Procesní model pro práci s riziky
Při práci s riziky je třeba si uvědomit, že úkolem řízení rizika je najít optimální způsob, jak vyhodnocená rizika snížit na požadovanou společensky přijatelnou úroveň, případně je na této úrovni udržet. Základní principy při práci s riziky: být proaktivní; domýšlet možné důsledky; správně určovat priority veřejného zájmu; myslet na zvládnutí problémů; zvažovat synergie; být ostražitý. V případě, že sledované riziko není přijatelné, je třeba zvážit situaci a vybrat některou z dále uvedených činností: vyhnutí se riziku (tj. nezahájit nebo nepokračovat v činnostech, které jsou zdrojem rizika, když to jde – u přírodních pohrom to nejde); odstranění zdrojů rizik (tj. zabránění vzniku pohrom, když to jde – u přírodních pohrom to nejde); snížení pravděpodobnosti výskytu rizika, tj. výskytu větších pohrom (např. snížením množství nebezpečných chemických látek v podnicích, když to jde – u přírodních pohrom to nejde); snížení závažnosti dopadů rizika (tj. příprava zmírňujících opatření, jako jsou varovací systémy, systémy odezvy a obnovy); sdílení rizika (tj. rozdělení rizika mezi zúčastněné a pojišťovny); retence rizika.
Podle Mezinárodní organizace pro normalizaci pro kvalifikované řízení rizik platí:
- Řízení rizik musí být nedílnou součástí systému řízení sledované entity.
- Řízení rizik musí být obsaženo v každém procesu rozhodování sledované entity.
- Řízení rizik se musí explicitně zabývat nejistotou a neurčitostí v procesech a podmínkách sledované entity a jejího okolí.
- Řízení rizik musí být systematické a strukturované.
- Řízení rizik musí vycházet z nejlepších dostupných informací.
- Řízení rizik musí být dynamické a vhodně reagovat na různé změny.
- Řízení rizik musí být uzpůsobeno každé instituci.
- Řízení rizik musí mít na zřeteli vliv člověka (lidský faktor).
- Řízení rizik musí mít schopnost neustálého zlepšování.
Systém řízení bezpečnosti (SMS) technologického zařízení má cíl zvyšovat bezpečnost a provádí to na základě snižování rizik na úroveň přijatelného rizika. Má široko akceptované priority, jak zvládnout nebezpečí, kterými jsou: eliminovat zdroje nebezpečí; redukovat (omezit) možné dopady, tj. možná nebezpečí pro chráněná aktiva; zvládnout rizika; lokalizovat a zmírňovat škody.
Základní hlediska pro řízení rizik technologických zařízení (TZ):
- Jde o složitý sociotechnologický systém typu SoS, který musí být bezpečný po celou dobu životnosti, a proto řízení rizik musí být zacíleno na integrální bezpečnost a být ve všech aspektech ucelené, systémové a proaktivní.
- Jde o složitý sociotechnologický systém, který po celou dobu životnosti musí plnit kvalitně úkoly a ani při svých kritických podmínkách neohrozit sebe ani své okolí (tj. aplikuje All-Hazard-Approach, Defence-In-Depth, má program na neustálé zvyšování bezpečnosti a kultury bezpečnosti).
- Složitá technologická zařízení (jaderné elektrárny, dálnice, přehrady, velká letiště, velké výrobní celky apod.) jsou důležitá pro zajištění základních funkcí státu a mnohá i pro celou EU, a proto se povinnosti při vypořádání rizik rozdělují mezi všechny zúčastněné.
Z pohledu bezpečí a rozvoje lidí, území i státu je řízení rizik těchto složitých technologických zařízení (TZ) důležité ve dvou oblastech:
- v oblasti propojující veřejnou správu a management TZ;
- v oblasti věcné, zabývající se daty, metodami, materiálovými a technickými záležitostmi, organizačními, právními, finančními a personálními záležitostmi přímo v TZ.
Zásady pro řízení rizik TZ na úseku propojení veřejné správy a managementů:
TZ jsou stanovena pro úrovně: A1 – politickou (parlament, vláda, veřejná správa); A2 – strategickou (veřejná správa, vlastník, investor, provozovatel); A3 – taktickou (veřejná správa, vlastník, investor, provozovatel); A4 – operativní/funkční (provozovatel); A5 – technickou (provozovatel). Výsledky kritické analýzy a posouzení autorky ukázaly počty zásad uvedené v tabulce 1. Konkrétní zásady jsou v detailní publikaci autorky (Zásady pro řízení rizik velkých technických děl), připravované do tisku.
Zásady pro řízení rizik TZ ve věcné oblasti na úsecích:
B1 – Koncepce TZ a způsob řízení TZ; B2 – Požadavky na data, metody a techniky, které zajišťují kvalitní rozhodování a řízení TZ; B3 – Postupy pro správné umístění, kvalitní projekt, výstavbu a provoz TZ; B4 – Zajištění kontinuity provozu TZ a podpory základních funkcí státu, tj. veřejného zájmu. Výsledky kritické analýzy a posouzení autorky ukázaly počty zásad uvedené v tabulce 2. Konkrétní zásady jsou v detailní publikaci autorky (Zásady pro řízení rizik velkých technických děl), připravované do tisku.