Témata
Foto: Ivan Heisler

Barometr českého průmyslu
(analýza 4/2021)

V pátek 10. prosince 2021 jsme měli možnost se zúčastnit debaty největších osobností českého průmyslu, pořádané Národním centrem Průmyslu 4.0. Debata s názvem Barometr českého průmyslu proběhla v pražském sídle společnosti Deloitte a její přímý přenos byl vysílán online. Při této příležitosti Národní centrum Průmyslu 4.0 vydalo brožuru Analýza českého průmyslu 4/2021.

Ivan Heisler

V redakci časopisu MM Průmyslové spektrum zastává pozici odborného redaktora. Vystudoval obor Stavební údržba a rekonstrukce tratí na Vysoké škole dopravy a spojů v Žilině. Po ukončení studia pracoval jako projektant ve Státním ústavu dopravního projektování, poté jako redaktor odborných publikací pro uživatele osobních počítačů a jako šéfredaktor časopisu Počítač pro každého. Do MM Průmyslového spektra nastoupil v roce 2021.

Reklama

Debatu moderovali Alena Burešová (senior manažerka pro průmysl, CIIRC) a Jakub Železný. Hosty byli guvernér České národní banky Jiří Rusnok, předseda představenstva Národního centra Průmyslu 4.0 Jiří Kabelka, hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil, hlavní ekonom Deloitte ČR David Marek, Head of Corporate Affairs & Sustainability ve společnosti T-Mobile Czech Republic Petr Jonák, ředitel oddělení služeb pro výrobní sektor firmy Atos IT Solutions and Services Jiří Bavor a partneři advokátní kanceláře PRK Partners, Jan Kohout a Jakub Lichnovský. Prostřednictvím videokonference byli připojeni rektor Vysokého učení technického v Brně Petr Štěpánek a viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar.

Brožura Analýza českého průmyslu 4/2021 je volně k dispozici, v podobě dokumentu PDF ji lze stáhnout z internetu. (Zdroj: CIIRC ČVUT)

V úvodu dvouhodinové debaty paní Alena Burešová stručně představila hlavní výsledky analýzy českého průmyslu 4/2021, která vychází z dat poskytnutých představiteli vybraných českých průmyslových firem při rozhovorech uskutečněných v září a říjnu letošního roku. Stostránkovou analýzu si můžete ve formátu PDF stáhnout z internetových stránek Národního centra Průmyslu 4.0.

Dva z řečníků byli připojeni prostřednictvím videokonference. (Foto: Ivan Heisler)

Témata debaty

Následující debata proběhla v několika blocích, věnovaných hlavním vybraným tématům. Účastníci nejprve hovořili o tom, jak správně uchopit druhou transformaci českého průmyslu. Zmiňovali překážky, které českým firmám brání v inovacích, o vývoji na trhu práce, o dotacích, o systému vzdělávání, o infrastruktuře a také o digitalizaci výroby i státní správy.

Reklama
Reklama
Reklama

V druhém bloku diskuze byla řeč o finanční a rozpočtové udržitelnosti jakožto základu pro stabilitu českého průmyslu. Tématy rozpravy byly cenová stabilita, inflační tlaky, investice a produktivita práce a také vztah státu a firem.

Třetím hlavním tématem byl vývoj v oblasti energií a Green Deal. V tomto bloku hosté hovořili o vývoji cen energií, o jaderné energetice a dalších zdrojích energie, o emisích, o chybějící energetické koncepci a o dopravě a také o vztahu inovací a energetické náročnosti výroby.

V úvodu debaty byly prezentovány vybrané výsledky podzimní analýzy českého průmyslu. (Zdroj: CIIRC ČVUT)

Na závěr účastníci diskuze vyjádřili svoje názory na to, co očekávají od vlády, co by vláda mohla a měla udělat, aby český průmysl podpořila. Také nyní zazněla témata jako chybějící dlouhodobé strategie včetně energetické koncepce, digitalizace státní správy, vzdělávací systém a odstraňování nejrůznějších legislativních překážek.

Reklama

Nakonec byl prostor pro dotazy a připomínky z řad posluchačů. Videozáznam celé debaty najdete zde:

Videozáznam debaty Barometr českého průmyslu, pořádané 10. 12. 2021 Národním centrem Průmyslu 4.0. (Zdroj: CIIRC ČVUT)
Související články
Jsem optimista, letos se přikláním k mírnému růstu

Evropa, včetně České republiky, se potýká s ekonomickými problémy. České firmy a domácnosti bojují s téměř 20% inflací, vysokými cenami energií a zdražování nemá konce. Růst hrubého domácího produktu má na letošní i příští rok klesající tendenci a oživení se jeví v nedohlednu. Přesto, ekonom Petr Zahradník hlubokou recesi v 2. pololetí 2022 neočekává. Doufá, že na konci roku budeme aspoň mírně růst, a máme příležitosti se z recese proinvestovat.

Cesta k budoucímu růstu vede přes investice

Rok 2020 by se dal přejmenovat na Rok černých labutí. Ekonomové k těmto původem australským ptákům přirovnávají události, které nikdo nečeká a které hluboce zasáhnou samotné základy hospodářství. Tak jako to dokázala pandemie nového typu koronaviru. Ze dne na den donutila vlády, aby vypnuly na několik měsíců nejen českou, ale také další klíčové ekonomiky pro české exportéry.

Život podle profesora Kassaye

Profesor Štefan Kassay se řadí mezi klíčové osobnosti podnikatelského a vědeckého života, a to nikoliv pouze na Slovensku, ale i v okolních evropských zemích. Vyučil se jako soustružník a díky své neskonalé touze po poznání se vypracoval mezi evropskou elitu a nenašli byste zde jemu rovnému, který by dokázal v takové míře integrovat podnikatelské, ekonomické, vědecké, pedagogické a diplomatické znalosti, jako právě profesor Kassay. V oblasti vědy a vzdělávání vidí zásadní impuls pro rozvoj jednotlivce a společnosti a proto mj. založil svoji nadaci, která tyto kroky podporuje.

Související články
Pro budoucnost českého průmyslu jsou zásadní investice

Investice do digitální transformace firmám pomohou vyrovnat se s nadcházejícím zpomalením ekonomického růstu. Částečně vyřeší také potíže spojené s nedostatkem kvalifikovaných pracovníků. Prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák při příležitosti MSV v Brně poskytl čtenářům MM Průmyslového spektra komentář k současnému stavu tuzemského průmyslu a obchodu.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Prognózovat vývoj ekonomiky by bylo jednodušší, kdyby šlo jen o ekonomiku, říká ekonom Miroslav Zámečník

Složitá geopolitická situace natolik ovlivňuje ekonomické světové dění, že s jistotou prognózovat vývoj české ekonomiky není jednoduché. Klasické spouštěče, které ohlašují krizi, nefungují. Kdo dnes v recesi uspěje, proč je ČR pořád pro zahraniční investory zajímavá a která firma se budoucnosti bát nemusí? To jsou témata, nad kterými redakce MM Průmyslového spektra diskutovala s hlavním analytikem České bankovní asociace Miroslavem Zámečníkem.

Výzkum rozděluji pouze na dobrý a špatný, říká Libor Kraus

Prezident Asociace výzkumných organizací Libor Kraus se pohybuje v oblasti výzkumu a vývoje 30 let. Jaká vidí pozitiva, úskalí a rezervy v této důležité součásti našeho ekonomického růstu? Na to jsme se ho zeptali v rozhoru, který poskytl redakci MM Průmyslového spektra.

Strojírenské fórum 2018: Inteligentní výroba

Další z již tradičních setkání odborníků (nejen) z oblasti výroby – podzimní Strojírenské fórum – se odehrálo 8. listopadu, tentokrát v prostorách Ústavu výrobních strojů a zařízení a RCMT FS ČVUT v Praze.

Co zaměstnavatelé očekávají od příští vlády?

Svaz průmyslu a dopravy ČR v průběhu prázdninového období představil zástupcům všech politických stran (vyjma sociálním demokratům, kteří o to neprojevili zájem) prioritní oblasti pro podporu ekonomiky a životní úrovně, na které by se měla zaměřit budoucí vláda. Od ní mj. očekává, že připraví zemi k přechodu na nízkoemisní ekonomiku a dobře využije předsednictví v Radě Evropské unie. 

Je nutné stanovit diagnózu a následně zvolit léčbu

Bohdan Wojnar vždy razil zásadu, že je třeba si všechno řádně odpracovat a každý den zkusit udělat něco navíc. Nikdy se nebránil novým věcem, trpělivě se je učil a s potřebnou dávkou štěstí se pak dostával k zajímavým pracovním příležitostem. Během čtyřiceti profesních let ušel cestu od chemického inženýra, přes dlouhou kariérou ve Volkswagenu Slovakia ve financích a controllingu až po člena představenstva za oblast HR ve Škoda Auto. Toto je dle jeho slov výhodou velkého koncernu, kdy nemusíte zůstat na jednom místě, u jednoho oboru a v jedné zemi. Tyto zkušenosti mu poskytly velký profesní přehled, ze kterého vycházejí témata aktuálního otevíracího rozhovoru MM Průmyslového spektra.

Role technické univerzity v udržitelné společnosti, Doc. Jiří Mašek, ČZU v Praze

Smyslem této série podcastů je představit současnou roli univerzity a hledat její skutečné postavení a poslání ve vztahu k vývoji konkurenceschopnosti tuzemské ekonomiky a společnosti jako takové. Hovoříme s rektory a děkany technických univerzit a fakult o jejich denní operativě, o realizaci dlouhodobé strategie, jejich pohledu na ukotvení vzdělávací instituce ve společnosti a dalších tématech. Tentokráte jsme o rozhovor požádali docenta Jiřího Maška, děkana Technické fakulty ČZU v Praze.

Energetická náročnost obráběcích strojů, část 3: Inteligentní technologie

Globální oteplování se stalo velmi diskutovaným tématem. I když bylo provedeno mnoho vědeckých studií a  napsáno neméně vědeckých článků, dosud se odborná komunita nesjednotila v celkovém názoru na globální změny klimatu. Smyslem předkládané trilogie článků není rozklíčovat současný stav a doporučit řešení, ale z pohledu konstrukce a provozu výrobních zařízení představit řešení firem, které primárně nehledí na byznys, ale na budoucnost naší planety.

Energetická náročnost obráběcích strojů, část 2: Vliv výrobních strojů

Globální oteplování se stalo velmi diskutovaným tématem. I když bylo provedeno mnoho vědeckých studií a napsáno neméně vědeckých článků, dosud se odborná komunita nesjednotila v celkovém názoru na globální změny klimatu. Navíc zde hrají roli politika a byznysové zájmy, a tak je velmi obtížné se ve všech, často protichůdných, informacích vyznat.

MM Podcast: Glosa - Dědici evropské historie

Evropa se během relativně krátké doby proměnila z technologicky, ekonomicky i vojensky nejrozvinutějšího regionu planety v turistický skanzen s otevřeným zbytnělým sociálním systémem, na který se snaží napojit vlny přicházejících z celého světa.

Univerzita Karlova cílí na vyšší spolupráci s firmami

Poprvé v historii byla zvolena do funkce rektorky Univerzity Karlovy, jedné z nejstarších univerzit v Evropě, žena. Lékařka prof. MUDr. Milena Králíčková v březnu tohoto roku, měsíc po svých 50. narozeninách, převzala mandát. Jejím cílem je poskytovat trhu práce moderního absolventa, větší zapojení studentů do komerční sféry, maximální podpora aplikace vědeckých výsledků do praxe a další úspěšný rozvoj Charles University Innovations Prague, která vznikla za jejího předchůdce prof. Zimy.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit