Témata
Reklama

Hrdí technici

MM Průmyslové spektrum se hlásí ke kampani Svazu průmyslu a dopravy, kterou pro letošní rok vyhlásil. Rok průmyslu a technického vzdělávání je potřebnou iniciativou, jelikož je nutné změnit pohled nezainteresované veřejnosti a ukázat jí, že průmysl je moderním oborem součastnosti a garantuje perspektivní pracovní uplatnění i do budoucna.

Nejedná se jen o střední školy a odborná učiliště. O schopné mladé lidi se zájmem o studium svádějí boj i technické vysoké školy. Je pak celá řada aspektů, které rozhodnou o volbě studia konkrétního oboru na konkrétní škole. Nejen pro rodiče a vedení školy, ale především pro váhajícího mladého člověka jsou důvody, které vedly jeho vrstevníka k výběru, bezesporu inspirující. I takové příběhy chceme pod hlavičkou kampaně na podporu technického vzdělávání širokému spektru čtenářů nabízet.

Reklama
Reklama
Reklama
Rádi bychom dnes na tomto místě tlumočili názor studenta prvního ročníku vysoké školy Jana Petříka, který si po gymnáziu zvolil strojírenství. Byl jedním z mála ze své třídy, který nenastoupil na univerzitu humanitního zaměření…
Jan Petřík, 20 let, student Fakulty strojní Českého vysokého učení technického v Praze

Jsem absolventem Gymnázia Vrchlabí a nyní studuji Fakultu strojní na ČVUT v Praze. V následujících řádcích popisuji, proč jsem se rozhodl pro technický obor, jaké má podle mě výhody a proč zrovna strojírenství.

Technické versus humanitní obory

Když jsem se na gymnáziu rozhodoval, kam se bude ubírat moje životní cesta, vysoká škola byla prioritou. Na střední škole jsem se hodně zajímal o matematiku a fyziku. Od dětství mě bavilo něco tvořit, vyrábět a pak sledovat, jak to funguje v praxi. Ve všech ohledech bodovala technika. Také jsem vždy obdivoval velké vynálezce, ať už to byl James Watt, Leonardo da Vinci nebo například Otto Wichterle. Věděl jsem, že dveře poznání jejich vynálezů mi otevře technicky zaměřená škola. Chtěl jsem se však dozvědět více, a proto jsem začal vyhledávat informace, které mě doopravdy překvapily.

Smutná fakta

Podle mého názoru je tíživým problémem velice pomalu narůstající počet studentů a absolventů technických oborů. Čísla Českého statistického úřadu dokumentují počty studentů humanitních a technických oborů v letech 2001 a 2012.

Tabulka 1: Počty vysokoškolských studentů technických a humanitních oborů v roce 2001 vs. 2012 (zdroj: Český statistický úřad)

Rozborem výše uvedených čísel lze dojít k následujícímu závěru. Zatímco počet humanitně zaměřených studentů se zvýšil o enormních 142 procent, u technických věd nárůst činil pouhých 11 procent. Nabízí se otázka, proč tomu tak je? Jedním z možných faktorů je představa a názor dnešních středoškolských studentů o technických oborech. Při debatách o našem budoucím studiu na gymnáziu jsem se často setkával s názory, že školy tohoto zaměření jsou neatraktivní, nemoderní, těžké a absolventi jsou nedostatečně platově ohodnoceni. Některé jejich argumenty budou rozebrány v následujících odstavcích.

Nízký plat techniků ‒ realita, nebo fikce?

Na rovinu musím říci, že je pro mě velice zavádějící statistika nezaměstnanosti absolventů VŠ, a to z jednoho prostého důvodu — člověk se z dat této statistiky nedozví, jestli absolvent dané VŠ pracuje ve svém oboru, či nikoliv. Proto je diskuse na toto téma velice obtížná. Já bych se raději zaměřil na platové ohodnocení, protože u svých vrstevníků jsem se často setkával s motivací jít na obor, kde budou posléze mít nejvyšší plat, tj. právník, finanční analytik a podobně.

Musím konstatovat, že otázka platového ohodnocení je velice subjektivní. Nezáleží zde jen na vystudované VŠ a studijním oboru, ale také na praxi, povahových rysech nebo řečnických, jazykových a jiných schopnostech daného jedince. I přesto bych si dovolil citovat mluvčí VUT v Brně paní Jitku Vanýskovou: „Dle zpětné vazby, kterou máme od průmyslových podniků, je plat, který nabízejí technikům, někdy i v dvojnásobné výši platu nabízeného stejným podnikem například právníkům.“

Zde je vidět, že firmy umějí techniky zaplatit. Mimochodem lze najít žebříček TOP 100 nejvýznamnějších českých firem, kde se na prvních pěti místech umístily následující podniky: Škoda Auto, ČEZ, RWE Supply & Trading CZ, Agrofert a Unipetrol.

První příčky obsadily technické a průmyslové firmy s celkovými tržbami přesahujícími 900 miliard korun. Pro srovnání — státní rozpočet, se kterým v roce 2014 hospodařila česká vláda, byl 1 010 miliard korun. Všechny tyto společnosti se potýkají s nedostatkem kvalifikovaných pracovníků a shánějí absolventy technických škol.

Strojař — král techniků?

Když jsem se rozhodl pro studium technického oboru na ČVUT v Praze, stála přede mnou volba zaměření, nabízel se výběr z osmi fakult. Vzhledem ke skutečnosti, že mě vždy fascinovaly stroje, z čeho se skládají a jak fungují, nebylo rozhodnutí obtížné. Vše hovořilo ve prospěch Fakulty strojní. Mimo jiné jsem chtěl získat i řádné elektrotechnické vzdělání. Žijeme v 21. století, naprostá většina strojů bez elektřiny fungovat nemůže, a proto jsem se o ní chtěl dozvědět co nejvíce. Nakonec jsem našel řešení — příští rok začnu studovat elektrotechniku prostřednictvím střední odborné školy. Věřím, že tak budu moci vnímat strojírenství v mnohem širších souvislostech.

Výhody strojírenství

Nakonec bych rád uvedl některá velká pozitiva strojírenství. Česká republika patří mezi průmyslové země, strojírenství zde má velkou tradici, a proto firmy nabízejí dostatek pracovních míst. Strojírenství rovněž představuje rychle se vyvíjející a zdokonalující obor, nepostradatelný v každém průmyslovém odvětví. Další nespornou výhodou strojního inženýrství je široké pole působnosti. Absolvent strojní fakulty může pracovat ve firmách zabývajících se energetikou přes automobily až po robotiku. Všechny zmíněné argumenty mě utvrdily v mém přesvědčení, že jsem si vybral správně. Na závěr bych chtěl dodat, že každý technický obor je důležitý a bez vzájemné spolupráce fungovat nemůžou. Česká republika potřebuje kvalifikované odborníky ze všech technických odvětví, a i když jich je nyní nedostatek, upřímně doufám, že budoucnost přinese změnu k lepšímu.

Použité zdroje: Český statistický úřad, MŠMT ČR, MPO ČR, Ekontech.cz, Studenta.cz

Roman Dvořák

roman.dvorak@mmspektrum.com

Reklama
Vydání #1,2
Kód článku: 150126
Datum: 11. 02. 2015
Rubrika: Servis / Technické školství
Autor:
Firmy
Související články
Technická soutěž EBEC 2020

Již po dvanácté proběhne na VUT v Brně lokální kolo soutěže EBEC (European BEST Engineering Competition). Ta se pyšní statusem největší soutěže pro studenty technických vysokých škol v Evropě. Soutěží se na lokální, regionální a celoevropské úrovni. Letošní finále se uskuteční ve Varšavě.

Elektromobilita pro energetickou nezávislost

Téměř veškeré hlavní fosilní zdroje energie planety – ropa nebo uhlí, se nacházejí v nějak problematických oblastech, ať už místem, nebo politicky, či ekonomicky, a závislost na nich je snadno zneužitelná. Proto je snaha o energetickou samostatnost tak strategicky důležitá pro celou Evropu.

Jak vytvořit draka

Už několikrát jsme v našem časopise představili formule, které jsou dílem studentů českých technických univerzit. Mezi nimi rozhodně nesmí chybět ta, která spatřila světlo světa na VUT v Brně – dravý i elegantní Dragon 9.

Související články
Studentská formule pro světové autodromy

Ve středu 22. května letošního roku se mohli příznivci rychlých aut zúčastnit slavnostního odhalení formule Vector 05, kterou sestavili studenti VŠB – Technické univerzity Ostrava. Cílem studentského týmu Formula TU Ostrava bylo postavit již pátý monopost konkurenceschopného závodního vozidla kategorie pro spalovací motory a získat zkušenosti ve využití standardních a nestandardních technologií, a samozřejmě vyhrát na mezinárodních závodech Formula Student.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
České a slovenské odborné školství

Přinášíme vám pohled na problematiku školství a jeho vliv na tvorbu vyspělé ekonomiky očima dvou odborníků - slovenského výzkumného pracovníka a podnikatele prof. Milana Gregora a podnikatele a neústupného reformátora českého školství ing. Jiřího Rosenfelda. S oběma dotyčnými jsme v předchozích vydáních realizovali profilové rozhovory mapující jejich dosavadní profesní příběh. Oblast školství jsme z nich vyjmuli pro tento komplexní pohled, který ve společném regionálním kontextu spatřujeme za velmi poučný a inspirující. Názory vycházejí a jsou opřeny o bohaté zkušenosti jejich působení jak na akademické půdě, tak i v byznyse.

Firmy oceňují studentskou mezioborovou spolupráci

Už po patnácté se na Západočeské univerzitě v Plzni uskutečnil ojedinělý výukový projekt DESING, v němž studenti z několika zdejších fakult pracují v multioborových týmech na tématech zadaných průmyslovými podniky. Vyvrcholením jeho, již 15. ročníku, byl jubilejní 10. mezinárodní workshop, který proběhl začátkem dubna ve Vědeckotechnickém parku Plzeň. Čtyři nejúspěšnější plzeňské a dva bavorské studentské týmy tu v anglicky vedených prezentacích představily návrhy svých technických produktů.

Česko a Sasko společně pro plasty

Pracovní skupina zabývající se technologiemi plastů a vláknových kompozitů se na Vysoké škole v Žitavě/Zhořelci (Hochschule Zittau/Görlitz) začala postupně ustavovat v zimním semestru roku 2015.

Česko-francouzskou cestou vzhůru

Kombinace magisterského titulu z oboru Industrial Engineering na VUT a inženýrského diplomu ze školy Arts et Métiers – to je dokonalý startovní můstek pro uplatnění ve špičkových zahraničních firmách. Pro brněnskou rodačku Pavlínu Trubačovou to byl začátek profesní cesty do CERNu.

Český manažer, technolog i dobrodruh

Jan Jakoubek je poměrně netypickým příkladem člověka, kterého lze s jistou nadsázkou nazvat „self made man“. A to i přesto, že jeho kariéru spoluutvářely i odborné školy a univerzity, včetně pražské ČVUT.

Český mozek pro světové vozy

Rozhodnete-li se pořídit si nový vůz, pravděpodobně nebudete znát člověka, který rozhodl o konkrétním dílu, jež bude součástí automobilu. Pokud však tím vozem bude Škodovka, pak je velmi pravděpodobné, že mužem, který o mnohém ve vašem voze rozhodoval, je Ing. Radek Urbiš, PhD., MBA.

České vize pro evropské plastikářství

Od raného mládí to šluknovského rodáka Zdeňka Rybczuka táhlo ke strojařině. Navzdory tomu je dnes vrcholovým manažerem v oblasti plastikářství – konkrétně působí ve firmě Coveris Rigid Zell Deutschland na pozici ředitele výroby a obchodu. Jaká byla jeho životní cesta a jak se stalo, že „konvertoval“ od kovů k plastům?

Světový design s českými kořeny

„Kolikrát jste se snažili otevřít dveře na špatnou stranu? Mně se to stává neustále,“ říká známá designérka, působící momentálně v Mnichově, Charlota Blunárová.

Výzkum, vývoj, simulace - z Čech až na konec světa

„Všeobecný přehled je vlastně to nejlepší, co styl vysokoškolského vzdělání v Česku mladým lidem dává. Ještě zlepšit jazyky a máme – s malou nadsázkou řečeno – celou Evropu v hrsti.“ To jsou slova Ing. Jakuba Jelínka, vedoucího Střediska virtuálních simulací v německé společnosti TÜV SÜD Czech, které se věnuje nejen zkušebnictví a testování.

Jak se stát poslem britské vědy ve střední Evropě

„Pracuji pro britské Ministerstvo zahraničí, ale v České republice, takže propojuji svou rodnou zemi se zemí, kterou mám rád a kde jsem studoval.“ To jsou slova Ing. Otakara Fojta, který je, jakožto vědecký diplomat, zaměstnancem britského Ministerstva zahraničí.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit