Témata
Zdroj: www.vupsv.cz

Výzkum v Česku - Lidé a práce

03. 11. 2021

V současnosti snad neexistuje odvětví, které by nepocítilo dopad dlouhodobých anticovidových opatření. Mnohá z nich však už stačila nabrat druhý dech a jsou opět na cestě vzhůru. Mezi ně patří i česká věda a výzkum, ačkoli nelze tvrdit, že to organizace z této sféry mají snadné. O své názory se s námi podělil Robin Maialeh, ředitel Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí.

Hana Janišová

Vystudovala Divadelní fakultu AMU. Většinu svého profesního života pracovala jako redaktorka v rozličných periodikách nebo na PR pozicích ve firmách různého zaměření, naposled z oblasti informačních technologií.
Osobně jí jsou blízká nejen témata týkající se techniky a technologií, ale například také z oblasti sociální nebo školství a další.
Pro MM Průmyslové spektrum pracuje od roku 2017. Její stěžejní mimopracovní aktivitou je ochrana zvířat.

Reklama

MM: Které jsou podle vás obecně největší problémy, jež v současné době pociťuje česká věda a výzkum? A co je jejich příčinou?

R. Maialeh: Zde bych svou odpověď rozdělil na dvě oblasti. Má zkušenost v České republice vychází zejména z prostředí technických univerzit, kde jsem však působil jako akademický ekonom, tedy v oblasti společenských věd. Moji kolegové pracující v technických či přírodovědných oborech si většinou nestěžují primárně na nedostatek zdrojů, třeba i z toho důvodu, že mnohé firmy se podílejí na financování ať už z hlediska komercializace výsledků, nebo v podobě smluvního výzkumu. Naopak ve společenských a humanitních vědách jsou tyto možnosti v průměru omezenější, a proto se musíme více spoléhat na veřejné zdroje. Rozvoj těchto vědních oblastí je pak někdy skutečně brzděn nedostatkem zdrojů. Problém následně spatřuji v tom, že pokud financování společenských a humanitních věd bude dlouhodobě zaostávat za technickými a přírodními, hrozí, že například poznatky té tzv. „hard science“ nebude společnost jako celek schopna plně absorbovat, čímž může dojít k podstatnému snížení efektivity investic do výzkumu jako takového. Myslím, že nezvládnuté oblasti pandemie covidu-19 jsou toho dobrým příkladem.

„Profesní dráha výzkumníka má i přes některé neduhy řadu výhod. Já osobně jsem vždy velmi oceňoval flexibilitu a svobodu v náplni své činnosti,“ říká Robin Maialeh. (Zdroj: VÚPSV)

MM: Dotkly se tyto problémy nějak výrazněji i výzkumu v oblasti práce a sociálních věcí? Které hlavní otázky jste v této souvislosti v posledním období řešili?

R. Maialeh: V poslední době procházel náš ústav nelehkým obdobím, což však nemělo přímou vazbu na tyto systémové podmínky české vědy a výzkumu. V návaznosti na předchozí otázku, i zaměření vašeho časopisu, pro nás bude stěžejní uchopit onen nepoměr v dynamice vývoje technologií a společenskovědního výzkumu. Řekněme, že pokrok pod zastřešujícím pojmem Průmyslu 4.0 vytváří enormní potenciál pro výkonnost ekonomik, na druhou stranu bez sofistikované sociální a hospodářské politiky může představovat velkou hrozbu pro široké skupiny obyvatel. Jinými slovy proměna charakteru výroby si nutně vyžádá proměny na úrovni společnosti. Řešením přece není automatizovaná a robotizovaná společnost, monopolizované trhy a ona pověstná armáda nezaměstnaných. A to dlouhodobě ani pro ty, kteří jsou aktuálními beneficienty těchto proměn.

Reklama
Reklama
Reklama

MM: V čem je vaše činnost specifická a co patří k nejvýznamnějším výsledkům výzkumu v této oblasti v poslední době a proč?

R. Maialeh: Opět bych si dovolil tuto otázku vztáhnout spíše k budoucnosti. Kupříkladu nedávné parlamentní volby a (doufejme) postcovidová situace jistě přinesou nová opatření v oblasti veřejné politiky. Ta bývají často plošného charakteru, avšak s asymetrickými dopady na různé společenské skupiny či aktéry na trhu. Specifikem našeho ústavu je to, že jsme nablízku těm skutečným policy-makerům, a tedy výsledky aplikovaného výzkumu se snažíme co nejvíce přiblížit politickým rozhodovacím procesům. Chceme stabilně přispívat k tomu, že exekutiva bude mít představu o společenských dopadech vlastních politik, a to ještě předtím, než se k daným opatřením uchýlí.

Tím nejdůležitějším faktorem jsou opět lidé.

MM: Existují v rámci vašeho výzkumu příklady, kterými bychom se mohli/měli inspirovat, ať už u nás, či v zahraničí?

R. Maialeh: I ze své zahraniční zkušenosti mohu říct, že tím nejdůležitějším faktorem jsou opět lidé. Zejména v našem prostředí vědy a výzkumu, kde se výsledky odvíjejí od sdílené odbornosti uvnitř i napříč výzkumnými týmy, je zcela zásadní mít alespoň pár jednotlivců, kteří představují špičky ve svém oboru. Toto je trend, který se však u nás ve společenských vědách těžko prosazuje, a nemalou roli v tom sehrává i již zmíněné financování.

MM: Jak motivovat mladé lidi, aby se dali na dráhu výzkumu, konkrétně ve vašem oboru?

R. Maialeh: Profesní dráha výzkumníka má i přes některé neduhy řadu výhod. Já osobně jsem vždy velmi oceňoval flexibilitu a svobodu v náplni své činnosti. Zkrátka zabýváte se tím, co vás baví. Osvojení si vědeckých principů práce vás navíc velmi dobře vybaví pro širokou škálu kvalifikovaných profesí napříč celým pracovním trhem.

Reklama

MM: Jak vidíte budoucnost české výzkumné sféry?

R. Maialeh: Přál bych si systematičtější tlak na kvalitu na úkor kvantity. Současné podmínky motivují vědce spíše k většímu množství průměrných výstupů než k systematické práci na něčem s větší přidanou hodnotou, což nutně vede k menšímu podílu skutečně kvalitního výzkumu. Další oblastí je financování výzkumné sféry. Například aktuální Národní plán obnovy nadále reprodukuje nerovnováhu ve financování výzkumu v neprospěch společenských věd, aniž by kdo zkoumal mezní produktivitu investovaných prostředků do jednotlivých vědních oblastí. Zkrátka bez promyšleného a stabilního financování s důrazem na kvalitu se budeme zlepšovat jen velmi pomalu.

Robin Maialeh získal doktorát na Vysoké škole ekonomické v Praze. Absolvoval studijní a vědeckovýzkumné stáže na Princeton University, UC Berkeley a na Bern University of Applied Sciences. Před nástupem do funkce ředitele VÚPSV působil jako vysokoškolský pedagog v oboru ekonomie se zaměřením na ekonomické nerovnosti, politickou ekonomii a metodologii vědy.

Související články
Pomocná ruka českým podnikům

V době dokončování tohoto článku se zdá, že v České republice doznívá první vlna covid-19 a dochází k postupnému rozvolňování restriktivních opatření, která zmírňovala zdravotní dopady pandemie na českou populaci. Česká republika patří naštěstí k těm zemím, které byly ušetřeny drastických statistik nakažených s vážným, či dokonce fatálním průběhem onemocnění, ale to vůbec neznamená, že pandemie společně s vládními protiopatřeními nebude mít v řadě českých podniků ekonomicky a organizačně velmi negativní důsledky a že cesta ke znovunastartování širokého spektra českých podniků i ekonomiky jako celku nebude dlouhá a trnitá.

Dvoupotrubní dávkovače v systémech mazání

Dávkovače pro dvoupotrubní centrální mazací systémy (CMS) mohou být dvoukomorové nebo jednokomorové. V obou případech má schéma zapojení svá specifika a určité přednosti i nevýhody. V tomto článku se věnujeme novým způsobům zapojení, jež dokážou některé nevýhody eliminovat a za rozumnou cenu zajistit spolehlivé mazání strojů.

Význam digitalizace v průmyslu vzroste

Ačkoliv se očekává, že pandemie přinese výrazné zpomalení ekonomiky a omezení řady projektů, nemělo by se to týkat oblasti výzkumu a vývoje. Odborníci naopak očekávají, že firmy se na vývoj nových technologií ještě více zaměří, protože se ukazuje, že tam, kde již dříve investovali do digitalizace, se s probíhající krizí vyrovnávají lépe.

Související články
Projekt Resindustry: Digitální továrna

Dornbirn je největším městem rakouské spolkové země Vorarlberg, nacházející se na jejím nejzápadnějším cípu, co by kamenem dohodil od romantické procházky podél Bodamského jezera a na dohled zasněženým kopcům rakouských, italských i švýcarských Alp. Krom nádherné panoramatické restaurace s visutou vyhlídkou nad městem ve výšce 976 m n. m. je zde také muzeum automobilů Rolls-Royce, a především univerzita FH Vorarlberg, která se na počátku března tohoto roku stala místem setkání mezinárodního projektu RESindustry (www.interregeurope.eu/resindustry/) zaměřeného na výzkum a výměnu zkušeností v oblasti využívání obnovitelných zdrojů energie v průmyslu.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Budoucnost zkušebnictví

Společnost AV Engineering, a. s., je v ČR známa především ve spojení s produkty PTC - PTC Creo, Windchill nebo Vuforia a Thingworx. Její dceřiná společnost AV R&D, s. r. o., se zabývá zakázkovým vývojem výrobků, technickými výpočty, simulacemi a v neposlední řadě také zkouškami a testováním výrobků.

Nový velký hráč na poli vědecko-technického výzkumu

Již v roce 2011 byl vědecko-technický potenciál Brna považován za enormní ve srovnání s ostatními regiony České republiky a objevily se první články, ve kterých se upozorňovalo na možnou paralelu mezi Brnem a kalifornským zázrakem Silicon Valley. Sedm uplynulých let je dost dlouhá doba na to, abychom mohli říci, zda se tato vize naplňuje, či nikoli. Údaje, které jsou nyní k dispozici, hovoří ve prospěch brněnského regionu, k čemuž výrazně přispělo i spuštění plného provozu výzkumného centra CEITEC – Středoevropského technologického institutu.

Krizový manažer v kokpitu transformace českého letectví

Český letecký a kosmický průmysl nikdy nestál před takovou příležitostí — a zároveň takovým tlakem na výkon — jako dnes. Armáda přechází z ruských platforem na americké, nakupuje drony, v roce 2024 podepsala kontrakt na pořízení 24 strojů F-35A a hledá průmyslové partnery, kteří tuto transformaci zvládnou technicky i kapacitně. Na to, aby se z přezbrojovacích kontraktů staly skutečné investice do českých kompetencí, a ne jen nákupy ze zahraničí, dohlíží člověk ve dvou navzájem se prolínajících rolích: jako ředitel LOM Praha — státního podniku stojícího v centru servisní a výcvikové infrastruktury české armády, a od července 2025 jako prezident Asociace leteckého a kosmického průmyslu, sdružující 55 členů s obratem téměř 40 miliard korun. Tím člověkem je Mgr. Jiří Protiva.

