Témata
Reklama

Hydraulika v Podkrkonoší

23. 04. 2003

Jsou to už více než tři roky, kdy jsme naposledy navštívili největšího tuzemského výrobce typizovaných hydraulických prvků a agregátů - akciovou společnost Hytos. Od té doby uplynulo mnoho vody, která s sebou přinesla i určitý díl změn. Proto jsme se k firmě, sídlící na úpatí Krkonoš, vypravili znova a požádali o rozhovor generálního ředitele a předsedu představenstva ing. Františka Veselého

MM: Pane řediteli, výroba hydrauliky má u vás dlouholetou tradici...

František Veselý: Ano, máte pravdu. Ve druhé polovině padesátých let byla ve Vrchlabí založena vývojová skupina, která se významně podílela na rozvoji hydrauliky nejen v TOSu, ale značně ovlivňovala vývoj oboru v tehdejším Československu. Pracovali zde vynikající odborníci, jako například ing. Dráždil, prof. Prokeš, prof. Kopáček, ing. Velebil, ing. Bergmann a další. Během několika let vznikla ucelená řada hydraulických komponentů od regulačních čerpadel až po servopohony. Převážná část produkce byla určena pro domácí výrobce obráběcích a tvářecích strojů, vznikaly však již zajímavé aplikace v oblasti stavebních strojů, například Stavostroj, robotů a jiných. V roce 1968 zahájilo činnost oddělení zakázkové hydrauliky, jež se soustředilo na zákaznické aplikace hydraulických komponentů a projektování agregátů. Dnes bychom tuto činnost nazvali inženýringem.
Po roce 1989 byla firma TOS Hydraulika Vrchlabí postavena před otázku, jak se vyrovná s nově vzniklou situací. V té době padlo - z dnešního pohledu velmi šťastné - rozhodnutí získat podíly na náročných trzích EU. Byl poněkud zúžen sortiment, ukončila se výroba čerpadel, hydromotorů a servoventilů. Tím se uvolnily síly pro vývoj nové generace hydraulických komponentů a agregátů, které měly předpoklad konkurenceschopnosti na světových trzích.
V říjnu 1992 byl završen proces privatizace a založena následnická společnost Hytos. V polovině roku 1993 převedl tehdejší hlavní akcionář FAG svůj podíl na společnosti FSP, dnes sídlící ve Švýcarsku, a rakouskou firmu Ulbrich.
Oba akcionáři budovali v průběhu 90. let světovou obchodní síť, jež byla spolu se zajímavým výrobním programem základem kontinuálního růstu. Obrat vzrostl od roku 1993 téměř šestinásobně.

MM: Tím jsme se dostali k současnosti. Jaký je tedy hlavní výrobní sortiment?

František Veselý: Hytos vyrábí hydraulické řídicí prvky ve světlostech Js4, Js6 a Js10. Jsou v zásadě určeny pro dvě aplikační oblasti. Jednou z nich je tzv. průmyslová hydraulika používaná v obráběcích strojích, lisech, zvedacích zařízeních a jiných převážně stacionárních zařízeních. Ze zajímavých aplikací bych rád uvedl agregát s řízením upínacího tlaku karuselových soustruhů.
Druhou, na významu stále nabývající oblastí jsou mobilní aplikace. Hytos se profiloval jako specialista na řízení převodovek traktorů a spolupracoval na unikátních vývojích převodovek s větveným výkonem. V roce 2002 byla po náročném vývoji zahájena výroba řídicích ventilů pro aktivní pérování osobních automobilů. Podařilo se nám vyvinout elektromagnetické rozváděče a proporcionální tlakový ventil s vysokými dynamickými vlastnostmi. Vývoj byl podporován programem Ministerstva průmyslu a obchodu na podporu výzkumu a vývoje.
Na trhu se stále více prosazují kompletní řešení řídicích obvodů, ať již ve formě bloků nebo agregátů a přibývá speciálních zákaznických řešení. Snažíme se je realizovat pomocí sériově vyráběných "katalogových" komponentů, a tak udržet příznivé náklady. Posilujeme konstrukční kapacity právě pro vývoj zákaznických řešení.
Rostoucí vliv a uplatnění elektroniky se projevuje v požadavcích na řídicí hydraulické prvky. Proto jsme do sortimentu zavedli proporcionální ventily, máme k dispozici elektronické analogové i digitální řídicí jednotky. Vývoj v tomto směru pokračuje, chystáme řadu proporcionálních tlakových ventilů.

MM: Kvalitní hydraulické prvky ze své podstaty vyžadují vysokou přesnost výroby...

František Veselý: Samozřejmě. Zcela běžně vyrábíme funkční průměry šoupátek a těles rozváděčů v toleranci 2 tisíciny milimetru a s válcovitostí pod 3 tisíciny milimetru. Máme však výrobky, kde jsou nároky na přesnost ještě vyšší. Velmi náročným úkolem je tuto vysokou přesnost spolehlivě dodržovat i v sériové výrobě, vždyť takových funkčních dvojic jsme vyrobili v minulém roce několik set tisíc. Abychom těmto požadavkům vyhověli, je nezbytné zajistit spolehlivé procesy a mít k dispozici odpovídající měřicí techniku.
Proto používáme jen ty nejlepší obráběcí stroje, které jsou na trhu k dispozici, přičemž se nelze omezit pouze na dokončovací operace, jako je honování nebo broušení. Kvalita a vysoká přesnost výroby musí být garantována již od prvních operací.
V letech 2001 a 2002 jsme instalovali více než 10 špičkových strojů z tuzemska i zahraničí. Mezi nimi jsou tři CNC brusky, honovačka, dvě obráběcí centra a několik CNC soustruhů. Velká pozornost je rovněž věnována pro hydrauliku tolik důležitému odjehlování. Instalovali jsme automatickou linku pro termické odjehlování. Princip této metody spočívá v tom, že komora s obrobky je naplněna výbušnou plynovou směsí, která se zapálí. Obrobky jsou tímto způsobem spolehlivě "obrobeny" i ve složitých vnitřních dutinách.
Pro zajištění přesnosti a jakosti výrobků máme vlastní metrologickou laboratoř. Klíčové součásti pro automobilový průmysl jsou sledovány způsobem SPC (Statistic Process Control), rozptyl jednotlivých rozměrů je ukládán a pravidelně vyhodnocován. U těchto součástí dosahujeme velmi příznivých hodnot.
Jedním z důležitých kvalitativních faktorů při výrobě a hlavně montáži je čistota. Snažíme se jejímu zlepšování věnovat trvalou pozornost. Zavedli jsme speciální pracoviště pro konečné mytí, pravidelně je sledována čistota montážních pracovišť, rovněž čistota oleje ve zkušebních stavech je monitorována.
Vysoká kvalita výroby je trvalým předmětem řídicí práce na všech stupních. Hytos je certifikován podle ISO 9901 a podle QS 9000.
Reklama
Reklama
Reklama

MM: Říká se, že investice do zaměstnanců má největší návratnost. Jaká péče je věnována zvyšování kvalifikace?

František Veselý: Mimořádná, protože kvalifikace spolupracovníků je opravdu naším kapitálem. Snažíme se ji zvyšovat na všech úrovních. Zahájili jsme spolupráci s vysokými školami, zejména s VŠB v Ostravě a TU v Liberci. Přední odborníci přednášejí v naší společnosti a zadáváme a podporujeme diplomové a doktorské práce. Jsme nuceni zvýšit i jazykové znalosti, protože při 77% exportu se do komunikací se zahraničními zákazníky zapojuje stále více spolupracovníků. Myslím, že přes existující komplexní vzdělávací program, je zde nejvíce co zlepšovat. Technika a poznání jde velmi rychle kupředu a nelze zaostat.

MM: Jaké má Hytos plány do příštího období?

František Veselý: Sledujeme několik cílů. Chceme nadále zachovat vysoký podíl na domácím trhu. Budeme proto rozvíjet spolupráci s výrobci obráběcích strojů, i v tuzemsku chceme posílit naši pozici v mobilních aplikacích. Stranou nezůstanou ani další aplikace vytvořené ze stavebnice našich agregátů.
Rádi bychom upevnili naše pozice na evropských trzích. Předpoklady byly vytvořeny založením a vybudováním prodejních organizací FSP a Ulbrich a jsme zastoupeni prakticky ve všech průmyslově významných státech.
Před námi stojí úkol soustředit se na určité aplikační oblasti, a tak koncentrovat vývojové kapacity. Dnes to jsou již obvody pro řízení převodovek a pomocných funkcí traktorů, zvedací technika - např. pojízdné nůžkové plošiny, nakládací rampy a podobná zařízení, obvody pro silniční válce a aktivní pérování silničních vozidel. K tomu je nutné mít hluboké znalosti o funkci daného zařízení nebo stroje, protože zákazníci požadují stále komplexnější služby včetně projekce a poradenství.
Abychom v nynější konkurenci obstáli, musíme kromě bezchybné kvality, dobré ceny nabídnout i vysokou technickou úroveň návrhů. Proto spolupracujeme velmi těsně s vysokými školami na řešení některých vývojových úkolů a zavádíme používání progresivních výpočetních metod včetně fyzikálně-matematických simulací.

MM: Děkujeme vám za rozhovor.

Za MM Průmyslové spektrum rozmlouvali Karel Svoboda a Roman Dvořák.
Generální ředitel a předseda představenstva Hytos, a. s., ing. František Veselý:
"Za největší úspěch naší činnosti v roce 2002 považuji to, že se nám podařilo eliminovat posílení kurzu koruny. Díky zvýšení efektivity výroby jsme nebyli nuceni zvýšit ceny, a dokonce ani zvýšit vývoz. Na racionalizačních programech se podíleli všichni zaměstnanci firmy. Touto cestou jim děkuji."
Reklama
Vydání #4
Kód článku: 30409
Datum: 23. 04. 2003
Rubrika: Management / Rozhovor
Autor:
Firmy
Související články
Krizový manažer v kokpitu transformace českého letectví

Český letecký a kosmický průmysl nikdy nestál před takovou příležitostí — a zároveň takovým tlakem na výkon — jako dnes. Armáda přechází z ruských platforem na americké, nakupuje drony, v roce 2024 podepsala kontrakt na pořízení 24 strojů F-35A a hledá průmyslové partnery, kteří tuto transformaci zvládnou technicky i kapacitně. Na to, aby se z přezbrojovacích kontraktů staly skutečné investice do českých kompetencí, a ne jen nákupy ze zahraničí, dohlíží člověk ve dvou navzájem se prolínajících rolích: jako ředitel LOM Praha — státního podniku stojícího v centru servisní a výcvikové infrastruktury české armády, a od července 2025 jako prezident Asociace leteckého a kosmického průmyslu, sdružující 55 členů s obratem téměř 40 miliard korun. Tím člověkem je Mgr. Jiří Protiva.

Kompasem firmy je její smysl

Proč by měl manažer místo otázky „jak“ začít otázkou „proč“? A co má společného Viktor Frankl s Nassimem Talebem? Na otázky Jana Košturiaka odpovídá Rastislav Silný, fyzik, podnikatel a autor knihy Ako prežiť a zvíťaziť v chaose dnešného sveta.

Všude kolem nás jsou stroje

Když se řekne mechatronika, modulární motion struktury či dynamika obráběcích strojů, mnohým z nás se lehce zatočí hlava. Pro profesora Petera Demeče z košické TUKE je to však denní chléb, hobby i celoživotní láska v jednom. A že mu to ladí opravdu mistrovsky, potvrdil i letošní Mezinárodní strojírenský veletrh v Brně, odkud si odvezl ocenění Osobnost českého strojírenství, udělované z iniciativy MM Průmyslového spektra.

Související články
Od subdodávek k finalistům: Kam míří český export?

Doktor Rudolf Klepáček je fyzikální inženýr, který se stal architektem české exportní politiky. Od února 2026 stál v čele agentury CzechTrade a od srpna téhož roku vede novou státní agenturu CzechBusiness, která vznikla integrací CzechTradu a CzechInvestu do jednoho celku. V otevíracím rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum mluví bez diplomatických zkratek: o tom, proč firmy navázané na automobilový průmysl jedou v zajetých kolejích, ze kterých by dávno měly vyskočit, proč LinkedIn nikdy nenahradí fyzické ověření obchodního partnera, a také proč je lokalizace slovem, na které české strojírenské firmy při exportu nejčastěji zapomínají.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Budoucnost, která se nedá "vyklikat" online

„Brno“ se v češtině stalo synonymem pro výstaviště. Tato věta není marketingová fráze – je to sociologický fakt, který potvrzují průzkumy. A přesto si každý ředitel firmy, který podepisuje fakturu za účast na veletrhu, dříve nebo později položí otázku: má to ještě smysl? Jan Kubata, generální ředitel společnosti Veletrhy Brno, na ni odpovídá z pozice, která je v Česku unikátní. Jeho pestrý životopis zahrnuje kapitoly od vrcholového sportovce přes úspěšného podnikatele a primátora až po šéfa zahraniční sítě agentury CzechTrade v Chicagu. Dnes stojí v čele největší veletržní správy ve střední Evropě a odpovídá za to, aby nejen Mezinárodní strojírenský veletrh zůstal relevantní i v době digitální transformace a tlaku na efektivitu.

Kdo bude stát u vašich strojů za pět let?

Otázka v titulku již dávno přestala být řečnická. Průmyslové firmy dnes bojují o každého technologa, CNC programátora či vývojového inženýra a začínají si uvědomovat, že řešení se nenachází na náborových portálech, ale v učebnách průmyslových škol. Spolupráce mezi školami a podniky však stále často závisí spíše na osobních vztazích než na funkčním systémovém nastavení. Petr Bannert, ředitel odboru středního, vyššího odborného a dalšího vzdělávání MŠMT, je člověkem, který má metodiku a strategii odborného školství v ČR doslova pod palcem.

AI překlad je rychlý, ale pozor na terminologii

Automatizovaný překlad dokumentů se v průmyslové praxi často používá k urychlení překladu technické dokumentace vcelku běžně. U návodů, servisních instrukcí, technických listů nebo interních standardů však nestačí, aby překlad „přibližně dával smysl“ – rozdílný překlad termínů totiž může znamenat zbytečné kontroly, opakované opravy i nejasnosti v komunikaci.

Bezpečnost není administrativa. Je to podmínka přežití

Genpor. Ing. Vladimír Vlček, Ph.D., MBA, zasvětil přes 40 let profesionální hasičině. Jako generální ředitel Hasičského záchranného sboru ČR velí sboru čítajícímu přes 92 000 hasičů, z čehož je zhruba 12 000 profesionálů a přibližně 80 000 dobrovolníků v obcích i podnicích. V otevíracím rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum ale nepřichází jako ten, kdo hasí – přichází jako ten, kdo varuje. Moderní průmysl nasazuje lithiové baterie, vodík, lasery a aditivní výrobu. Každá z těchto technologií přináší jiný typ rizika. A systém požární ochrany za těmito změnami zaostává. Podle generála Vlčka to není problém hasičů. Je to problém manažerů, kteří si myslí, že bezpečnost je administrativa.

Revoluce není o technologiích, ale o lidech

Umělá inteligence přestává být v českém průmyslu abstraktním pojmem a stává se reálnou podporou efektivity konkrétních firem. (Nejen) o tom, jak vlastně AI v průmyslu správně využívat a zda jsou důležitější technologie, nebo lidé, jsme hovořili s Romanem Stolejdou ze společnosti Inovatix.

AI změní strojařinu k nepoznání

Pozvání k rozhovoru ze série „Jak to vidí autority v oboru AI“ přijal Jan Romportl, který patří k nejvýraznějším tvářím české AI scény, a to s unikátním přesahem od hlubokého akademického výzkumu až po vysoký byznys. Jako bývalý ředitel centra umělé inteligence v O2 Czech Republic a současný nezávislý konzultant pomáhá korporacím i státní správě pochopit nejen možnosti spojené s nástupem obecné umělé inteligence (AGI), ale i její rizika. Ve svých veřejných vystoupeních se často zaměřuje na strukturální změny společnosti, bezpečnostní rizika a filozoficko-technické aspekty AI.

Život českých značek: potravinářství

V seriálu o českých značkách tentokrát nahlédneme do světa potravinářství, konkrétně do Plzeňského Prazdroje. O logistice, bohaté historii i ambiciózní budoucnosti jednoho z nejznámějších českých pivovarů jsme hovořili s Tomášem Sedláčkem, manažerem skladování Plzeňského Prazdroje CZ/SK.

Klíčem k úspěchu je odvaha jít na globální trh s vlastní kůží a produktem

Pavel Diviš je mužem více světů – precizní strojařiny a vysoké byznysové diplomacie. Jako majitel společnosti TGS, předseda Česko-taiwanské obchodní komory a zároveň ambasador Druhé ekonomické transformace vidí trhliny v tradičním modelu českého průmyslu jasněji než většina ostatních. V otevíracím rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum mluví otevřeně o tom, proč se z „dílny Evropy“ musí stát sebevědomá mozkovna s vlastním výrobkem, v čem nás brzdí evropská ideologie, proč je pro budoucnost našich technologií zajímavé partnerství s asijskými tygry a v čem by mohla být spolupráce s nimi přínosná.

Nemusíte být první, ale nesmíte zaostat

K dalšímu rozhovoru ze série „Jak to vidí autority v oboru AI“ jsme pozvali konzultanta a technologického vizionáře Martina Krčka. Specializuje se na implementaci umělé inteligence, automatizaci a robotiku a pomáhá firmám transformovat se v agilní, daty řízené organizace připravené na éru čtvrté průmyslové revoluce.

Inženýrské mistrovství je naším šperkem

Jen málokteré jméno je v novodobé historii českého strojírenství spjato s jednou značkou tak pevně jako Antonín Růžička a Wikov. Za 23 let, během nichž stál v čele této průmyslové skupiny, proměnil ve spolupráci s Martinem Wichterlem trosky tradičních fabrik na globálního hráče, který definuje špičku v oboru ozubených kol a převodových mechanismů. Muž, který prošel érou divoké transformace, krizemi i obdobím masivního růstu, se k 1. lednu 2026 rozhodl opustit roli generálního ředitele a vydat se vlastní cestou.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit