Články od: Matěj Sulitka

Spolupráce s praxí je jedním ze strategických cílů aktivit Ústavu výrobních strojů a zařízení a Výzkumného centra RCMT při FS ČVUT v Praze. Vizi 2030 Fakulty strojní naplňuje RCMT podporou konkurenceschopnosti tuzemských firem. V loňském roce jsme postupně představovali vybrané projekty, které byly ve spolupráci centra a konkrétních průmyslových firem v praxi řešeny. Dnes navážeme referencí umu pražských výzkumníků v podobě přípravy a odladění nastavení strojů a technologií u portálových center společnosti TOS Kuřim – OS. Jednalo se o náročné výzvy, v jejichž úspěšném zvládnutí se zúročily poznatky a zkušenosti získávané dlouhodobou výzkumnou spoluprací mezi oběma subjekty.

Projekt Národní centrum kompetence - STROJÍRENSTVÍ (NCKS) byl realizován od ledna 2019 do prosince 2022. V konsorciu bylo zapojeno celkem 26 účastníků, z toho 9 výzkumných organizací a 17 průmyslových partnerů.

Kvalita obrobeného povrchu a čas obrábění při dosažení požadované přesnosti jsou nejběžněji sledovanými kritérii obrábění. Prostředkem pro optimalizaci a rychlou kontrolu výsledků obrábění se stávají simulace virtuálního obrábění s vizualizací obrobeného povrchu.

Hydrostatická vedení jsou jedním ze základních typů kluzných vedení, jejichž rozmach použití v oblasti výrobních strojů nastal především v sedmdesátých letech minulého století. Výrobci obráběcích strojů tato vedení nasazují tam, kde je potřeba konat pohyby s minimálním polohovacím krokem, s vysokou přesností, únosností, tuhostí a tlumením.

Kapotáže strojů jsou relativně novým produktem společnosti Hestego. Kapotáže jsou komplexním produktem, pro který je v současné době implementován PDM/PLM systém Teamcenter, systém správy dokumentace a životního cyklu výrobku. Od ledna 2013 PDM systém podpoří dynamický proces vývoje kapotáží.

Zvyšování flexibility technologických aplikací patří v současnosti k jednomu z výrazných trendů vývoje strojů. TOS Kuřim - OS se rozhodl vývojem CNC otočného stolu s karuselovací funkcí proniknout i do oblasti svislého soustružení a nabídnout zákazníkům možnost doplnit tradiční stojanová, nebo portálová obráběcí centra o další volitelný prvek výbavy. Projekt vývoje otočného stolu byl řešen s podporou programu TIP Ministerstva průmyslu a obchodu.

Ohlédnutí několik let zpět velmi zřetelně ukazuje, jak se v oblasti výrobních strojů stále více posiluje uplatnění průmyslového designu. V prostředí silné konkurence a budování velkých výrobních nadnárodních skupin se design stává velmi účinným prostředkem, který dodává firmám jednotný vnější výraz a upevňuje jejich postavení na trhu. O tom, že i v případě strojů, u nichž je z hlediska jejich užitných vlastností primární funkčnost a výkon, mají na trhu lepší šanci typy dobře vzhledově upravené, není pochyb. Předchozí období nejistoty na trzích tak výrobci přijali jako výzvu k dalšímu zvyšování kvality svých výrobků, navenek vyjádřené originálním a kvalitně zpracovaným tvarováním. Loňský rok se tak díky tomu nesl ve znamení kvalitního designu strojů na celé řadě novinek uváděných na trh.

Kryty a kapotáže obráběcích strojů neplní jen praktickou funkci ochrany funkčních částí stroje a okolního prostředí před doprovodnými produkty procesu obrábění, jsou také významným prostředníkem mezi funkčními kvalitami stroje a jeho uživatelem. Tvarování a uspořádání kapotáže stroje vytváří pracovní prostředí stroje, může významně přispívat k ovlivnění psychologie práce obsluhy a její celkové výkonnosti vhodným ergonomickým řešením a v neposlední řadě se stává rovněž výrazem celkové úrovně technické kvality a zpracování stroje.

Obor strojírenské výrobní techniky patří k základům strojírenství a jeho úroveň se přenáší v parametrech produktivity a přesnosti do téměř všech navazujících oborů a odvětví výroby a zpracovatelského průmyslu. V rámci ČR je většina podniků, firem a dalších organizací působících v oboru strojírenské výrobní techniky sdružena v Technologické platformě Strojírenská výrobní technika (TPSVT). Platforma se věnuje mimo jiné zpracování strategických dokumentů v oboru, a to již od roku 2008. Jeden z hlavních současných úkolů platformy je formulovat Akční plán pro digitální a zelenou transformaci v oboru strojírenské výrobní techniky. Takto chceme přispět k cíli udržení a posílení konkurenceschopnosti průmyslové produkce oboru v měřítku Evropy i světa a ke zvýšení intenzity společných výzkumných, vývojových a inovačních aktivit mezi podniky a výzkumnými organizacemi. V tomto článku bychom rádi představili některá východiska zelené transformace v oboru strojírenské výrobní techniky a výhledy možných změn v oboru.

Hannoverský veletrh EMO je právem považován za výkladní skříň toho nejlepšího, co inovační týmy světových leaderů i jejich následovníků navrhli a v prototypech či již sériově nabízejí. Sektor výrobních strojů bývá na špici technického pokroku v oblasti strojírenství a udává směr dalším oborům, které jej následují. U nás má velkou tradici a není proto s podivem, že letos do Hannoveru zavítalo na 2 200 českých návštěvníků.

Centrum kompetence - Strojírenská výrobní technika (CK-SVT) je v současnosti nejvýznamnější a největší grantový projekt na podporu dlouhodobého aplikovaného výzkumu v oboru strojírenské výrobní techniky (Machine Tool). Projekt navazuje na práci VCSVTT vedenou v letech 2000-2011 prof. Ing. Jaromírem Houšou, DrSc. a jeho příprava byla zahájena ve spolupráci výzkumných organizací, Svazu strojírenské technologie a jeho členských podniků již před koncem roku 2010.

Druhý dnešní pohled na výstavu EMO Hannover zaměříme na svislé soustruhy, které si stále udržují atribut prozatím nenahraditelného stroje, i když jak čtenář uvidí sám, začíná i v této oblasti být tvrdý konkurenční boj. Soutěží mezi sebou jak tradiční výrobci svislých soustruhů, tak i  výrobci jiných typů strojů, kteří zvětšují funkčnost svých strojů realizováním soustružnických operací na svých strojích.

Hodnocení obrábění je nejobecněji možno provést na základě sledování kvality a času obrobení při požadované přesnosti obrobku. Uspokojivý obrobek vzniká jako kompromis působení těchto kritérií, jejichž váhu určuje výrobce, resp. zákazník.

Vývoj obráběcích strojů se snaží vyhovět trvale rostoucím nárokům na vysokou efektivitu a přesnost výroby. K tomu, aby bylo možné již ve fázi návrhu stroje účinně optimalizovat jeho jednotlivé komponenty, je potřeba, na rozdíl od dnes běžného přístupu ke konstrukci strojů, uvažovat provázané spolupůsobení více různých účinků.

Obor strojírenské výrobní techniky patří k základům strojírenství a jeho úroveň se přenáší v parametrech produktivity a přesnosti do téměř všech navazujících oborů a odvětví výroby a zpracovatelského průmyslu. V rámci ČR je většina podniků, firem a dalších organizací působících v oboru strojírenské výrobní techniky sdružena v Technologické platformě Strojírenská výrobní technika (TPSVT). Platforma se věnuje mimo jiné zpracování strategických dokumentů v oboru, a to již od roku 2008. Jedním z hlavních současných úkolů platformy je formulovat Akční plán pro digitální a zelenou transformaci v oboru strojírenské výrobní techniky. 

Před 20 lety se začaly psát dějiny novodobé tuzemské výzkumné základny strojírenské výrobní techniky. Tento příspěvek nahlíží na klíčové milníky na jeho cestě očima aktérů, kteří stáli a stojí po jeho boku. Vydejme se společně na cestu, která formovala dnešní podobu Výzkumného centra pro strojírenskou výrobní techniku a technologii RCMT (Research Center of Manufacturing Technology) při FS ČVUT v Praze.

Před 20 lety se začaly psát dějiny novodobé tuzemské výzkumné základny strojírenské výrobní techniky. Tento příspěvek nahlíží na klíčové milníky na jeho cestě očima aktérů, kteří stáli a stojí po jeho boku. Vydejme se společně na cestu, která formovala dnešní podobu Výzkumného centra pro strojírenskou výrobní techniku a technologii RCMT (Research Center of Manufacturing Technology) při FS ČVUT v Praze.

Italské výstaviště Fieramilano se první říjnový týden stalo středem pozornosti strojařů především evropské provenience. Po šesti letech, kdy vrcholila hospodářská krize, se prestižní veletrh EMO vrátil do italského průmyslového regionu s „budovatelským“ mottem: Let’s build the future. Na ploše 120 000 m2 ve dvanácti výstavních halách se prezentovalo přes 1 600 vystavovatelů, z toho na 500 tuzemských. Podle závěrečné zprávy navštívilo akci přes 155 tisíc návštěvníků (145 tis. EMO Hannover 2013), polovina ze zahraničí. (Pozn. V neděli před zahájením EMO navštívilo vedlejší Expo přes 260 tisíc návštěvníků. Z České republiky do Milána vycestovalo 2 160 strojařů (2 300 na EMO Hannover 2013). Každý z návštěvníků si domů patrně odvezl svůj osobní rekord v nachozených kilometrech po výstavišti.