Témata
Reklama

Zlepšovatelská hnutí českých průmyslových podniků - ŽĎAS

Inovace jsou skloňovaným heslem napříč všemi obory. Jsou důležité pro zvyšování konkurenceschopnosti společnosti. Ale ty, které vznikají na pracovišti, vedle konkurenceschopnosti ještě zvyšují pracovní pohodlí i sebevědomí pracovníků. Ti tak přímo dokazují svoji důležitost pro firmu a navíc jsou za to odměňováni.

Do našeho pravidelného seriálu tentokrát přijal pozvání vedoucí oddělení Technický servis společnosti Žďas Bc. Radek Příhoda. Ptala jsem se mimo jiné, jak funguje systém zlepšováků ve Žďasu. Čtěte níže.

Reklama
Reklama
Reklama
Vedoucí oddělení Technický servis společnosti Žďas Bc. Radek Příhoda

MM: Jaká je vaše pozice ve společnosti Žďas?

R. Příhoda: V akciové společnosti Žďas působím na pozici vedoucího oddělení Technický servis.

MM: Jaké jsou vaše pracovní zkušenosti?

R. Příhoda: Ve firmě pracuji od roku 2006. V průběhu let jsem získával zkušenosti v oblastech provozu vyhrazených technických zařízení, správy nemovitostí, managementu bezpečnosti práce a environmentálního managementu. Za poslední významnou zkušenost považuji působení v oddělení Technický servis.

MM: Co v tomto oddělení máte na starosti?

R. Příhoda: Stěžejní pracovní náplň našeho týmu zahrnuje právo průmyslového vlastnictví, ES prokazování shody, technickou normalizaci a reprografické služby. V rámci zlepšovatelství jsem odpovědný za vytváření platformy, jež bude zaměstnance motivovat k předkládání inovativních návrhů v oblasti výroby, provozu technických zařízení, bezpečnosti práce či ekologie.

MM: Kdy se ve společnosti Žďas začala zlepšovatelství věnovat pozornost, kdo byl u jeho zrodu? Co bylo motivací pro jeho založení?

R. Příhoda: Zlepšovatelství má v naší společnosti hlubokou tradici. Jeho počátek sahá takřka až doby založení firmy, do roku 1951. Smyslem podpory zlepšovatelství bylo zvýšení produktivity práce, úspora energií a aplikace inovací do praxe. Těžiště zlepšovatelství tedy v každé době spočívalo (a stále spočívá) v inovaci.

MM: Mohl byste uvést nějaký příklad zlepšováku z té doby – pro názornost, jak se doba mění?

R. Příhoda: Mám za to, že srovnání soudobého zlepšovacího návrhu a zlepšováku datovaného do 50. let minulého století by nebylo zcela objektivní. Je zapotřebí brát v úvahu rozdíl mezi sofistikovaností zařízení a procesů v minulosti a v současnosti. Nicméně jmenovatel je stále společný: inovace mající za cíl zefektivnění nebo usnadnění lidské práce a úspory.

Obr. Díky nedávnému zlepšovacímu návrhu již nemusejí být odpady z elektroocelárny nákladně ekologicky likvidovány, ale firma je může naopak dále prodávat jako druhotnou surovinu.

MM: Jak systém zlepšováků u vás ve společnosti funguje?

R. Příhoda: Mechanismus zlepšovatelství je řízen interní směrnicí. Směrnice představuje nástroj implementace práv a povinností obsažených v platné právní úpravě (zákon o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích) do našich podmínek. V letošním roce na základě rozhodnutí vedení společnosti došlo ke zvýšení podpory zlepšovatelství a k úpravě systému odměňování. Nový management firmy klade na zlepšovatelství opravdu velký důraz a usiluje o obnovení a zvýšení aktivity a iniciativy zaměstnanců v podávání zlepšovacích návrhů. Za podání smysluplného zlepšovacího návrhu náleží zlepšovateli automaticky jednorázová peněžní odměna ve výši 500 Kč. Následná odměna se pak odvíjí od celkového přínosu zlepšováku. Peněžní odměnu obdrží rovněž útvar, který pro daný zlepšovací návrh zpracoval posudek. Například v nedávné době byla vyplacena odměna bezmála 270 000 korun za zlepšovací návrh na separaci odpadů. Další novinku představuje roční vyhodnocování útvarů, kterým je ve vazbě na počet a přínos zlepšovacích návrhů také vyplácena peněžní odměna.

MM: Kdo a jak může přispívat svými zlepšováky?

R. Příhoda: Zlepšovací návrh může podat zaměstnanec nebo kolektiv zaměstnanců.

MM: Mají zaměstnanci zájem si nad zlepšováky lámat hlavu? Přicházejí nápady spíše z výroby, nebo z vyšších pozic?

R. Příhoda: Kroky podniknuté v této oblasti vedou k aktivizaci potenciálu zaměstnanců; jsou založeny na motivaci k přemýšlení o své práci tak, aby společnost díky inovacím zefektivnila výrobu a ve výsledku zvýšila svou konkurenceschopnost. Pro zaměstnance z takového zlepšení plynou peněžní odměny. Zaměstnanci ve výrobě nahlížejí na problematiku spíše prizmatem dílenské praxe. Co se týče technických pozic – i zde se na ověřené koncepci najde prostor pro inovaci. Náměty tedy přicházejí jak ze strany dělnických, tak technických profesí a tvoří kompaktní celek.

MM: Jak probíhá zpracování, hodnocení a uvedení do praxe podaného návrhu?

R. Příhoda: Celý proces, jak již bylo uvedeno, podléhá dikci směrnice a je charakteristický svou transparentností. Za účelem stanovení konkrétních odměn, vyhodnocení přínosů zlepšovacích návrhů a ročního vyhodnocení útvarů byla zřízena Komise průmyslově právní ochrany. Komise coby kolegiální orgán rozhoduje hlasováním v souladu se stanovenými pravidly o přijetí nebo nepřijetí zlepšovacího návrhu a následné výši odměn.

MM: Jsou všechny nápady opravdu užitečné či věcné? Kolik z podávaných návrhů je zamítnuto?

R. Příhoda: Valná většina, asi 90 %, představuje progres. Příčinou zamítnutí bývá spíše existence obdobného řešení.


Integrovaný kovací soubor s lisem CKV 1250/1600 a kovářským manipulátorem QKK 8 představuje novou koncepci zařízení Žďas. Kovací soubor rozšířil jak vlastní produktovou řadu zařízení pro volné kování, tak i výrobní možnosti v oboru kovaných výkovků akciové společnosti Žďas.

MM: Mohl byste se s našimi čtenáři podělit o realizaci nějakého zlepšováku, který pomohl společnosti ušetřit nemalou finanční částku?

R. Příhoda: Za zmínku jednoznačně stojí zlepšovák uvedený v život před dvěma lety. V průběhu výrobního procesu na elektroocelárně naší společnosti vzniká nezanedbatelné množství odpadů. Tyto odpady byly v minulosti ekologicky likvidovány, což představovalo významnou ekonomickou zátěž. Navrhované řešení spočívalo v úpravě technologického procesu umožňující následnou separaci odpadů v místě jejich vzniku, tzn. zabránění jejich mísení. V důsledku této inovace je možné odpady nikoliv nákladně ekologicky likvidovat, ale naopak prodávat jako druhotnou surovinu. Roční úspora, resp. zisk z prodeje se pohybuje ve výši cca 4,5 mil. Kč.

MM: Děkuji za rozhovor a přeji hodně úspěšných zlepšováků.

Eva Buzková

Eva.buzkova@mmspektrum.com

Reklama
Související články
Z manažera vlastníkem

V době recese koupila Olga Kupec od německého majitele slévárenský provoz a už více než 10 let jede její firma na plné obrátky. Tato přemýšlivá a empatická dáma dokázala svým přístupem ke klientům a kolegům vybudovat v českoněmeckém pohraničí prosperující firmu, která nemá nouzi, ani o zakázky, ani o zaměstnance.

Zlepšovatelská hnutí českých průmyslových podniků - Třinecké železárny

Japonský výraz kaizen znamená zlepšení nebo změnu k lepšímu a odkazuje na postupy zlepšování ve výrobě převážně strojírenských podniků. Poprvé byl realizován po druhé světové válce v japonských firmách, a když se podíváme na japonský průmysl dnes, asi to vážně funguje. Stejně tak fungují systémy zlepšování v průmyslu České republiky, které zavedl Tomáš Baťa už před více než sto lety. Svědčí o tom následující řádky.

Zlepšovatelská hnutí českých průmyslových podniků - ArcelorMittal

Inovace, inovace, inovace. Kdo neinovuje, jako by nebyl. To jsou nejčastěji skloňovaná hesla v posledních letech napříč všemi obory podnikání. Nejde však o žádnou novinku – zlepšovákům, jak se dříve inovacím říkalo, se věnoval každý druhý podnik. Ať už jde o inovaci, která společnosti ušetří nemalé náklady, zvýší její konkurenceschopnost na trhu, nebo usnadní dělníkovi práci ve výrobě, všechny se počítají a je důležité jejich autory odměňovat.

Související články
Inovativní firma roku 2014: VÚHŽ

Soutěž Česká inovace vyhlásila nejlepší tuzemské inovace roku 2014. Jednou ze tří společností oceněných v kategorii Inovativní firma je VÚHŽ, a. s., (původně Výzkumný ústav hutnictví železa) za digitální hladinoměr určený pro hutní provozy (kontilití), kde je pro výrobu kvalitních ocelí potřeba zajistit ustálenou výšku hladiny tekuté oceli v krystalizátoru.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Vývoj českého průmyslu nevidím příliš optimisticky

Návrat firem na ruský trh, realita, nebo fikce? Obnova ukrajinské ekonomiky? Eskalace problémů českého průmyslu? Je ekonomika služeb řešením současné krize? Přehodnocení plánu Green Deal? Na tyto a některé další otázky se redakce MM Průmyslového spektra zeptala Pavla Cesneka, generálního ředitele společnosti Žďas, jednoho z nejstarších tuzemských strojírenských podniků.

Modulárne mikrofabriky a modulárne roboty

V sieti Inovato vzniklo medzinárodné zoskupenie, ktoré vyvíja koncept modulárnej mikrofabriky. Mikrofabrika je malé až stredne veľké, vysoko automatizované a technologicky vyspelé výrobné zoskupenie so širokou škálou procesných možností. Mikrofabrika vyžaduje menej energie, menej materiálu a malú pracovnú silu, a to vďaka high-tech automatizovaným procesom.

Průmyslové srdce Vysočiny slaví 70 let

V srpnu 1951 se uskutečnila první tavba na divizi Metalurgie ve Žďáru nad Sázavou, čímž společnost Žďas zahájila svoji činnost. V roce letošním tedy slaví 70 let své existence. K činnostem v oboru metalurgie v řádu několika let přibyla výroba mechanických lisů vlastní konstrukce. Později se Žďas začal specializovat na výrobu odlitků, výkovků a ingotů. Mimo ně je dnešní výrobní program zaměřen na tvářecí stroje, zařízení pro volné kování, zařízení na zpracování šrotu, briketovací stroje, hydraulické a vulkanizační lisy, zařízení na zpracování válcovaných výrobků, zařízení pro rovnání materiálu, inspekční a rovnací linky pro úpravu tyčí a kusové dodávky pro válcovny. Společnost se specializuje také na výrobu modelů nebo lisovacích nástrojů především z oblasti automobilového průmyslu a je též dlouholetým a tradičním dodavatelem v segmentu jaderné energetiky.

Moje osobní spotřeba je menší než leckterého mého zaměstnance

Kvido Štěpánek založil před 30 lety prosperující společnost. Dnes je její majetek odhadován na dvě miliardy korun. Za dobu své existence věnoval na dobročinnost více než 100 milionů korun. Tento nenápadný a skromný člověk inspiroval naši redakci, která ho požádala, aby se s ní podělil o své názory na filantropii, životní hodnoty a tradici dobročinnosti v Čechách.

Inovace pro cestu do oblak

Vrtulník – stroj, který obdivujeme v nejnapínavějších scénách akčních filmů, ale který především hraje často klíčovou roli ve skutečném životě. Ať už jde o záchranu životů, nebo o dopadení nebezpečných zločinců. MM Průmyslové spektrum mělo možnost na vlastní oči vidět místo, kde se tyto dokonalé stroje dokončují a také v případě potřeby opravují – prostory společnosti Bell Textron Prague na pražské Ruzyni. Zde jsme též měli možnost mluvit s panem Stanislavem Štefanovem, manažerem prodeje civilních vrtulníků.

Jako by byli přímo u stroje

Zlatá medaile udělená exponátu na MSV v Brně patří k neprestižnějším technologickým oceněním. Letos se jejím nositelem v kategorii Inovace v automatizační technice a Industry 4.0. stal tým z Ústavu výrobních strojů, systémů a robotiky (ÚVSSR) Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně. Ocenění bylo konkrétně uděleno za inovativní využití neuronových sítí při konfiguraci řízení obráběcích strojů s využitím virtuální reality.
MM Půmyslové spektrum mělo možnost vidět působivou demonstraci řešení v činnosti v rámci expozice na MSV a současně se o něm dozvědět mnoho zajímavého od jeho tvůrců Ing. Michal Holuba, Ph.D., a Ing. Jana Vetišky, Ph.D.

Více propojujme vysoké školy s praxí

Profesor Jaroslav Kopáček patří zcela bez pochyb mezi nestory oboru hydrauliky a pneumatiky v naší zemi ve druhé polovině 20. století, a proto mu byla na Mezinárodním strojírenském veletrhu 2019 v Brně udělena po zásluze Zlatá medaile za celoživotní tvůrčí technickou práci a inovační činy. Při příležitosti ocenění práce pana profesora jsme připravili malý medailonek tohoto skromného a entuziastického člověka. Pan profesor nám při této příležitosti sdělil i několik svých zajímavých postřehů.

Prognózovat vývoj ekonomiky by bylo jednodušší, kdyby šlo jen o ekonomiku, říká ekonom Miroslav Zámečník

Složitá geopolitická situace natolik ovlivňuje ekonomické světové dění, že s jistotou prognózovat vývoj české ekonomiky není jednoduché. Klasické spouštěče, které ohlašují krizi, nefungují. Kdo dnes v recesi uspěje, proč je ČR pořád pro zahraniční investory zajímavá a která firma se budoucnosti bát nemusí? To jsou témata, nad kterými redakce MM Průmyslového spektra diskutovala s hlavním analytikem České bankovní asociace Miroslavem Zámečníkem.

Chceme se přiblížit průmyslové sféře, říká rektor Tomáš Zima

Před rokem založila nejstarší česká univerzita společnost Charles University Innovations Prague, s. r. o. Šlo o první počin, který se uskutečnil na české univerzitní půdě. O zkušenostech a prvním úspěchu z univerzitního podnikání jsme si povídali s rektorem Univerzity Karlovy profesorem Tomášem Zimou.

Výzkum rozděluji pouze na dobrý a špatný, říká Libor Kraus

Prezident Asociace výzkumných organizací Libor Kraus se pohybuje v oblasti výzkumu a vývoje 30 let. Jaká vidí pozitiva, úskalí a rezervy v této důležité součásti našeho ekonomického růstu? Na to jsme se ho zeptali v rozhoru, který poskytl redakci MM Průmyslového spektra.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit