se právě v období útlumu zamyslely nad vnitropodnikovými procesy, možným rozšířením portfolia odběratelů a větší kustomizací produktů. To se pozitivně odrazilo i v poptávkách po prostředcích průmyslové automatizace, a hlavně jejich efektivnějšího začlenění jak do stávajících výrobně-technologických struktur, tak i do firemních řídicích a informačních systémů. Na druhé straně bylo mnoho zakázek i z oblasti IT z obav z dalšího vývoje jejich objednateli zrušeno. To je také jeden z důvodů stále více se rozevírajících nůžek mezi firmami, které svoji digitální transformaci berou opravdu vážně, a těmi, které ji zatím považují pro svoje další působení za irelevantní.

MM: Ve většině průmyslových podniků bylo ještě nedávno problémem najít kvalifikované pracovníky. Platí to i pro firmy z oblasti elektrotechniky? A změnilo se na tom něco v posledním roce?

Ing. Holoubek: Problém s nedostatkem kvalifikovaných zaměstnanců, zejména v technických oborech, vnímáme v posledních letech stále citelněji. I přes různé, více či méně účinné kampaně, není stále dostatek absolventů technických oborů středních a vysokých škol, kteří by byli ve firmách na odpovídajících pozicích zaměstnatelní. Přestože jsou digitální dovednosti některých nově přicházejících zaměstnanců na velmi vysoké úrovni, chybí jim v mnoha případech matematický a fyzikální základ pro zvládnutí často elementárních úloh z oblasti průmyslové automatizace. Za optimální považuji soustavnou a zcela otevřenou komunikaci a spolupráci stávajících zaměstnanců firmy s jejich nově příchozími kolegy. Při správném nastavení profitují z takovéto spolupráce obě strany. Bohužel, poslední období, kdy se v důsledku proticovidových opatření v práci nepotkávají všichni zaměstnanci a střídá se homeoffice s hektickým řešením pouze akutních úkolů na pracovišti, týmové spolupráci nenahrává. Ale abychom se nevymlouvali jenom na covid. To, že se daří propojovat například studenty vyšších ročníků s firmami a zapojovat je už během studia do řešení některých pracovních úkolů, je pořád spíše ojedinělé. A to i přesto, že si význam této spolupráce všichni uvědomujeme a snažíme se ji všemožně, ale asi málo účinně, podporovat.

MM: Jak vidíte budoucnost českých IT firem?

Ing. Holoubek: Pokud se zaměřím na firmy, které se zabývají IT ve výrobě a službách, vidím jejich obrovský potenciál v integraci a implementaci systémů pokročilé průmyslové automatizace a robotiky ve stále se rozšiřující škále odvětví a oborů. Musíme přitom ale zapomenout na pořád ještě přežívající paradigma chápání IT, jako oboru zabývajícího se pouze hardwarem a softwarem ovládaným lidským „operátorem“. Už teď je zřejmé, že vývoj a postupné nasazování algoritmů umělé inteligence v průmyslu a službách budou ekonomicky zajímavé jak pro dodavatele těchto technologií, tak zejména pro jejich zákazníky.

MM: Co by podle vás měl pro podporu tohoto oboru dělat stát?

Ing. Holoubek: Konečně vybudovat odpovídající veřejnou infrastrukturu, a zejména zvládnout digitální transformaci veřejné správy, aby nebyla brzdou při dalším rozvoji průmyslového prostředí a služeb, jak je tomu v současné době.

Související články
MM Podcast: Každé vítězství má svůj příběh

Olga Girstlová byla v 90. letech nepřehlédnutelnou součástí vznikajícího podnikatelského prostředí tehdejšího Československa. Společně se svým otcem a manželem založili v květnu 1990 společnost GiTy. Vsadili na komoditu s obrovským potenciálem technologického růstu. Po 15 letech manželé Girstlovi však dospěli k rozhodnutí společnost prodat a dále se věnovat jiným komoditám, jako například ekologickému stavitelství. 

CIMT 2021 plně prezenční

Zatímco je celý svět paralyzovaný restrikcemi proti šíření koronaviru covid-19, v Pekingu byl dnes zahájený veletrh obráběcích a tvářecích strojů China International Machine Tool Show CIMT 2021 v plné prezenční formě a téměř shodného rozsahu, jako ročníky předešlé. Ve stejný den a po celý týden, jako Hannover Messe Digital Edition – průmyslový veletrh v plně digitální platformě.

Hannover Messe 2021

Inovace, vytváření sítí a sdílení zkušeností ve věku průmyslové transformace – to jsou klíčová motta, která představují letošní ročník digitálního Hannover Messe, na kterém více než 1 800 vystavovatelů představí svá řešení pro výrobu a energetické systémy budoucnosti. Od umělé inteligence po robotiku, od ochrany klimatu po vodík. Nejdůležitější světový průmyslový veletrh plní svoji roli jako inovační a síťová platforma a vytváří uprostřed koronové pandemie globální platformu pro výměnu zkušeností v době průmyslové transformace.

Související články
MM Podcast: Glosa - God Save the Queen

V naivní představě ekonomického perpetuum mobile zaměstnáváme v poměru k reálné ekonomice nejvyšší počet lidí ve státní a veřejné správě v rámci nejrozvinutějších zemí OECD. Rakovinotvorný rozbujelý a nevýkonný úřednický aparát, vědomě bojkotující vznik e-státu, dokonale paralyzuje správu věcí veřejných. A jeho solidarita s aktuálně zdecimovaným privátním sektorem? Home office na 100 % mzdy, její valorizace, statisícové odměny na MF za ušetřené miliardy (…). 

Související články
V hlavní roli strojař

Fakulta strojní VŠB-TUO se pro letošní rok v rámci náborové kampaně vrací k úspěšné sérii V hlavní roli strojař. Kampaň komunikuje myšlenku, že strojaři jsou hvězdy hrající hlavní roli v moderním světě. Jejím cílem je zlepšit vnímání oboru strojírenství, posílit brand fakulty, a samozřejmě také nalákat uchazeče ke studiu strojařiny.

Chytrá kombinace systémů

Vývoj obráběcích technologií v minulém století nabral na obrátkách. Dnes jsme tuto technologii dotáhli téměř k dokonalosti – jsme schopni vyrobit předměty libovolných tvarů v přesnostech na tisíciny milimetru. Dalo by se říct, že pro zlepšení zde už příliš prostoru nezbývá, přesto nás přední výrobci obráběcích strojů a nástrojů pravidelně přesvědčují o opaku. Progresivní a inovativní přístup společnosti Ceratizit je toho jen dalším důkazem. Nedávno na trh uvedla přesnou vyvrtávací hlavu Komflex z produktové řady Komet, která umožňuje automatickou korekci průměru v případě vyvrtávání přesných otvorů. Jak to nástroj dokáže, upřesňuje v následujícím rozhovoru technický ředitel společnosti Ceratizit Česká republika Ing. Jan Gryč.

MSV ve znamení materiálů i technologií

Všichni, kdo máme něco společného se strojírenstvím, pevně věříme, že se v letošním roce opět otevřou brány brněnského výstaviště pro Mekku strojařů z celého světa – Mezinárodní strojírenský veletrh. Na MSV se letos, mimo lidi z dalších oborů, setkají i výrobci plastů a též špičkových zařízení pro plastikářskou výrobu. Na naše otázky odpovídají Pavel Tuláček, jednatel společnosti Gorilla Machines, a David Svoboda, jednatel Sumitomo (SHI) Demag Plastics Machinery Česko.

Aditivně s nadzvukovou rychlostí

Společnost Hermle je známá především pro svá přesná pětiosá obráběcí centra a nadstandardní servis. Už málokdo ví, že vyvinula také stroj pro aditivní výrobu kovových dílů. Přestože je i tato technologie založena na postupném vrstvení kovového prášku na součást, nedochází zde ke spékání prášku laserovým paprskem, ale kovový prášek je tryskou doslova nastřelován na díl nadzvukovou rychlostí. Na detaily jsme se zeptali technického zástupce společnosti Hermle Pavla Němečka.

Názorové fórum odborníků

Respondenty jsme požádali o jejich názor na podobu budoucích technologií. Současná situace přinesla mnoho omezení, mezi jinými postihla také dodavatelské řetězce, znemožnila včasné dodávky do výrobních podniků a přinesla vyšší nároky na bezpečnost zaměstnanců. Jaké nové technologie podle vás mají v současné situaci největší potenciál se prosadit?

Svařování mědi pomocí vláknového laseru

Rychlý rozvoj v oblasti elektromobility vede ke zvýšení poptávky po svařování mědi. To, co ji činí pro danou aplikaci ideální (tj. vysoká elektrická a tepelná vodivost), ji zároveň činí obtížně svařitelnou konvenčními vláknovými lasery. Díky vyšší efektivitě, zhruba dvojnásobné, někteří výrobci zkoušejí používat zelené pevnolátkové lasery. Výsledkem je stabilnější a méně citlivý proces, než jaký byl možný u standardních vláknových laserů.

Procesně stabilní zpracování recyklátů

Do roku 2025 si Evropská unie klade za cíl ročně více než zdvojnásobit používání recyklátů při výrobě plastových výrobků [1, 2]. K dosažení tohoto cíle jsou kromě závazku firem působících na trhu a vyšší kapacity při zpracování plastového odpadu zapotřebí především nové technologie zpracování. Recykláty je nutné používat v daleko větší míře a v ještě vyšších poměrech. S novými procesy vstřikování na jedné straně a inteligentní podporou na straně druhé sleduje výrobce vstřikovacích strojů Engel různé a často velmi slibné přístupy. Výroba boxů a kontejnerů ukazuje na velký potenciál.

Uplatnění kovového 3D tisku

Společnost Misan z Lysé nad Labem se aditivními technologiemi kovových dílů zabývá a tato zařízení v České republice distribuuje už osm let. Dalo by se říct, že je jedním z průkopníků s těmito technologiemi na českém trhu. Z toho pochopitelně vyplývají také její bohaté zkušenosti s touto relativně mladou výrobní disciplínou. Na otázky, kde tyto technologie nacházejí uplatnění a v jakých oblastech mohou vyniknout, jsme se ptali aplikačního inženýra pro kovové aditivní technologie Jana Hudce.

Aditivní výroba velkých dílů

Porto patří k největší průmyslové oblasti Portugalska. Od roku 1956 zde sídlí přední světový výrobce strojů technologie tváření – společnost Adira.

Fórum výrobních průmyslníků

Jaké zásadní problémy vám současná doba přináší do chodu firmy, jak se je snažíte řešit a s jakým výsledkem?

Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členy naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit