Témata
Reklama

Výroba nástrojů pro automobilový průmysl

17. 05. 2004

Strojírenské kovovýrobní družstvo SKD Bojkovice bylo založeno v roce 1990. Specializuje se na konstrukci a výrobu vstřikovacích forem, forem na lisování technické pryže a nástrojů pro tváření plechů (střižné, tažné, ohybové, postupové). Zabývá se rovněž vývojem výrobků a výrobou prototypových forem a nástrojů. Prioritou je orientace na dodávky pro automobilový průmysl (90 %).

Ing. Jiří Kovář, vedoucí oddělení třískového obrábění SKD Bojkovice
Po střední průmyslové škole ve Vsetíně zamířil na Technologickou fakultu VUT Brno ve Zlíně, kde vystudoval obor zaměřený na zpracování plastů a pryže se specializací na konstrukci strojů a nástrojů. Po dokončení magisterského studia se v doktorském studijním programu oboru Strojírenská technologie zaměřil na vysokorychlostní obrábění (frézování) kde pokračuje v konstrukci strojů a nástrojů. Před nástupem do společnosti SKD Bojkovice působil v rámci studijní stáže na Technické univerzitě ve Vídni a Technické univerzitě v Krakově.
Reklama
Reklama
Reklama

MM: Široký záběr vaší společnosti určitě vyžaduje nejrůznější technologie a především strojně-technické vybavení. Můžete nám říci, jaká zařízení využíváte, a umožnit tak našim čtenářům nahlédnout do vašeho know-how? ptáme se vedoucího oddělení třískového obrábění ing. Jiřího Kováře.

Jiří Kovář: Protože výroba v naší společnosti začíná prakticky u "prkna", bude odpověď na vaši otázku poněkud rozsáhlejší.
Zákazníkům nabízíme kompletní služby - od příjmů zakázek až po dodávku výrobků -, proto je samozřejmostí sledování průběhu výroby pravidelně aktualizovanými termínovanými plány, které provádíme v prostředí Microsoft Project Professional. Navíc jsme s ohledem na požadavky zákazníků na zabezpečení přenosu dat schopni komunikovat prostřednictvím protokolu VDA-Odette.
V konstrukčním oddělení využíváme na osmi pracovištích Pro/Engineer Wildfire, Unigraphic V 18, Catii V5 a Cadkey V19, protože všechny konstrukce provádíme ve 3D. Díky parametrickým modelářům a plné asociativitě modelů a výkresů je tak zaručena schopnost pružně reagovat na změny ze strany zákazníků jak během předvýrobní etapy, tak v následném změnovém řízení. Pro minimalizaci rizika možných chyb v konstrukci nástrojů pro zpracování plastů provádíme MouldFlow analýzy. U výrobně složitých projektů, popř. na přání zákazníka vypracováváme i FMEA analýzy.
Firma disponuje moderními technologiemi a strojním vybavením renomovaných firem. Tato skutečnost zaručuje dosažení požadované kvality a produktivity. Všechny CNC stroje jsou prostřednictvím LAN sítě napojeny na server zajišťující sdílení, zabezpečení a archivaci CAD dat. K tvorbě CNC programů a návrhu postupu výroby využíváme technologický software Surfcam 2002 a Work NC V16 (+ NC Speed), umožňující plné využití možností pětiosých obráběcích center. Grafitové elektrody obrábíme výhradně na CNC centru Fehlmann Picomax 60 pomocí nástrojů s diamantovým povlakem.
SKD dále vlastní tři CNC centra německé firmy Deckel Maho (DMU 60T, 80P, 125P) zaručující vysoce precizní a produktivní pětiosé obrábění. Všechna CNC centra jsou osazena řídicím systémem Heidenhain TNC 426/430 nebo 530.

MM: Používáte na vašich strojích ještě nějaké další speciální příslušenství?

Jiří Kovář: Dobrých výsledků v procesu obrábění dosahujeme použitím termoupínacích držáků, které vykazují nízké hodnoty obvodového házení a vysokou tuhost při výhodném štíhlostním poměru. Nespornou výhodou při upínání a ustavování obrobků je i použití 3D dotykových sond, které tento proces urychlí, případně mohou být použity ke kontrole rozměrové přesnosti ještě během vlastního procesu obrábění.

MM: Používáte kromě klasického úběru materiálu pomocí řezných nástrojů ještě i jiné technologie obrábění?

Jiří Kovář: Ano, je jí např. elektroerozivní hloubení, které plně těží z výhod unifikovaného systému upínání elektrod firmy Erowa. Elektrody jsou upnuty v držáku s přesně definovanou polohou a souřadnicemi již od své výroby přes kontrolní měření až po přímé použití na CNC elektroerozivním stroji. Celkem disponujeme třemi moderními elektroerozivními hloubicími stroji firmy Carmilles Technologies (Roboform 31, 55, 550). Přesnost hloubených tvarů je zajištěna optickým měřicím zařízením a kontrolou pomocí dotykové sondy.
Pro obrobení přesných hlubokých děr a tvarově složitých dutin a obrysů tvarů, např. při výrobě střižných nástrojů, využíváme technologie elektroerozivního drátového řezání. Za tímto účelem jsme pořídili tři stroje japonské společnosti Mitsubishi (FX 10CE, CX 20CE, FX 30CE). Výhodou této technologie je její použití i při řezání nástrojových ocelí v žíhaném i kaleném stavu při vysoké přesnosti a s povrchovou kvalitou řezu rovnající se broušení.

MM: A co montážní pracoviště?

Jiří Kovář: Na montáži jsme schopni sestavovat nástroje do hmotnosti 5 t a velikosti 1000 x 1000 mm díky modernímu tušírovacímu listu TUS 100 -100.
Vzorkování a zkoušky vstřikovacích forem jsou prováděny na moderním vstřikolisu Demag Ergotech 200. O každé zkoušce je vyhotovena zpráva popisující funkci nástroje, případně lze průběh zkoušky dokumentovat. Výlisky jsou po každé zkoušce označeny a proměřeny.

MM: S kvalitou výroby, která je podle současných podmínek v automobilovém průmyslu, ale i v jiných oblastech průmyslu vyžadována, souvisí i otázka přesného měření. Jakým způsobem řešíte tuto problematiku?

Jiří Kovář: Na vysokou kvalitu výrobků je kladen skutečně velký důraz. Měrové středisko je proto vybaveno souřadnicovým měřicím strojem Wenzel LH87 (měření v pěti osách), jehož prostřednictvím je možné porovnat jednotlivé díly a tvary vůči 3D modelu. Důsledně je prováděna kontrola tvarů, elektrod a výlisků. Ke každému zkontrolovanému dílu vystavujeme měřicí protokol. Všechny stroje, měřicí technika a zařízení jsou každoročně řádně prověřovány a kalibrovány. Celý systém řízení kvality je navíc každoročně prověřován, jak audity ze strany našich zákazníků, tak kontrolními audity realizovanými prostřednictvím společnosti ITI TÜV v rozsahu držitele certifikátu dle ČSN EN ISO 9001:2001.

MM: Strojní vybavení je ovšem jen špičkou ledovce, na který má značný vliv prakticky všudypřítomný lidský faktor. Ten může působit jak negativně, tak i pozitivně. Jak minimalizujete jeho negativní vliv?

Jiří Kovář: Ke sledování nabídek, zakázek, řízení výroby a plánování kapacit a výroby využíváme komplexní software Workplan. Ten navíc umožňuje tvorbu kusovníků a z nich přímo generujeme požadavky, objednávky nákupů, vedení skladu i inventury. Je tedy usnadněno sledování výroby v reálném čase, ekonomické vyhodnocování a provádění analýz. Velký důraz klademe i na odbornost, samostatnost a osobní odpovědnost všech pracovníků.
Děkujeme za rozhovor.
Reklama
Vydání #5
Firmy
Související články
Krizový manažer v kokpitu transformace českého letectví

Český letecký a kosmický průmysl nikdy nestál před takovou příležitostí — a zároveň takovým tlakem na výkon — jako dnes. Armáda přechází z ruských platforem na americké, nakupuje drony, v roce 2024 podepsala kontrakt na pořízení 24 strojů F-35A a hledá průmyslové partnery, kteří tuto transformaci zvládnou technicky i kapacitně. Na to, aby se z přezbrojovacích kontraktů staly skutečné investice do českých kompetencí, a ne jen nákupy ze zahraničí, dohlíží člověk ve dvou navzájem se prolínajících rolích: jako ředitel LOM Praha — státního podniku stojícího v centru servisní a výcvikové infrastruktury české armády, a od července 2025 jako prezident Asociace leteckého a kosmického průmyslu, sdružující 55 členů s obratem téměř 40 miliard korun. Tím člověkem je Mgr. Jiří Protiva.

Všude kolem nás jsou stroje

Když se řekne mechatronika, modulární motion struktury či dynamika obráběcích strojů, mnohým z nás se lehce zatočí hlava. Pro profesora Petera Demeče z košické TUKE je to však denní chléb, hobby i celoživotní láska v jednom. A že mu to ladí opravdu mistrovsky, potvrdil i letošní Mezinárodní strojírenský veletrh v Brně, odkud si odvezl ocenění Osobnost českého strojírenství, udělované z iniciativy MM Průmyslového spektra.

Kompasem firmy je její smysl

Proč by měl manažer místo otázky „jak“ začít otázkou „proč“? A co má společného Viktor Frankl s Nassimem Talebem? Na otázky Jana Košturiaka odpovídá Rastislav Silný, fyzik, podnikatel a autor knihy Ako prežiť a zvíťaziť v chaose dnešného sveta.

Související články
Od subdodávek k finalistům: Kam míří český export?

Doktor Rudolf Klepáček je fyzikální inženýr, který se stal architektem české exportní politiky. Od února 2026 stál v čele agentury CzechTrade a od srpna téhož roku vede novou státní agenturu CzechBusiness, která vznikla integrací CzechTradu a CzechInvestu do jednoho celku. V otevíracím rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum mluví bez diplomatických zkratek: o tom, proč firmy navázané na automobilový průmysl jedou v zajetých kolejích, ze kterých by dávno měly vyskočit, proč LinkedIn nikdy nenahradí fyzické ověření obchodního partnera, a také proč je lokalizace slovem, na které české strojírenské firmy při exportu nejčastěji zapomínají.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Budoucnost, která se nedá "vyklikat" online

„Brno“ se v češtině stalo synonymem pro výstaviště. Tato věta není marketingová fráze – je to sociologický fakt, který potvrzují průzkumy. A přesto si každý ředitel firmy, který podepisuje fakturu za účast na veletrhu, dříve nebo později položí otázku: má to ještě smysl? Jan Kubata, generální ředitel společnosti Veletrhy Brno, na ni odpovídá z pozice, která je v Česku unikátní. Jeho pestrý životopis zahrnuje kapitoly od vrcholového sportovce přes úspěšného podnikatele a primátora až po šéfa zahraniční sítě agentury CzechTrade v Chicagu. Dnes stojí v čele největší veletržní správy ve střední Evropě a odpovídá za to, aby nejen Mezinárodní strojírenský veletrh zůstal relevantní i v době digitální transformace a tlaku na efektivitu.

Kdo bude stát u vašich strojů za pět let?

Otázka v titulku již dávno přestala být řečnická. Průmyslové firmy dnes bojují o každého technologa, CNC programátora či vývojového inženýra a začínají si uvědomovat, že řešení se nenachází na náborových portálech, ale v učebnách průmyslových škol. Spolupráce mezi školami a podniky však stále často závisí spíše na osobních vztazích než na funkčním systémovém nastavení. Petr Bannert, ředitel odboru středního, vyššího odborného a dalšího vzdělávání MŠMT, je člověkem, který má metodiku a strategii odborného školství v ČR doslova pod palcem.

AI překlad je rychlý, ale pozor na terminologii

Automatizovaný překlad dokumentů se v průmyslové praxi často používá k urychlení překladu technické dokumentace vcelku běžně. U návodů, servisních instrukcí, technických listů nebo interních standardů však nestačí, aby překlad „přibližně dával smysl“ – rozdílný překlad termínů totiž může znamenat zbytečné kontroly, opakované opravy i nejasnosti v komunikaci.

Bezpečnost není administrativa. Je to podmínka přežití

Genpor. Ing. Vladimír Vlček, Ph.D., MBA, zasvětil přes 40 let profesionální hasičině. Jako generální ředitel Hasičského záchranného sboru ČR velí sboru čítajícímu přes 92 000 hasičů, z čehož je zhruba 12 000 profesionálů a přibližně 80 000 dobrovolníků v obcích i podnicích. V otevíracím rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum ale nepřichází jako ten, kdo hasí – přichází jako ten, kdo varuje. Moderní průmysl nasazuje lithiové baterie, vodík, lasery a aditivní výrobu. Každá z těchto technologií přináší jiný typ rizika. A systém požární ochrany za těmito změnami zaostává. Podle generála Vlčka to není problém hasičů. Je to problém manažerů, kteří si myslí, že bezpečnost je administrativa.

Revoluce není o technologiích, ale o lidech

Umělá inteligence přestává být v českém průmyslu abstraktním pojmem a stává se reálnou podporou efektivity konkrétních firem. (Nejen) o tom, jak vlastně AI v průmyslu správně využívat a zda jsou důležitější technologie, nebo lidé, jsme hovořili s Romanem Stolejdou ze společnosti Inovatix.

AI změní strojařinu k nepoznání

Pozvání k rozhovoru ze série „Jak to vidí autority v oboru AI“ přijal Jan Romportl, který patří k nejvýraznějším tvářím české AI scény, a to s unikátním přesahem od hlubokého akademického výzkumu až po vysoký byznys. Jako bývalý ředitel centra umělé inteligence v O2 Czech Republic a současný nezávislý konzultant pomáhá korporacím i státní správě pochopit nejen možnosti spojené s nástupem obecné umělé inteligence (AGI), ale i její rizika. Ve svých veřejných vystoupeních se často zaměřuje na strukturální změny společnosti, bezpečnostní rizika a filozoficko-technické aspekty AI.

Život českých značek: potravinářství

V seriálu o českých značkách tentokrát nahlédneme do světa potravinářství, konkrétně do Plzeňského Prazdroje. O logistice, bohaté historii i ambiciózní budoucnosti jednoho z nejznámějších českých pivovarů jsme hovořili s Tomášem Sedláčkem, manažerem skladování Plzeňského Prazdroje CZ/SK.

Klíčem k úspěchu je odvaha jít na globální trh s vlastní kůží a produktem

Pavel Diviš je mužem více světů – precizní strojařiny a vysoké byznysové diplomacie. Jako majitel společnosti TGS, předseda Česko-taiwanské obchodní komory a zároveň ambasador Druhé ekonomické transformace vidí trhliny v tradičním modelu českého průmyslu jasněji než většina ostatních. V otevíracím rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum mluví otevřeně o tom, proč se z „dílny Evropy“ musí stát sebevědomá mozkovna s vlastním výrobkem, v čem nás brzdí evropská ideologie, proč je pro budoucnost našich technologií zajímavé partnerství s asijskými tygry a v čem by mohla být spolupráce s nimi přínosná.

Nemusíte být první, ale nesmíte zaostat

K dalšímu rozhovoru ze série „Jak to vidí autority v oboru AI“ jsme pozvali konzultanta a technologického vizionáře Martina Krčka. Specializuje se na implementaci umělé inteligence, automatizaci a robotiku a pomáhá firmám transformovat se v agilní, daty řízené organizace připravené na éru čtvrté průmyslové revoluce.

Inženýrské mistrovství je naším šperkem

Jen málokteré jméno je v novodobé historii českého strojírenství spjato s jednou značkou tak pevně jako Antonín Růžička a Wikov. Za 23 let, během nichž stál v čele této průmyslové skupiny, proměnil ve spolupráci s Martinem Wichterlem trosky tradičních fabrik na globálního hráče, který definuje špičku v oboru ozubených kol a převodových mechanismů. Muž, který prošel érou divoké transformace, krizemi i obdobím masivního růstu, se k 1. lednu 2026 rozhodl opustit roli generálního ředitele a vydat se vlastní cestou.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit