Témata
Reklama

Around the world - Den třetí

04. 11. 2012

Dnes časně ráno po dvou dnech opouštíme Tokyo. Do cílového místa – měta Nagoya nás dopraví Shinkansen. Tyto vlaky, které japonská železnice provozuje od roku 1964, nyní dosahují provozní rychlosti až 300 km/hod. (Jak se mi pochlubí kolega z čínského MM, u nich při testech docíl rychlovlak rychlosti až 500 km/hod.). Pravdou však je, že právě Japonsko bylo první zemí na světě, jenž začala dráhu stavět a rychlovlaky provozovat. Věřím, že budeme mít větší štěstí, než měli pasažéři tohoto rychlovlaku v roce 2004, kdy díky zemětřesení právě před stanicí v Nagoye vlak vykolejil.

Vstup do hlavního nádraži v Tokyo. Dopravu mezi Tokyo a Nagoya zajišťují čtyři druhy vlaků, lišící se dle počtu zastávek na cestě. My jsme z Tokyo do Nagoya jeli vlakem Nozomi (v překladu Naděje) – nejrychlejším spojem – tzv. expresem, mezi Tokiem a Osakou (515,4 km). Zastavili jsme pouze v Šinagawě (7 km), Jokohamě (25 km), Nagoji (342 km) a v Kjótu (476 km od Tokia). Z Tokia jede Nozomi čtyřikrát až sedmkrát za hodinu dle denní hodiny.

Z Nagoya nás pak do výrobního provozu Iga Camus firmy Mori Seiki odváží autobus. Přesto, že na dálnici se zdržíme v dlouhé koloně – je sobota, volný den a Japonci jedou na výlety, přijíždíme do areálu dle harmonogramu. Byl jsme zde naposledy před dvěma lety a hned při příjezdu objevuji první rozdílné srovnání. U velkého poutače je pod nadpisem Mori Seiki uvedeno menším písmem DMG/Mori Seiki.

Před dvěm lety ještě název DMG/Mori Seiki na průčelí hlavní budovy nebyl.

Po tradiční úvodní prezentaci následuje prohlídka vybraných výrobních a montážních hal. Ze včerejšího dne z prezentace prezidenta doktora Mori víme o zatím poslední investici zde – dvou nových halách, na těžké obrábění a broušení loží a o montážní hale. Předpokládám, že obě budou součástí prohlídky.

Zde v Iga se vyrábí 50% celé produkce Mori Seiki. Všechny haly zabírají prostor 575 tisíc metrů čtverečních a denně je opouští na 16 strojů. Pracuje zde na 1.500 zaměstnanců, necelých 700 z nich je ve výrobě, 200 ve vývoji a 60 servisních. Celkem se areál skládá z 15 hal, kde je mj. vedle obroben a montáže strojů i montáž vřeten, kuličkových šroubů, slévárna, tepelné zpracování, technologie tváření, vývojová střediska, servisní prostory, Mori Seiki Univerzity a  mj. i Hostinský dům pro návštěvy.

Se zaškrabáváním se nyní již mnoho nesetkáváme. V Mori Seiki tuto metodu stále ctí a velmi se ji věnují. Až teprve po třech letech praxe se může pracovník prohlásit za odborníka v této metodě. Osoba na obrázku má 10-ti leté zkušenosti v zaškrabávání loží.
Na rozdíl od mé návštěvy před dvěma lety jsme letos mohli fotit téměř vše. Pohled do montáže horizontálních a vertikálních center.

Po prohlídce rozsáhlé montážní haly navazující na prezentační prostory, kde se montují horizontální a vertikální obráběcí centra a CNC soustruhy, přejíždíme do již dvou avizovaných nových hal o rozloze 25 tisíc metrů čtverečních. Prostory byly prezentovány jako nízkoenergetické, což dokazují venkovní jednotky. Ty mimo úsporného provozu mj. zajišťují stabilní teplotu 20 o C (+/- 0,5) ve všech prostorech.

Každá hala je rozdělena průjezdovou chodbou na dvě haly samostatné. Nové prostory si žádají nové technologie. Co jsme zde viděli nám doslova vzalo dech. Nachází se zde vedle sebe 5 obrovských portálových center Toshiba na obrábění ploch stojanů a saní. V odlehlé hale pak 3 brusky Sumitomo stejných parametrů pro dokončovací operace. Investice do japonských strojů.

Velká investice v podobě pěti velkých portálových center Toshiba.


V protilehlé hale jsou tři portálové brusky Sumitomo na dokončování ploch velkých loží.

Druhá hala je shodné koncepce jako ta předchozí – dvě samostatné, dělené střední průjezdovou chodbou. Zde se nachází montáž multiprocesních strojů NTX. Ve všech halách je udržována teplota 20 o C (+/- 0,5).

Ve druhé hale se nachází montáž multiprocesních strojů řady NTX. Jedná se o velmi přesné, efektivní integrované soustružnicko-frézovací centra vybavena opatřeními proti tepelné deformaci.

Touto prohlídkou naše návštěva v Iga Campusu končí. Přesuváme se autobusem do města Kyoto, kde strávíme jednu noc a další den v poledne odlétáme na druhou část naší cesty – do kalifornského San Francisca. Bude se jednat pravděpodobně o můj nejdelší den v životě, neboť díky časovému posunu 17 hodin mezi Japonskem a Kalifornii bude mít den neskutečných 41 hodin!

Roman Dvořák
Kyoto, Japonsko

Zpráva z prvního dne

www.mmspektrum.com/navsteva/around-the-world-den-prvni.html

Zpráva z druhého dne

//www.mmspektrum.com/navsteva/around-the-world-den-druhy.html

Zpráva z třetího dne

//www.mmspektrum.com/navsteva/around-the-world-den-treti.html

Zpráva ze črvtého dne

//www.mmspektrum.com/navsteva/around-the-world-den-ctvrty.html

Zpráva z pátého dne

//www.mmspektrum.com/navsteva/around-the-world-den-paty.html

Zpráva z šestého dne

//www.mmspektrum.com/navsteva/around-the-world-den-sesty.html

Zpráva ze sedmého dne

//www.mmspektrum.com/navsteva/around-the-world-den-sedmy.html

Firmy
Související články
O stavu ekonomiky a roli vůdců

V povídání s Janem Urbanem, vysokoškolským pedagogem, podnikovým poradcem, publicistou a autorem řady knih a článků, se prolíná řada myšlenek nedávno zesnulého profesora Milana Zeleného, i když se osobně nikdy nepotkali. Několik top manažerů a emeritních CEO, kterým jsme tento rozhovor poskytli před zveřejněním, doporučilo slova Jana Urbana tesat do kamene. V intencích uvažování excelentních ekonomů Zeleného i Urbana lze říci, že dosud panuje rozpor, který nastiňuje tento rozhovor: trend zaměňování popisu akce za akci samotnou se spíše prohlubuje místo toho, aby v praxi ustupoval – v politice, podnikání i ve vzdělávání.

Plzeňské setkání strojařů

Katedra technologie obrábění Fakulty strojní Západočeské univerzity v Plzni letos uspořádala již devátý ročník mezinárodní konference Strojírenská technologie Plzeň. V porovnání s minulým ročníkem zaznamenala podstatně větší návštěvnost – čítala téměř dvě stě účastníků a uskutečnilo se bezmála šedesát prezentací. Náš časopis na konferenci figuroval jako mediální partner akce.

MM Glosa: Eine große Katastrophe

V Německu to stále vře. Vedle obav z politických iniciativ a churavějící ekonomiky řeší naši západní sousedé i otázky rasismu. Skupina vědců, jejichž úkolem bylo zkoumat, jak kdysi dávno žili dinosauři, se raději zabývá otázkou, zda jména dinosaurů odpovídají dnešnímu duchu doby. Zatímco dinosauři kdysi obývali Zemi bez zájmu o politickou korektnost, jejich jména jsou nyní předmětem vášnivých debat, zdali nejsou rasistická nebo sexistická…

Související články
Kristova léta

Ke svému závěru se nachýlil rok, ve kterém stále rezonovaly všechny krize, které si Evropa nashromáždila za předchozí období. Některé státy se jejich důsledky popraly celkem se ctí, jako například Polsko, další se vrátily do předcovidové úrovně a bohužel Česká republika jako jediná stále lapá po dechu. Proč? Co je důvodem?

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Je nutné stanovit diagnózu a následně zvolit léčbu

Bohdan Wojnar vždy razil zásadu, že je třeba si všechno řádně odpracovat a každý den zkusit udělat něco navíc. Nikdy se nebránil novým věcem, trpělivě se je učil a s potřebnou dávkou štěstí se pak dostával k zajímavým pracovním příležitostem. Během čtyřiceti profesních let ušel cestu od chemického inženýra, přes dlouhou kariérou ve Volkswagenu Slovakia ve financích a controllingu až po člena představenstva za oblast HR ve Škoda Auto. Toto je dle jeho slov výhodou velkého koncernu, kdy nemusíte zůstat na jednom místě, u jednoho oboru a v jedné zemi. Tyto zkušenosti mu poskytly velký profesní přehled, ze kterého vycházejí témata aktuálního otevíracího rozhovoru MM Průmyslového spektra.

Je něco shnilého ve státě dánském

Historička ekonomie Antonie Doležalová tvrdí, že to, co prožíváme, je příležitostí. Čas prý ukáže, jestli bude promarněná, nebo využitá. My Češi jsme byli obdivováni pro svůj podnikatelský zápal. Jak jsme pilní a pracovití. Jak jsme jednotní a soudržní. Jak umíme odhodit své osobní zájmy ve prospěch celku. Jak jsme kulturní a vzdělaní. Jaká je ale současná realita?

MM Podcast: Glosa - Nároková ekonomika

Aplikovaný výzkum musí ekonomiku primárně posouvat k vyšší přidané hodnotě. Je však třeba stávající přístup hodnocení změnit optikou dlouhodobé efektivity a rentability investovaných prostředků, a to jak účelově, tak do místa určení. Mám tím na mysli například tvorbu dopravní, energetické či digitální infrastruktury nebo transformaci hospodářství na nízkouhlíkové. Bez dotací se totiž firmy na zelenou ekonomiku nepřetransformují.

Krize jako cesta k žádoucí změně

Hlavním životním mottem Ing. Vlastislava Břízy, majitele a generálního ředitele společnosti Koh-i-noor, je tvrzení, že kdo je připraven, není zaskočen. Společný rozhovor probíhal v intencích této jeho celoživotní strategie.

MM Podcast: Glosa - Sedmnáctá země spolková na kolečkách

Problémy koncernové automobilky jsou vážnější, než si většina lidí umí představit. Kombinace emisního skandálu DieselGate, změny trhu a návyků spotřebitelů, inflace a neschopnosti na to všechno pružně reagovat je pro VW smrticí koktejl. Může jí dokonce hrozit osud finské Nokie či amerického Kodaku, které před lety nedokázaly zachytit nastupující disruptivní změny a se svým ikonickým byznysem skončily. Jak zásadní problém by podobný osud znamenal pro Německo, potažmo celou subdodavatelskou Evropu, se můžeme jen domýšlet.

Fórum výrobních manažerů

Jaké zkušenosti máte s produktovými/subdodavatelskými dodávkami do obranného průmyslu? Jak bylo náročné se do tohoto sektoru dostat? Jedná se o oblast, která je pro vás v současné době důležitá nejen v rámci vaší výrobní diverzifikace, ale i případných státních garancí?

Kvalitní subdodavatelé se nemusí bát o zakázky

Energetická krize a válka na Ukrajině zasáhla především evropskou ekonomiku. Hospodářské kormidlo se den ze dne otočilo a jednotlivé státy začaly posilovat svoji obranyschopnost. Průmysl je více soustředěn na oblast obranného a bezpečnostního charakteru, a subdodavatelé tak mají šanci svůj byznys diverzifikovat. Co se podařilo a co by mohlo být lepší, v tomto zajímavém segmentu podnikání, jsme diskutovali s prezidentem Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR Jiřím Hynkem.

Role technické univerzity v udržitelné společnosti, Doc. Jiří Mašek, ČZU v Praze

Smyslem této série podcastů je představit současnou roli univerzity a hledat její skutečné postavení a poslání ve vztahu k vývoji konkurenceschopnosti tuzemské ekonomiky a společnosti jako takové. Hovoříme s rektory a děkany technických univerzit a fakult o jejich denní operativě, o realizaci dlouhodobé strategie, jejich pohledu na ukotvení vzdělávací instituce ve společnosti a dalších tématech. Tentokráte jsme o rozhovor požádali docenta Jiřího Maška, děkana Technické fakulty ČZU v Praze.

MM Podcast: Glosa - (Po)citová investice

Kolikrát již v době růstu ekonomiky došlo k nenadálému, často nevysvětlitelnému zlomu? Kdo tahal za konce nití, aby změnil otáčení zeměkoule? Proč se to již stalo součástí naší životní cesty a začali jsme to brát jako samozřejmost, bez hlubšího pátrání po příčinách, navíc s ignorací všech hoaxů a cílené propagandy?

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit