Témata
Zdroj: www.vupsv.cz

Výzkum v Česku - Lidé a práce

03. 11. 2021

V současnosti snad neexistuje odvětví, které by nepocítilo dopad dlouhodobých anticovidových opatření. Mnohá z nich však už stačila nabrat druhý dech a jsou opět na cestě vzhůru. Mezi ně patří i česká věda a výzkum, ačkoli nelze tvrdit, že to organizace z této sféry mají snadné. O své názory se s námi podělil Robin Maialeh, ředitel Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí.

Hana Janišová

Vystudovala Divadelní fakultu AMU. Většinu svého profesního života pracovala jako redaktorka v rozličných periodikách nebo na PR pozicích ve firmách různého zaměření, naposled z oblasti informačních technologií.
Osobně jí jsou blízká nejen témata týkající se techniky a technologií, ale například také z oblasti sociální nebo školství a další.
Pro MM Průmyslové spektrum pracuje od roku 2017. Její stěžejní mimopracovní aktivitou je ochrana zvířat.

Reklama

MM: Které jsou podle vás obecně největší problémy, jež v současné době pociťuje česká věda a výzkum? A co je jejich příčinou?

R. Maialeh: Zde bych svou odpověď rozdělil na dvě oblasti. Má zkušenost v České republice vychází zejména z prostředí technických univerzit, kde jsem však působil jako akademický ekonom, tedy v oblasti společenských věd. Moji kolegové pracující v technických či přírodovědných oborech si většinou nestěžují primárně na nedostatek zdrojů, třeba i z toho důvodu, že mnohé firmy se podílejí na financování ať už z hlediska komercializace výsledků, nebo v podobě smluvního výzkumu. Naopak ve společenských a humanitních vědách jsou tyto možnosti v průměru omezenější, a proto se musíme více spoléhat na veřejné zdroje. Rozvoj těchto vědních oblastí je pak někdy skutečně brzděn nedostatkem zdrojů. Problém následně spatřuji v tom, že pokud financování společenských a humanitních věd bude dlouhodobě zaostávat za technickými a přírodními, hrozí, že například poznatky té tzv. „hard science“ nebude společnost jako celek schopna plně absorbovat, čímž může dojít k podstatnému snížení efektivity investic do výzkumu jako takového. Myslím, že nezvládnuté oblasti pandemie covidu-19 jsou toho dobrým příkladem.

„Profesní dráha výzkumníka má i přes některé neduhy řadu výhod. Já osobně jsem vždy velmi oceňoval flexibilitu a svobodu v náplni své činnosti,“ říká Robin Maialeh. (Zdroj: VÚPSV)

MM: Dotkly se tyto problémy nějak výrazněji i výzkumu v oblasti práce a sociálních věcí? Které hlavní otázky jste v této souvislosti v posledním období řešili?

R. Maialeh: V poslední době procházel náš ústav nelehkým obdobím, což však nemělo přímou vazbu na tyto systémové podmínky české vědy a výzkumu. V návaznosti na předchozí otázku, i zaměření vašeho časopisu, pro nás bude stěžejní uchopit onen nepoměr v dynamice vývoje technologií a společenskovědního výzkumu. Řekněme, že pokrok pod zastřešujícím pojmem Průmyslu 4.0 vytváří enormní potenciál pro výkonnost ekonomik, na druhou stranu bez sofistikované sociální a hospodářské politiky může představovat velkou hrozbu pro široké skupiny obyvatel. Jinými slovy proměna charakteru výroby si nutně vyžádá proměny na úrovni společnosti. Řešením přece není automatizovaná a robotizovaná společnost, monopolizované trhy a ona pověstná armáda nezaměstnaných. A to dlouhodobě ani pro ty, kteří jsou aktuálními beneficienty těchto proměn.

Reklama
Reklama

MM: V čem je vaše činnost specifická a co patří k nejvýznamnějším výsledkům výzkumu v této oblasti v poslední době a proč?

R. Maialeh: Opět bych si dovolil tuto otázku vztáhnout spíše k budoucnosti. Kupříkladu nedávné parlamentní volby a (doufejme) postcovidová situace jistě přinesou nová opatření v oblasti veřejné politiky. Ta bývají často plošného charakteru, avšak s asymetrickými dopady na různé společenské skupiny či aktéry na trhu. Specifikem našeho ústavu je to, že jsme nablízku těm skutečným policy-makerům, a tedy výsledky aplikovaného výzkumu se snažíme co nejvíce přiblížit politickým rozhodovacím procesům. Chceme stabilně přispívat k tomu, že exekutiva bude mít představu o společenských dopadech vlastních politik, a to ještě předtím, než se k daným opatřením uchýlí.

Tím nejdůležitějším faktorem jsou opět lidé.

MM: Existují v rámci vašeho výzkumu příklady, kterými bychom se mohli/měli inspirovat, ať už u nás, či v zahraničí?

R. Maialeh: I ze své zahraniční zkušenosti mohu říct, že tím nejdůležitějším faktorem jsou opět lidé. Zejména v našem prostředí vědy a výzkumu, kde se výsledky odvíjejí od sdílené odbornosti uvnitř i napříč výzkumnými týmy, je zcela zásadní mít alespoň pár jednotlivců, kteří představují špičky ve svém oboru. Toto je trend, který se však u nás ve společenských vědách těžko prosazuje, a nemalou roli v tom sehrává i již zmíněné financování.

MM: Jak motivovat mladé lidi, aby se dali na dráhu výzkumu, konkrétně ve vašem oboru?

R. Maialeh: Profesní dráha výzkumníka má i přes některé neduhy řadu výhod. Já osobně jsem vždy velmi oceňoval flexibilitu a svobodu v náplni své činnosti. Zkrátka zabýváte se tím, co vás baví. Osvojení si vědeckých principů práce vás navíc velmi dobře vybaví pro širokou škálu kvalifikovaných profesí napříč celým pracovním trhem.

Reklama

MM: Jak vidíte budoucnost české výzkumné sféry?

R. Maialeh: Přál bych si systematičtější tlak na kvalitu na úkor kvantity. Současné podmínky motivují vědce spíše k většímu množství průměrných výstupů než k systematické práci na něčem s větší přidanou hodnotou, což nutně vede k menšímu podílu skutečně kvalitního výzkumu. Další oblastí je financování výzkumné sféry. Například aktuální Národní plán obnovy nadále reprodukuje nerovnováhu ve financování výzkumu v neprospěch společenských věd, aniž by kdo zkoumal mezní produktivitu investovaných prostředků do jednotlivých vědních oblastí. Zkrátka bez promyšleného a stabilního financování s důrazem na kvalitu se budeme zlepšovat jen velmi pomalu.

Robin Maialeh získal doktorát na Vysoké škole ekonomické v Praze. Absolvoval studijní a vědeckovýzkumné stáže na Princeton University, UC Berkeley a na Bern University of Applied Sciences. Před nástupem do funkce ředitele VÚPSV působil jako vysokoškolský pedagog v oboru ekonomie se zaměřením na ekonomické nerovnosti, politickou ekonomii a metodologii vědy.

Související články
Pomocná ruka českým podnikům

V době dokončování tohoto článku se zdá, že v České republice doznívá první vlna covid-19 a dochází k postupnému rozvolňování restriktivních opatření, která zmírňovala zdravotní dopady pandemie na českou populaci. Česká republika patří naštěstí k těm zemím, které byly ušetřeny drastických statistik nakažených s vážným, či dokonce fatálním průběhem onemocnění, ale to vůbec neznamená, že pandemie společně s vládními protiopatřeními nebude mít v řadě českých podniků ekonomicky a organizačně velmi negativní důsledky a že cesta ke znovunastartování širokého spektra českých podniků i ekonomiky jako celku nebude dlouhá a trnitá.

Význam digitalizace v průmyslu vzroste

Ačkoliv se očekává, že pandemie přinese výrazné zpomalení ekonomiky a omezení řady projektů, nemělo by se to týkat oblasti výzkumu a vývoje. Odborníci naopak očekávají, že firmy se na vývoj nových technologií ještě více zaměří, protože se ukazuje, že tam, kde již dříve investovali do digitalizace, se s probíhající krizí vyrovnávají lépe.

Projekt Resindustry: Digitální továrna

Dornbirn je největším městem rakouské spolkové země Vorarlberg, nacházející se na jejím nejzápadnějším cípu, co by kamenem dohodil od romantické procházky podél Bodamského jezera a na dohled zasněženým kopcům rakouských, italských i švýcarských Alp. Krom nádherné panoramatické restaurace s visutou vyhlídkou nad městem ve výšce 976 m n. m. je zde také muzeum automobilů Rolls-Royce, a především univerzita FH Vorarlberg, která se na počátku března tohoto roku stala místem setkání mezinárodního projektu RESindustry (www.interregeurope.eu/resindustry/) zaměřeného na výzkum a výměnu zkušeností v oblasti využívání obnovitelných zdrojů energie v průmyslu.

Související články
Budoucnost zkušebnictví

Společnost AV Engineering, a. s., je v ČR známa především ve spojení s produkty PTC - PTC Creo, Windchill nebo Vuforia a Thingworx. Její dceřiná společnost AV R&D, s. r. o., se zabývá zakázkovým vývojem výrobků, technickými výpočty, simulacemi a v neposlední řadě také zkouškami a testováním výrobků.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Nový velký hráč na poli vědecko-technického výzkumu

Již v roce 2011 byl vědecko-technický potenciál Brna považován za enormní ve srovnání s ostatními regiony České republiky a objevily se první články, ve kterých se upozorňovalo na možnou paralelu mezi Brnem a kalifornským zázrakem Silicon Valley. Sedm uplynulých let je dost dlouhá doba na to, abychom mohli říci, zda se tato vize naplňuje, či nikoli. Údaje, které jsou nyní k dispozici, hovoří ve prospěch brněnského regionu, k čemuž výrazně přispělo i spuštění plného provozu výzkumného centra CEITEC – Středoevropského technologického institutu.

Fórum výrobních manažerů

Podělte se s našimi čtenáři o něco pozitivního, co vám v tomto roce udělalo velkou radost a pomohlo alespoň na chvíli zapomenout na denní problémy, které současná doba přináší. Co nám všem přejete do roku 2023?

USA: Sázka na stabilní trh

Spojené státy americké se řadí mezi největší vývozce na světě. Pro naše firmy představuje nejúspěšnější exportní destinaci z mimoevropských trhů. Za poslední období dochází k postupnému nárůstu našeho exportu, v roce 2019 poprvé v historii přesáhl 100 mld. Na trh USA vyvážíme zboží s nejvyšší inovační hodnotou, jako jsou např. letecké motory, zdravotnická zařízení či mikroskopy. Tyto komodity by se nyní mohly rozšířit o další sektory, jako například výrobní stroje pro high-tech výrobu.

Přeceňujeme, nebo nedoceňujeme automatizaci?

Ať už se jedná o jakýkoli proces ve firmě nebo provozovně, má se často za to, že automatizace je tím zázračným nástrojem, který přinese efektivitu do jakékoli činnosti a jistě zajistí prosperitu a rozvoj firmy. Ano i ne, automatizace má své zastánce, ale i odpůrce, a argumenty obou táborů jsou podnětné.

Deset zastavení s JK: Pomalu dojdeš dále

Série 10 rozhovorů s legendou inovační sféry Janem Košturiakem je retrospektivou dílčích milníků, které jej na jeho osobní a profesní cestě potkaly a umožnily mu realizovat jeho sny, touhy a přání. Nahlížejme postupně do minulosti a hledejme společně okamžiky, které vytvářely Jánovu budoucnost a umožňovaly mu vidět za horizont zřetelněji než nám ostatním.

MM Podcast: Glosa - Made in Germany: Richtig oder falsch?

Proč stále není slyšet o problémech průmyslových firem, do kterých se kvůli souběhu všech krizí dostaly? Obecně, ať se jedná o jedince, či instituci, vždy máme obavy přiznat určité potíže. V momentu, kdy majitel firmy či management pustí do éteru první negativní zprávu, přestane být podnik důvěryhodný pro zákazníky, banky a zaměstnance, jak současné, tak i potenciální. Proto to všichni zatím drží pod pokličkou a vyčkávají do doby, kdy situace již bude neudržitelná či na stav upozorní okolí.

Současné ceny energií jsou pro firmy likvidační

Pavel Janeček působí v energetice celý svůj profesní život. S redakcí MM Průmyslového spektra se podělil o své dlouholeté zkušenosti z plynárenského byznysu a o názory na řešení energetické krize v České republice. Navrhuje konkrétní východiska a apeluje na rychlé jednání české vlády.

Deset zastavení s JK: 3P - Pozoruj/Pochop/Podnikej

Série 10 rozhovorů s legendou inovační sféry Jánem Košturiakem je retrospektivou dílčích milníků, které jej na jeho osobní a profesní cestě potkaly a umožnily mu realizovat jeho sny, touhy a přání. Nahlížejme postupně do minulosti a hledejme společně okamžiky, které vytvářely Jánovu budoucnost a umožňovaly mu vidět za horizont zřetelněji než nám ostatním.

MM Podcast: Glosa - Tanec na Titaniku ve dvojitém svetru

Podnikatelé potřebují mít možnost predikovat své náklady. Trh se nechová přirozeně, nepohybujeme se v tržním hospodářství, ale v ekonomice ovlivněné válkou a spekulanty. Nic nemá svoji logiku. V létě, kdy byly obnovitelné zdroje na maximálním výkonu, byla spotová cena elektřiny na burze nejvyšší. Na všem v obrovské míře profitují obchodníci, často mimoevropští. Různé podpůrné substituce, které stojí stát obrovské finanční zdroje, se v důsledku rozplynou jako pára nad hrncem. Vzpomeňme na letní politicky pompézní snížení spotřební daně u PHM o necelé dvě koruny na litr, které jsme ve finále ani nezaregistrovali, protože bylo okamžitě přehlušeno nárůstem ceny ropy a marží prodejců.

Jsem optimista, letos se přikláním k mírnému růstu

Evropa, včetně České republiky, se potýká s ekonomickými problémy. České firmy a domácnosti bojují s téměř 20% inflací, vysokými cenami energií a zdražování nemá konce. Růst hrubého domácího produktu má na letošní i příští rok klesající tendenci a oživení se jeví v nedohlednu. Přesto, ekonom Petr Zahradník hlubokou recesi v 2. pololetí 2022 neočekává. Doufá, že na konci roku budeme aspoň mírně růst, a máme příležitosti se z recese proinvestovat.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit