Témata

EuroSkills Graz 2021 – mezinárodní soutěž mladých profesionálů v odborných dovednostech

Evropská přehlídka, často nazývaná olympiáda řemesel, se letos konala u našich sousedů v rakouském Grazu od 22. – 26. 9. 2021 a je bezpochyby událostí roku v odborném vzdělávání. Zde jsou čísla, která mluví za vše: 400 soutěžících do 25 let z 19 států předvedlo to nejlepší ve více než 48 soutěžních oborech. 

Eva Klocová

Od roku 2018 pracuje na pozici obchodního zástupce společnosti Heidenhain, v oboru Motion Control Machine Tools od roku 1997. V rámci své profese se kromě podpory výrobců a dovozců obráběcích strojů věnuje aktivně především podpoře technického vzdělávání na českých technicky orientovaných školách. Je autorem projektu Sinumerik Cup.
Od roku 2019 je ředitelkou neziskové organizace Skills Czech Republic, z.ú., která připravuje studenty strojírenských oborů pro mezinárodní soutěže WorldSkills. Věří, že díky poctivému tréninku a kvalitnímu národnímu finále o mistra ČR ve frézování a soustružení budou naši mladí lidé do 25 let připraveni zvládnout vysoké nároky strojírenských „Skills“ této prestižní mezinárodní soutěže, ne nadarmo přezdívané olympiáda řemesel.

Reklama
Reklama
Reklama

Soutěžilo se ve sportovním areálu Schwarzl Freizeitzentrum na ploše 70.000 m2, akreditovalo se 300 novinářů a o hladký průběh soutěží se staralo 400 dobrovolníků. Denní návštěvnost se vyšplhala na 10.000 při dodržení nezbytných hygienických opatření. Zahajovací i závěrečný ceremoniál poukázal na význam odborných dovedností a poslal do světa jasný signál, že bez kvalitní práce není budoucnost. Zároveň také nabídl i přehlídku velkých emocí všech účastníků, vítězů však zejména. Jaké asi jsou jejich pocity, když běží přes celý sál s vlajkou své země na pódium, aby vyskočili na stupeň nejvyšší, protože jsou ve svém oboru v Evropě nejlepší? 

(Zdroj: Archiv Skills Czech Republic)

Jet se podívat na WorldSkilsl byl vždycky můj tajný sen, takže rozhodnutí bylo otázkou vteřiny. Šlo o to zaregistrovat vstupenky a zvolit den a hodinu, protože COVID je tu stále, a tak opatření k omezení počtu návštěvníků byla součástí naprosto skvěle organizované akce. Soutěže WorldSkills sleduji již roky a vím, že komplexní zadání, organizace, a především hodnocení je tak náročné, že se na účast soutěžící tvrdě připravují, a to i několik let. Žádná soutěž v ČR svou náročností není srovnatelná s tím, jak se soutěží na WorldSkills. Je to velká výzva, a právě proto je pilotní projekt Skills Czech Republic z.ú. o mistra ČR ve frézování 2021 založen na tom, že se náročným podmínkám této mezinárodní soutěže pokusí alespoň přiblížit. A i to byl jeden z důvodů mé cesty do Grazu. Podívat se, jak to celé v reálu vypadá a setkat se s těmi zahraničními partnery, kteří mi už celý rok s přípravou našeho pilotního kola na dálku pomáhají. Chtěla bych velice poděkovat ale i českým partnerům, kteří projekt podporují. Nemohl by vzniknout bez podpory společností Heidenhain, Fermat CZ, Renishaw, DMG Mori Czech, Dormer Pramet, SolidVision, Wikov Group a řady dalších.

(Zdroj: Archiv Skills Czech Republic)

Jsem velice ráda, že se podařilo zorganizovat i menší výpravu pedagogů a studentů za obor frézování, chcete-li podle správného názvosloví Skill 07 - Milling. Díky finanční podpoře nadace PANGEA byly uhrazeny náklady studentů, kteří soutěží ve finále o mistra ČR ve frézování. Díky podpoře a pochopení vedení škol SŠTE Olomoucká v Brně, GJP a SOU ve Slavičíně a SOU v Domažlicích, navštívili lEuroSkills 2021 v Grazu také pedagogové těchto škol.

(Zdroj: Archiv Skills Czech Republic)

Těšili jsme moc už i z toho důvodu, že po dlouhých letech měla na této akci zastoupení také Česká republika. Hospodářská komora ČR, jako národní koordinátor a člen WorldSkills Europe zodpovídala nejen za splnění podmínek pořadatele, ale současně také za dodržování mezinárodních pravidel všemi členy národního týmu, který reprezentoval ČR ve čtyřech oborech. Vše je zde do detailu předepsané, jednotlivé státy musí nastoupit v čele s oficiálním delegátem dané země, technický delegát zajišťuje veškerou agendu, každý soutěžící má svého experta, který je jeho mentorem a osobním koučem, součástí každého národního týmu je tzv. teamleader. Připomíná Vám to něco? Ano, je to opravdu olympiáda! Toto a mnoho dalšího nám při setkání v pátek u hlavního vchodu Schwarzl Freizeitzentrum vysvětlil pan Roman Pommer, oficiální delegát ČR v Grazu a také víceprezident Hospodářské komory ČR. Byl nám skvělým průvodcem a zároveň nám představil všechna čtyři soutěžní pracoviště našich borců. Bohužel nedošlo na žádné velké skandování typu „kdo neskáče není Čech“ (a to jsme se tak těšili, SŠTE Olomoucká zajistila dokonce i vlajku…). Soutěžní pravidla totiž vyžadují u řady oborů absolutní klid, aby se soutěžící mohli na výkon maximálně soustředit Jediné místo, kde jsme si mohli trošku zamávat vlajkou a zavolat na Davida, jak moc mu fandíme a že je opravdu frajer, byla soutěž malířů a tady jsme si všechno vynahradili. Ne nadarmo rakouská média přiblížila soutěž slovy „tam, kde se z pracovní síly stávají hrdinové“. Všichni dali totiž do soutěže opravdové a absolutní maximum.


Reklama

A poté už nás čekala slavná Davis Cup Halle, kde byly soustředěny všechny „Skills“ v oboru Manufacturing and Engineering Technology. Najisto jsme zamířili k higlightu 07-CNC Milling. V rámci pátečního dne pro rakouské školy jela na plno akce „Try a skill“, kdy si studenti mohli vyzkoušet všechny soutěžní disciplíny pod vedením expertů daného oboru. A tak jste se mohli stát vším, čím jste si kdy přáli být: kadeřníkem truhlářem, malířem nebo návrhářem a také třeba tvůrcem počítačové hry. My jsme si ale popovídali v rámci téhle akce s šéfem akademie DMG MORI v Bielefeldu panem Joergem Harringsem, který nám přiblížil první soutěžní den a pak jsme se setkali společně i s hlavním expertem pro frézování panem Herbertem Mattesem a diskutovali jsme nad technickým výkresem prvního soutěžního dne. Na řadu tak vlastně přišla další dovednost – ta, se kterou se na mezinárodní úrovni automaticky počítá: angličtina a je dobré vědět, že kluci obstáli. Naši soutěžící ze Skills Czech Republic, z.ú se tak mohli podívat o čem je velké evropské finále. A při tom všem ruchu okolo se programovalo a testovalo. Osm finalistů soutěže ve frézování mělo k dispozici čtyři pětiosé obráběcí stroje CMX50U a 4,5 hodiny čistého času na obrábění a programování. My jsme bohužel finálový den na místě nezažili, a tak až ze závěrečného ceremoniálu jsme se dozvěděli, že vítězství v této disciplíně putuje do Ruska. 

(Zdroj: Archiv Skills Czech Republic)

Byl to pro nás všechny fantastický a nezapomenutelný zážitek. Zároveň si také všichni uvědomili, jak vysoko jsou medaile pro ty nejlepší. Zázemí, výbava soutěžících jednotlivých národních týmů, a především jejich příprava na celou soutěž byla na neuvěřitelné úrovni. Bude to skutečně dlouhá cesta a tvrdá práce, která čeká Českou republiku, abychom evropskou špičku vůbec dohnali a pak se s ní mohli srovnávat. Pro úspěch v této prestižní soutěži je třeba učinit celou řadu zásadních změn, protože bez vládní podpory a opětovného spojení průmyslové sféry s odborným školstvím jsou šance na úspěch v soutěžích WorldSkills prakticky nulové. 

Výzva se jmenuje EuroSkills Petrohrad 2023.

Související články
Chlapi klid, my tady obrábíme…

Tato úžasná hláška snad nejlépe vystihuje nezapomenutelnou atmosféru našeho prvního českého finále o mistra republiky v CNC frézování. A jaké to tedy bylo? No prostě skvělé, fantastické a pro všechny zúčastněné opravdový zážitek. My všichni, kteří jsme tam byli, ať už v roli partnerů, technických expertů, organizátorů nebo soutěžících a diváků už navždycky budeme první, kteří si tuhle soutěž v ČR vyzkoušeli. Takže bez pochyby mimořádný okamžik, který si možná úplně všichni v daný moment neuvědomili, ale s odstupem času nám to všem dochází. Stali jsme se součástí historie. Krása.

Mistrovství republiky v CNC frézování

V dalším podcastu strojírenského měsíčníku MM Průmyslového spektra jsme si v adventním čase povídali s mistrem CNC frézování 2021 Jiřím Hruškou, s vicemistrem Patrikem Šimkem a samozřejmě s Evou Klocovou, ředitelkou neziskové organizace Skills Czech Republic, která renomovanou soutěž WorldSkills k nám do republiky přivedla a společně s přáteli a partnery ji zde drží při životě.

Studentské práce oboru obráběcích strojů a technologií

V rámci programu odborného semináře pořádaného začátkem února 2022 Technologickou platformou strojírenská výrobní technika ve spolupráci s Ústavem výrobních strojů a zařízení při FS ČVUT v Praze a Společnosti pro obráběcí stroje byly technické veřejnosti představeny diplomové a disertační práce oboru obráběcích strojů a strojírenské technologie nominované do soutěže o nejlepší studentské práce každoročně pořádané společností SpOS.

Související články
Zájem o technické obory stále upadá

Přestože náš běžný život stále více závisí na technologiích, nedokážeme své děti motivovat pro studium technických oborů a ty dlouhodobě klesají. Nepříznivý trend chce zvrátit globální program Samsungu pro mladé – Solve for Tomorrow. Do prvního ročníku jeho české verze se přihlásily tři desítky středoškolských týmů.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Lesk a bída českých obráběcích strojů

Česká republika, resp. tehdejší Československo, mělo bohatou historii ve výrobě obráběcích strojů. Kde v období největší slávy byli ve svých inovačních počinech současní světoví lídři, když např. kovosviťácký konstruktér Ladislav Borkovec se již v roce 1977 začal zaobírat myšlenkou multifunkčního soustružnicko-frézovacího stroje? Přes dřevěný kinematický model, který si vytvořil doma v dílně, vedla dlouhá cesta až k prototypu prezentovanému  na EMO v Paříži v roce 1980. Po vyrobení 45 strojů řady MCSY, které nenazval nikdo jinak než „Boháro“, byla z ekonomických důvodů a nedostupnosti kvalitní řídicí elektroniky bohužel výroba v tehdejším Kovosvitu ukončena. Dva bývalé kovosviťáky, srdcem i duší, Jiřího Mindla a Vladislava Čítka, jsem díky jejich letitým zkušenostem celoživotního zasvěcení oboru obráběcích strojů požádal o rozpravu nad současným stavem tuzemského oboru výrobních strojů a nad tím, jaké jsou jeho případné perspektivy.

Role technické univerzity
v udržitelné společnosti:
Prof. Ľubomír Šooš, STU v Bratislavě

Smyslem série této řady podcastů je představit současnou roli univerzity a hledat její skutečné postavení a poslání ve vztahu k vývoji konkurenceschopnosti tuzemské ekonomiky a společnosti jako takové. Hovoříme s rektory a děkany technických univerzit a fakult, kteří dávají nahlédnout do své denní operativy, o dílčí realizaci dlouhodobé strategie a jejich pohledu na ukotvení vzdělávací instituce ve společnosti. V tomto díle je naším hostem profesor Ľubomír Šooš, děkan Strojnické fakulty Slovenské technické univerzity v Bratislavě.

Trnitá cesta české vědy a výzkumu

Třicet let je diskutovaným tématem propojení české vědy a výzkumu s průmyslem. Podařilo se konečně v této oblasti učinit pokroky? Proč se čeští vědci nehrnou do tuzemských firem a proč české školství negeneruje kreativní osobnosti? K diskuzi o těchto otázkách jsme pozvali docenta Jiřího Krechla, který se problematice výzkumu a vývoje dlouhodobě věnuje.

Príhovor Štefana Kassaya, Osem desaťročí života

Ak zoberiem do úvahy, že mám za sebou osem desaťročí života, konečne by som sa mal sám voči sebe vyjadriť zreteľne a jednoznačne. Pravda, v tejto časti sebaspytovania mám na mysli výlučne pracovné záležitosti, napredované vo svojej profesii, napĺňanie vytýčených cieľov. Moja rodina i moje blízke okolie vedia, na akú veľkú úlohu, na ktorej pracujem dodnes, som sa podujal. A teraz by som čakal, že sa ma môj vnímateľ opýta, o čom to vlastne hovorím? Prílišná pracovná orientácia, absolutizovaná honba za chimérou, zafixovaným cieľom sa spravidla vypomstí.

Role technické univerzity v udržitelné společnosti, Doc. Milan Edl, ZČU v Plzni

Smyslem této série podcastů je představit současnou roli univerzity a hledat její skutečné postavení a poslání ve vztahu k vývoji konkurenceschopnosti tuzemské ekonomiky a společnosti jako takové. Hovoříme s rektory a děkany technických univerzit a fakult o jejich denní operativě, o realizaci dlouhodobé strategie, jejich pohledu na ukotvení vzdělávací instituce ve společnosti a dalších tématech. Tentokráte jsme o rozhovor požádali docenta Milana Edla, děkana Fakulty strojní Západočeské univerzity v Plzni.

Fórum výrobních manažerů

Jakými kroky máme podle vás šanci zlepšit konkurenceschopnost České republiky na světových trzích? Které konkrétní bariéry shledáváte jako zásadní v tlumení rozvoje podnikání, a to jak ze strany státu, tak i „zažitých“ firemních zvyklostí a kultury?

Fórum děkanů strojních fakult

Zanedlouho začne nový akademický rok, který s sebou, v souvislosti reflexe poznání předchozího covidového období, přinese mnoho změn v přístupu nejen ve výuce, ale i ve fungování vzdělávacích institucí jako takových. Mohli byste prosím uvést, na které novinky a inovace se mohou studenti vaší fakulty těšit?

Budoucnost české výroby

Česká výroba prochází složitým obdobím. Naši výrobci musí každý den řešit složité úkoly a problémy, za které si z části ani nemohou. Doba už je taková, je potřeba se jí ale postavit čelem.

Způsob myšlení definuje naši úspěšnost

Ekonomické změny způsobené pandemií vyžadují nové přístupy v oblasti lidských zdrojů a leadershipu. O své zkušenosti a náměty, jak v tomto turbulentním čase efektivně využít lidský potenciál, včetně svého, se s námi podělila Lucie Teisler, vedoucí partnerka poradenské společnosti Anderson Willinger.

Cesta k budoucímu růstu vede přes investice

Rok 2020 by se dal přejmenovat na Rok černých labutí. Ekonomové k těmto původem australským ptákům přirovnávají události, které nikdo nečeká a které hluboce zasáhnou samotné základy hospodářství. Tak jako to dokázala pandemie nového typu koronaviru. Ze dne na den donutila vlády, aby vypnuly na několik měsíců nejen českou, ale také další klíčové ekonomiky pro české exportéry.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit