Témata
Reklama

Inovativní aplikace v mezinárodním byznysu

Plastikářský veletrh nazvaný prostě „K“ (neboli Kunststoff), konaný každé tři roky v Düsseldorfu, představuje největší světovou koncentraci aktuálních oborových inovací, dává nahlédnout na trendy budoucí a to vše na platformě vzájemné komunikace s výhledem dobře realizovaného obchodu. High-tech produkty a řešení a nejvyšší počet zastoupených výzkumných ústavů z něj vytváří ekosystém pro vizionářské impulzy vedoucí k dalšímu vývoji. Vítejte v Düsseldorfu od 19. do 26. října 2016.

Stejně jako v předchozích letech je i letošní veletrh K již dlouho dopředu vyprodán. Ve všech 19 halách na ploše přes 170 000 metrech čtverečních čisté výstavní plochy se představí více než 3 200 vystavovatelů z  50 zemí. Společná účast českých firem bude na ploše 600 metrů čtverečních, slovenská pak na 110 metrech. Různorodost a mezinárodnost přítomných společností je zárukou, že budou představena všechna velká témata oboru, především efektivní nakládání s energiemi, zdroji a materiály, stejně jako speciální segmenty. Haly jsou přehledně členěné podle stěžejních oborů: stroje a zařízení; suroviny, pomocné látky; polotovary, technické díly a výrobky z vyztužených plastů; služby.

Největší skupina vystavovatelů veletrhu K, výrobci strojů a zařízení, přichází s velkým množstvím světových premiér. Společnosti obsadí přibližně dvě třetiny veškeré výstavní plochy. Veletrh K vždy sledoval a sleduje tep technologického vývoje. To je zřetelně znát především na expozicích vystavovatelů, také však na doprovodném programu, který pro návštěvníky představuje skutečnou přidanou hodnotu. Specializovaná výstava a Science Campus, Bioplastics Business Breakfasts a Design Chain Conference, 3D fab + print i iniciativa pro vzdělávání v oblasti plastů se soustřeďují na speciální aspekty a ústřední témata oboru a nabízejí možnost cíleně získávat informace.

Reklama
Reklama
Reklama
Veletrh K je barometrem výkonnosti celého oboru a současně globálním tržištěm inovací. Sjíždějí se na něj experti z celého světa plastů a kaučuku, aby demonstrovali výkonnost svého oboru a představili aktuální i budoucí možnosti.

Science Campus umožní vystavovatelům i návštěvníkům veletrhu K 2016 získat přehled o vědeckých aktivitách a výsledcích vývoje v sektoru plastů a kaučuku a vyměňovat zkušenosti mezi podniky a vysokými školami. Oproti své premiéře v r. 2013 se Science Campus předvede na větší ploše a s vyšším počtem zúčastněných vysokých škol, institutů i podpůrných organizací. Science Campus navíc představí čtyři ústřední témata, která v příštích letech výrazně ovlivní vývoj trhu tohoto oboru:

• efektivní využívání zdrojů
• digitalizace řetězce tvorby hodnot/Průmysl 4.0
• nové materiály
• lehké konstrukce

Generativní výrobní metody hýbou uživateli po celém světě – v oblasti designu, obalového průmyslu, v leteckém a kosmickém průmyslu, při výrobě automobilů, v dentální a zdravotnické technice i konstrukci a při výrobě strojů a zařízení. Také na veletrhu K 2016 bude téma 3D tisk hrát významnou roli. Na portálu www.3dfabprint.com budou prezentovány aktuální technologie state of the art stejně jako vize a zajímavé příklady best practice.

Růstové perspektivy

Úspěch prezentovaného průmyslu napříč všemi kontinenty je demonstrován především růstem použití plastů a kaučuku jako materiálu, které v období 1950 až 2015 rostlo v průměru o 8,5 procenta ročně. Tak vysoká růstová čísla jako v padesátých až sedmdesátých letech minulého století dnes už samozřejmě nejsou, ale s meziročními 4 až 5 procenty jsou i v novém tisíciletí stále kladná, byť značné rozdílná podle regionů, produktů nebo aplikací.

Motorem celosvětového růstu je především nárůst počtu obyvatel světa a celkově se zvyšující životní standard lidstva. Prosperita se odráží na mnohých trzích aplikací umělých hmot, především u obalů na potraviny a produkty každodenní spotřeby. Infrastruktura a výstavba jsou impulzem pro použití plastů v oblasti zásobování vodou, elektřinou a plynem, pro izolace, okenní profily a mnohé další produkty. Jako další důležitou oblast použití je nutno jmenovat narůstající mobilitu – od automobilů přes přepravu nákladů až po letectví. Jednou oblastí aplikace, ve které se plasty staly prakticky nepostradatelnými, je medicína: přístroje, diagnostika, laboratoře i bezpečná aplikace farmaceutik v aktuálně požadované kvalitě nejsou bez plastů v podobě bezpečných a hygienických jednorázových produktů myslitelné. Také produkty pro sport a volný čas, které dnes známe a jichž si ceníme, lze realizovat už pouze s použitím umělých hmot.

Světová výroba plastů v roce 2015 byla podle svazu Plastics Europe vyčíslena na 322 milionů tun. Necelých 270 milionů tun z toho byly tzv. plastikářské materiály pro následné zpracování v konečné produkty. Zbývajících přibližně 50 milionů tun bylo použito na výrobu povrchových úprav, lepidel, disperzí, laků nebo barev. Ve stejném období bylo podle analýz skupiny International Rubber Study Group IRSG po celém světě vyrobeno a spotřebováno téměř 29 milionů tun kaučuku. Finanční a ekonomická krize let 2008/2009 dokázala zbrzdit dlouhodobě pozitivní vývoj plastikářského průmyslu pouze nepatrně. Od roku 2010 se opět plasty vrátily s nárůstem výroby 3 až 5 procent ročně na cestu růstu.

Obrovský ekonomický rozmach Číny a mnoha zemí jihovýchodní Asie proměnily asijsko-pacifický ekonomický prostor také co do průmyslu plastů v největší region s nejvyššími růstovými čísly. Asie nyní již vyrábí necelou polovinu světové produkce. Odsud v roce 2014 pocházelo i na 40 procent strojů celosvětově vyrobených plastikářských strojů. Evropští výrobci plastikářských strojů vyrobili shodný objem – 40 % –, což odpovídá hodnotě produkce ve výši 13 miliard eur. Podle hodnoty produkce byla nejsilnější jednotlivou zemí ve výrobě plastikářských strojů v r. 2014 Čína s podílem 33,4 procenta, následovaná Německem s 20,5 procenta, Itálií s 7,8 procenta a USA s 7,1 procenta. Ve světovém obchodě vede německé strojírenství s podílem na světovém exportu ve výši 24 procent před Čínou (13 %). Podle údajů Eurostatu, které sestavil Plastics Europe, dosáhl plastikářský průmysl v prostoru EU28 v roce 2014 s 1,45 milionu pracujících v 62 000 převážně malých a středně velkých podnicích obratu 350 miliard eur.

Zpracováno redakcí z podkladů Messe Düsseldorf

[email protected]

Reklama
Vydání #7,8
Kód článku: 160720
Datum: 29. 06. 2016
Rubrika: Servis / Veletrhy a výstavy
Autor:
Firmy
Související články
Letošní veletrh Formnext slibuje hojnou účast

Formnext, přední světový veletrh aditivní výroby a průmyslové produkce nové generace, slaví úspěšný start do nového veletržního roku – navzdory poněkud utlumené ekonomické situaci v Německu a globálním politickým výzvám se do konce února přihlásilo již přibližně 574 společností z 35 různých zemí.

Revoluce udržitelnosti: Inovativní materiály zítřka

Ekologické alternativy technických materiálů dnes pronikají napříč nejrůznějšími odvětvími – od stavebnictví přes obaly a módu až po automobilový průmysl. Již dnes je například možné postavit dům z konopného betonu, zabalit elektroniku do myceliového obalu, obléct si oděv z „kůže“ vypěstované z podhoubí nebo jezdit autem, které obsahuje díly z rostlinných biopolymerů.

Výherci Zlaté medaile MSV 2024

Součástí 65. Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně se i letos stalo udělování cen Zlaté medaile. Tyto ceny byly předány za celkem šest veletržních exponátů, které komisi oslovily inovativním provedením, a v sedmém případě také za celoživotní přínos oboru. Tradice této soutěže sahá až do roku 1964.

Související články
Pod dvou letech opět na EMO do Hannoveru

Od 16. do 21. září 2019 se uskuteční 22. ročník největšího světového veletrhu zpracování kovů EMO. Megaakce se koná opět v Německu, které je po Číně a USA třetím největším trhem obráběcích strojů na světě. Veletrhu se účastní téměř 2 100 vystavovatelů ze 47 zemí světa. Z České republiky se očekává účast 28 firem na ploše necelých 1 700 m2. Na minulý veletrh v roce 2017 přijelo do Hannoveru z České republiky přes 2 200 odborníků.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Jarní setkání strojařů v Plzni

Více než 30 vystavovatelů, téměř 50 řečníků, tři výstavní haly a jeden nezapomenutelný strojírenský zážitek. Akce Strojírenská inspirace 2024 se konala v Plzni od 4. do 6. června 2024 a zaměřila se na digitální výrobu, automatizaci a inovace ve strojírenství. Letos poprvé se toto setkání uskutečnilo v areálu Depo2015, který se stal centrem pro sdílení zkušeností a nápadů mezi odborníky z průmyslu a digitalizace.

IMTS 2026: Ve znamení nových trendů v obrábění

V září se v Chicagu uskutečnil veletrh IMTS. Pro Českou republiku i pro firmy, které zde reprezentovaly sebe i český průmysl, to byl velmi intenzivní týden. Obdobně koncipovanou společnou prezentaci neměla žádná jiná ze zúčastněných zemí. Německo i Čína sice měly národní expozice, český projekt však díky koordinaci a podpoře Ministerstva průmyslu a obchodu nabídl na IMTS zcela unikátní formát prezentace. Pojďme se podívat na několik postřehů z výstavy.

Vysokoteplotní pára z lehkovodních SMR

Pokročilé reaktory IV. generace slibují páru o teplotách 500 °C a vyšších, do komerčního provozu se však dostanou nejdříve kolem roku 2050. Lehkovodní malé modulární reaktory (SMR) budou k dispozici o deset i více let dříve, jejich pára ale dosahuje jen necelých 300 °C. Mezeru mezi oběma generacemi může překlenout sekundární stupeň mechanické komprese páry. Článek představuje koncept multiaplikačního teplárenského a průmyslového komplexu MASMRaK a ukazuje jej na reaktorech NuScale VOYGR a NUWARD 400 i na příkladech konkrétních českých tepláren.

Inteligentní ekosystém a materiálová alchymie

Současná podoba strojírenského průmyslu prochází transformací, která svou hloubkou připomíná spíše technologickou revoluci než postupnou evoluci. Zatímco v uplynulých dekádách byl vývoj výrobních technologií primárně diktován snahou o zvyšování mechanického výkonu, otáček vřeten a hrubé síly strojů, dnešní paradigma se dramaticky posouvá k jemnějším, avšak komplexnějším hodnotám. Středobodem zájmu se stává schopnost garantovat naprostou přesnost a opakovatelnost procesu v prostředí, které je čím dál proměnnější a náročnější. Tento přerod k inteligentní výrobě, definované nejen rozměrovou integritou, ale i vnitřními vlastnostmi materiálu a digitální stopou, tvoří základní pilíř konkurenceschopnosti pro nejnáročnější sektory, jako jsou letectví, energetika, e-mobilita nebo personalizovaná medicína.

Laser jako nástroj: Když světlo dostane směr

Letos v květnu uběhne 66 let ode dne, kdy byl vědecké veřejnosti poprvé v praxi představen vynález laseru. V dnešní době již laserové technologie, generování a zesilování elektromagnetického záření pronikají téměř do všech oborů lidské činnosti. Od svého objevu prošla tato inovativní technologie významným vývojem, který postupuje i nadále.

Revoluce udržitelnosti: Výroba pod kontrolou

V praxi sériové výroby není udržitelnost jen dodatečným parametrem vázaným na životní prostředí. Je to především pracovní disciplína zaměřená na úspornost, eliminaci ztrát, přesnější řízení a konzistentní výsledky. Jako taková je v symbióze s inženýrským myšlením, přičemž její jednotlivé strategie významně přispívají k celkové stabilitě procesu.

Revoluce udržitelnosti: Dekarbonizace průmyslového tepla

Je-li řeč o snížení emisí v průmyslu, pozornost se upírá hlavně k elektřině. Hlavní částí spotřeby energie ve výrobě je teplo - od ohřevu materiálu přes sušení až po výrobu páry. Jeho dekarbonizace, tedy přechod od spalování fosilních paliv k nízkoemisním nebo bezemisním zdrojům, se proto stává jedním z klíčových kroků na cestě k udržitelnému průmyslu.

Revoluce udržitelnosti: Bezuhlíková ocel je pouze zdánlivý paradox

Výroba oceli je dlouhodobě strategickým odvětvím, na němž nevyhnutelně stojí obrovská část strojírenské výroby. Jak může být ocel „bezuhlíková”, když je uhlík její nedílnou součástí? Odpovědí je změna výrobního procesu – nové technologie, které místo uhlíku využívají vodík a zelenou elektřinu, již v dnešní době přispívají k dekarbonizaci tohoto odvětví.

Dvoupotrubní dávkovače v systémech mazání

Dávkovače pro dvoupotrubní centrální mazací systémy (CMS) mohou být dvoukomorové nebo jednokomorové. V obou případech má schéma zapojení svá specifika a určité přednosti i nevýhody. V tomto článku se věnujeme novým způsobům zapojení, jež dokážou některé nevýhody eliminovat a za rozumnou cenu zajistit spolehlivé mazání strojů.

Kompozitní materiály z přírodních zdrojů

Veřejnost se stále více snaží být environmentálně odpovědnou. Ani napříč odvětvími průmyslu tomu není jinak. V oblasti kompozitních materiálů můžeme v posledních letech sledovat stále častější tendence využívat přírodní materiály jako náhradu konvenčních syntetických produktů. Roste poptávka po vláknech na rostlinné bázi (například vláknech ze lnu, konopí nebo sisalu) a tyto materiály získávají významný podíl na celkové produkci kompozitních výrobků.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit