Jak budovat inovační centra?

A co věci důležité? Například na čem budeme tvořit hodnotu a vydělávat za pět let? Jaká nová řešení připravují naši zákazníci? Na čem novém pracují výzkumníci v našem odvětví? Jaké převratné technologie se na nás valí z jiného odvětví, které vůbec neznáme? A co nové materiály, technologie a aplikace, o kterých jsme možná již něco slyšeli, ale nemáme s nimi žádné zkušenosti? Jaké příležitosti přináší svět, který odborníci označují slovy transformace nebo metamorfóza? Všichni říkají, že nejlepší strategie je být připraven. Ale na co? Když diskutujeme ve firmách o nových trendech a změnách, které probíhají obrovskou rychlostí, mnozí hovoří o špatné době. Neexistují špatné zprávy ani špatné časy, existují pouze firmy a lidé, kteří nemají správné informace o změnách ve svém byznysu, neumějí je interpretovat a nemají znalosti na to, aby na ně uměli správně reagovat. Jinými slovy – nemají schopnost inovovat ani sebe ani své znalosti, procesy, produkty a služby. Nemají čas na svou budoucnost.

Inovační centrum dnes potřebuje každá firma. Není to žádná potěmkinovská vesnice, ani teoreticko-výzkumný moloch, který utrácí množství papíru a peněz. Je to centrum, ve kterém se tvoří budoucnost, centrum, které zpracovává informace a snímky ze „satelitní mapy světového byznysu“. V každé firmě jsou dvě firmy – ta, která vydělává peníze dnes (firma výroba), a ta, která připravuje budoucí byznysy (firma inovace). Která z nich je důležitější? Odpovězte si sami – ať už je to vaše dnešní přežívání, nebo dlouhý, bezpečný a kvalitní život.

• Skenovat a vyhodnocovat změny v podnikatelském prostředí – zákazníci, konkurence, jiná odvětví, trendy, nové materiály, technologie a byznys modely apod.;
• připravovat účinné akce na změny v okolí – využívání příležitostí a eliminace ohrožení;
• vytvářet inovační ekosystém – prostředí v okolí firmy, propojování se s experty v různých oborech, v oblasti výzkumu a inovací, ve světě zákazníků apod.;
• připravovat nové podnikatelské příležitosti a inovační projekty – nápady, prototypy a jejich přeměna na byznysy;
• moderovat workshopy a vést inovační projekty – organizace, metodika, výcvik lidí, poradenství a koučink;
• pořádat workshopy se zákazníky, poznávat jejich prostředí, problémy a očekávání, vytvářet dlouhodobé partnerství inovační spolupráce, zvyšovat image u zákazníků;
• připravovat a testovat inovace ve fázi prototypů – zpětné vazby od zákazníků, dolaďování byznys modelů, technologií, kvality, ceny apod.;
• dotahovat nový byznys do realizace společně s obchodem, marketingem, technickým úsekem, výrobou apod.;
• vytvářet pozitivní energie kreativity a inovací ve firmě, místo negativních emocí a kritizování, budovat kulturu svobody a spolupráce, tolerovat rizika a chyby ve fázi prototypování, přilákat talenty z okolí do firmy;
• organizovat akce, které napomáhají inovační kultuře ve firmě – setkání s inspirativními osobnostmi, semináře, tréninky, workshopy, návštěvy jiných organizací apod.;
• připravovat podklady a spolupracovat na vytváření a realizaci strategie podniku.

Informační schéma přeměny nápadů na byznysy, jak to vidí v jedné z inovačních firem.

Pro zvětšení klikněte na obrázek.

• Pro inovační centrum stačí jeden kvalitní člověk na plný úvazek, který má podnikatelské myšlení a praktické znalosti z oblasti inovací, umí spojovat různé odborníky a oddělení, budovat vztahy v externím prostředí, vytvářet sítě spolupráce a vytvářet projekty a projektové týmy. Nemáte ho? Připravíme vám ho v naší Podnikatelské univerzitě.

• Šéf inovačního centra (CIO – Chief Innovation Officer nebo Business Excellence Manager) by měl být buď součástí nejvyššího vedení firmy, nebo by měl přímo podléhat nejvyššímu manažerovi, případně majiteli firmy. Kromě budování inovační kultury má za úkol také budovat efektivní organizaci a metodiku práce na inovačních projektech – metodika a metody, vyčleněný čas na projekty, trénování lidí, jasná pravidla a metriky hodnocení inovací apod.
• Je dobré, pokud mají ve firmě lidé vyčleněný čas na inovace – např. 15 až 20 % z pracovní doby, vyčlenit by se měla část tohoto času na přípravu a část na společná setkání. Výsledky této činnosti jsou vyhodnocovány (i když jiným způsobem než výsledky práce ve firmě výroba).
• Inovační centrum přeměňuje nápady na byznysy, i když v jiném poměru a čase, než přeměňuje výroba materiál na výrobky. Výkonnost inovačního centra je tedy měřitelná a přináší v průběhu několika let 10- až 20násobně vyšší finanční zdroje, než byly použity.
• Přibližně polovina pracovníků v inovativních projektech jsou lidé z externího prostředí, kteří mají specifické znalosti (inovační experti, odborníci na nové technologie, materiály, metody práce, průmysloví designéři, grafici apod.)
• Při měření výsledků inovačního centra je důležité i experimentování, které někdy přináší neúspěšné výsledky, ale vytváří znalosti a zkušenosti. Inovace zároveň přitahují výjimečné lidi a vytvářejí pozitivní podnikovou kulturu.

• Definovat člověka zodpovědného za inovace;
• vyčlenit tým lidí na inovace;
• definovat jasná pravidla – čas, pravomoci a odpovědnost, hodnocení výsledků práce atd.;
• vypracovat a osvojit si metodiku, aby tým pracoval efektivně – jak skenovat příležitosti, jak generovat a vybírat nápady, jak připravovat a testovat prototypy a byznys modely, jak přeměňovat prototypy na úspěšné byznysy;
• vytvořit inovační ekosystém – síť kontaktů, partnerů, kteří mají znalosti, technologie apod.;
• definovat správně formáty pro budování inovační kultury a DNA – pozitivní inspirace, workshopy, projekty, semináře a diskuse, konference, intranet, manuály, návštěvy firem apod.

A z čeho financujeme mnohé zbytečné aktivity, které nikdy nevytvořily skutečnou hodnotu? Zde mluvíme o jádru celého podnikání a podniku, na který musíme investovat prostředky stejně, jako je investujeme do nových strojů a technologií. Po rozjetí si centrum do dvou až tří let musí dokázat vydělávat peníze samo, pokud se ve firmě vytvoří vhodný systém „inovační daně z přidané hodnoty". Neznám lepší investici než takovou, která dlouhodobě vytváří nadprůměrnou přidanou hodnotu, buduje konkurenční náskok, snižuje riziko podnikání a rozvíjí znalosti, lidi a kulturu firmy. Samozřejmě, pokud firma vytvoří inovační úřad a zaměstná v něm neschopné teoretiky nebo byrokraty, tak je to vyhozená investice. Stejně jako když najdete pro centrum šikovného inovátora a vrcholový management firmy ho v tom nechá samotného.

Shrňme si některé argumenty pro inovační centrum a proti němu.

Pro:
• Potřebujeme se vyhrabat z byznysu, kde se soutěží pouze nízkou cenou.
• Byli bychom rádi, kdyby strategie firmy byla v našich rukách, a ne v rukách nevyzpytatelných zákazníků.
• Rádi bychom do firmy přilákali náročné zákazníky, kteří hledají výjimečná řešení.
• Chceme, aby k nám přišli pracovat nejlepší lidé.
• Chceme mít náskok před konkurencí a prodávat s vyšší marží.
• Už nás nebaví jen kopírovat, co dělají druzí, motivuje nás dělat něco pořádně.
• Nechceme být nepříjemně překvapeni vývojem, který jsme nezachytili včas, turbulence a změny v byznysu chceme využívat ve svůj prospěch.

Proti:
• Nepotřebujeme další útvary (skutečně, už máme dost těch, co utrácejí peníze a vymýšlejí blbosti) a ani na to nemáme čas. V podstatě inovujeme – což v překladu znamená, že se snažíme dělat to, co chtějí zákazníci a občas modernizujeme naše způsoby práce a technologie.
• Byznys běží i bez upgradu.
• Když přijde něco nového, přizpůsobíme se, tak jako v minulosti.
• Vymýšlení nových věcí zdržuje, potřebujeme se soustředit na to, co právě děláme.
• Přiznejme si, že se nám prostě nechce a hledáme výmluvy.
John Fitzgerald Kennedy kdysi řekl: „Problémy světa nemohou vyřešit skeptikové a cynici, jejichž obzory jsou omezené viditelnou realitou. Potřebujeme muže a ženy, kteří dokážou snít o věcech, které nikdy nebyly.“ Kennedy tedy snil o věcech, které nikdy nebyly. A nakonec ho zabil vrah, kterého možná poslali skeptici a cynici. Firmy, které nedokážou snít o věcech, které nikdy nebyly, a realizovat je, se zabijejí samy.

Prof. Ing. Ján Košturiak, Ph.D

kostur@ipaslovakia.sk