Témata
Zdroj: Siemens

Digitalizace: právě tady a právě teď

Siemens. Jméno, které ať zazní kdekoli na světě, každý ví, že si je má spojit se špičkovými technologiemi – pro soukromé osoby i pro firmy. Abychom se dozvěděli více právě o těch, jež jsou určeny pro výrobní firmy, vypravili jsme se do českého sídla společnosti Siemens v pražských Stodůlkách za Tomášem Dubou, ředitelem obchodního úseku Motion Control.

Hana Janišová

Vystudovala Divadelní fakultu AMU. Většinu svého profesního života pracovala jako redaktorka v rozličných periodikách nebo na PR pozicích ve firmách různého zaměření, naposled z oblasti informačních technologií.
Osobně jí jsou blízká nejen témata týkající se techniky a technologií, ale například také z oblasti sociální nebo školství a další.
Pro MM Průmyslové spektrum pracuje od roku 2017. Její stěžejní mimopracovní aktivitou je ochrana zvířat.

Reklama

MM: Pane Dubo, které jsou podle vás hlavní zásady, jichž by se firmy měly držet, aby si v současné těžké době zajistily nejen stávající existenci, ale i budoucí prosperitu?

T. Duba: Prioritou je nepochybně investice do inovací, jak vlastního produktu, tak aby poskytoval zákazníkovi vysokou míru přidané hodnoty, aby se firma dokázala odlišit od ostatních výrobců. A potom je to investice do inovací samotné výroby a přípravy výroby. To vše se dnes dá velmi dobře zvládnout. Ovšem největší prostor pro zlepšení vidím v investici do lidských zdrojů – do kvalitních lidí, do těch, kteří už ve firmě jsou, abychom udrželi maximální možnou míru jejich motivace. A co mi v poslední době připadá zejména důležité a dobře to funguje, je investice do obchodníků. Řada výrobních firem v České republice totiž dokáže vyvinout a vyrobit skutečně perfektní výrobky, bohužel ne vždy je však dokáže prodat s vysokou mírou zisku.

„Digitalizace nepochybně představuje největší míru přidané hodnoty,
jednak pro samotného výrobce, ale i uživatele stroje,“
říká Tomáš Duba.
(Foto: Jan Hrdý)

MM: Podívejme se však nyní na další oblast: Můžete mi přiblížit, jakou roli hrají výrobní data a jak s nimi zacházet, aby byla ve firmě správně využita?

T. Duba: Obecně vzato jsou výrobní data zatím ještě pořád podceňována. Přitom právě v nich je obrovská studnice bohatství každé výrobní společnosti. Výrobní data jsou důležitá hlavně pro provozovatele samotného zařízení nebo strojní technologie, protože nad velkou množinou výrobních dat po tom, kdy provede analýzu, dokáže v podstatě predikovat chování konkrétního stroje, nebo dokonce celé výrobní technologie. To je úhel pohledu koncového uživatele. Nicméně výrobní data jsou velice důležitá i pro výrobce stroje. Ten na základě analýzy chování stroje v minulosti jej dokáže v podstatě permanentně inovovat, a zajistit tak, že stroj se v budoucnosti bude chovat stále lépe.

Reklama
Reklama

MM: Co je vlastně podstatou digitalizace výroby? A na čem je konkrétně založena?

T. Duba: Podstatou digitální výroby je na straně jedné sběr výrobních dat, ale pak samozřejmě jejich vyhodnocení, včetně srovnání s nějakým ideálním stavem. V podstatě etalonem toho, jak by se samotná výroba, stroj nebo výrobek měly chovat, je, abychom dokázali reálná data poměřit s tím, jak vypadá okolní reálný svět. A k tomu je ideálním pomocníkem digitální dvojče. To však nemusí být jen jedno. V konkrétním případě, o kterém hovořím, jsou digitální dvojčata hned tři. Jednak digitální dvojče stroje nebo výrobní technologie, pak digitální dvojče výrobku, nebo případně obrobku, a v neposlední řadě digitální dvojče výrobního procesu. A pouze na základě vyhodnocení reálných dat z výroby oproti ideálnímu stavu, který je definován digitálním dvojčetem, dokážeme říci, do jaké míry se skutečná výroba odlišuje od toho ideálního stavu, a přijmout rozhodnutí, která pomohou k tomu, aby se výroba dala příslušně korigovat.

MM: A v čem podle vás spočívá největší přínos digitalizace výroby pro současné výrobní firmy?

T. Duba: Největší přínos spatřuji v otevírání nových světů. Pokud výrobce zná všechna výrobní data, dokáže je porovnat s ideálním stavem. Pak například může nabídnout koncovému uživateli nadstandardní záruční servis. Anebo může přistoupit k úplně novému business modelu, kdy samotný stroj, místo toho, aby ho zákazníkovi prodal, mu jej v podstatě pronajímá určitou formou leasingu. Při tomto business modelu koncový uživatel/zákazník platí výrobci za disponibilitu stroje, za počet a kvalitu produktů vyrobených v konkrétním čase a v podstatě nemusí investovat do pořízení stroje.

Reklama

MM: Je podle vašeho názoru nějaký rozdíl v ideální míře digitalizace mezi firmami podle jejich velikosti? Má být rozdílná ve velkých, středních a malých firmách?

T. Duba: V podstatě ne. Dá se říci, že digitalizace výroby je pořád stejná. Podle velikosti firmy se bude lišit pouze škálou nasazených řešení. Ale principy zůstávají pořád ty samé.

MM: Existuje podle vás některé výrobní odvětví, které by se v dnešní době dokázalo bez digitalizace úplně obejít?

T. Duba: Určitě ne. Digitalizace se postupně projevuje úplně všude. V tuto chvíli rozhodnutí o jejím nasazení a rychlost nasazení jsou dány spíše rychlostí návratnosti investice. Samozřejmě, že ta rychlost je největší u velkosériové hromadné výroby. Můžeme si představit třeba automobilový průmysl. Ale na druhé straně digitalizace se vyplácí i u komplikovaných zákaznických řešení na klíč. U prototypových řešení, která není možné úspěšně realizovat jiným způsobem, než je vyzkoušet na digitálním dvojčeti. Tady bych si dovolil uvést například mohutné obráběcí stroje.

Sinumerik Cup – soutěž v CNC programování pro střední školy a učiliště trvající již osm let. (Zdroj: Siemens)

MM: Jako jeden z nejvýznamnějších producentů digitálních technologií jste po nich v poslední době jistě zaznamenali zvýšenou poptávku. Můžete nám konkrétně přiblížit, po kterých a co je důvodem?

T. Duba: Mimořádná covidová doba ukázala, že firmy, které do krize vstupovaly připravené a měly digitalizovanou výrobu, dokázaly těžkou situaci mnohem lépe zvládnout. Bohužel jsme viděli to, že řada firem v dobách, kdy ekonomika rostla úplně bez problémů, nedokázala investovat do digitalizace. Na druhou stranu bych chtěl všechny motivovat, že teď je pro to ideální doba, protože trh opět začíná růst, a tohle je jedna z možností, jak posílit svou konkurenceschopnost.

MM: A je podle vás skutečně digitalizace tou nejpřímější cestou k vyšší konkurenceschopnosti?

T. Duba: Digitalizace nepochybně představuje největší míru přidané hodnoty, jednak pro samotného výrobce, ale i uživatele stroje. A těžká doba, kterou jsme překonali, ukazuje, že ten, kdo digitalizoval, dokázal mnohem lépe reagovat na potřeby svých zákazníků. A pokud český průmysl má umět obstát v světové konkurenci a nemá se stavět do role někoho, kdo má nízkou cenu bez přidané hodnoty, musí se vydat právě touto cestou. Bohužel k tomu musím ještě dodat to, že ten, kdo na digitalizační cestu nenastoupí, je odsouzen k zániku. To se prostě stane, ať už dříve, nebo později.

MM: Které konkrétní novinky z oblasti digitální podpory výroby nabízí vaše společnost?

T. Duba: V oblasti výrobních strojů je to nepochybně naše vlajková loď Sinumerik One. Jde o řídicí systém pro obráběcí stroje, který má přímo v NC jádru digitální dvojče a je to, jak říkáme, první digitálně nativní CNC systém.

Výukový software SinuTrain – počítačová verze CNC řídicího systému Sinumerik. (Zdroj: Siemens)

MM: Mohl byste pohovořit o nějakém konkrétním řešení u konkrétního klienta?

T. Duba: Velmi rád, protože těch dobrých příkladů je opravdu hodně a je dobré se s nimi pochlubit. Rád bych uvedl příklad z našich výrobních závodů Siemens ve Frenštátě a Mohelnici, které vypsaly výběrové řízení na dodavatele obráběcích strojů. Podmínkou závodů bylo, aby byl použit řídicí systém Sinumerik One. Bylo to z toho důvodu, že továrny potřebovaly napojit digitální dvojče toho stroje se systémy řízení výroby. A možná se budete divit, ale těch výrobců, kteří byli schopni nabídnout Sinumerik One, bylo málo a jako vítězné řešení bylo vybráno řešení od české společnosti CZ. Tech z Čelákovic, konkrétně soustruh řady SPV40CNC.

MM: Společnost Siemens je známá tím, že se velmi angažuje v oblasti osvěty v rámci digitalizace. Můžete nám přiblížit, jak konkrétně?

T. Duba: Je pro nás velkým potěšením pracovat se školami. Vidíme v tom možnost vytvářet budoucí generaci inženýrů a vštěpovat jim digitalizaci už od mládí. V této souvislosti bych moc rád zmínil naši tradiční soutěž Sinumerik Cup, která je kláním programátorů obrábění na obráběcích strojích Sinumerik. Velkou roli přitom hraje školní stroj, který jsme vyvinuli společně s výrobcem Solid Machine. Je to stroj, který na sobě má Sinumerik One a slouží právě k výchově budoucích talentů.

MM: Jakou mají tuzemští výrobci šanci v rámci evropské konkurence a co jim může pomoci v tom, aby byli na vyšší úrovni, než tomu bylo doposud?

T. Duba: Doba, kdy úspěch českých firem byl založen na levné pracovní síle, je dávno pryč. Prostě skončila a české firmy se musejí vrhnout do tvorby přidané hodnoty, unikátního řešení na klíč, individualizace vlastního produktu a samozřejmě zkrácení uvedení výrobku na trh. K tomu všemu slouží digitalizace a řešení, která jsou k dispozici. Bohužel je zde ještě pořád nevyužitý velký prostor pro jejich nasazení.

MM: Společnost Siemens se opakovaně účastnila Mezinárodního strojírenského veletrhu. Jaký je váš názor na tento veletrh a jak by i jemu mohla digitalizace pomoci?

T. Duba: Mezinárodní strojírenský veletrh v Brně je stále středobodem setkávání strojírenské komunity. Je důležitý i pro naši společnost a my se budeme snažit i v této nelehké době svoje řešení k návštěvníkům a vystavovatelům dostat. Budeme se těšit, že právě tento veletrh otevře novou cestu spolupráce v digitální době.

Související články
CIMT Peking, Část 1. Obecný pohled

V předvelikonočním týdnu se v Pekingu uskutečnil veletrh obráběcích strojů CIMT 2019. V asijském regionu se jedná o obdobu veletrhu EMO Hannover. A stejně jako EMO je velkou měrou národní výstava německé výrobní techniky, tak CIMT je převážně čínský. V tomto prvním vstupu se podíváme na letošní ročník trochu s odstupem, aniž bychom se zaměřili na konkrétní exponáty.

Praktický výzkum nám dělá svět lepším

Prof. Ing. Milan Gregor, PhD. se narodil v Prievidzi a dětství prožil v Necpaloch. Zde u příležitosti oslav 600. výročí první písemné zmínky byl v roce 2015 oceněn Cenou primátorky Prievidzy za mimořádné zásluhy v rozvoji hospodářství, vědy a techniky a šíření dobrého jména Slovenské republiky v zahraničí.

Trendy ve světě přesné měřicí techniky

Požadavky kladené na kontrolu kvality se rok od roku stále zvyšují. S tímto trendem se musejí vypořádat všichni výrobci měřicí techniky. Shodně je tomu i u firmy Mitutoyo, která se snaží šíří svého sortimentu maximálně vyhovět požadavkům pro dílenskou kontrolu, měrové laboratoře i procesní kontrolu, ale zároveň neopomíjí současný trend - Průmysl 4.0 a IoT - požadavek na inteligentní komunikativní měřidla a přístroje.

Související články
Chytré stroje přivádějí továrny k životu

Bezpečné balicí stroje připojené k Ethernetu zvyšují produktivitu, zlepšují flexibilitu, snižují komplexnost konstrukce a řeší problémy pracovníků v provozu.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Nanovlákenná membrána v oknech ochrání stroje i pracovníky

Zatímco o smogu v ulicích se vedou časté debaty, znečištěný vzduch v interiéru patří k opomíjeným tématům. A to i přesto, že podle Světové zdravotnické organizace stojí život 4,3 milionu lidí ročně a v průmyslových objektech ohrožuje jak zdraví pracovníků, tak samotný provoz. Díky rozvoji moderních technologií nyní interiér účinně ochrání nanovlákenná okenní membrána.

Silná geometrie s měkkým řezem

Existují prezentace produktů, které je potřeba přečíst si několikrát, než je člověk pochopí. Tato prezentace k nim ovšem nepatří. S-Cut SC-UNI je fréza, jejíž funkční princip lze přes její unikátní provedení, nebo právě proto, velmi snadno vysvětlit. Její břity ve tvaru S a extrémně nestejné dělení potlačující chvění vyvolané procesem obrábění vytvářejí z této frézy vysoce kvalitní nástroj, který v rámci veškerých srovnávacích testů poráží porovnávané frézy.

Evropa inovuje: Spojené království

Londýnská vláda může inspirovat tu naši v oblasti vědy a výzkumu, v oblasti spolupráce univerzit a podniků, jakož i v transferu akademických výsledků do průmyslových aplikací. V těchto oblastech za Spojeným královstvím v poměrovém hledisku zaostáváme. Pojďme společně nahlédnout pod pokličku inovací made in UK.

Od divadelních žárovek k digitalizaci

Od počátku svého působení je Siemens nositelem a zárukou nejmodernějších technologií, jež inovují náš průmysl, energetiku, zdravotnictví, infrastrukturu, bezpečnost, a navíc pomáhají zlepšovat náš každodenní život.

Inovace. Co to vlastně je?

Vděčné sexy téma, o kterém rádi všichni mluví, ale nikdo pořádně neví, jak je skutečně realizovat. Celá řada hvězdiček, jimž se podařilo inovovat sebevětší pitominu a s ní nějak uspět na našem malém hladovém lokálním trhu se cítí být vyvoleni rozdávat moudra. Zasvěcený člověk se pak nestačí divit.

Průkopníci využití umělé inteligence v počítačové bezpečnosti

S Miroslavem Trnkou se známe dlouhou dobu – od dob Invexu, kde jeho přednášky v rámci akcí o počítačových virech a ochraně proti nim patřily vždy k těm nejlepším na této akci. Jeho vždy velmi pečlivě připravené příspěvky vedly k zamyšlení o problematice ochrany uživatelů proti napadení počítačů.

Strojírenské fórum 2020: Průmysl v době postcovidové

Letošní podzimní, v pořadí již osmé Strojírenské fórum, se odehrálo 5. listopadu. Tentokrát však nikoli v prostorách některé z našich technických univerzit nebo na jiném inspirativním místě. Proběhlo virtuálně, z improvizovaného televizního studia vytvořeného ve společnosti Exponex v Brně. Přesto nebylo ani méně zajímavé ani méně navštívené, než akce předcházející.

Závěrečné oponentní řízení CK-SVT

V dubnu 2012 byl na půdě Fakulty strojní ČVUT v Praze oficiálně zahájen osmi letý projekt Centrum kompetence - Strojírenská výrobní technika v rámci dotačního programu Technologické agentury ČR. Projekt byl úspěšně ukončen ke konci roku 2019 a v červnu 2020 proběhlo Závěrečné oponentní řízení ve firmě TOS Varnsdorf, jednoho ze spoluřešitelů.

RCMT - 20 let ve výzkumu obráběcích strojů (2. část)

Před 20 lety se začaly psát dějiny novodobé tuzemské výzkumné základny strojírenské výrobní techniky. Tento příspěvek nahlíží na klíčové milníky na jeho cestě očima aktérů, kteří stáli a stojí po jeho boku. Vydejme se společně na cestu, která formovala dnešní podobu Výzkumného centra pro strojírenskou výrobní techniku a technologii RCMT (Research Center of Manufacturing Technology) při FS ČVUT v Praze.

Od konstrukce strojů po parkovací věže

Mezi starší generací strojařů pravděpodobně není nikoho, kdo by neznal původem škodováka Josefa Bernarda z Jičína. Tento strojírenský nadšenec příští rok oslaví své sedmdesátiny. Před třiceti lety po odchodu z místního Agrostroje položil základy společnosti Vapos, která dává perspektivní práci patnácti desítkám lidí z Jičína a blízkého okolí.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit