Témata
Reklama

Jaderná energetika: Liga přestárlých

Kam nemůže slunce, tam musí lékař, praví staré přísloví. I ten si ovšem může na ledacos v těle posvítit – třeba pomocí radionuklidů v injekční stříkačce. Výroba nejpoužívanějších radiofarmak na bázi metastabilního izotopu technecia 99mTc, s nímž se provádí více než tři čtvrtiny vyšetření, je přitom závislá na několika dosluhujících reaktorech. A přestože v Česku podobné radionuklidy umíme vyrobit také, zatím stále marně čekáme, zda se na trhu naskytne další šance. V našem seriále o využití štěpení jádra pro civilní účely se tentokráte vypravíme do prostředí, které je nám všem blízké – lékařství a medicíny.

Jestliže celá Evropa mluví v případě energetiky o diverzifikaci zdrojů, pak je v případě energie jaderného štěpení, která se využívá v medicíně, zcela odkázána na několik přestárlých reaktorů. Šedesát procent spotřeby lékařského izotopu molybdenu 99, z něhož se získává radionuklid technecia, se vyrábí v nizozemském výzkumném centru v Pettenu, kde od roku 1961 pracuje reaktor HFR (High Flux Reactor). Tomu v Evropské unii sekunduje ještě francouzský reaktor Osiris v Saclay a zařízení BR-2 umístěné v belgickém Fleurusu. Dominantní postavení na americkém trhu má pak kanadský reaktor NRU v Chalk River, který obstarává 60 procent celosvětové produkce lékařských radionuklidů.

Je to ovšem jen část byznysu. Technecium 99mTc je totiž velmi nestabilní a má poločas rozpadu pouhých šest hodin – jinak by v těle pacienta pracovalo příliš dlouho. Před použitím se tedy musí v nemocnici vyrobit čerstvé. Nejčastěji tak, že se molybden (dodaný právě například z Pettenu) „převaří“ na technecium na soupravě velké asi jako obyčejný kávovar a následně se injekčně podává. Kity pro přípravu technecia jsou doménou Velké Británie a Německa, zdatně se však také prosazuje třeba Ústav jaderného výzkumu v Řeži (ÚJV), který má na techneciové generátory licenci.

Reklama
Reklama
Lékařský molybden vzniklý ostřelováním vysokoobohaceného uranu proudem neutronů dokážou vyrobit i v Řeži u Prahy ve výzkumném reaktoru LVR-15.

Téměř dokonalému oligopolu v oblasti radiofarmak ale hrozí brzký konec. Licence stařičkému reaktoru HFR vyprší napřesrok. A přestárlé jsou i další výrobní kapacity – Osiris a BR-2. I když nizozemská vláda už dostala od Evropské komise výjimku z unijních pravidel na finanční podporu nového centra ve výši 80 milionů eur, nástupce HFR, označovaný jako Pallas, nezačne fungovat dříve než v roce 2023. Do té doby budou muset Nizozemci pro přestárlý HFR žádat o výjimky.

Záskok z Řeže

A to přesto, že lékařský molybden, který vzniká ostřelováním vysoce obohaceného uranu proudem neutronů, umějí vyrobit i jinde. Například také ve výzkumném reaktoru LVR-15 v Řeži. Čeští experti byli ovšem do byznysu s techneciem připuštěni naposledy v roce 2010 – jako záskok za delší odstávku závodu v Pettenu. Ve stejné době stál také kanadský reaktor. I když se Řež jako dodavatel meziproduktu, který se dále zpracovával v Belgii, osvědčila, po opravě HFR se vše vrátilo do starých kolejí.

Teoreticky by dokonce bylo možné obejít celý cyklus, protože v Řeži dokážou vyrobit rovnou finální produkt v podobě radionuklidu technecia. Vzhledem k tomu, že se musí aplikovat do pěti hodin od výroby, by si ale ÚJV musel založit vlastní expresní zásilkovou službu, která by jezdila nejlépe s modrým majáčkem. Pro nemocnice to ovšem není příliš komfortní řešení. Jednání společnosti Lacomed, dceřiné firmy ÚJV, tak prozatím uvázla na mrtvém bodě. A to přesto, že cena zmíněných „kávovarů“ na přípravu technecia s velmi omezenou životností setrvale stoupá.

Zdroj: Agentura pro jadernou energii OECD(rok 2010 = 100)Pokrývat spotřebu nejpoužívanějšího radiofarmaka z domácích zdrojů by si ale vyžádalo velké investice. A na to je český trh příliš malý. Ročně zdravotní pojišťovny za radiofarmaka proplatí půl miliardy korun, z toho polovinu za preparáty na bázi 99mTc. A to není částka, kvůli níž by stálo za to nabourat dosavadní dodavatelský řetězec a začít vyrábět třeba molybden 99 pro domácí trh.

Čistěji a levněji

Nejschůdnější cesta, jak se prodrat na trh s radiofarmaky, je tak subdodavatelská spolupráce se zavedenými výrobci. Tu zkoušejí třeba Rusové, kteří jinak svůj trh pokrývají sami prostřednictvím reaktoru VVR-T v moskevském Karpopově ústavu fyzikální chemie. Vědecké centrum NIIAR v Dimitrovgradu před čtyřmi lety uzavřelo dohodu s kanadským Nordionem na dodávky molybdenu 99. Podobnou rámcovou smlouvu s Kanaďany má také Kurčatovův ústav, který disponuje minireaktorem Argus. Jde o takzvaný homogenní reaktor, jenž umožňuje dodávat izotopy v maximální čistotě. A především za pomoci nízkoobohaceného uranu, což je jedna z cest, jak náklady snížit. Stejně jako návrat k technologiím, které technecium před osmdesáti lety objevily – k urychlovačům.

Jisté je to, že trh s radiofarmaky čeká v nejbližších letech velká proměna, protože celosvětová poptávka bude stoupat, zatímco nové výrobní kapacity chybí. Bez velkých investic a podpory státu se to neobejde. A to platí i pro Česko.

-mm-

roman.dvorak@mmspektrum.com

info@mmspektrum.com

Reklama
Vydání #5
Kód článku: 140506
Datum: 13. 05. 2014
Rubrika: Servis / Zajímavosti
Autor:
Související články
Čtrnáctý ročník soutěže Ocenění českých podnikatelek úspěšně odstartován

Ve čtvrtek 3. června 2021 byl zahájen další ročník prestižní soutěže Ocenění českých podnikatelek, který odstartovala online konference Women in Business s podtitulem Nová realita roku 2021 a společný (re)start, most k jednotě a spolupráci. Tuto soutěž již tradičně vyhlašuje podnikatelská platforma Helas – Budujeme hrdé Česko. Patronkou letošního ročníku je Kateřina Kadlecová, generální ředitelka společnosti USSPA. 

Třpytivý svět krystalů

Turnovská společnost Crytur patří svým pojetím ke světovému unikátu. V přesně definovaných podmínkách pěstuje umělé krystaly z vlastního výzkumu a vývoje, které následně po opracování dodává buď jako specifické optické díly pro další celky, nebo přímo kompletní výrobky.

Implantáty z Čech až na konec světa

V 70. letech minulého století stál u zrodu prvních ortopedických implantátů v Čechách. V roce 1992 pak v rámci privatizace založil vlastní firmu téhož zaměření, jejíž výrobky dodnes pomáhají lidem znovu se hýbat. Ano, hovoříme o Stanislavu Beznoskovi a české firmě téhož jména, kterou dnes úspěšně řídí členové rodiny zakladatele.

Související články
MM Podcast: Glosa - Když se země otřásají v základech

Krize vyvolaná pandemií koronaviru v řadě oborů působí jako urychlovač trendů patrných před jejím vypuknutím. Mnoho odvětví si prochází zásadní strukturální transformací, ale část z nich – které se stát snaží podpůrnými prostředky za každou cenu stále držet nad vodou, zanikne. 

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Vývoj UHT nástrojů
v plném proudu krizi navzdory

Hlavním motivem založení VaV centra Rotana byla připravenost na nové trendy v automobilovém a leteckém průmyslu a výroba vlastních produktů s vysokou přidanou hodnotou – konkrétně ultratvrdých (UHT) nástrojů pro speciální aplikace. Centrum je vybaveno nejmodernějšími technologiemi a stále se rozrůstá. Na kontě má několik úspěšně zakončených projektů v podobě prototypových nástrojů a užitných vzorů. O tom, na jakých projektech v centru pracují nyní a jaké mají plány do budoucna, jsme si povídali se třemi hlavními osobnostmi celého projektu vývoje a výroby UHT nástrojů.

Odměřovací pravítka, lanovka a Ferrari

Odměřovací pravítko je jednou z klíčových komponent obráběcího stroje. Zpravidla je ukryto hluboko uvnitř stroje a většina uživatelů obráběcích strojů jej nikdy na vlastní oči neviděla. Přesto jsou na ně kladeny velmi vysoké nároky. Musejí pracovat spolehlivě po dobu mnoha let, zaručovat očekávanou přesnost a rozlišení, a musejí být odolná proti znečištění, pronikání kapalin, prachu i třískám a proti spoustě dalších faktorů. A kdyby se náhodou něco pokazilo, musejí být snadno vyměnitelná.

Názorové fórum odborníků

V tomto vydání MM Průmyslového spektra se věnujeme mimo jiné tématu obráběcích strojů. Proto jsme s anketní otázkou oslovili zástupce výrobců a dovozců v této komoditě.
Čas jsou peníze. Každá minuta prostoje výrobního zařízení je nežádoucí, proto se dnes vedle vysoké produktivity u strojů očekává také jejich vysoká spolehlivost.

Stroje v pohybu – Sledování zásilek na dálku

Takzvaný internet věcí (IoT) nabízí mnoho možností. Základem této technologie je bezdrátová komunikace velkého počtu autonomních zařízení prostřednictvím datových sítí, jež jsou navrženy tak, aby datový přenos spotřeboval co nejméně energie. Toho využívají i moderní sledovací jednotky (lokátory), které mohou díky energetické úspornosti pracovat i několik let bez dobíjení baterií.

Fórum výrobních průmyslníků

Jakým způsobem se po 15 měsících od vypuknutí pandemie koronaviru tento stav projevuje ve vaší společnosti – jak z pohledu objemu zakázek, jejich realizace a ekonomiky jako takové (např. vlivem navýšení cen vstupních materiálů, nedostatku některých komponent)? Dokážete predikovat, jak se bude situace ve vaší komoditě vyvíjet ve druhé polovině roku, na čem bude záviset?

Fórum děkanů strojních fakult

Jak současná doba ovlivňuje realizaci smluvního výzkumu na již hotových projektech, resp. při akvizici nových? Zaznamenáváte aktuálně pokles zájmu firem o spolupráci?

Semináře nově s high-tech technologiemi

Školicí a tréninkové centrum společnosti Ceratizit ve Velkém Meziříčí prošlo v loňském roce rozsáhlou modernizací. Nové Technické centrum i technologie v něm bohužel kvůli pandemii covid-19 nemělo možnost navštívit mnoho zákazníků. Všichni pevně věříme, že se to brzy změní. Než se tomu tak stane, požádali jsme Jana Gryče, technického ředitele společnosti Ceratizit, aby nám představil, co je v centru nového a na co se mohou zákazníci těšit. Při té příležitosti jsme oslovili také Pavla Němečka, obchodně-technického zástupce společnosti Hermle, aby pohovořil o pětiosém stroji C 32 U, které je v centru nové.

Švédové jsou féroví a přímí obchodníci

Celosvětová pandemie covid-19 mění světa vytváří nové příležitosti a výzvy pro exportně orientované firmy. Zahraniční kanceláře CzechTrade registrují příležitosti v daných destinacích a vytvářejí partnerství českým výrobním společnostem a jsou jim nápomocni při vstupu na trh a upevnění jejich pozice.

Digitalizace: klíč k úspěchu

Již od roku 1919 zkoumá, vyvíjí a vyrábí zabezpečovací techniku společnost EVVA - rodinná firma se sídlem ve Vídni. To, že se nyní, přibližně o 100 let později, stala průkopníkem propojené výroby, je zásluhou její jasné strategie s důrazem na digitalizaci. Důležitým milníkem nové výrobní filozofie společnosti EVVA je soustružnické a frézovací centrum Hyperturn 65 Powermill v kombinaci se síťovým řídicím rozhraním Emconnect. S flexibilním výrobním systémem od společnosti Emco lze nyní kompletně automatizovat obrábění mosazných dílů v kusové výrobě i výrobě středních sérií.

MSV ve znamení obrábění

Všichni, kdo máme něco společného se strojírenstvím, pevně věříme, že se v letošním roce opět otevřou brány brněnského výstaviště pro meku strojařů z celého světa – Mezinárodní strojírenský veletrh. Na MSV se letos, kromě lidí z dalších oborů, setkají i výrobci vynikajících obráběcích strojů. Proto jsme se na postřehy a názory tentokrát zeptali Petra Odehnala z obchodního oddělení společnosti Pilart stroje.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit