Témata
Foto: archiv redakce

Zájem o technické obory stále upadá

Přestože náš běžný život stále více závisí na technologiích, nedokážeme své děti motivovat pro studium technických oborů a ty dlouhodobě klesají. Nepříznivý trend chce zvrátit globální program Samsungu pro mladé – Solve for Tomorrow. Do prvního ročníku jeho české verze se přihlásily tři desítky středoškolských týmů.

Reklama

Mezi lety 2010 až 2020 ubylo u nás 37 procent vysokoškolských studentů v oborech techniky, výroby a stavebnictví, což je nejvíce ze všech skupin oborů. „Nízký zájem mladých lidí o technické obory je setrvalý problém, který je důsledkem klasického modelu vzdělávání nejen na českých školách. Žáci se učí jednotlivé předměty, ale neví, k čemu jim budou, nepředstaví si pod nimi konkrétní profesi nebo možnosti uplatnění, které jim obor v celé své šíři nabízí. Když toto nevidí, nedává jim učení smysl a ztrácí motivaci, a to už v primárním vzdělávání. Není výjimkou, že v mimoškolních programech zaměřených na praxi a řešení reálných problémů děti dosahují lepších výsledků než v tradiční školní výuce, ve které převládá teorie,“ poukázal Martin Smrž, ředitel nevládní organizace JA Czech, která se věnuje vzdělávání dětí na českých školách a letos poprvé v Česku realizuje také globální program Samsungu Solve for Tomorrow.

Program Solve for Tomorrow je součástí globálního závazku společnosti Samsung ke vzdělávání mladých lidí s cílem rozvíjet problémové a kritické myšlení studentů při řešení společenských problémů současného světa. V duchu hlavní vize „Together for Tomorrow. Enabling people. Education for Future Generations“ umožňuje budoucím inovátorům dosáhnout jejich plného potenciálu a stát se další generací vůdců, kteří budou průkopníky pozitivních sociálních změn. Realizátorem programu Solve for Tomorrow je nevládní organizace JA Czech, která se věnuje rozvoji podnikatelského myšlení na českých školách od roku 1992. (Zdroj: JA Czech)

Program pro rozvoj technicky nadaných mladých lidí se od svého vzniku v roce 2010 ve Spojených státech rozšířil do 30 zemí světa a na svém kontě má přes 1,8 milionu účastníků. Studenti v programu definují reálné problémy, které je ve společnosti tíží, a hledají jejich inovativní řešení pomocí STEM přístupu. „Už v 90. letech minulého století dala vzájemná provázanost oborů ve Spojených státech vzniknout metodice STEM, která ve vzdělávání propojuje příbuzné oblasti přírodních věd (Science), technologií (Technology), inženýrství (Engineering) a matematiky (Mathematic). Účastníci začínají s nápadem, jak díky technologiím změnit nějaký sociální problém ve své komunitě. Během několika měsíců detailně detekují příčiny problému, vymyslí vhodný způsob zlepšení a s využitím STEM znalostí směřují k realizaci vlastního řešení,“ uvedla Zuzana Mravík Zelenická, CSR manažerka společnosti Samsung.

Odborníci se shodují, že atraktivitu technických oborů je možné u dětí povzbudit jejich přiblížením k reálnému životu. Ve školních lavicích ale zatím stále převládají teoretické vzorečky. „Snaha o propojenou výuku a pozvolné ustupování od izolovaných předmětů je znakem vzdělávání 21. století. Školy navazují spolupráce s firmami a dávají tak šanci dětem poznat, co která odvětví obnáší, přemýšlet nad věcmi v širších souvislostech. Změny se však na českých školách dějí pozvolna a panují mezi nimi velké rozdíly,“ míní Martin Smrž. (Zdroj: JA Czech)
Česká verze programu Solve for Tomorrow oslovila studenty všech ročníků středních škol. Přihlásilo se třicet dvou- až tříčlenných týmů s výraznou převahou čtyř chlapců ku jedné dívce. „Rozptyl nápadů na řešení problémů, které kolem sebe mladí lidé vnímají, je neobyčejně různorodý. Nejvíc týmů se věnuje oblasti českého školství, která je jim blízká, ale v počátcích jsou také ideje, které se dotýkají dopravy, logistiky ve městech, životního prostředí, virtuální reality nebo závislosti na PC hrách. Ze všech je patrná velká chuť zamýšlet se nad celou problematikou a motivace to změnit. Nyní týmy pracují na prezentaci svých projektů, z nichž bude před Vánoci vybráno top 20. Ti budou v programu dále pokračovat za intenzivní podpory našich zaměstnanců a mentorů, a to nejen v oblasti technologií, ale také v posílení kreativního myšlení, schopnosti vzájemné komunikace a týmové spolupráce,“ popsala Zuzana Mravík Zelenická. (Zdroj: JA Czech)

V textu byla použita data ČSÚ: Studenti a absolventi vysokých škol v České republice - 2001–2020.

Firmy
Související články
Studentské práce oboru obráběcích strojů a technologií

V rámci programu odborného semináře pořádaného začátkem února 2022 Technologickou platformou strojírenská výrobní technika ve spolupráci s Ústavem výrobních strojů a zařízení při FS ČVUT v Praze a Společnosti pro obráběcí stroje byly technické veřejnosti představeny diplomové a disertační práce oboru obráběcích strojů a strojírenské technologie nominované do soutěže o nejlepší studentské práce každoročně pořádané společností SpOS.

Lesk a bída českých obráběcích strojů

Česká republika, resp. tehdejší Československo, mělo bohatou historii ve výrobě obráběcích strojů. Kde v období největší slávy byli ve svých inovačních počinech současní světoví lídři, když např. kovosviťácký konstruktér Ladislav Borkovec se již v roce 1977 začal zaobírat myšlenkou multifunkčního soustružnicko-frézovacího stroje? Přes dřevěný kinematický model, který si vytvořil doma v dílně, vedla dlouhá cesta až k prototypu prezentovanému  na EMO v Paříži v roce 1980. Po vyrobení 45 strojů řady MCSY, které nenazval nikdo jinak než „Boháro“, byla z ekonomických důvodů a nedostupnosti kvalitní řídicí elektroniky bohužel výroba v tehdejším Kovosvitu ukončena. Dva bývalé kovosviťáky, srdcem i duší, Jiřího Mindla a Vladislava Čítka, jsem díky jejich letitým zkušenostem celoživotního zasvěcení oboru obráběcích strojů požádal o rozpravu nad současným stavem tuzemského oboru výrobních strojů a nad tím, jaké jsou jeho případné perspektivy.

Role technické univerzity
v udržitelné společnosti:
Prof. Ľubomír Šooš, STU v Bratislavě

Smyslem série této řady podcastů je představit současnou roli univerzity a hledat její skutečné postavení a poslání ve vztahu k vývoji konkurenceschopnosti tuzemské ekonomiky a společnosti jako takové. Hovoříme s rektory a děkany technických univerzit a fakult, kteří dávají nahlédnout do své denní operativy, o dílčí realizaci dlouhodobé strategie a jejich pohledu na ukotvení vzdělávací instituce ve společnosti. V tomto díle je naším hostem profesor Ľubomír Šooš, děkan Strojnické fakulty Slovenské technické univerzity v Bratislavě.

Související články
Trnitá cesta české vědy a výzkumu

Třicet let je diskutovaným tématem propojení české vědy a výzkumu s průmyslem. Podařilo se konečně v této oblasti učinit pokroky? Proč se čeští vědci nehrnou do tuzemských firem a proč české školství negeneruje kreativní osobnosti? K diskuzi o těchto otázkách jsme pozvali docenta Jiřího Krechla, který se problematice výzkumu a vývoje dlouhodobě věnuje.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Príhovor Štefana Kassaya, Osem desaťročí života

Ak zoberiem do úvahy, že mám za sebou osem desaťročí života, konečne by som sa mal sám voči sebe vyjadriť zreteľne a jednoznačne. Pravda, v tejto časti sebaspytovania mám na mysli výlučne pracovné záležitosti, napredované vo svojej profesii, napĺňanie vytýčených cieľov. Moja rodina i moje blízke okolie vedia, na akú veľkú úlohu, na ktorej pracujem dodnes, som sa podujal. A teraz by som čakal, že sa ma môj vnímateľ opýta, o čom to vlastne hovorím? Prílišná pracovná orientácia, absolutizovaná honba za chimérou, zafixovaným cieľom sa spravidla vypomstí.

Role technické univerzity v udržitelné společnosti, Doc. Milan Edl, ZČU v Plzni

Smyslem této série podcastů je představit současnou roli univerzity a hledat její skutečné postavení a poslání ve vztahu k vývoji konkurenceschopnosti tuzemské ekonomiky a společnosti jako takové. Hovoříme s rektory a děkany technických univerzit a fakult o jejich denní operativě, o realizaci dlouhodobé strategie, jejich pohledu na ukotvení vzdělávací instituce ve společnosti a dalších tématech. Tentokráte jsme o rozhovor požádali docenta Milana Edla, děkana Fakulty strojní Západočeské univerzity v Plzni.

Fórum výrobních manažerů

Jakými kroky máme podle vás šanci zlepšit konkurenceschopnost České republiky na světových trzích? Které konkrétní bariéry shledáváte jako zásadní v tlumení rozvoje podnikání, a to jak ze strany státu, tak i „zažitých“ firemních zvyklostí a kultury?

Fórum děkanů strojních fakult

Zanedlouho začne nový akademický rok, který s sebou, v souvislosti reflexe poznání předchozího covidového období, přinese mnoho změn v přístupu nejen ve výuce, ale i ve fungování vzdělávacích institucí jako takových. Mohli byste prosím uvést, na které novinky a inovace se mohou studenti vaší fakulty těšit?

Budoucnost české výroby

Česká výroba prochází složitým obdobím. Naši výrobci musí každý den řešit složité úkoly a problémy, za které si z části ani nemohou. Doba už je taková, je potřeba se jí ale postavit čelem.

Způsob myšlení definuje naši úspěšnost

Ekonomické změny způsobené pandemií vyžadují nové přístupy v oblasti lidských zdrojů a leadershipu. O své zkušenosti a náměty, jak v tomto turbulentním čase efektivně využít lidský potenciál, včetně svého, se s námi podělila Lucie Teisler, vedoucí partnerka poradenské společnosti Anderson Willinger.

Cesta k budoucímu růstu vede přes investice

Rok 2020 by se dal přejmenovat na Rok černých labutí. Ekonomové k těmto původem australským ptákům přirovnávají události, které nikdo nečeká a které hluboce zasáhnou samotné základy hospodářství. Tak jako to dokázala pandemie nového typu koronaviru. Ze dne na den donutila vlády, aby vypnuly na několik měsíců nejen českou, ale také další klíčové ekonomiky pro české exportéry.

V on-line byznysu chybí lidská chemie

Online platforma se i díky pandemii koronaviru stala hitem posledních tří měsíců. Někteří podnikatelé dokonce tvrdí, že se velká část byznysu a obchodování přesune do online prostředí. Bude tento fenomén přetrvávat, změní se konečně české montovny na podniky s přidanou hodnotou, a proč by Čechům mohla i krize prospět? Na to jsme se zeptali ekonoma a člena Národní ekonomické rady vlády Lukáše Kovandy.

Štěstí přeje připraveným!

Cesta antivirového řešení Avast od prvních nápadů ve Výzkumném ústavu matematických strojů k firmě o 1 700 zaměstnancích Avast Software obývající několik pater nové budovy na Pankráci, byla dlouhá a někdy trnitá. Zakladateli a tvůrci myšlenky na vytvoření vlastního antivirového programu, ze kterého se postupem doby stal ochranný systém bránící napadením, jsou Pavel Baudiš a Eduard Kučera.

Role technické univerzity v udržitelné společnosti, Prof. David Tuček, UTB Zlín

Smyslem nové série podcastů je představit současnou roli univerzity a hledat její skutečné postavení a poslání ve vztahu k vývoji konkurenceschopnosti tuzemské ekonomiky a společnosti jako takové. Hovoříme s rektory a děkany technických univerzit a fakult o jejich denní operativě, o realizaci dlouhodobé strategie, jejich pohledu na ukotvení vzdělávací instituce ve společnosti a dalších tématech. Tentokráte jsme o rozhovor požádali profesora Davida Tučka, děkana Fakulty managementu a ekonomiky Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit