Témata
Zdroj: www.vupsv.cz

Výzkum v Česku - Lidé a práce

03. 11. 2021

V současnosti snad neexistuje odvětví, které by nepocítilo dopad dlouhodobých anticovidových opatření. Mnohá z nich však už stačila nabrat druhý dech a jsou opět na cestě vzhůru. Mezi ně patří i česká věda a výzkum, ačkoli nelze tvrdit, že to organizace z této sféry mají snadné. O své názory se s námi podělil Robin Maialeh, ředitel Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí.

Hana Janišová

Vystudovala Divadelní fakultu AMU. Většinu svého profesního života pracovala jako redaktorka v rozličných periodikách nebo na PR pozicích ve firmách různého zaměření, naposled z oblasti informačních technologií.
Osobně jí jsou blízká nejen témata týkající se techniky a technologií, ale například také z oblasti sociální nebo školství a další.
Pro MM Průmyslové spektrum pracuje od roku 2017. Její stěžejní mimopracovní aktivitou je ochrana zvířat.

Reklama

MM: Které jsou podle vás obecně největší problémy, jež v současné době pociťuje česká věda a výzkum? A co je jejich příčinou?

R. Maialeh: Zde bych svou odpověď rozdělil na dvě oblasti. Má zkušenost v České republice vychází zejména z prostředí technických univerzit, kde jsem však působil jako akademický ekonom, tedy v oblasti společenských věd. Moji kolegové pracující v technických či přírodovědných oborech si většinou nestěžují primárně na nedostatek zdrojů, třeba i z toho důvodu, že mnohé firmy se podílejí na financování ať už z hlediska komercializace výsledků, nebo v podobě smluvního výzkumu. Naopak ve společenských a humanitních vědách jsou tyto možnosti v průměru omezenější, a proto se musíme více spoléhat na veřejné zdroje. Rozvoj těchto vědních oblastí je pak někdy skutečně brzděn nedostatkem zdrojů. Problém následně spatřuji v tom, že pokud financování společenských a humanitních věd bude dlouhodobě zaostávat za technickými a přírodními, hrozí, že například poznatky té tzv. „hard science“ nebude společnost jako celek schopna plně absorbovat, čímž může dojít k podstatnému snížení efektivity investic do výzkumu jako takového. Myslím, že nezvládnuté oblasti pandemie covidu-19 jsou toho dobrým příkladem.

„Profesní dráha výzkumníka má i přes některé neduhy řadu výhod. Já osobně jsem vždy velmi oceňoval flexibilitu a svobodu v náplni své činnosti,“ říká Robin Maialeh. (Zdroj: VÚPSV)

MM: Dotkly se tyto problémy nějak výrazněji i výzkumu v oblasti práce a sociálních věcí? Které hlavní otázky jste v této souvislosti v posledním období řešili?

R. Maialeh: V poslední době procházel náš ústav nelehkým obdobím, což však nemělo přímou vazbu na tyto systémové podmínky české vědy a výzkumu. V návaznosti na předchozí otázku, i zaměření vašeho časopisu, pro nás bude stěžejní uchopit onen nepoměr v dynamice vývoje technologií a společenskovědního výzkumu. Řekněme, že pokrok pod zastřešujícím pojmem Průmyslu 4.0 vytváří enormní potenciál pro výkonnost ekonomik, na druhou stranu bez sofistikované sociální a hospodářské politiky může představovat velkou hrozbu pro široké skupiny obyvatel. Jinými slovy proměna charakteru výroby si nutně vyžádá proměny na úrovni společnosti. Řešením přece není automatizovaná a robotizovaná společnost, monopolizované trhy a ona pověstná armáda nezaměstnaných. A to dlouhodobě ani pro ty, kteří jsou aktuálními beneficienty těchto proměn.

Reklama
Reklama
Reklama

MM: V čem je vaše činnost specifická a co patří k nejvýznamnějším výsledkům výzkumu v této oblasti v poslední době a proč?

R. Maialeh: Opět bych si dovolil tuto otázku vztáhnout spíše k budoucnosti. Kupříkladu nedávné parlamentní volby a (doufejme) postcovidová situace jistě přinesou nová opatření v oblasti veřejné politiky. Ta bývají často plošného charakteru, avšak s asymetrickými dopady na různé společenské skupiny či aktéry na trhu. Specifikem našeho ústavu je to, že jsme nablízku těm skutečným policy-makerům, a tedy výsledky aplikovaného výzkumu se snažíme co nejvíce přiblížit politickým rozhodovacím procesům. Chceme stabilně přispívat k tomu, že exekutiva bude mít představu o společenských dopadech vlastních politik, a to ještě předtím, než se k daným opatřením uchýlí.

Tím nejdůležitějším faktorem jsou opět lidé.

MM: Existují v rámci vašeho výzkumu příklady, kterými bychom se mohli/měli inspirovat, ať už u nás, či v zahraničí?

R. Maialeh: I ze své zahraniční zkušenosti mohu říct, že tím nejdůležitějším faktorem jsou opět lidé. Zejména v našem prostředí vědy a výzkumu, kde se výsledky odvíjejí od sdílené odbornosti uvnitř i napříč výzkumnými týmy, je zcela zásadní mít alespoň pár jednotlivců, kteří představují špičky ve svém oboru. Toto je trend, který se však u nás ve společenských vědách těžko prosazuje, a nemalou roli v tom sehrává i již zmíněné financování.

MM: Jak motivovat mladé lidi, aby se dali na dráhu výzkumu, konkrétně ve vašem oboru?

R. Maialeh: Profesní dráha výzkumníka má i přes některé neduhy řadu výhod. Já osobně jsem vždy velmi oceňoval flexibilitu a svobodu v náplni své činnosti. Zkrátka zabýváte se tím, co vás baví. Osvojení si vědeckých principů práce vás navíc velmi dobře vybaví pro širokou škálu kvalifikovaných profesí napříč celým pracovním trhem.

Reklama

MM: Jak vidíte budoucnost české výzkumné sféry?

R. Maialeh: Přál bych si systematičtější tlak na kvalitu na úkor kvantity. Současné podmínky motivují vědce spíše k většímu množství průměrných výstupů než k systematické práci na něčem s větší přidanou hodnotou, což nutně vede k menšímu podílu skutečně kvalitního výzkumu. Další oblastí je financování výzkumné sféry. Například aktuální Národní plán obnovy nadále reprodukuje nerovnováhu ve financování výzkumu v neprospěch společenských věd, aniž by kdo zkoumal mezní produktivitu investovaných prostředků do jednotlivých vědních oblastí. Zkrátka bez promyšleného a stabilního financování s důrazem na kvalitu se budeme zlepšovat jen velmi pomalu.

Robin Maialeh získal doktorát na Vysoké škole ekonomické v Praze. Absolvoval studijní a vědeckovýzkumné stáže na Princeton University, UC Berkeley a na Bern University of Applied Sciences. Před nástupem do funkce ředitele VÚPSV působil jako vysokoškolský pedagog v oboru ekonomie se zaměřením na ekonomické nerovnosti, politickou ekonomii a metodologii vědy.

Související články
Pomocná ruka českým podnikům

V době dokončování tohoto článku se zdá, že v České republice doznívá první vlna covid-19 a dochází k postupnému rozvolňování restriktivních opatření, která zmírňovala zdravotní dopady pandemie na českou populaci. Česká republika patří naštěstí k těm zemím, které byly ušetřeny drastických statistik nakažených s vážným, či dokonce fatálním průběhem onemocnění, ale to vůbec neznamená, že pandemie společně s vládními protiopatřeními nebude mít v řadě českých podniků ekonomicky a organizačně velmi negativní důsledky a že cesta ke znovunastartování širokého spektra českých podniků i ekonomiky jako celku nebude dlouhá a trnitá.

Význam digitalizace v průmyslu vzroste

Ačkoliv se očekává, že pandemie přinese výrazné zpomalení ekonomiky a omezení řady projektů, nemělo by se to týkat oblasti výzkumu a vývoje. Odborníci naopak očekávají, že firmy se na vývoj nových technologií ještě více zaměří, protože se ukazuje, že tam, kde již dříve investovali do digitalizace, se s probíhající krizí vyrovnávají lépe.

Projekt Resindustry: Digitální továrna

Dornbirn je největším městem rakouské spolkové země Vorarlberg, nacházející se na jejím nejzápadnějším cípu, co by kamenem dohodil od romantické procházky podél Bodamského jezera a na dohled zasněženým kopcům rakouských, italských i švýcarských Alp. Krom nádherné panoramatické restaurace s visutou vyhlídkou nad městem ve výšce 976 m n. m. je zde také muzeum automobilů Rolls-Royce, a především univerzita FH Vorarlberg, která se na počátku března tohoto roku stala místem setkání mezinárodního projektu RESindustry (www.interregeurope.eu/resindustry/) zaměřeného na výzkum a výměnu zkušeností v oblasti využívání obnovitelných zdrojů energie v průmyslu.

Související články
Budoucnost zkušebnictví

Společnost AV Engineering, a. s., je v ČR známa především ve spojení s produkty PTC - PTC Creo, Windchill nebo Vuforia a Thingworx. Její dceřiná společnost AV R&D, s. r. o., se zabývá zakázkovým vývojem výrobků, technickými výpočty, simulacemi a v neposlední řadě také zkouškami a testováním výrobků.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Nový velký hráč na poli vědecko-technického výzkumu

Již v roce 2011 byl vědecko-technický potenciál Brna považován za enormní ve srovnání s ostatními regiony České republiky a objevily se první články, ve kterých se upozorňovalo na možnou paralelu mezi Brnem a kalifornským zázrakem Silicon Valley. Sedm uplynulých let je dost dlouhá doba na to, abychom mohli říci, zda se tato vize naplňuje, či nikoli. Údaje, které jsou nyní k dispozici, hovoří ve prospěch brněnského regionu, k čemuž výrazně přispělo i spuštění plného provozu výzkumného centra CEITEC – Středoevropského technologického institutu.

Stavme na pozitivním a fungujícím

Česko patřilo ke konci roku 2023 k zemím, jejichž ekonomika stále nedosáhla předcovidové úrovně. Hospodářský růst bude podle většiny ekonomů i v tomto roce velmi pomalý. Situaci komplikují nepříliš optimistické faktory, jako je nestabilita veřejných financí, výroba postavená na subdodávkách, nedostatečná infrastruktura a další. Když k tomu připočteme vnější geopolitické okolnosti, není situace příliš příznivá. A o tom, jak toto vše ovlivňuje automobilový průmysl a jak se zbavit stigmatu subdodavatelské země, jsme hovořili s Petrem Knapem, odborníkem společnosti EY pro automobilový průmysl.

MM Glosa: Sem se mi dívejte

Filmový a televizní dabing byl naší pýchou. František Filipovský nechť je toho důkazem. Úspěch rolí legendárního francouzského herce Louis de Funès, jehož vlastní hlas nikterak neupoutá, je z velké části právě dán mistrovským dabingem. Osobně bych se s ohledem na výuku jazyků tohoto pomyslného dabingového prvenství klidně vzdal a jménem Husákovy generace ho vyměnil za možnost zhlédnout černobílé upozornění ČST například před legendárním seriálem Profesionálové, že: „Pořad je v původním znění s titulky“, a agenty z CI5 slyšet v originále, a dostávat tak pod kůži hovorové fráze a výslovnost.

O stavu ekonomiky a roli vůdců

V povídání s Janem Urbanem, vysokoškolským pedagogem, podnikovým poradcem, publicistou a autorem řady knih a článků, se prolíná řada myšlenek nedávno zesnulého profesora Milana Zeleného, i když se osobně nikdy nepotkali. Několik top manažerů a emeritních CEO, kterým jsme tento rozhovor poskytli před zveřejněním, doporučilo slova Jana Urbana tesat do kamene. V intencích uvažování excelentních ekonomů Zeleného i Urbana lze říci, že dosud panuje rozpor, který nastiňuje tento rozhovor: trend zaměňování popisu akce za akci samotnou se spíše prohlubuje místo toho, aby v praxi ustupoval – v politice, podnikání i ve vzdělávání.

Plzeňské setkání strojařů

Katedra technologie obrábění Fakulty strojní Západočeské univerzity v Plzni letos uspořádala již devátý ročník mezinárodní konference Strojírenská technologie Plzeň. V porovnání s minulým ročníkem zaznamenala podstatně větší návštěvnost – čítala téměř dvě stě účastníků a uskutečnilo se bezmála šedesát prezentací. Náš časopis na konferenci figuroval jako mediální partner akce.

MM Glosa: Eine große Katastrophe

V Německu to stále vře. Vedle obav z politických iniciativ a churavějící ekonomiky řeší naši západní sousedé i otázky rasismu. Skupina vědců, jejichž úkolem bylo zkoumat, jak kdysi dávno žili dinosauři, se raději zabývá otázkou, zda jména dinosaurů odpovídají dnešnímu duchu doby. Zatímco dinosauři kdysi obývali Zemi bez zájmu o politickou korektnost, jejich jména jsou nyní předmětem vášnivých debat, zdali nejsou rasistická nebo sexistická…

Kristova léta

Ke svému závěru se nachýlil rok, ve kterém stále rezonovaly všechny krize, které si Evropa nashromáždila za předchozí období. Některé státy se jejich důsledky popraly celkem se ctí, jako například Polsko, další se vrátily do předcovidové úrovně a bohužel Česká republika jako jediná stále lapá po dechu. Proč? Co je důvodem?

Je nutné stanovit diagnózu a následně zvolit léčbu

Bohdan Wojnar vždy razil zásadu, že je třeba si všechno řádně odpracovat a každý den zkusit udělat něco navíc. Nikdy se nebránil novým věcem, trpělivě se je učil a s potřebnou dávkou štěstí se pak dostával k zajímavým pracovním příležitostem. Během čtyřiceti profesních let ušel cestu od chemického inženýra, přes dlouhou kariérou ve Volkswagenu Slovakia ve financích a controllingu až po člena představenstva za oblast HR ve Škoda Auto. Toto je dle jeho slov výhodou velkého koncernu, kdy nemusíte zůstat na jednom místě, u jednoho oboru a v jedné zemi. Tyto zkušenosti mu poskytly velký profesní přehled, ze kterého vycházejí témata aktuálního otevíracího rozhovoru MM Průmyslového spektra.

Je něco shnilého ve státě dánském

Historička ekonomie Antonie Doležalová tvrdí, že to, co prožíváme, je příležitostí. Čas prý ukáže, jestli bude promarněná, nebo využitá. My Češi jsme byli obdivováni pro svůj podnikatelský zápal. Jak jsme pilní a pracovití. Jak jsme jednotní a soudržní. Jak umíme odhodit své osobní zájmy ve prospěch celku. Jak jsme kulturní a vzdělaní. Jaká je ale současná realita?

MM Podcast: Glosa - Nároková ekonomika

Aplikovaný výzkum musí ekonomiku primárně posouvat k vyšší přidané hodnotě. Je však třeba stávající přístup hodnocení změnit optikou dlouhodobé efektivity a rentability investovaných prostředků, a to jak účelově, tak do místa určení. Mám tím na mysli například tvorbu dopravní, energetické či digitální infrastruktury nebo transformaci hospodářství na nízkouhlíkové. Bez dotací se totiž firmy na zelenou ekonomiku nepřetransformují.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit