Témata
Reklama

Členství v EU nám nepřinese větší exportní možnosti

23. 04. 2003

Marian Sedlář

MM: V roce 2004 má Česká republika vstoupit do EU. Jak ovlivní tato skutečnost chod vámi řízené firmy, a to jak z hlediska marketingu a obchodu, tak i technické úrovně, výroby a v neposlední řadě i logistiky?

Ing. Sedlář: Naše společnost je na vstup do Evropské unie připravena již delší dobu. Vychází to v podstatě ze struktury zákazníků TOSHULIN, kdy se od začátku orientujeme na nejvyspělejší trhy, k nimž patří i země Evropské unie. Neočekáváme žádné zásadní ani větší změny. Na trh Evropské unie vyváží TOSHULIN zhruba polovinu produkce a vstup do EU sám o sobě těžko povede k nějakému navýšení.
Abychom uspěli s našimi stroji na náročných západoevropských a světových trzích, museli jsme se již dávno přizpůsobit jejich požadavkům. Jedním z nich je například prohlášení o shodě s normami EU a označení strojů značkou CE. V současné době je prohlášení o shodě pro úspěch firmy již nutnou podmínkou, a TOSHULIN proto přenáší značku i na obchodní zástupce po celém světě. Znamená to, že i stroje prodávané třeba do USA či asijských zemí mají značku CE, a platí, že Evropská unie má v oblasti bezpečnosti daleko přísnější požadavky než zbytek světa. Vývoj norem pečlivě sledujeme, na strojích provádíme rizikové analýzy, abychom vyhověli bezpečnostním předpisům. Víme, kam se EU z hlediska bezpečnosti ubírá. Snažíme se co nejdříve reagovat na nové bezpečnostní požadavky a tlačíme k tomu i naše zákazníky. Jsme dnes na velice dobré úrovni a TOSHULIN je připraven na plnohodnotný vstup země do EU.
Reklama
Reklama
Reklama

MM: Jaký dopad bude mít pro váš podnik větší otevření konkurenci a naopak, jak se zvýší vaše exportní možnosti?

Ing. Sedlář: Na světovém trhu dlouhodobě působíme, takže nečekáme z hlediska konkurence žádné zásadní změny. A ani exportní možnosti bych nedával do přímé souvislosti se vstupem země do EU. Mohu jen zopakovat, že TOSHULIN má na světovém trhu svislých soustruhů významné postavení, které se snaží ještě zvýšit, a nevidím přímou vazbu mezi členstvím v Evropské unii a většími exportními možnostmi.
Konkurence je značná sama o sobě i bez souvislostí se členstvím v EU. Plně se to projevuje v posledních měsících v souvislosti se světovou recesí. Bez ohledu na to musíme pomýšlet na další rozvoj firmy. Významnou investicí naší firmy v letošním roce je proto nákup nového informačního systému. Firma, která dlouhodobě pomýšlí na úspěch a na udržení konkurenceschopnosti, nemůže fungovat právě bez kvalitního informačního systému.
Představenstvo koncem loňského roku vybralo značkový zahraniční informační systém IFS-Applications 2002. Nákupem tohoto systému se naše firma dostává na standard běžný ve vyspělých zemích. To je cesta, kterou musíme jít. I přes pokračující recesi rozumně investovat a zvyšovat svoji konkurenceschopnost.
Současně se zavedením nového informačního systému provede naše společnost také koncepční rozvoj kontrolingu, což je možné pouze s využitím moderního systému. Jde o efektivitu výroby. TOSHULIN v tomto směru není žádnou výjimkou, je běžným jevem, že ve firmách se mění procesy. Nakupujeme zahraniční systém, který sám o sobě znamená jisté know-how a zvyšuje hodnotu celé firmy.
Zaměřujeme se na nové tržní segmenty, abychom zákazníkům nabídli i jiné typy strojů. Opět se vracím k otázce. Konkurence je již nyní veliká, naše firma působí na světovém trhu. Uspět tam znamená mít i kvalitní tým konstruktérů. Pracuje u nás řada velice zkušených konstruktérů, kteří mají možnost rozšířit si dál vzdělání. Kromě Hulína máme v současné době konstrukční pracoviště i v Brně, kde například vznikal projekt velkých karuselů.

MM: Po vstupu Irska do Společenství evropských států započala následně v této zemi masivní podpora vědy a výzkumu ze strany státu. Myslíte, že lze něco podobného očekávat i u nás?

Ing. Sedlář: Spolu s podporou podnikání je to z dlouhodobé perspektivy jediná možná cesta, jak zvýšit růst ekonomiky a výkon jednotlivých firem. Pevně věřím, že všichni zainteresovaní si to dostatečně uvědomí a případná podpora bude investována rozumně a především efektivně. Je třeba udělat všechno pro to, aby tak vychvalovaná kvalifikovaná pracovní síla v České republice nebyla brzy minulostí. Nikdo v rozvinutém světě na nás nebude čekat.

MM: Domníváte se, že stát změní svoji daňovou politiku vůči výrobcům nejen zvýhodněním nákladů na vývoj, ale i novou odpisovou politikou pro urychlení inovace a modernizace výrobní základny (podobně jako v Itálii či v poslední době v USA)?

Ing. Sedlář: Opět si myslím, že jde o nástroje k podpoře růstu celé ekonomiky. Mluvit o jednotlivých konkrétních nástrojích v dnešní době je opravdu předčasné. Těžko se reaguje na něco, co není. Těžko se spoléhat a upínat na nějaký nejistý termín v budoucnu. Život firmy neurčují přání, ale konkrétní kroky v současnosti. A pokud bych si měl zatipovat, tak se popravdě řečeno obávám, že v současném volebním období bohužel zůstane u nástrojů na podporu vývoje a třeba na urychlení modernizace výrobní základny jen u plánů a přání.

MM: Ve které zemi - a nemusí být pouze na evropském kontinentě - si myslíte, že jsou nejvýhodnější podmínky pro podnikání ve vaší komoditě?

Ing. Sedlář: V dnešní globalizované ekonomice již příliš nezáleží na tom, kde je sídlo společnosti a kde fakticky dochází k výrobě produktu. Podmínky se relativně rychle mění a výroba se bude do budoucna mnohem více než dosud přelévat podle střednědobé výhodnosti umístění výrobní jednotky. Česká republika má a v horizontu několika let ještě stále bude mít výhodu relativně příznivých výrobních nákladů. Pevně věřím, že do doby ztráty současných výhod stát vytvoří podmínky pro vznik nových výhod tak, aby nedošlo k masivnímu přelévání výroby do jiných zemí.

MM: Jak byste v krátkosti shrnul klady a zápory vstupu do EU nejen z pohledu vrcholového manažera firmy, ale též občana ČR?

Ing. Sedlář: Evropská unie bude po vstupu nových zemí podstatně větším ekonomickým prostorem. Určitě bude přínosem právní prostředí, rovnější přístup na trhy a také obdobná celní pravidla členských států. Jako plus do budoucna hodnotím také zavedení eura i v České republice a větší možnost mobility pracovní síly, byť tato možnost bude zpočátku omezena. Pozitivní bude také lepší zvuk "původu zboží".
Jako nevýhodu očekávám mnohem větší počáteční byrokracii a zneužívání požadavků Evropské unie k růstu státu a byrokracie.
Reklama
Vydání #4
Kód článku: 30443
Datum: 23. 04. 2003
Rubrika: SST představuje / Rozhovor
Autor:
Firmy
Související články
Stavme na pozitivním a fungujícím

Česko patřilo ke konci roku 2023 k zemím, jejichž ekonomika stále nedosáhla předcovidové úrovně. Hospodářský růst bude podle většiny ekonomů i v tomto roce velmi pomalý. Situaci komplikují nepříliš optimistické faktory, jako je nestabilita veřejných financí, výroba postavená na subdodávkách, nedostatečná infrastruktura a další. Když k tomu připočteme vnější geopolitické okolnosti, není situace příliš příznivá. A o tom, jak toto vše ovlivňuje automobilový průmysl a jak se zbavit stigmatu subdodavatelské země, jsme hovořili s Petrem Knapem, odborníkem společnosti EY pro automobilový průmysl.

O stavu ekonomiky a roli vůdců

V povídání s Janem Urbanem, vysokoškolským pedagogem, podnikovým poradcem, publicistou a autorem řady knih a článků, se prolíná řada myšlenek nedávno zesnulého profesora Milana Zeleného, i když se osobně nikdy nepotkali. Několik top manažerů a emeritních CEO, kterým jsme tento rozhovor poskytli před zveřejněním, doporučilo slova Jana Urbana tesat do kamene. V intencích uvažování excelentních ekonomů Zeleného i Urbana lze říci, že dosud panuje rozpor, který nastiňuje tento rozhovor: trend zaměňování popisu akce za akci samotnou se spíše prohlubuje místo toho, aby v praxi ustupoval – v politice, podnikání i ve vzdělávání.

Je nutné stanovit diagnózu a následně zvolit léčbu

Bohdan Wojnar vždy razil zásadu, že je třeba si všechno řádně odpracovat a každý den zkusit udělat něco navíc. Nikdy se nebránil novým věcem, trpělivě se je učil a s potřebnou dávkou štěstí se pak dostával k zajímavým pracovním příležitostem. Během čtyřiceti profesních let ušel cestu od chemického inženýra, přes dlouhou kariérou ve Volkswagenu Slovakia ve financích a controllingu až po člena představenstva za oblast HR ve Škoda Auto. Toto je dle jeho slov výhodou velkého koncernu, kdy nemusíte zůstat na jednom místě, u jednoho oboru a v jedné zemi. Tyto zkušenosti mu poskytly velký profesní přehled, ze kterého vycházejí témata aktuálního otevíracího rozhovoru MM Průmyslového spektra.

Související články
Je něco shnilého ve státě dánském

Historička ekonomie Antonie Doležalová tvrdí, že to, co prožíváme, je příležitostí. Čas prý ukáže, jestli bude promarněná, nebo využitá. My Češi jsme byli obdivováni pro svůj podnikatelský zápal. Jak jsme pilní a pracovití. Jak jsme jednotní a soudržní. Jak umíme odhodit své osobní zájmy ve prospěch celku. Jak jsme kulturní a vzdělaní. Jaká je ale současná realita?

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Krize jako cesta k žádoucí změně

Hlavním životním mottem Ing. Vlastislava Břízy, majitele a generálního ředitele společnosti Koh-i-noor, je tvrzení, že kdo je připraven, není zaskočen. Společný rozhovor probíhal v intencích této jeho celoživotní strategie.

Kvalitní subdodavatelé se nemusí bát o zakázky

Energetická krize a válka na Ukrajině zasáhla především evropskou ekonomiku. Hospodářské kormidlo se den ze dne otočilo a jednotlivé státy začaly posilovat svoji obranyschopnost. Průmysl je více soustředěn na oblast obranného a bezpečnostního charakteru, a subdodavatelé tak mají šanci svůj byznys diverzifikovat. Co se podařilo a co by mohlo být lepší, v tomto zajímavém segmentu podnikání, jsme diskutovali s prezidentem Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR Jiřím Hynkem.

Role technické univerzity v udržitelné společnosti, Doc. Jiří Mašek, ČZU v Praze

Smyslem této série podcastů je představit současnou roli univerzity a hledat její skutečné postavení a poslání ve vztahu k vývoji konkurenceschopnosti tuzemské ekonomiky a společnosti jako takové. Hovoříme s rektory a děkany technických univerzit a fakult o jejich denní operativě, o realizaci dlouhodobé strategie, jejich pohledu na ukotvení vzdělávací instituce ve společnosti a dalších tématech. Tentokráte jsme o rozhovor požádali docenta Jiřího Maška, děkana Technické fakulty ČZU v Praze.

Matematiku považuji za základ všeho

O problémech s výukou matematiky na českých základních a středních školách, o českých vysokoškolácích, kteří mají vynikající výsledky v oblasti informatiky, kybernetiky, robotiky a umělé inteligence, ale také o budoucnosti energetických zdrojů, jsme diskutovali s rektorem Českého vysokého učení technického v Praze doc. RNDr. Vojtěchem Petráčkem, CSc.

Musíme mít dovednosti orientačního běžce

S krizovým manažerem Petrem Karáskem, viceprezidentem České asociace interim managementu, jsme se sešli po pěti letech od posledního otevíracího rozhovoru pro náš časopis. Zajímalo nás, jakými turbulencemi z pohledu krizového manažera český průmysl za tu dobu prošel. Zda majitelé firem mění směr a portfolio svého podnikání. Zda se za pětileté období navýšil počet produktů s tuzemskou přidanou hodnotou, a jaké jsou aktuální podmínky pro podnikání v ČR.

Modulárne mikrofabriky a modulárne roboty

V sieti Inovato vzniklo medzinárodné zoskupenie, ktoré vyvíja koncept modulárnej mikrofabriky. Mikrofabrika je malé až stredne veľké, vysoko automatizované a technologicky vyspelé výrobné zoskupenie so širokou škálou procesných možností. Mikrofabrika vyžaduje menej energie, menej materiálu a malú pracovnú silu, a to vďaka high-tech automatizovaným procesom.

Přínos vědců pro českou ekonomiku

Výzkumná a vědecká pracoviště jsou častými nositeli průlomových objevů a řešení. Jejich přínos pro konkurenceschopnost firem a národních ekonomik je neoddiskutovatelný. Jak si vede v této oblasti Akademie věd ČR, jak spolupracuje s průmyslovou sférou a kde vidí svou přidanou hodnotu? Na toto téma jsme diskutovali s předsedkyní AV ČR profesorkou Evou Zažímalovou.

Průmysl a jeho lidé: Nikdy nepolevující zodpovědnost

Jen málo firem dnes disponuje tolika lidmi a takových profesí, které potřebuje, a to včetně pozic vrcholových manažerů. Přitom bez fundovaných lidí se žádná firma neobejde. Jak je získat a jak udržet? O své názory se s námi podělila Lucie Teisler, CEO společnosti Anderson Willinger.

Podnikatelské prostředí není stabilní. Nemáme cenovou stabilitu

Mojmír Hampl je přední český ekonom, který se většinu svého profesního života věnuje problematice financí, měnové a fiskální politiky. MM Průmyslovému spektru poskytl rozhovor, kde se mimo jiné vyjadřuje k současné politice ČNB, k důvodům, proč Česká republika aktuálně nesplňuje podmínky pro přijetí eura, a proč je nutné provést zásadní reformy tak, aby veřejný dluh byl udržitelný.

Žijeme na dluh dalších generací

Petr Novák aktuálně zastává pozici Director of Automotive Operations ve společnosti JTEKT European Operations. Je zodpovědný za devět výrobních závodů ve Francii, Belgii, ČR, Anglii a Maroku. Obrat této divize čítající 4 000 zaměstnanců představuje 1, 2 miliardy eur.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit