Témata
Reklama

Bezpečnost firemních dat, část 6.

Tím, jak se výroba stává čím dál více sofistikovanější, dochází ke vzájemnému sdílení dat napříč všemi odděleními v rámci podniku. Potenciál úniku těchto citlivých firemních informací a zavlečení závadného obsahu do firmy, např. skrze webová rozhraní či e-mailovou korenspondenci, představují v současné době největší bezpečnostní riziko. Je třeba na tento fakt klást velký zřetel, a proto bychom vám rádi v průběhu následujících vydání přinášeli edukativní seriál o bezpečnosti firemních dat. Ta by totiž měla být vaší zásadní prioritou.

Tento článek je součástí seriálu:
Bezpečnost firemních dat
Díly

Produktivita, dostupnost, snížení výdajů, zvýšení pohodlí práce. To jsou jen některé z důvodů, které se neustále skloňují kolem témat přesunu do cloudu a využití vlastních zařízení pro práci. Nerozbijí nám však naše těžce vybudované bezpečí?

Reklama
Reklama
Reklama

Data ven a už nikdy zpátky

Cloudové služby nabírají na popularitě a získávají důvěru. Dostali jsme se tak daleko, že už i renomované banky dostaly povolení přejít na mezinárodní cloudové prostředí. Pokud budeme konkrétní, v České republice přešla v rámci svých systémů pod křídla Google Apps například Česká spořitelna. Ke schválení takového kroku byla potřeba velmi důkladná analýza rizik a cloud vyšel oproti interním prostředkům vítězně. To nám dává jasný signál, že pokud měl u nás cloud červenou pouze kvůli bezpečnosti, je na čase se zaměřit více na ekonomické ukazatele.

BYOD neboli Bring Your Own Device je fenomén používání vlastních zařízení pro firemní účely. Jako takový má s cloudovými službami společné přínosy, ale i problémy. Na jedné straně totiž dochází ke snížení výdajů na hardware a zvýšení pracovního pohodlí, ale ve stejné době se pracovní data dostávají mimo firmu a ta nad nimi ztrácí kontrolu. Dokonce je provázanost o krok hlubší, protože cloud problémy BYOD ještě více rozšiřuje. Je totiž najednou jednodušší připojit se odkudkoliv a z jakéhokoliv zařízení. A ztracené notebooky či mobily s dokumenty, ale také nastavenými přístupy do interních systémů jsou v dnešní uspěchané době na denním pořádku. Dokonce i největší bankovní kauza s únikem dat ve Velké Británii měla na pozadí zapomenutý notebook v hromadné dopravě.

Je nebezpečí reálné?

Nejdříve se podívejme na místo uložení dat – kromě extrémních případů se pravděpodobnost zneužití dat zavedeným cloudovým poskytovatelem blíží nule. Aby to platilo, je vhodné zvolit tržně etablovaný cloud s proaktivním přístupem k bezpečnosti a certifikacím. Základem je zavedené ISO 27001. Dalšími signály jsou například možnosti použít rozšířené bezpečnostní prvky, jako jsou certifikáty či dvoufaktorová autentizace.

Hlavním bezpečnostním problémem tedy není umístění dat, ale jejich dostupnost. Každý přístupový bod je brána, kterou musíme zabezpečit, a ta má dvě slabá místa: autentizaci a uživatele. Úspěšné technické útoky kradou uživatelské účty nebo kompromitují přístupové body – je to snadnější a hlavně se na to může přijít až podstatně později. U autentizace jde vývoj rychle kupředu, máme certifikáty, politiky hesel, dvoufaktorovou autentizaci, ověření koncových stanic a podobně. Tímto proaktivním přístupem se rizika snižují. Ale co uživatel?

Krásný příklad nechtěného úniku výplatních pásek managementu na internet byl způsoben snahou účetní dohnat práci doma o víkendu, kdy si část dat uložila na disk, který však její děti sdílely v komunitní P2P síti. Uživatel je posledním, a možná největším rizikem bezpečnosti dat v cloudu. Jednak přináší stejná rizika, jako u interních systémů – Kam data pošle? K čemu je použije? –, ale navíc nyní mohou uživatelé pracovat „odkudkoliv“, tedy z internetové kavárny, nezabezpečené Wi-Fi sítě či z počítače, který sdílejí se svými dětmi.

A co na to legislativa?

Právní rámec se týká především cloudových poskytovatelů a personálních dat, kdy nám v našem případě Evropská unie (směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/EC) ukládá, aby se legislativně citlivá data (personální údaje atd.) nezpracovávala v zemích, kde není jejich ochrana na srovnatelné úrovni jako v EU. Komise dokonce vydává seznamy nečlenských států, kde je ochrana považována za srovnatelnou. Jinými slovy, pokud není nutné ukládat data mimo EU, měli byste vyžadovat od cloudových poskytovatelů garanci, že data neopustí EU. A většina globálních poskytovatelů tomuto umí vyhovět.

Jak snížit rizika integrace cloudu?

Obecně platí následující zásady:

• Vyberte cloud, kterému důvěřujete. Vybírejte podle referencí, certifikací a bezpečnostních prvků.
• Pokud můžete omezit dostupnost, omezte ji. Bezpečnost je přímo úměrná kvalitě zabezpečení koncových bodů. Použít lze například vynucené certifikáty nebo přístup zabezpečený přes VPN.
• Vzdělávejte se, většina rizik je způsobena neznalostí.
• Nastavte vhodnou politiku hesel a použijte dvoufaktorovou autentizaci.
• Data mohou uniknout i z povoleného zařízení. Jedná se o klasický problém lidského faktoru, proto zvažte použití DLP a MDM systémů.

Pokud se rozhodnete pro DLP a MDM systémy, můžete navíc získat audit nad použitím cloudových systémů, rozšířené možnosti centralizovaného řízení přístupů a pohybu dat a případně i možnost šifrování dat, které technicky zvýší zabezpečení o další úroveň.

Zbyněk Sopuch, Safetica Technologies

Martin Moc

[email protected]

Safetica Technologies

Partnerem seriálu Bezpečnost firemních dat na stránkách MM Průmyslového spektra je společnost Safetica Technologies (www.safetica.cz), jejíž software dnes chrání firmy všech velikostí před následkem chyb jejich zaměstnanců i únikům citlivých informací.

Reklama
Související články
Válka technologií a myšlení v krabici

Strategické myšlení předchází strategickému řízení, které je jen nástrojem. Bez skvělého strategického myšlení (proč a kam jdeme) nemůže být skvělé strategické řízení. Poučíme se z minulosti i ze slabých signálů budoucích trendů?

Od vydavatelství po startupy

Jiří Hlavenka není pro mnoho lidí neznámou osobností. Jde o člověka, který stál u zrodu vydavatelství i nakladatelství Computer Press a později i u prvního interaktivního webu o počítačích a počítačových technologiích, kde se neznalci mnohdy dozvěděli i odpověď na svou otázku. Jiří Hlavenka se ale v současné době věnuje investování do projektů, které mají smysl, a tak jeho jméno figuruje především u webu Kiwi.com, který vám najde - třeba i na poslední chvíli - nejlepší a nejlevnější letecké spojení kamkoli. Někdy může let po více "mezidestinacích" sice trvat déle, ale vždy se můžete spolehnout na to, že doletíte tam, kam jste si vysnili nebo kam potřebujete dolétnout.

Průkopníci využití umělé inteligence v počítačové bezpečnosti

S Miroslavem Trnkou se známe dlouhou dobu – od dob Invexu, kde jeho přednášky v rámci akcí o počítačových virech a ochraně proti nim patřily vždy k těm nejlepším na této akci. Jeho vždy velmi pečlivě připravené příspěvky vedly k zamyšlení o problematice ochrany uživatelů proti napadení počítačů.

Související články
AI překlad je rychlý, ale pozor na terminologii

Automatizovaný překlad dokumentů se v průmyslové praxi často používá k urychlení překladu technické dokumentace vcelku běžně. U návodů, servisních instrukcí, technických listů nebo interních standardů však nestačí, aby překlad „přibližně dával smysl“ – rozdílný překlad termínů totiž může znamenat zbytečné kontroly, opakované opravy i nejasnosti v komunikaci.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Kyberbezpečnost v průmyslu: Mít data v cloudu, nebo doma pod zámkem?

V roce 2026 už není otázkou, zda výrobu digitalizovat, ale jak zajistit, aby digitální srdce výrobního podniku - jeho data - zůstalo v bezpečí a dostupné i v dobách geopolitické nestability. Pro strojírenské firmy, které tvoří páteř české ekonomiky, se rozhodování mezi cloudem a vlastním serverem (on-premise) posunulo z úrovně "IT nákladů" na úroveň "strategické kontinuity výroby".

Bezpečnost vašich dat stokrát jinak

Pravděpodobně nikdo z nás nesouhlasí s prostoduchým vyjádřením jednoho z bývalých ministrů vnitra ČR, že jej každý může odposlouchávat, protože on nic špatného nedělá. Naopak. Informace jsou dnes jednou z nejcennějších komodit, a chceme-li přežít ve stále ostřejší konkurenci a současně utajit svá citlivá data (obchodní tajemství, osobní údaje apod.), musíme tak činit soustavně, systematicky a na odpovídající odborné úrovni.

Digitalizace stravenkových systémů

Zaměstnanecké stravování v současné době legislativně podporují vlády 40 zemí světa, přičemž tento systém funguje již přes 50 let. S přicházejícím vývojem technologií se velká část poskytovatelů zaměstnaneckých benefitů rozhodla své produkty digitalizovat.

CIMT Peking, Část 1. Obecný pohled

V předvelikonočním týdnu se v Pekingu uskutečnil veletrh obráběcích strojů CIMT 2019. V asijském regionu se jedná o obdobu veletrhu EMO Hannover. A stejně jako EMO je velkou měrou národní výstava německé výrobní techniky, tak CIMT je převážně čínský. V tomto prvním vstupu se podíváme na letošní ročník trochu s odstupem, aniž bychom se zaměřili na konkrétní exponáty.

Spolu (nejen) pro informační bezpečnost

Jedním z komerčních subjektů, které dlouhodobě spolupracují s českými univerzitami, je společnost Gordic. Tento tvůrce softwaru, především pro veřejnou správu a bankovnictví, se dlouhodobě zabývá dnes tak žhavou problematikou kybernetické bezpečnosti. Jedním z jeho důležitých partnerů na poli akademickém je Fakulta podnikatelská brněnského VUT. Ohledně názorů na tuto spolupráci tentokrát proběhla diskuze ve třech. Zúčastnila se doc. Ing. Zdeňka Konečná, proděkanka fakulty, Ing. Viktor Ondrák, Ph.D., pracovník Ústavu informatiky, a Ing. Jaromír Řezáč, generální ředitel společnosti Gordic.

Knižní tipy

Knižní tipy pro čtenáře MM Průmyslového spektra

Fórum výrobních průmyslníků

Jakým způsobem řešíte nedostatek pracovníků ve výrobě, aby tento aspekt nebyl limitujícím faktorem pro přijímání nových zakázek a neovlivnil realizaci stávajících?

Revoluce není o technologiích, ale o lidech

Umělá inteligence přestává být v českém průmyslu abstraktním pojmem a stává se reálnou podporou efektivity konkrétních firem. (Nejen) o tom, jak vlastně AI v průmyslu správně využívat a zda jsou důležitější technologie, nebo lidé, jsme hovořili s Romanem Stolejdou ze společnosti Inovatix.

AI změní strojařinu k nepoznání

Pozvání k rozhovoru ze série „Jak to vidí autority v oboru AI“ přijal Jan Romportl, který patří k nejvýraznějším tvářím české AI scény, a to s unikátním přesahem od hlubokého akademického výzkumu až po vysoký byznys. Jako bývalý ředitel centra umělé inteligence v O2 Czech Republic a současný nezávislý konzultant pomáhá korporacím i státní správě pochopit nejen možnosti spojené s nástupem obecné umělé inteligence (AGI), ale i její rizika. Ve svých veřejných vystoupeních se často zaměřuje na strukturální změny společnosti, bezpečnostní rizika a filozoficko-technické aspekty AI.

Nemusíte být první, ale nesmíte zaostat

K dalšímu rozhovoru ze série „Jak to vidí autority v oboru AI“ jsme pozvali konzultanta a technologického vizionáře Martina Krčka. Specializuje se na implementaci umělé inteligence, automatizaci a robotiku a pomáhá firmám transformovat se v agilní, daty řízené organizace připravené na éru čtvrté průmyslové revoluce.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit