Cesty ke zvýšení konkurenceschopnosti ruského strojírenství

MM: Domníváte se, že výsledky voleb v Rusku budou mít vliv na změny v dlouhodobé koncepci rozvoje průmyslu a na rozšíření možností dalšího rozvoje strojírenství ve vaší zemi?

Prof. Gutěnjov: Pevně doufám, že budou mít pozitivní dopad na vývoj domácího průmyslu. Kdybych si to nemyslel, nekandidoval bych do Státní dumy s vyhlídkou na další práci ve Výboru pro průmysl.

Počet členů Dumy, kteří mají technické vzdělání a pracovní zkušenosti v průmyslu se výrazně zvýšil v porovnání s jejím předchozím složením. Bezesporu to přispívá k rozšíření činnosti našeho Výboru. Hlavní snaha podvýboru pro odvětví vyspělých technologií v průmyslu a vojensko-průmyslového komplexu, který jsem byl pověřen vést, je soustředěna na otázky zlepšení konkurenceschopnosti domácího strojírenství.

Je třeba vzít v úvahu, že mnoho problémů tuzemského průmyslu má nejen svou technickou stránku. Značná část z nich pramení ve finanční oblasti – ve sféře rozpočtu, daní, tarifů a také v personální politice. Nutnost změn ve strategii rozvoje průmyslu – to je objektivní faktor, který bude z velké části určovat místo Ruska v budoucím světovém společenství.

Poté, co to pracovníci ruského Svazu strojírenství pochopili, vstoupil tento do politického prostoru, aby se aktivně zapojil do činnosti Všeruské národní fronty, vytvořené na popud Vladimíra Vladimíroviče Putina. Dnes můžeme s jistotou prohlásit, že náš Svaz dokázal vyrůst z odvětvového sdružení ve významnou veřejně-politickou sílu federální dimenze, která důsledně hájí zájmy domácího průmyslu.

MM: Ruské strojírenské firmy jsou dnes perspektivními partnery celé řady českých podniků a Rusko zaujalo druhou příčku na žebříčku nejvýznamnějších exportních destinací z hlediska České republiky. Jak vy osobně hodnotíte úroveň rusko-české obchodní spolupráce? V jakých směrech se daří, kde byste přivítal větší aktivitu?

Prof. Gutěnjov: S umístěním na 21. příčce z hlediska obratu zboží za rok 2011 patří Česká republika mezi významné obchodně-ekonomické partnery Ruska ve střední a východní Evropě. Rusko je také jedním z hlavních zahraničněobchodních partnerů České republiky, neboť zaujímá 6. místo mezi zeměmi světa z hlediska obratu zboží.

V současné době jsou v Rusku vytvořeny a úspěšně fungují společnosti s českým kapitálem. Mezi nimi zmíním společnost vyrábějící vozy značky Škoda v regionu Kaluga, společnost Brisk na výrobu automobilových zapalovacích svíček ve městě Ozersk v Kaliningradské oblasti a v Moskvě, zavedení výroby automobilových komponentů v Elabuze, firmu Sibel v Novosibirsku vyrábějící elektrické motory pro kolejová vozidla (tramvaje, lokomotivy) a trolejbusy, ARB-Moravan, která vyrábí automobilové komponenty v Samarské oblasti, firmu Pilana Start Instrument Sankt Petěrburg, která se specializuje na výrobu řezných nástrojů na kov a dřevo a mohl bych jmenovat další a další podniky.

České firmy s ruským kapitálem jsou zastoupeny strojírenskými společnostmi Škoda-JS a Škoda Steel se 100% kapitálem ruské společnosti OMZ, dále pak hutním závodem Vítkovice Steel se 100% kapitálem ruské společnosti Evrazholding, závodem těžkého strojírenství Škoda Machine Tool se 100% základním kapitálem ruské společnosti Stanko-Impex.

To znamená, že bilaterální spolupráce je velmi aktivní. Když chci nicméně situaci hodnotit skutečně objektivně, musím souhlasit s ředitelem Svazu strojírenské technologie Ing. Petrem Zemánkem, že v současnosti lze od česko-ruské spolupráce očekávat mnohem více. Například český export obráběcích a tvářecích strojů do Ruska by mohl už v blízké budoucnosti tvořit kolem 30 % celkového strojírenského vývozu.

MM: Bývá tradicí, že se MSV v Brně účastní i ruská delegace. Nejinak tomu bude i letos. Jak bude zaměřen její program a jaká problematika bude na veletrhu projednávána především?

Prof. Gutěnjov: Ruská delegace se připravuje na účast na letošním MSV Brno. Akce takových rozměrů poskytuje účastníkům jedinečnou příležitost prezentovat investiční projekty, které budou v budoucnu tvořit základ nadějných smluv mezi ruskými a českými obchodními partnery. My považujeme právě tento cíl za nejzajímavější. Letos jsou připravena svůj ekonomický a exportní potenciál demonstrovat velká průmyslová centra Ruska.

Za zásadně důležité považujeme zaměření ruské ekonomiky na spolupráci v oblasti vyspělých technologií a my pokládáme Českou republiku v tomto směru za jednoho ze spolehlivých a důvěryhodných partnerů. MM: Je známo, že se osobně zasazujete o optimalizaci podmínek pro rozvoj vědy a aplikovaného výzkumu v oblasti strojírenství a také o podporu technického školství a formování nové mladé generace techniků.

MM: Jaké akce chystá v nejbližším období Svaz strojírenství Ruska právě na tomto poli?

Prof. Gutěnjov: Dnes naše strojírenské podniky více než kdy jindy potřebují kvalifikované inženýry a vědecké odborníky. Systém přípravy technických pracovníků však zatím není dokonalý. Proto je pro ruský Svaz strojírenství otázka vzdělávání inženýrů a techniků pro reálné sektory ruské ekonomiky prioritou.

Právě jsem se vrátil z druhého mezinárodního průmyslového fóra mládeže Inženýři budoucnosti 2012, které se konalo na břehu jezera Bajkal a jehož se zúčastnilo více než 1 500 ruských odborníků, vědců, aspirantů a studentů, kteří reprezentovali 355 průmyslových podniků a více než 50 předních technických univerzit v zemi. Fórum bylo zorganizováno Svazem a správou Irkutské oblasti a mělo mimořádný ohlas u veřejnosti. Lze jen litovat malé účasti České republiky v porovnání s početným zastoupením delegací z ostatních zemí.

Svaz strojírenství Ruské federace se také stal iniciátorem a projektantem Všeruského programu Ty jsi inženýrem budoucnosti, který je zaměřen na praxe a stáže pro studenty technických vysokých škol v podnicích strojírenského průmyslu. Pro absolvování praxí a stáží nabídly tuzemské průmyslové podniky studentům a absolventům technických vysokých škol více než 800 míst a 500 specializací v 27 různých povoláních. Posláním programu je přilákat absolventy technických vysokých škol do průmyslových podniků v Rusku, oživit systém mentoringu mladých odborníků v továrnách, zvýšit prestiž a společenské postavení inženýrského povolání. Dnes už se k účasti na projektu připojilo 41 regionů země, což představuje účast 60 ruských vysokých škol a 101 podniků strojírenského průmyslu.
Chtěl bych zdůraznit, že Svaz připravil balíček návrhů na zdokonalení ve sféře vzdělávání, který byl posuzován na různých úrovních Všeruské národní fronty a byl schválen. Prezident Putin rovněž vyjádřil přání, aby se řada našich iniciativ realizovala.

MM: V jakých oborech má Ruská federace perspektivu být na světové špičce a ve kterých mají české firmy potenciál pro vzájemnou spolupráci?

Prof. Gutěnjov: V současnosti jsou potenciální lídři nové industrializace Ruska jasně patrní. V nejširším měřítku to jsou následující obory – výzkum vesmíru, letectví, pozemní doprava, stavba lodí, energetika, speciální chemie, telekomunikace, letecké a informační technologie, biotechnologie, mikroelektronika a speciální strojírenství pro vojensko-průmyslový komplex. V těchto oblastech má Rusko své vlastní vědecké školy a úroveň základních znalostí se v porovnání se světovou konkurencí odhaduje na 70–80 %.

Ve větší míře se očekává také rozšíření činnosti při získávání nových zdrojů energie, především obnovitelných, a také při racionalizaci využití zdrojů tradičních. Rýsují se zajímavé projekty vícepalivového motoru s rotačním pístem návazným hybridním systémem využívajícím superkondenzátorů pro rekuperaci brzdicí energie pro následný rozjezd. Velká pozornost bude také věnována využití zemního plynu k pohonu všech druhů motorových vozidel, počínaje městskými autobusy, a vytvoření hybridních vozidel fungujících na principu jak spalovacího motoru, tak i ukládání elektrické energie v akumulátorech a superkondenzátorech.

V použití zemního plynu jako pohonné hmoty bylo Rusko průkopníkem a získalo už v tomto směru značné zkušenosti. Již v roce 1990 vlastnilo největší vozový park automobilů na plynový pohon na světě.

Zvláštní pozornost je třeba věnovat tuzemské výrobě obráběcích strojů jako materiálně-technologické základně průmyslu a samotného strojírenství. V této oblasti považuji za perspektivní založení výroby moderních obráběcích strojů s CNC řízením jak pro náš vlastní trh, tak i na vývoz do jiných zemí ve spolupráci s našimi partnery. V této souvislosti podotýkám, že ruské továrny na výrobu obráběcích strojů produkují konkurenceschopné výrobky, z nichž se většina vyváží.
Pokud budeme hovořit o stavbě lodí, pak mi dovolte připomenout, že naše země byla průkopníkem ve vývoji vznášedla. Pokračováním těchto projektů jsou ekranoplány, které mohou výrazně změnit tvář budoucího námořnictva na celém světě. V Nižném Novgorodu se nachází CKB (Centrální konstruktérské byro) pro plavidla na podvodních křídlech a místní podniky jsou připraveny postavit ekranoplány jak pro obranné účely, tak i pro přepravu cestujících a nákladů. Kromě toho Rusko zaujímá jedno z vedoucích postavení v konstrukci plavidel pro arktické loďstvo.

Ve vesmírném výzkumu budou mít v příštím desetiletí přednost tyto oblasti: globální systém telekomunikací a monitoring životního prostředí, vesmírné navigační systémy, vesmírné biotechnologie, výroba nových materiálů pro použití ve stavu beztíže, vytvoření komunikačních systémů pro mezinárodní dopravní koridory atd.
Potenciálně může ruské strojírenství rychle rozvinout celou řadu průlomových technologií. Ovšem ne za každou cenu všechny, zvláště, kdyby se mělo v daném oboru začínat zcela od nuly. Mnohem smysluplnější a efektivnější je zajistit rychlou implementaci dovážených technologií.

Prezident naší země stanovil úkol zvýšit do roku 2020 podíl podniků zavádějících technologické inovace 2,5krát – z 10,5 % na 25 %, a tím dosáhnout dnešního středoevropského průměru. K řešení tohoto úkolu přispěje i účinná oboustranná spolupráce mezi Svazem strojírenství Ruska a českým Svazem strojírenské technologie.

Za rozhovor pro MM Průmyslové spektrum poděkovala
Blanka Markovičová

markovicova@sst.cz