Základní změnou při řešení bezpečnosti formou analýzy rizik bylo zrušení platnosti norem ČSN EN 292-1, 2 a jejich náhrada harmonizovanými normami s větším rozsahem působnosti:
ČSN EN ISO 12100-1 Bezpečnost strojních zařízení - Základní pojmy, všeobecné zásady pro konstrukci - Část 1: Základní terminologie, metodologie;
ČSN EN ISO 12100-2 Bezpečnost strojních zařízení - Základní pojmy, všeobecné zásady pro konstrukci - Část 2: Technické zásady
Další změny při posuzování rizika strojního zařízení vznikly s účinností ČSN EN 62061 a ČSN EN ISO 13849-1 v dočasném souběhu platností s normou ČSN EN 954-1, a to do 12/2011. Základní normou pro posuzování rizika zůstává v platnosti norma ČSN EN ISO 14121-1, a proto se budeme úvodu touto normou zabývat.
Bezpečnost strojních zařízení - zásady pro posouzení rizika
Abychom pochopili princip posuzování rizika, je nutné připomenout si některé výrazy v článku názvosloví této normy:
nebezpečí - potenciální zdroj škody (úrazu);
nebezpečný prostor - jakýkoliv prostor uvnitř a nebo kolem strojního zařízení, ve kterém může být osoba vystavena nebezpečí;
nebezpečná situace - okolnosti, při kterých je osoba vystavena alespoň jednomu nebezpečí;
ochranné opatření - opatření určená k dosažení snížení rizika;
posouzení rizika - celkový proces zahrnující analýzu rizika a hodnocení rizika;
odhad rizika - vymezení pravděpodobné závažnosti škody (úrazu) a pravděpodobnosti jeho výskytu;
hodnocení rizika - rozhodnutí, na základě analýzy rizika, zda bylo dosaženo cílů snížení rizika.