Bratrský přístup

Koncern společnosti Brother se skládá z pěti samostatných výrobních a obchodních divizí. První z nich, v současné době nazvaná Personal & Home patří k nejstarším a je právě důkazem úvodního vstupního tvrzení o zachování „startovacího“ produktu až po současnost. Je jím šicí stroj, jenž poprvé spatřil světlo světa v roce 1928 a znamenal první kroky v historii této firmy. Následné produkty v segmentu domácího a průmyslového využití se staly pojmem v této oblasti. Po čtvrtstoletí sbírané zkušenosti jsou následně promítnuty do pletacích strojů, které se vyrábějí dlouhých čtyřicet let až do roku 1995. Šedesátá léta minulého století jsou předzvěstí vývoje produktů, jež jsou plně až po současnost spjaty s názvem Brother. Kancelářské přístroje, zpočátku elektrické psací stroje, kalkulačky, telefonní a faxové přístroje, tiskárny, multifunkce a celá řada přístrojů běžné spotřeby – to vše v komoditě nazvané Printing & Solution. Několik posledních let se tato komodita rozrůstá a vyčleňuje do samostatné divize příznačně nazvané New Business, která představuje moderní komunikační systémy podporující konferenční videohovory, různá vizualizační zařízení či (což není bez zajímavosti) vývoj softwaru pro karaoke systém her Nintento.

Společnost Brother celosvětově zaměstnává na 32 tisíc lidí. V posledním fiskálním roce 2012/2013 docílila obratu 5,2 mld. jenů s ideálně diverzifikovaným exportním trhem: 23 % Japonsko, 31 % Amerika, 26 % Evropa a 20 % Asie. Výrobní závody se nacházejí celkem na dvanácti místech, především v Asii, ale zmiňme i slovenskou lokaci Krupina u Zvolena, kde se vyrábějí kancelářské přístroje a zařízení. Produkce obráběcích strojů je pouze na jednom místě. Z japonské Nagoji od roku 1985 po současnost opustilo brány závodu na 90 tisíc strojů.

Stávající divize Brother Industrie má své kořeny v roce 1956. Tehdy nagojští inženýři zkonstruovali první motocykl a nazvali jej příznačně Darling. Tento „miláček“ byl vítaným společníkem japonských motocyklistů dopravujících se nejen k rýžovým polím. Po pěti letech, v roce 1961, byla jeho výroba ukončena a nahrazena obráběcími stroji. Konkrétně se jednalo o malý soustruh pro školní využití, neměl však dlouhého trvání. Vyráběl se pouhý rok a následně byl nahrazen technologickým typem strojů, které se vyrábějí dodnes. Závitovací stroje. První konvenční se vyráběl dlouhých 23 let až do roku 1985, kdy začaly být CNC řízeny, což strojům tohoto typu přineslo obrovský posun. Od té doby až po současnost vyrobili v jednom japonském závodě v divizi Brother Industry a do celého světa vyvezli na 90 tisíc těchto strojů nesoucích označení TP. Ty se staly doslova legendou a získaly velkou oblíbenost v nasazení do sériových výrob. Stroje si drží celou řadu prvenství. Uveďme například typ Brother TC-20A, jehož světový rekord v řezání závitu M20x2,5 rychlostí 377 metrů za minutu při otáčkách vřetena 10 000 nebyl doposud pokořen.

Vysokorychlostní obráběcí centra Brother jsou obecně charakterizována svými krátkými rozběhy i brzdicími časy a vysokou produktivitou, čehož je docíleno aplikací mechanismů s nízkým setrvačným momentem a nasazením vlastní originální řídicí jednotky. Původní osvědčené modely řady TC jsou nyní rozšiřovány o novinky řady S (Speedio) a řady M (Multitasking). První z uvedených se vyrábí ve třech velikostních řadách s pojezdem v ose X 300, 500 nebo 700 milimetrů. Druhou novinkou je historicky první multifunkční obráběcí centrum M 140 X1 vhodné do hromadné výroby přinášející integraci soustružnického a obráběcího centra v jeden stroj s ušetřením vedlejších manipulačních časů s obrobkem. Dřívější zaměření na osové operace (vrtání, závitování) je tak ve vývoji nových strojů doplněno požadavkem na plnohodnotné schopnosti při frézovacích operacích a v případě řady M i v menší míře pro soustružnické operace.

Kázeň, řád a čistota jsou základními předpoklady současné moderní výroby, o montáži přesných obráběcích strojů japonské provenience nemluvě. Montážní hala je umístěna uprostřed výrobních hal, aby dodávka dílů byla co nejkratší a plynulá. Na třech stranách montážní haly se nacházejí měřicí pracoviště pro kontrolu všech dílů vstupujících z výroby do montáže. Metodika kontroly je nastavena tak, že pokud je díl nevyhovující, není možné na kontrolním pracovišti pokračovat, pokud nejsou SW potvrzeny žádoucí kroky vedené k nápravě daného vadného dílu, a zároveň i tento díl nemůže být vložen mezi ostatní vyhovující. Montáž klíčových komponent – vřeten – probíhá v samostatné izolované místnosti stálé vlhkosti a teploty, v tzv. clean room za nejpřísnějších podmínek.

Stroje Brother jsou sestavovány v jedné velké hale celkem ve čtyřech buňkách, shodnými postupy jako u většiny výrobců strojů této menší a střední velikosti. V prvních dvou stanovištích je stroj sestaven a proměřen v základní podobě. Poté je přemístěn, v tomto případě díky svým velikostem na paletovém vysokozdvižném vozíku postupně na další montážní pracoviště, kde jsou montovány menší komponenty stroje a elektronické díly. Po následném proměření dochází k nepřetržitému 24hodinovému zkušebnímu běhu stroje. Pokud vše vyhovuje, je stroj přepraven na expedici. Společně s každým strojem je po celý montážní proces přemísťován i přidružený vozík, na který jsou průběžně ukládány potřebné díly pro dané stanoviště. Veškeré montované pohony jsou značky Yaskawa, pro menší stroje pak Sanyo, řídicí systémy jsou vlastní výroby.

Celá montážní linka má nastaven svůj takt a dochází-li někde k hrozbě zdržení, je nutné okamžitě daný problém vyřešit. Dílčí časové úseky montáže jsou symbolizovány barevným signalizačním zařízením, a pokud je překračován vyhrazený čas, rozsvítí se červená barva. Následuje okamžitý zásah asistenta nebo odstavení stroje a realizaci nápravy separátně, aby nedošlo k prodlevě. Doba montáže jednoho stroje je závislá na jeho složitosti, průměrně činí přibližně 15 hodin.

Od poloviny roku 2010, co je Brother u nás zastupován firmou Misan, si jejich stroje našly uplatnění u řady zákazníků v různých odvětvích průmyslové výroby. Co tomu předcházelo? V roce 2010 byla firma Misan oslovena zástupci společnosti Brother s nabídkou dlouhodobé spolupráce v servisu a prodeji strojů na českém a slovenském trhu. Vzhledem k tomu, že již spolupracovala řadu let s dalšími japonskými výrobci – Mazak a Okamoto –, nebyla to pro ni cesta neznámá. A především – sortiment Brotheru představuje takřka dokonalý doplněk z hlediska malých frézovacích strojů k sortimentu hlavních světových výrobců číslicově řízených obráběcích strojů, kteří se vývoji, výrobě a prodeji takovýchto strojů až na výjimky nevěnují. „V dlouhodobé spolupráci jsme od začátku viděli perspektivu, neboť stroje Brother představují špičkový produkt, který má velice dobré uplatnění u výrobců a dodavatelů pro automobilový průmysl – a těch je u nás velmi mnoho,“ argumentuje jednatel společnosti Misan Ondřej Svoboda.

Jak již bylo v úvodu řečeno, firma Misan má bohaté zkušenosti s výrobci strojů japonské provenience. Lze tuto synergii využít z obchodního hlediska? Podle ředitele Svobody ano, ale pouze v určitém rozsahu. Jde-li o hromadnou výrobu, musí podle něho být respektována strategie výroby zpracovaná především u japonských firem do nejmenších detailů. Je obvyklé, že životnost těchto strojů se pak vyčerpá na jednom výrobku s několika menšími změnami. „Rozhoduje rychlost a dlouhodobá spolehlivost. Takový přístup vyžaduje dlouhodobé vztahy a to bývá pro české subdodavatele jen obtížně realizovatelný sen,“ konstatuje doktor Svoboda.

Japonští výrobci, jako Mori Seiki, Mazak či Okuma, jsou specifičtí v tom, že osazují stroje svými řídicími systémy. Bezesporu v této skutečnosti nacházíme převážně pozitiva s ohledem na stroj jako takový. Jaký je však pohled zákazníka na tento fakt, kdy má ve výrobě stroje se systémem Siemens či Heidenhain a k tomu se obsluha musí učit další systém uplatnitelný pouze u stroje konkrétní značky – v tomto případě Brother? V době širokého uplatnění CAD /CAM systémů i u menších firem v tom ředitel Svoboda nevidí žádný problém. Podle něho se princip vlastního ovládání u všech výrobců blíží k intuitivně nejpřijatelnějšímu systému. „Dnes se již nikdo nepozastavuje nad tím, jaký systém ovládání má nová pračka nebo televize, o tabletech nebo přenosných počítačích nemluvě. Stačí se chvilku věnovat návodu a pak si chvíli pohrát a problém je vyřešen,“ podává logické vysvětlení doktor Svoboda. Otázkou však zůstává integrace strojů s vlastním řídicím systémem do vícestrojové obsluhy, kdy operátor například při noční směně musí v hlavě „přepínat“ ze systému do systému.

Vývoj u Brotheru postupuje již několik desítek let ke zvyšování rychlosti strojů. Zrychlení v osách 2,2násobek tíhového zrychlení nebo čas výměny nástroje 0,8 vteřiny (nástroj-nástroj) u současných modelů představují absolutní světovou špičku. V posledních letech se vývoj zaměřil také na rozšiřování aplikací strojů Brother. První směr sleduje zvyšování strukturální tuhosti rámu strojů a zvyšování krouticího momentu vřetena, druhý potom sleduje rozšiřování technologických schopností – tedy například přidáním možnosti soustružení.

Pojďme nyní nahlédnout pod krytování strojů a zjistit konstrukční důvody, které zákazníky ovlivňují při volbě optimálního řešení pro výrobu. V Evropě nemají vysokorychlostní stroje s menšími upínacími kužely vřeten velkou tradici. Spíše se preferovaly stroje robustní konstrukce, i když to daná aplikace zrovna nevyžadovala. Honba za minimalizací vedlejších časů – především zrychlování pohybů strojů a obslužných funkcí, jako je výměna nástroje, nebyla tolik zdůrazňována, neboť ztráty ve špatné organizaci práce představovaly mnohem zásadnější problém. Podle ředitele Svobody však čím dál více techniků a vedoucích pracovníků u nás nyní vnímá kombinaci rychlosti a spolehlivosti strojů Brother jako optimální předpoklad pro získání konkurenční výhody při prosazování se na globalizovaném trhu. Nezanedbatelným aspektem je také velmi dobrá integrovatelnost strojů Brother do výrobních buněk s různým stupněm automatizace. Zkouška obrábění konkrétního dílce je nejlepším reálným důkazem, jak přesvědčit zákazníka. Schopnosti strojů Brother se u vhodné aplikace musí projevit splněním předepsaných tolerancí a jakostí povrchů obrobku při kratším výrobním čase. Pochopitelně stále platí, že stroje Brother jsou určeny pro středně a velkosériové výroby menších součástí.

Přestože se se stroji Brother díky jejich úzkému segmentu využití nesetkáváme ve výrobě na každém kroku, jejich inovační potenciál je hodný srovnání světových leaderů. Synergie napříč všemi divizemi jejich holdingu, od kancelářských přístrojů přes šicí stroje až po obráběcí stroje přináší do každé komodity vzájemně sdílené cenné poznatky. Profesní a oborová slepota bývá u úzce profilovaných výrobců často inovačně nebezpečná, o čemž se řada z nich častokrát ve své historii přesvědčila. Zde jsme svědky úplného opaku.

Roman Dvořák
Nagoja, Japonsko

roman.dvorak@mmspektrum.com

Ukázku obrábění hliníkového komponentu alternátoru na novince – multiprofesním obráběcím centru Brother M 140 X1 Speedio si můžete prohlédnout zde.