Zlepšovatelská hnutí českých průmyslových podniků - Škoda Auto

V tomto a následujících vydáních MM Průmyslového spektra vám, milí čtenáři, přineseme seriál, v němž se ptáme vedoucích osobností velkých a úspěšných průmyslových podniků na recept, jak zaměstnance k vymýšlení zlepšováků motivovat, jak jejich nápady vyhodnocovat a ty úspěšné také odměňovat. Cílem tohoto seriálu je mj. motivovat ostatní podniky, aby podporovaly lidskou tvořivost a důvěřovaly jí.

Jako první do našeho seriálu Zlepšovatelská hnutí průmyslových podniků přispěl rozhovorem Jan Gregor, koordinátor centra návrhů v mladoboleslavské automobilce Škoda Auto.

MM: Jaká je vaše pozice ve společnosti Škoda Auto?

J. Gregor: Ve společnosti Škoda Auto pracuji v oblasti lidských zdrojů a jsem zodpovědný za oblast zlepšovatelství, tzn. mým úkolem je vytvářet takové podmínky, které budou zaměstnance motivovat k tomu, aby neustále přicházeli s novými nápady a řešeními. K tomu je samozřejmě potřeba efektivně fungující proces, podporovaný uživatelsky příjemnou IT platformou a vhodně nastaveným systémem odměňování.

MM: Jaké jsou vaše pracovní zkušenosti?

J. Gregor: Ve společnosti Škoda Auto pracuji od roku 1999. Měl jsem možnost získat zkušenosti v oblasti controllingu, výroby a řízení lidských zdrojů. Právě v rámci oblasti HR jsem působil dva roky ve Volkswagen Group Rus, konkrétně v Nížném Novgorodu, kde jsem byl zodpovědný za komplexní personální péči o lokální zaměstnance tohoto výrobního závodu. Po návratu ze zahraničního výjezdu jsem od ledna loňského roku dostal nabídku vést tým v rámci oblasti zlepšovatelství.

MM: Zlepšovatelství ve společnosti Škoda Auto bylo založeno již v roce 1948 (čerpáno z přednášky na Strojírenském fóru) – kdo byl ujeho zrodu? Co bylo motivací pro jeho založení?

J. Gregor: Motivací pro založení zlepšovatelství byla, je a jistě vždy bude neustálá touha po zdokonalování. Společnost Škoda Auto neustále optimalizuje výrobu a všechny související procesy, aby obstála v tvrdé konkurenci. Tento nikdy nekončící proces není jen záležitostí vedoucích zaměstnanců, ale jsou to především řadoví zaměstnanci, kteří dokážou přicházet s novými nápady či myšlenkami. Právě tito zaměstnanci mají nejvíce praktických zkušeností s konkrétním pracovištěm či výrobní operací. Oni sami nejlépe vědí, co by bylo možné na jednotlivých úsecích ještě zefektivnit.

MM: Mohl byste pro názornost uvést nějaký příklad zlepšováku z té doby?

J. Gregor: Jako ukázku přikládám přehled z roku 1948, který je z časopisu Ventil a mapuje soutěž zlepšovacích návrhů (obr. 2).

MM: V roce 1997 získalo zlepšovatelství označení Z.E.B.R.A. Můžete našim čtenářům vysvětlit, co to je a co se skrývá za touto zkratkou?

J. Gregor: Z.E.B.R.A. je interní označení a zároveň symbol pro management návrhů ve společnosti Škoda Auto. Tento symbol nemá pevně stanoven slovní význam a může být použit pro účely propagace v různých obměnách, např.: Z – znalost, E – elán, B – bystrost, R – rozum, A – aktivita.

MM: Kdo a jak může přispívat svými zlepšováky?

J. Gregor: Do programu se může zapojit každý, kdo má chuť zlepšovat a má dobré nápady. Kromě kmenových zaměstnanců společnosti se tak na procesu zlepšování mohou podílet například i agenturní zaměstnanci, studenti našeho Středního odborného učiliště strojírenského, praktikanti, diplomanti a v neposlední řadě i externí osoby.

MM: Mají zaměstnanci zájem si nad zlepšováky lámat hlavu? Přicházejí nápady spíše z výroby, nebo z jiných oblastí?

J. Gregor: Rozhodně ano. Kromě letité tradice zlepšovatelství to potvrzují i rekordní výsledky. V loňském roce bylo podáno našimi zaměstnanci přes 28 tisíc návrhů (+24 % oproti roku 2014), které uspořily neuvěřitelných téměř 350 milionů Kč. V době rostoucí automatizace a digitalizace napříč všemi oblastmi, jsou dané výsledky o to cennější. Většina zlepšovacích návrhů přichází přirozeně z oblasti výroby. Pro upřesnění – v roce 2015 se do procesu zlepšovatelství zapojilo přes 7 300 autorů.

MM: Jak probíhá zpracování, hodnocení a uvedení do praxe podaného návrhu?

J. Gregor: Celý proces zlepšovatelství je metodicky řízen a podléhá nastaveným pravidlům, která jsou obsažena v organizační normě. Pro vyřizování zlepšovacích návrhů existuje od roku 2005 speciální elektronický systém zvaný e-Zebra. Systém e-Zebra umožňuje komplexní zpracování návrhu od jeho podání autory přes registraci přímým nadřízeným, odborné posouzení, rozhodnutí o realizaci, schválení až po vyplacení odměny autorům či následnou archivaci – a to vše v plně elektronické podobě.

MM: Jaká je motivace, popř. odměna pro nápadité zaměstnance?

J. Gregor: Odměňujeme jak v oblasti vyčíslitelných přínosů, kdy odměna činí určité procento z dosažené úspory (velmi všeobecně řečeno), ale i v oblasti nevyčíslitelných přínosů, kdy přínos nelze finančně vyčíslit a tyto návrhy poté odměňujeme podle dosaženého efektu návrhu v těchto kategoriích – BOZP, pracovní a životní prostředí, kvalita, plynulost výroby a ergonomie. Veškeré odměny získávají zlepšovatelé formou bodů, které si mohou nechat proplatit či za ně výhodně nakupovat ve vybraných smluvních prodejnách.

V rámci zlepšovatelství organizujeme také celou řadu zajímavých motivačních akcí, které jsou zaměřeny na hledání možností úspor v různých oblastech firmy, např. Green Future – oblasti ochrany životního prostředí, bezpečnosti práce, snižování komplexity, Smart IT či snižování veškerých druhů nákladů apod. Samozřejmě i odměny v rámci daných akcí jsou lákavé a atraktivní. Mezi zlepšovateli je velmi oblíbená již tradiční tzv. Tombola, kde se losuje o určitý počet nových vozů Škoda, a to na základě dosažené výše čistých přínosů. Další atraktivní akcí pro zlepšovatele je možnost získání vstupenky na MS v ledním hokeji. Jinak škála věcných odměn je poměrně široká od vstupenek na koncerty, víkendové pobyty, iPady či horská kola z kolekce Škoda.

MM: Jsou všechny nápady opravdu užitečné a věcné? Kolik z podávaných návrhů je zamítnuto? Mohl byste uvést nějaký např. úsměvný zlepšovák?

J. Gregor: Díky propracovaným pravidlům jsou registrovány převážně věcné a užitečné návrhy. Z uvedeného počtu podaných návrhů máme úspěšnost téměř 70 %. Za éru zlepšovatelství pár úsměvných návrhů skutečně máme především z externího prostředí. Jedná se např. o vůz s pohonem na vodu…

MM: Předpokládám, že byste se raději pochlubil (je-li to možné) nějakým zlepšovákem, který do praxe uveden byl a ušetřil společnosti nemalou finanční částku.

J. Gregor: Příkladem úspěšného zlepšovatelského návrhu s úsporou v řádu milionů korun je efektivnější řešení logistiky a optimalizace vytěžování kontejnerů CKD (stupeň rozloženosti vozu) vozů pro ruský výrobní závod Volkswagen Group Rus.

MM: Na Strojírenském fóru jste uvedli, že spolupracujete např. také s Českou inovací. V čem tato nová inciativa spočívá? Monitorujete už nějaké úspěchy z těchto nových aktivit?

J. Gregor: Platforma České inovace poskytuje skvělou možnost podporovat inovační prostředí v ČR a zároveň poskytuje ucelený přehled, co se aktuálně děje na inovačním či startupovém hřišti. Právě setkávání s lidmi, kteří se nadšeně věnují inovacím, dávají člověku možnost proniknout do tohoto světa a poskytují skvělou inspiraci pro všechny zúčastněné. I na základě těchto zkušeností jsme ve společnosti Škoda Auto začali organizovat tzv. inovační snídaně, kdy je naším cílem představit aktuální trendy v oblasti inovací, inspirativní osobnosti a jejich příběhy. Naším mottem je vzdělávat, inspirovat a propojovat.

Je to nástroj, jak můžeme podporovat inovační prostředí, kulturu a změny myšlení našich zaměstnanců. Samozřejmě inovační snídaně nejsou jediným nástrojem na podporu inovační kultury – s kolegy již připravujeme další akce, např. hackaton či start-up.

MM: Děkuji za rozhovor a přeji hodně úspěšných zlepšováků!

Eva Buzková

Eva.buzkova@mmspektrum.com