Témata
Reklama

Členství v EU nám nepřinese větší exportní možnosti

23. 04. 2003

Marian Sedlář

MM: V roce 2004 má Česká republika vstoupit do EU. Jak ovlivní tato skutečnost chod vámi řízené firmy, a to jak z hlediska marketingu a obchodu, tak i technické úrovně, výroby a v neposlední řadě i logistiky?

Ing. Sedlář: Naše společnost je na vstup do Evropské unie připravena již delší dobu. Vychází to v podstatě ze struktury zákazníků TOSHULIN, kdy se od začátku orientujeme na nejvyspělejší trhy, k nimž patří i země Evropské unie. Neočekáváme žádné zásadní ani větší změny. Na trh Evropské unie vyváží TOSHULIN zhruba polovinu produkce a vstup do EU sám o sobě těžko povede k nějakému navýšení.
Abychom uspěli s našimi stroji na náročných západoevropských a světových trzích, museli jsme se již dávno přizpůsobit jejich požadavkům. Jedním z nich je například prohlášení o shodě s normami EU a označení strojů značkou CE. V současné době je prohlášení o shodě pro úspěch firmy již nutnou podmínkou, a TOSHULIN proto přenáší značku i na obchodní zástupce po celém světě. Znamená to, že i stroje prodávané třeba do USA či asijských zemí mají značku CE, a platí, že Evropská unie má v oblasti bezpečnosti daleko přísnější požadavky než zbytek světa. Vývoj norem pečlivě sledujeme, na strojích provádíme rizikové analýzy, abychom vyhověli bezpečnostním předpisům. Víme, kam se EU z hlediska bezpečnosti ubírá. Snažíme se co nejdříve reagovat na nové bezpečnostní požadavky a tlačíme k tomu i naše zákazníky. Jsme dnes na velice dobré úrovni a TOSHULIN je připraven na plnohodnotný vstup země do EU.
Reklama
Reklama
Reklama

MM: Jaký dopad bude mít pro váš podnik větší otevření konkurenci a naopak, jak se zvýší vaše exportní možnosti?

Ing. Sedlář: Na světovém trhu dlouhodobě působíme, takže nečekáme z hlediska konkurence žádné zásadní změny. A ani exportní možnosti bych nedával do přímé souvislosti se vstupem země do EU. Mohu jen zopakovat, že TOSHULIN má na světovém trhu svislých soustruhů významné postavení, které se snaží ještě zvýšit, a nevidím přímou vazbu mezi členstvím v Evropské unii a většími exportními možnostmi.
Konkurence je značná sama o sobě i bez souvislostí se členstvím v EU. Plně se to projevuje v posledních měsících v souvislosti se světovou recesí. Bez ohledu na to musíme pomýšlet na další rozvoj firmy. Významnou investicí naší firmy v letošním roce je proto nákup nového informačního systému. Firma, která dlouhodobě pomýšlí na úspěch a na udržení konkurenceschopnosti, nemůže fungovat právě bez kvalitního informačního systému.
Představenstvo koncem loňského roku vybralo značkový zahraniční informační systém IFS-Applications 2002. Nákupem tohoto systému se naše firma dostává na standard běžný ve vyspělých zemích. To je cesta, kterou musíme jít. I přes pokračující recesi rozumně investovat a zvyšovat svoji konkurenceschopnost.
Současně se zavedením nového informačního systému provede naše společnost také koncepční rozvoj kontrolingu, což je možné pouze s využitím moderního systému. Jde o efektivitu výroby. TOSHULIN v tomto směru není žádnou výjimkou, je běžným jevem, že ve firmách se mění procesy. Nakupujeme zahraniční systém, který sám o sobě znamená jisté know-how a zvyšuje hodnotu celé firmy.
Zaměřujeme se na nové tržní segmenty, abychom zákazníkům nabídli i jiné typy strojů. Opět se vracím k otázce. Konkurence je již nyní veliká, naše firma působí na světovém trhu. Uspět tam znamená mít i kvalitní tým konstruktérů. Pracuje u nás řada velice zkušených konstruktérů, kteří mají možnost rozšířit si dál vzdělání. Kromě Hulína máme v současné době konstrukční pracoviště i v Brně, kde například vznikal projekt velkých karuselů.

MM: Po vstupu Irska do Společenství evropských států započala následně v této zemi masivní podpora vědy a výzkumu ze strany státu. Myslíte, že lze něco podobného očekávat i u nás?

Ing. Sedlář: Spolu s podporou podnikání je to z dlouhodobé perspektivy jediná možná cesta, jak zvýšit růst ekonomiky a výkon jednotlivých firem. Pevně věřím, že všichni zainteresovaní si to dostatečně uvědomí a případná podpora bude investována rozumně a především efektivně. Je třeba udělat všechno pro to, aby tak vychvalovaná kvalifikovaná pracovní síla v České republice nebyla brzy minulostí. Nikdo v rozvinutém světě na nás nebude čekat.

MM: Domníváte se, že stát změní svoji daňovou politiku vůči výrobcům nejen zvýhodněním nákladů na vývoj, ale i novou odpisovou politikou pro urychlení inovace a modernizace výrobní základny (podobně jako v Itálii či v poslední době v USA)?

Ing. Sedlář: Opět si myslím, že jde o nástroje k podpoře růstu celé ekonomiky. Mluvit o jednotlivých konkrétních nástrojích v dnešní době je opravdu předčasné. Těžko se reaguje na něco, co není. Těžko se spoléhat a upínat na nějaký nejistý termín v budoucnu. Život firmy neurčují přání, ale konkrétní kroky v současnosti. A pokud bych si měl zatipovat, tak se popravdě řečeno obávám, že v současném volebním období bohužel zůstane u nástrojů na podporu vývoje a třeba na urychlení modernizace výrobní základny jen u plánů a přání.

MM: Ve které zemi - a nemusí být pouze na evropském kontinentě - si myslíte, že jsou nejvýhodnější podmínky pro podnikání ve vaší komoditě?

Ing. Sedlář: V dnešní globalizované ekonomice již příliš nezáleží na tom, kde je sídlo společnosti a kde fakticky dochází k výrobě produktu. Podmínky se relativně rychle mění a výroba se bude do budoucna mnohem více než dosud přelévat podle střednědobé výhodnosti umístění výrobní jednotky. Česká republika má a v horizontu několika let ještě stále bude mít výhodu relativně příznivých výrobních nákladů. Pevně věřím, že do doby ztráty současných výhod stát vytvoří podmínky pro vznik nových výhod tak, aby nedošlo k masivnímu přelévání výroby do jiných zemí.

MM: Jak byste v krátkosti shrnul klady a zápory vstupu do EU nejen z pohledu vrcholového manažera firmy, ale též občana ČR?

Ing. Sedlář: Evropská unie bude po vstupu nových zemí podstatně větším ekonomickým prostorem. Určitě bude přínosem právní prostředí, rovnější přístup na trhy a také obdobná celní pravidla členských států. Jako plus do budoucna hodnotím také zavedení eura i v České republice a větší možnost mobility pracovní síly, byť tato možnost bude zpočátku omezena. Pozitivní bude také lepší zvuk "původu zboží".
Jako nevýhodu očekávám mnohem větší počáteční byrokracii a zneužívání požadavků Evropské unie k růstu státu a byrokracie.
Reklama
Vydání #4
Kód článku: 30443
Datum: 23. 04. 2003
Rubrika: SST představuje / Rozhovor
Autor:
Firmy
Související články
Krizový manažer v kokpitu transformace českého letectví

Český letecký a kosmický průmysl nikdy nestál před takovou příležitostí — a zároveň takovým tlakem na výkon — jako dnes. Armáda přechází z ruských platforem na americké, nakupuje drony, v roce 2024 podepsala kontrakt na pořízení 24 strojů F-35A a hledá průmyslové partnery, kteří tuto transformaci zvládnou technicky i kapacitně. Na to, aby se z přezbrojovacích kontraktů staly skutečné investice do českých kompetencí, a ne jen nákupy ze zahraničí, dohlíží člověk ve dvou navzájem se prolínajících rolích: jako ředitel LOM Praha — státního podniku stojícího v centru servisní a výcvikové infrastruktury české armády, a od července 2025 jako prezident Asociace leteckého a kosmického průmyslu, sdružující 55 členů s obratem téměř 40 miliard korun. Tím člověkem je Mgr. Jiří Protiva.

Kompasem firmy je její smysl

Proč by měl manažer místo otázky „jak“ začít otázkou „proč“? A co má společného Viktor Frankl s Nassimem Talebem? Na otázky Jana Košturiaka odpovídá Rastislav Silný, fyzik, podnikatel a autor knihy Ako prežiť a zvíťaziť v chaose dnešného sveta.

Všude kolem nás jsou stroje

Když se řekne mechatronika, modulární motion struktury či dynamika obráběcích strojů, mnohým z nás se lehce zatočí hlava. Pro profesora Petera Demeče z košické TUKE je to však denní chléb, hobby i celoživotní láska v jednom. A že mu to ladí opravdu mistrovsky, potvrdil i letošní Mezinárodní strojírenský veletrh v Brně, odkud si odvezl ocenění Osobnost českého strojírenství, udělované z iniciativy MM Průmyslového spektra.

Související články
Od subdodávek k finalistům: Kam míří český export?

Doktor Rudolf Klepáček je fyzikální inženýr, který se stal architektem české exportní politiky. Od února 2026 stál v čele agentury CzechTrade a od srpna téhož roku vede novou státní agenturu CzechBusiness, která vznikla integrací CzechTradu a CzechInvestu do jednoho celku. V otevíracím rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum mluví bez diplomatických zkratek: o tom, proč firmy navázané na automobilový průmysl jedou v zajetých kolejích, ze kterých by dávno měly vyskočit, proč LinkedIn nikdy nenahradí fyzické ověření obchodního partnera, a také proč je lokalizace slovem, na které české strojírenské firmy při exportu nejčastěji zapomínají.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Budoucnost, která se nedá "vyklikat" online

„Brno“ se v češtině stalo synonymem pro výstaviště. Tato věta není marketingová fráze – je to sociologický fakt, který potvrzují průzkumy. A přesto si každý ředitel firmy, který podepisuje fakturu za účast na veletrhu, dříve nebo později položí otázku: má to ještě smysl? Jan Kubata, generální ředitel společnosti Veletrhy Brno, na ni odpovídá z pozice, která je v Česku unikátní. Jeho pestrý životopis zahrnuje kapitoly od vrcholového sportovce přes úspěšného podnikatele a primátora až po šéfa zahraniční sítě agentury CzechTrade v Chicagu. Dnes stojí v čele největší veletržní správy ve střední Evropě a odpovídá za to, aby nejen Mezinárodní strojírenský veletrh zůstal relevantní i v době digitální transformace a tlaku na efektivitu.

Kdo bude stát u vašich strojů za pět let?

Otázka v titulku již dávno přestala být řečnická. Průmyslové firmy dnes bojují o každého technologa, CNC programátora či vývojového inženýra a začínají si uvědomovat, že řešení se nenachází na náborových portálech, ale v učebnách průmyslových škol. Spolupráce mezi školami a podniky však stále často závisí spíše na osobních vztazích než na funkčním systémovém nastavení. Petr Bannert, ředitel odboru středního, vyššího odborného a dalšího vzdělávání MŠMT, je člověkem, který má metodiku a strategii odborného školství v ČR doslova pod palcem.

AI překlad je rychlý, ale pozor na terminologii

Automatizovaný překlad dokumentů se v průmyslové praxi často používá k urychlení překladu technické dokumentace vcelku běžně. U návodů, servisních instrukcí, technických listů nebo interních standardů však nestačí, aby překlad „přibližně dával smysl“ – rozdílný překlad termínů totiž může znamenat zbytečné kontroly, opakované opravy i nejasnosti v komunikaci.

Bezpečnost není administrativa. Je to podmínka přežití

Genpor. Ing. Vladimír Vlček, Ph.D., MBA, zasvětil přes 40 let profesionální hasičině. Jako generální ředitel Hasičského záchranného sboru ČR velí sboru čítajícímu přes 92 000 hasičů, z čehož je zhruba 12 000 profesionálů a přibližně 80 000 dobrovolníků v obcích i podnicích. V otevíracím rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum ale nepřichází jako ten, kdo hasí – přichází jako ten, kdo varuje. Moderní průmysl nasazuje lithiové baterie, vodík, lasery a aditivní výrobu. Každá z těchto technologií přináší jiný typ rizika. A systém požární ochrany za těmito změnami zaostává. Podle generála Vlčka to není problém hasičů. Je to problém manažerů, kteří si myslí, že bezpečnost je administrativa.

Revoluce není o technologiích, ale o lidech

Umělá inteligence přestává být v českém průmyslu abstraktním pojmem a stává se reálnou podporou efektivity konkrétních firem. (Nejen) o tom, jak vlastně AI v průmyslu správně využívat a zda jsou důležitější technologie, nebo lidé, jsme hovořili s Romanem Stolejdou ze společnosti Inovatix.

AI změní strojařinu k nepoznání

Pozvání k rozhovoru ze série „Jak to vidí autority v oboru AI“ přijal Jan Romportl, který patří k nejvýraznějším tvářím české AI scény, a to s unikátním přesahem od hlubokého akademického výzkumu až po vysoký byznys. Jako bývalý ředitel centra umělé inteligence v O2 Czech Republic a současný nezávislý konzultant pomáhá korporacím i státní správě pochopit nejen možnosti spojené s nástupem obecné umělé inteligence (AGI), ale i její rizika. Ve svých veřejných vystoupeních se často zaměřuje na strukturální změny společnosti, bezpečnostní rizika a filozoficko-technické aspekty AI.

Život českých značek: potravinářství

V seriálu o českých značkách tentokrát nahlédneme do světa potravinářství, konkrétně do Plzeňského Prazdroje. O logistice, bohaté historii i ambiciózní budoucnosti jednoho z nejznámějších českých pivovarů jsme hovořili s Tomášem Sedláčkem, manažerem skladování Plzeňského Prazdroje CZ/SK.

Klíčem k úspěchu je odvaha jít na globální trh s vlastní kůží a produktem

Pavel Diviš je mužem více světů – precizní strojařiny a vysoké byznysové diplomacie. Jako majitel společnosti TGS, předseda Česko-taiwanské obchodní komory a zároveň ambasador Druhé ekonomické transformace vidí trhliny v tradičním modelu českého průmyslu jasněji než většina ostatních. V otevíracím rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum mluví otevřeně o tom, proč se z „dílny Evropy“ musí stát sebevědomá mozkovna s vlastním výrobkem, v čem nás brzdí evropská ideologie, proč je pro budoucnost našich technologií zajímavé partnerství s asijskými tygry a v čem by mohla být spolupráce s nimi přínosná.

Nemusíte být první, ale nesmíte zaostat

K dalšímu rozhovoru ze série „Jak to vidí autority v oboru AI“ jsme pozvali konzultanta a technologického vizionáře Martina Krčka. Specializuje se na implementaci umělé inteligence, automatizaci a robotiku a pomáhá firmám transformovat se v agilní, daty řízené organizace připravené na éru čtvrté průmyslové revoluce.

Inženýrské mistrovství je naším šperkem

Jen málokteré jméno je v novodobé historii českého strojírenství spjato s jednou značkou tak pevně jako Antonín Růžička a Wikov. Za 23 let, během nichž stál v čele této průmyslové skupiny, proměnil ve spolupráci s Martinem Wichterlem trosky tradičních fabrik na globálního hráče, který definuje špičku v oboru ozubených kol a převodových mechanismů. Muž, který prošel érou divoké transformace, krizemi i obdobím masivního růstu, se k 1. lednu 2026 rozhodl opustit roli generálního ředitele a vydat se vlastní cestou.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit