Zřejmě nikoli, soudě podle toho, že autority účetního světa nesignalizují žádné znepokojení. Naopak, řeší intenzivně, co přesně bude obsahem těchto osmnáct měsíců starých účetních výkazů, jako by právě tyto informace měly pro vás fatální význam. Očekávat, že poptávka po aktuálních informacích bude řešena účetní cestou, můžeme v horizontu příštích deseti let jen těžko. Chcete posoudit stálost a spolehlivost firmy, které dodáváte na úvěr? Doporučení zní: účetní výkazy použijte pro první dojem, ale nikdy nevynechejte skutečně čerstvé zdroje informací: názory ostatních dodavatelů, zaměstnanců, internet a také pravidelnou návštěvu na místě. Neudržovaná budova, chaos ve skladu nebo sjetý vzorek na pneumatikách vám často ukážou, jak vážně to samotný dlužník myslí se svou budoucností (a tím i s budoucností vašich pohledávek).
Problémy se zpožděním účetních dat v dnešní zrychlené době se však neomezují pouze na data z účetních výkazů. Potkáte je i uvnitř vlastního podniku, navíc v kombinaci s lákavou možností, která se našim předkům nenabízela: využít dostupná a „čerstvá“ data z podnikového informačního systému. Abyste zjistili pokles zájmu o váš produkt, nebudete čekat na výsledky fakturace – pohled na objednávky, poptávky nebo jen statistika přístupů na webovou stránku produktu splní roli včasného varování lépe – hlavně však včas, z hlediska možné nápravy. Měření výkonnosti zaměstnanců nemusí vycházet z objemu produkce a vyplacených mezd, máte-li přesnou evidenci spotřebovaného času (ve vztahu k časové normě) – popravdě, tento ukazatel je skutečným výdobytkem moderní doby, protože kromě faktu, že je k dispozici okamžitě po ukončení pracovní směny, vás nenutí „ručně“ odpočítávat nejrůznější překážky v práci – alespoň tehdy, máte-li je evidovány v nějaké MES aplikaci.
Trochu paradoxně lze tedy tvrdit, že zpřesňování účetnictví prospěje efektivitě řízení jen málo – mnohem účinnější je využívat pro celou řadu informačních zdrojů, které jsou na různých místech podniku k dispozici. Má to však jeden háček: hospodářské řízení přestává být doménou finančního ředitele, zatímco hospodářské myšlení (bussines thinking, ale možná jen docela obyčejný zdravý selský rozum) se stává přirozeným požadavkem na výkon funkce každého manažera.
S nezbytnou dávkou účetních znalostí, dlužno dodat. Letitá pravda, že konečné hodnocení (všemi respektované, byť opožděné) vystavují firmě účetní, zůstává totiž v platnosti.
RNDr. Tomáš Nekvapil
Controller Institut
helena.sochrova@controlling.cz
https://www.controlling.cz