MM Glosa: Výprodej evropské DNA

Z dějin známe mnoho způsobů, jak se dobývají pevnosti. Ten dnešní s historickou strategií obléhání nemá nic společného. Jde o klasickou akvizici, formálně zcela v pořádku. Nepadají žádné hradby, nesundávají se vlajky, jen se v tichosti změní majitel. A s ním i další věci – kdo rozhoduje, co se v továrně vyrobí, komu se to prodá a kam putují výkresy, data a know-how.

Všude kolem nás jsou stroje

Když se řekne mechatronika, modulární motion struktury či dynamika obráběcích strojů, mnohým z nás se lehce zatočí hlava. Pro profesora Petera Demeče z košické TUKE je to však denní chléb, hobby i celoživotní láska v jednom. A že mu to ladí opravdu mistrovsky, potvrdil i letošní Mezinárodní strojírenský veletrh v Brně, odkud si odvezl ocenění Osobnost českého strojírenství, udělované z iniciativy MM Průmyslového spektra.

Od subdodávek k finalistům: Kam míří český export?

Doktor Rudolf Klepáček je fyzikální inženýr, který se stal architektem české exportní politiky. Od února 2026 stál v čele agentury CzechTrade a od srpna téhož roku vede novou státní agenturu CzechBusiness, která vznikla integrací CzechTradu a CzechInvestu do jednoho celku. V otevíracím rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum mluví bez diplomatických zkratek: o tom, proč firmy navázané na automobilový průmysl jedou v zajetých kolejích, ze kterých by dávno měly vyskočit, proč LinkedIn nikdy nenahradí fyzické ověření obchodního partnera, a také proč je lokalizace slovem, na které české strojírenské firmy při exportu nejčastěji zapomínají.

MM Glosa: Cesta do hlubin školní propasti

Před necelými devadesáti lety napsal Jaroslav Žák knihu, která se stala nesmrtelnou satirou českého školství, a Martin Frič podle ní natočil stejnojmenný film. Jedna věta z oné studentské klasiky se vryla do národní paměti: "Já nevím, pane profesore." Tehdy to byl důvod k smíchu.

Budoucnost, která se nedá "vyklikat" online

„Brno“ se v češtině stalo synonymem pro výstaviště. Tato věta není marketingová fráze – je to sociologický fakt, který potvrzují průzkumy. A přesto si každý ředitel firmy, který podepisuje fakturu za účast na veletrhu, dříve nebo později položí otázku: má to ještě smysl? Jan Kubata, generální ředitel společnosti Veletrhy Brno, na ni odpovídá z pozice, která je v Česku unikátní. Jeho pestrý životopis zahrnuje kapitoly od vrcholového sportovce přes úspěšného podnikatele a primátora až po šéfa zahraniční sítě agentury CzechTrade v Chicagu. Dnes stojí v čele největší veletržní správy ve střední Evropě a odpovídá za to, aby nejen Mezinárodní strojírenský veletrh zůstal relevantní i v době digitální transformace a tlaku na efektivitu.

MM Glosa: Dva světy, jedna nepříjemná pravda

Jeden z nejpřímějších hlasů českého průmyslu to nedávno perfektně vystihl: „Je to jako mít kouli na noze, svázané tkaničky od bot a do kalhot nalitý beton. Jak s tímhle můžeme běžet závod na 100 metrů? To nejde. To musíme prohrát.“ Tuto větu si zapamatujme. Je to nejvýstižnější diagnóza stavu evropského průmyslu, jakou jsem v poslední době slyšel.

Kdo bude stát u vašich strojů za pět let?

Otázka v titulku již dávno přestala být řečnická. Průmyslové firmy dnes bojují o každého technologa, CNC programátora či vývojového inženýra a začínají si uvědomovat, že řešení se nenachází na náborových portálech, ale v učebnách průmyslových škol. Spolupráce mezi školami a podniky však stále často závisí spíše na osobních vztazích než na funkčním systémovém nastavení. Petr Bannert, ředitel odboru středního, vyššího odborného a dalšího vzdělávání MŠMT, je člověkem, který má metodiku a strategii odborného školství v ČR doslova pod palcem.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit