Ing. Ladislav Brynda
Výkonný ředitel a jednatel Weiler Holoubkov, s. r. o.
MM: Pane řediteli, i když se dá předpokládat, že většina čtenářů vaši společnost zná, mohl byste ji alespoň v krátkosti představit?
Ing. Brynda: Podnik patří k nestarším výrobcům obráběcích strojů v Čechách a možná i v celé Evropě. Pro zajímavost - první soustruh na ruční pohon byl zde vyroben již v roce 1840. Podnik prošel různými organizačními seskupeními, veřejnosti je znám pod názvem Kovosvit Holoubkov. V roce 2000 byl na podnik vyhlášen konkurz a v rámci veřejné soutěže byl koupen německou společností FKE. Stal se tak součástí skupiny Weiler. V současné době je v podniku zaměstnáno 250 pracovníků. Výrobní program je rozdělen do tří základních komodit: vrtací stroje (těžké radiální a montážní vrtačky, CNC pojezdové vrtačky), výroba montážních skupin a celých kompletních soustružnických strojů pro mateřskou společnost Weiler v Německu a výroba komponent soustružnických strojů pro anglickou firmu 600 Group.
MM: Charakterizujte prosím konkurenceschopnost vašich výrobků na zahraničních trzích.
Ing. Brynda: Těžké vrtací stroje jsou komoditou, která nepatří do kategorie produkčních strojů s vysokými požadavky na produktivitu. Vrtací stroje stále nacházejí své uplatnění v hutních a opravárenských provozech a jako doplňkové výrobní zařízení. I když se jedná o konvenční stroje, které mají své inovační cykly technicky vyčerpány, nacházíme stále nový prostor pro zjednodušení obsluhy, ale i zvýšení přesnosti. Stroje vybavujeme odměřovacími systémy, které pracují v cylindrickém souřadném systému. Přestože na relativně malém trhu není mnoho výrobců, rozhodující podmínkou pro úspěch na trhu je úroveň komplexní služby zákazníkům a servisu.
MM: Jakým směrem se bude výroba ve vaší komoditě ubírat?
Ing. Brynda: Musím podotknout, že výroba vrtacích strojů má podíl na obratu pouze 25 %. Rozhodující je pro společnost výroba soustružnických strojů, s výraznou orientací na tzv. cyklicky řízené CNC soustruhy s plochým ložem. V poslední době rozšiřujeme výrobu i o produkční CNC soustruhy. Pro všechny CNC stroje je jednoznačný trend komplexního obrobení součásti na jedno upnutí, u větších soustruhů bude převládat provedení stroje podle požadavku a technologie zákazníka. Pro výrobce to znamená mít k dispozici ověřenou škálu různých montážních skupin a uzlů.
MM: V současné době již druhým rokem pracuje Výzkumné centrum pro strojírenskou výrobní techniku a technologie. Co vám spolupráce s centrem přinesla a jak se díváte na společný výzkum?
Ing. Brynda: Naše společnost zatím služeb ani výsledků činnosti Centra nevyužila. Domnívám se, že jeho hlavním cílem je soustředění kvalitní měřicí techniky, kterou tak se zkušenostmi vědeckého personálu mohou využívat všichni členové svazu. Předpokládáme zahájit konkrétní spolupráci při zkouškách prototypu nového stroje ke konci roku.
MM: Na jaké úrovni, ať z hlediska pracovní síly či vybavenosti, je vaše konstrukční a technologické oddělení?
Ing. Brynda: Musím konstatovat, že podnik byl převzat sice bez závazků, ale v této oblasti ve velmi zuboženém stavu. Nemyslím po stránce personální, ale technického vybavení. Z důvodu společného konstrukčního vývoje s mateřskou společností jedna z prvních větších investic byla do oblasti CAD. V současné době již probíhají vývojové práce na pracovních stanicích HP v 2D - CAD prostředí ME 10. Některé složité součásti, např. krytování stroje nebo velké odlitky, modelujeme v 3D CAD prostředí SoldDesigneru. Všechny konstrukční podklady jsou prostřednictvím internetové sítě operativně oboustranně vyměňovány s pracovištěm naší mateřské společnosti. Vzhledem k tomu, že v principu má náš podnik dodavatelský charakter, je pro nás rozhodující v požadované kvalitě a termínech plnit své závazky. To je nemyslitelné bez kvalitní, ale hlavně pružně a rychle fungující přípravy výroby. Proto další investice jsou namířeny do oblasti CAM, stávající systém již není schopen uspokojit naše požadavky.
MM: Jaká exportní teritoria jsou pro vás zajímavá? Jak velkou část produkce představuje export?
Ing. Brynda: Na export je určeno 90 % produkce. Je to dáno zařazením podniku do skupiny Weiler a jeho charakterem hlavního subdodavatele. Za rozhodující trh považujeme tedy země EU, nicméně sortiment vrtacích strojů je v poslední době dobře prodejný i na Dálném východě, v arabských zemích a státech Jižní Ameriky. Vzhledem k naší komoditě se jedná pochopitelně vždy pouze o kusový prodej.
MM: Jak hodnotíte současnou úroveň proexportní politiky státu?
Ing. Brynda: Tato otázka je neustále diskutována. Většina členů svazu je zcela jednoznačně závislá na exportu do zemí EU. Vzhledem k přetlaku na evropském trhu je velkou iluzí hovořit o proexportní politice v zemích EU. Zde může státní proexportní politika pomoci pouze stabilizací měnového kurzu ve prospěch exportérů. Další největší trh, USA, je sice komerčně velmi zajímavý z hlediska obratu, ale z pohledu ekonomického, tj. úrovně tržních cen, přídavných marží a výrobních nákladů českých výrobců se nedá o ekonomické rentabilitě tržeb hovořit. Domnívám se, že největší prostor pro realizaci má stát na východoevropském trhu, kde má produkce českých obráběcích strojů historicky dobrou výchozí pozici. Za posledních 10 let v oblasti exportu podala nejlepší výsledky společnost Alta, a to jak v objemu, tak v oblasti všech obchodních a finančních služeb.
MM: Na jaké úrovni využíváte kooperace s externími dodavateli?
Ing. Brynda: Pochopitelně dílcovou profesní kooperaci s externími dodavateli využíváme. Obecným problémem je, že málo vzniklých, ekonomicky příznivých dodavatelů je schopno pokrýt naše požadavky z hlediska kvality a komplexnosti dodávky. Ve finále se potom musíme obrátit ke spolupráci s tradičními podniky, v převážné míře členy SST.
MM: Jak se díváte na problematiku marketingově orientovaného výzkumu a vývoje?
Ing. Brynda: V současné době nelze uspět na trhu bez řešení problémů zákazníka. Stále přetrvávajícím oříškem je přímý kontakt mezi výrobcem a konečným zákazníkem a vybudování báze tzv. svých zákazníků jako zdroje základních marketingových informací. To je zatím doménou obchodních zastoupení, která základní informace neposkytují českým výrobcům v dostatečné míře. Porovnám-li všeobecně spolupráci a kontakty v mateřské firmě Weiler s tím, jaká je praxe v úrovni kontaktů a možností tuzemských výrobců, musím konstatovat, že není realizována na úrovni partnerských a vzájemně závislých vztahu, ale pouze s cílem vydělat peníze na úkor partnera.
MM: Jaký máte pohled na současné přístupy bank k profinancování strojírenské výroby?
Ing. Brynda: Weiler Holoubkov je malá, nově začínající společnost s relativně malým základním kapitálem. Musím konstatovat, že ze strany bank je zájem se v naší společnosti úvěrově angažovat. Problém vzniká v oblasti garance. Banky chtějí prodat své peníze, ale vstupují do obchodu s minimálními riziky. Bez garance mateřské kapitálově silné společnosti je nereálné úvěrové zdroje získat.