Témata
Reklama

Jan Mašek: Vize inovačního lídra

„Jsem-li nejchytřejší člověk v místnosti, jsem ve špatné místnosti,“ vyznává inovační lídr Jan Mašek. Jeho elán a know-how nabyté ve společnosti 3M jsou nyní k dispozici i dalším firmám.

MM: Co vám pět let v 3M na postu inovačního lídra dalo?

J. Mašek: Pro mě to byla „univerzita“ s nejlepšími učiteli, které si jen člověk dokáže představit; a teď to míním nejenom zevnitř té společnosti, ale také zvenku. Já byl do jisté míry autonomní jednotka a můj úkol zněl: vše dobré, na co narazím, dostat dovnitř firmy. Bylo proto nezbytně nutné navazovat vztahy se širokou škálou lidí z různých odvětví a oborů.
Myslím, že 3M Česko se stalo respektovanou na inovační scéně právě tím, že jsme si jen nevyvěsili pár hesel na nástěnku, ale že jsme opravdu věci dělali a posouvali dál. Další obrovský benefit 3M tkví v tom, že jde vlastně o 35 firem v jedné firmě – což mi dalo možnost rychle nasát širokou škálu trhů a byznysů. Je pro mne teď tedy daleko snazší přijít do společnosti a rozklíčovat kontext, abychom jí mohli pomoci.

Reklama
Reklama
Reklama
Jan Mašek má za sebou mnohaletou praxi ve společnosti 3M na postu inovačního lídra. V současnosti jej vytěžují projekty Red button či Brain & Breakfast, kterými potvrzuje svou přední pozici mezi česko-slovenskými inovačními lídry.

MM: Jaká kvalita spojuje výjimečné inovátory?

J. Mašek: V prvé řadě: zájem o lidi. Dále je třeba odvaha, respekt k novým myšlenkám, kritické myšlení, stálý rozvoj sebe a lidí kolem, propojování zdánlivě nesouvisejících věcí, … a hlavně disciplína, abyste vše dotahovali do konce.

Inovátor musí být odvážný v tom smyslu, že se pídí po jádru problému, umí tnout do živého; ví, že se musí dostat přes symptomy až k nemoci, a tu teprve léčit. Častokrát je to ale těžší, komplikovanější a  delší cesta.

Dalším aspektem je spolupráce: já sám jako individualita si nesu jen jednu svou zkušenost, svůj pohled, který je nutně omezený. A proto se snažím vytvářet síť lidí, kteří by měli inspirovat ostatní a pomáhatjim. Tuto vizi zastřešuje nový projekt Red button, červené tlačítko.

MM: Přibližte nám jej.

J. Mašek: Lidé, kteří se kolem něj vyskytují, jsou prověření historií a mezi sebou se dobře znají; a mají primární cíl skutečně pomáhat firmám, ne jen prodávat naděje. To beru jako obrovský mezník. Nechci fungovat jako některé poradenské firmy.

Dále věřím tomu, že abych mohl kultivovat kolem sebe, aby se mohla dít nějaká celospolečenská změna, vede cesta přes podnikatelské subjekty. Jejich kultivaci. Vše se propojuje. S čímž souvisí můj další projekt Brain & Breakfast, série snídaní na měsíční bázi, který organizuju už tři roky a každý měsíc pozvu nějakého zajímavého spíkra. Začalo to tak, že jsem potkával hrozně moc zajímavých osobností, ale nebyl jsem schopen to reprodukovat kolegům. A pokud jsem chtěl, aby oni viděli svět mýma očima a pomáhali mi tvořit tu nejlepší kulturu, museli se mnou být na jedné lodi.

Na Brain & Breakfast přednášejí lidé z byznysu, umělci, sportovci, myslitelé. Snažím se vytvořit co nejširší paletu, abychom vystrčili hlavu z důlků, ve kterých jsme často zahrabaní, a přemýšleli v jiných souvislostech. Prosazuji tzv. model „T“ – prohlubování expertizy (noha) a zároveň rozšiřování obzorů (horizontála).

Na B&B jsme měli Tomáše Halíka s řečí o globalizaci, naposled mluvil Jaroslav Řasa o etice podnikání, nyní přijde paralympionik – cyklista Jiří Ježek.

Obr. 2. Tomáš Baťa a baťovský systém řízení – významný myšlenkový zdroj

MM: Vaše praxe nabízí i vhled do české mentality. Jak vycházíme ve srovnání se světem?

J. Mašek: Pro mě jsou Češi hrozně šikovní. Fakt šikovní. Stačí se podívat na naši strojírenskou tradici. Jenže se neumíme prodat, jsme uťáplí, nemáme globální ambice, a to je průšvih. Jako by to bylo v našich genech, táhne se to po generace – když už se nám začínalo dařit, stáhly nás dějiny. Poddolovala se naše chuť vynikat, být odvážní. Otázkou je, kolik generací bude trvat, než se z toho dostaneme.

MM: A řešení v kratším horizontu?

J. Mašek: Jako důležité vidím, abychom veřejnosti ukazovali lídry, kteří reprezentují správné modely podnikání a etiky. Je podstatné, aby mladá generace měla ke komu vzhlížet. Měli bychom ukazovat a vyprávět příběhy lidí, kteří se vydali svou vlastní cestou, a i když byla trnitá a složitá, nakonec přinesla ovoce. Měli bychom ukazovat podnikatele, kteří dvakrát zkrachovali, aby potom povstali jako fénix z popela. I tím dodáme mladým odvahu a motivaci vykročit.

Doba se mění, mladá generace je jiná. Tolik ji nezajímají hmotné statky, nepotřebuje domy a auta, protože si je může sdílet, nepotřebuje se zaměstnat a být v jedné firmě celý život. Mladí hledají svobodu a hlavně smysl v tom, co dělají. Právě smysl – to je obrovský diferenciátor dnešní doby.

Obr. 3. „Přichází nová generace, která chce dělat, co ji baví a hlavně co má smysl; na což starý svět korporací není vůbec připraven,“ podotýká Jan Mašek.

MM: Poraďte, jak zapůsobit na profesionála, zkušeného, střední generace, který má v sobě pevně zaběhlé principy a není propustný impulzům nastupující generace. Jak jej přesvědčit?

J. Mašek: Chcete tvrdou odpověď? Nedělejte to. Já osobně jsem zkoušel lámat lidi, přesvědčovat je, hledat cesty, ale ono to nemá smysl – je daleko efektivnější trávit čas s člověkem, který je otevřený a připravený na změny, chce je opravdu podstoupit. Přitom ale v důsledku nevadí, když je nedokončí ve stávající firmě – v momentě, kdy z něj uděláte „univerzálního vojáka“, tak kamkoliv přijde, nese s sebou změnu, odvahu.

Moc se mi líbí a velmi rád spolupracuju právě se společnostmi, které už pochopily, že kdyby se nezměnily, lidé by z nich odcházeli a hledali smysl a štěstí někde jinde.

MM: Kam ještě pokročí poměry na trhu práce?

J. Mašek: Zatím platí, že spousta lidí odděluje pracovní a soukromý život, řeší se tzv. work-life balance apod. Ale ve skutečnosti je to jinak: jen těžko můžu uvěřit, že pokud vám to nesedí v práci, jste schopni fungovat a vysílat pozitivní energii i doma. Je totiž velmi energeticky náročné, když musíte hrát nějaké role a prostě nemůžete být sami sebou. Do toho začíná přicházet nová generace, která chce dělat, co ji baví a hlavně co má smysl; na což ten starý svět korporací není vůbec připraven – zatím můžeme vidět, že na schůzku přijde nějaký mladý klučina v mikině a řekne, „já jsem CEO“, a přítomní manažeři si esemeskují a vůbec ho neberou vážně; přitom ten člověk může za několik let totálně zničit jejich podnik.

Proto si velmi vážím osobností, jako je prof. Ján Košturiak (prezident a spoluzakladatel společnosti IPA Slovakia). Je pro mne obrovskou inspirací, když vidím, jak kombinuje mnohaleté zkušenosti, nové přístupy i technologie a pokoru, lidskost a respekt. Myslím, že právě takoví lidé jsou světlonoši budoucích lídrů, klíčových k prosperitě firem a v důsledku celé naší země.

David Halatka

david.halatka@mmspektrum.com

Reklama
Vydání #5
Firmy
Související články
Více propojujme vysoké školy s praxí

Profesor Jaroslav Kopáček patří zcela bez pochyb mezi nestory oboru hydrauliky a pneumatiky v naší zemi ve druhé polovině 20. století, a proto mu byla na Mezinárodním strojírenském veletrhu 2019 v Brně udělena po zásluze Zlatá medaile za celoživotní tvůrčí technickou práci a inovační činy. Při příležitosti ocenění práce pana profesora jsme připravili malý medailonek tohoto skromného a entuziastického člověka. Pan profesor nám při této příležitosti sdělil i několik svých zajímavých postřehů.

Prognózovat vývoj ekonomiky by bylo jednodušší, kdyby šlo jen o ekonomiku, říká ekonom Miroslav Zámečník

Složitá geopolitická situace natolik ovlivňuje ekonomické světové dění, že s jistotou prognózovat vývoj české ekonomiky není jednoduché. Klasické spouštěče, které ohlašují krizi, nefungují. Kdo dnes v recesi uspěje, proč je ČR pořád pro zahraniční investory zajímavá a která firma se budoucnosti bát nemusí? To jsou témata, nad kterými redakce MM Průmyslového spektra diskutovala s hlavním analytikem České bankovní asociace Miroslavem Zámečníkem.

Výzkum rozděluji pouze na dobrý a špatný, říká Libor Kraus

Prezident Asociace výzkumných organizací Libor Kraus se pohybuje v oblasti výzkumu a vývoje 30 let. Jaká vidí pozitiva, úskalí a rezervy v této důležité součásti našeho ekonomického růstu? Na to jsme se ho zeptali v rozhoru, který poskytl redakci MM Průmyslového spektra.

Související články
Správný člověk na správné místo

„V čem někdo vidí zvláštnost, já vidím unikátnost a uplatnitelnost pro danou pozici. To, co člověka diskvalifikuje v jedné firmě, tak ho naopak kvalifikuje v druhé,“ říká jeden ze zakladatelů a průkopníků českého headhuntingu Jan Bubeník, se kterým jsme si povídali o tom, proč je důležitější diverzifikovat lidské zdroje než výrobu, jak se připravit na nástupnictví v rodinné firmě, jaký typ manažera je pro firmu nejefektivnější a jakou dnes mají majitelé společností přijmout personální strategii, aby posbírali ty nejlepší lidi, kteří by hrdě nosili jejich dres.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Jak budeme podnikat v roce 2017?

Bude světová, potažmo česká ekonomika navzdory turbulentním geopolitickým změnám a nejistým trhům dále růst? Obstojí český podnikatel v těžké světové konkurenci? Měl by přidat? A v čem? Jaké jsou trendy zdravého podnikání? Doplácejí ženy na genderové stereotypy? O tom všem a dalších aspektech světového a českého podnikání jsme si povídali s vedoucí partnerkou EY v České republice Magdalenou Souček.

Energetičtí inovátoři – studenti pracují na originálních projektech

Studium technických oborů má obrovskou perspektivu, přesto nejsou u studentů příliš populární. Bojí se náročného studia i případného neúspěchu. „Kdo má však techniku rád, ten se bát nemusí,“ vysvětluje Dr. Ing. Jaroslav Synáč, vedoucí katedry energetických strojů a zařízení Fakulty strojní Západočeské univerzity v Plzni.

Jsme zemí malých firem a živnostníků?

Podařilo se po více než 25 letech v České republice obnovit řemeslnou tradici a drobné podnikání, nebo jsou páteří českého průmyslu pouze velké firmy a nadnárodní společnosti? Jaký je český živnostník, co ho trápí a jaká je v této oblasti aktuální situace?

Inovace. Co to vlastně je?

Vděčné sexy téma, o kterém rádi všichni mluví, ale nikdo pořádně neví, jak je skutečně realizovat. Celá řada hvězdiček, jimž se podařilo inovovat sebevětší pitominu a s ní nějak uspět na našem malém hladovém lokálním trhu se cítí být vyvoleni rozdávat moudra. Zasvěcený člověk se pak nestačí divit.

Je nutné stanovit diagnózu a následně zvolit léčbu

Bohdan Wojnar vždy razil zásadu, že je třeba si všechno řádně odpracovat a každý den zkusit udělat něco navíc. Nikdy se nebránil novým věcem, trpělivě se je učil a s potřebnou dávkou štěstí se pak dostával k zajímavým pracovním příležitostem. Během čtyřiceti profesních let ušel cestu od chemického inženýra, přes dlouhou kariérou ve Volkswagenu Slovakia ve financích a controllingu až po člena představenstva za oblast HR ve Škoda Auto. Toto je dle jeho slov výhodou velkého koncernu, kdy nemusíte zůstat na jednom místě, u jednoho oboru a v jedné zemi. Tyto zkušenosti mu poskytly velký profesní přehled, ze kterého vycházejí témata aktuálního otevíracího rozhovoru MM Průmyslového spektra.

Přínos vědců pro českou ekonomiku

Výzkumná a vědecká pracoviště jsou častými nositeli průlomových objevů a řešení. Jejich přínos pro konkurenceschopnost firem a národních ekonomik je neoddiskutovatelný. Jak si vede v této oblasti Akademie věd ČR, jak spolupracuje s průmyslovou sférou a kde vidí svou přidanou hodnotu? Na toto téma jsme diskutovali s předsedkyní AV ČR profesorkou Evou Zažímalovou.

Jsem optimista, letos se přikláním k mírnému růstu

Evropa, včetně České republiky, se potýká s ekonomickými problémy. České firmy a domácnosti bojují s téměř 20% inflací, vysokými cenami energií a zdražování nemá konce. Růst hrubého domácího produktu má na letošní i příští rok klesající tendenci a oživení se jeví v nedohlednu. Přesto, ekonom Petr Zahradník hlubokou recesi v 2. pololetí 2022 neočekává. Doufá, že na konci roku budeme aspoň mírně růst, a máme příležitosti se z recese proinvestovat.

Deset zastavení s JK: Obnova Slovenska

Série 10 rozhovorů s legendou inovační sféry Jánem Košturiakem je retrospektivou dílčích milníků, které jej na jeho osobní a profesní cestě potkaly a umožnily mu realizovat jeho sny, touhy a přání. Nahlížejme postupně do minulosti a hledejme společně okamžiky, které vytvářely Jánovu budoucnost a umožňovaly mu vidět za horizont zřetelněji než nám ostatním.

Univerzita Karlova cílí na vyšší spolupráci s firmami

Poprvé v historii byla zvolena do funkce rektorky Univerzity Karlovy, jedné z nejstarších univerzit v Evropě, žena. Lékařka prof. MUDr. Milena Králíčková v březnu tohoto roku, měsíc po svých 50. narozeninách, převzala mandát. Jejím cílem je poskytovat trhu práce moderního absolventa, větší zapojení studentů do komerční sféry, maximální podpora aplikace vědeckých výsledků do praxe a další úspěšný rozvoj Charles University Innovations Prague, která vznikla za jejího předchůdce prof. Zimy.

Role technické univerzity
v udržitelné společnosti:
Prof. Ľubomír Šooš, STU v Bratislavě

Smyslem série této řady podcastů je představit současnou roli univerzity a hledat její skutečné postavení a poslání ve vztahu k vývoji konkurenceschopnosti tuzemské ekonomiky a společnosti jako takové. Hovoříme s rektory a děkany technických univerzit a fakult, kteří dávají nahlédnout do své denní operativy, o dílčí realizaci dlouhodobé strategie a jejich pohledu na ukotvení vzdělávací instituce ve společnosti. V tomto díle je naším hostem profesor Ľubomír Šooš, děkan Strojnické fakulty Slovenské technické univerzity v Bratislavě.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit