Témata
Reklama

Energetičtí inovátoři – studenti pracují na originálních projektech

Studium technických oborů má obrovskou perspektivu, přesto nejsou u studentů příliš populární. Bojí se náročného studia i případného neúspěchu. „Kdo má však techniku rád, ten se bát nemusí,“ vysvětluje Dr. Ing. Jaroslav Synáč, vedoucí katedry energetických strojů a zařízení Fakulty strojní Západočeské univerzity v Plzni.

N. S.: Proč je nyní takový hlad po studentech technických oborů?

Dr. Ing. Synáč: Ekonomice se daří a průmysl se rozvíjí. Dlouhodobě však platí paradox – podniky mají velký zájem o mladé inženýry, ale absolventů technických univerzit je nedostatek. Pro průmysl je to velmi limitující, pro studenty naopak obrovská příležitost.

N. S.: Proč se tedy studenti do technických oborů příliš nehrnou?

Dr. Ing. Synáč: Lidé mají pocit, že technika je na vystudování příliš složitá. Studovat k nám jdou ti, kteří se již rozhodli, že v technice chtějí pracovat, že chtějí být strojaři. Hodně mladých lidí totiž často ještě neví, co by chtěli v životě dělat. Lákají je hlavně manažerské posty, velmi často si vybírají ke studiu humanitní obory. Samozřejmě je však rozdíl ve způsobu technického a humanitního studia. V tom technickém je třeba navíc prakticky počítat a experimentovat v laboratořích.

N. S.: Předpokládám, že povinnou maturitu z matematiky tedy vítáte?

Dr. Ing. Synáč: Pro technické obory je matematika základ, proto ji u maturit vítáme. Jak je důležitá, si uvědomují studenti například ve Francii. Aby se dostali na technický obor na prestižní technické univerzitě (grandés écoles), musejí projít náročnými vstupními testy, pak dva roky studují celou matematiku, chemii i fyziku. Jejich znalosti jsou testovány, je to v podstatě soutěž s velkou motivací. Pokud nedosáhnou požadovaných znalostí, nepostoupí a jdou studovat na méně prestižní univerzity. Na naší škole nemáme přijímací zkoušky; proto by v případě povinné maturity z matematiky její výsledek ukázal studentovy předpoklady ke studiu techniky, které je s matematikou úzce provázáno.

N. S.: Vedete katedru energetických strojů a zařízení. Co od studia u vás mohou studenti očekávat?

Dr. Ing. Synáč: Je to zajímavý obor s dobrou perspektivou. Energii budeme samozřejmě potřebovat vždy. Jak ji budeme získávat – lépe řečeno přeměňovat –, jestli z fotovoltaiky, větru, fosilních paliv či jádra, záleží na mnoha okolnostech. Energie bude zapotřebí vždy, navíc její spotřeba neustále roste. Máme sedm učebních předmětů, mezi něž patří například termomechanika, přenos tepla a hmoty, mechanika tekutin nebo konstrukce lopatkových strojů. Studenti u nás tak získají znalosti a osvojí si zkušenosti, díky kterým pak mohou navrhovat technická řešení pro co nejefektivnější výrobu energie v každém detailu celého procesu.

Naši studenti zkoumají, propočítávají a ověřují nová technická řešení. Jsou velmi intenzivně propojeni s praxí, účastní se na projektech našich průmyslových partnerů a to je to, co některým jiným studijním oborům chybí. U nás studenti od začátku vědí, proč se co učí a jak konkrétně to uplatní, jelikož u nás je tomu učí přímo odborníci z praxe.

Reklama
Reklama
Reklama
Dr. Ing. Jaroslav Synáč Plzeňský rodák po maturitě na tamější Střední průmyslové škole strojnické zamířil na Fakultu strojní dnešní Západočeské univerzity v Plzni, kde studium úspěšně zakončil obhajobou diplomové práce na téma „Turbína na geotermální páru“. Po promoci v roce 1975 začal pracovat v podniku Škoda turbíny v Plzni (dnes Doosan Škoda Power), kde se podílel zejména na vývoji a konstrukci součástek parních turbín. Na začátku 80. let přešel v rámci závodu do oddělení rozvoje, kde působil dlouhou řadu let. Během svého více než čtyřicetiletého působení v oboru se zabýval především vývojem nových lopatek parních turbín, které pracují s vysokou účinností a dlouhodobou provozovatelností. Výsledky jeho práce jsou dnes využívány po celém světě. Spolupracuje také s Ústavem termomechaniky Akademie věd ČR, Fakultou strojní ČVUT v Praze nebo s Výzkumným a zkušebním leteckým ústavem. Od roku 2016 vede katedru energetických strojů a zařízení Fakulty strojní Západočeské univerzity v Plzni.

N. S.: Daří se najít partnery pro spolupráci v komerčním sektoru?

Dr. Ing. Synáč: Propojení s praxí je v našem oboru zásadní. Studenty vyučují odborníci z firem, kteří jim ukážou, jak to v praxi chodí. Státní finanční podpora výuky je nedostačující zejména také proto, že specifikem technického oboru jsou laboratoře s experimentálními zařízeními, jejichž provoz je nákladný. Vítáme podporu od průmyslových podniků, protože to zkvalitňuje výuku. Je dobře, že si to firmy uvědomují – tímto propojením průmyslové a akademické sféry si podniky připravují své budoucí experty.

N. S.: Pomáhá vám to, že působíte v regionu, kde je silná průmyslová tradice?

Dr. Ing. Synáč: Dá se říci, že je v tom naše konkurenční výhoda oproti jiným univerzitám. Máme atraktivní lokalitu. V Plzni je mnoho příležitostí, je tu silná technická tradice. Navíc je to blízko na západ, například v Bavorsku jste autem za půl hodiny. Naši studenti mají velmi dobrou perspektivu svého budoucího pracovního uplatnění.

N. S.: Jaké je procento úspěšnosti vašich studentů na pracovním trhu?

Dr. Ing. Synáč: Máme nulovou nezaměstnanost našich absolventů. Většina z nich je dokonce „rozebrána“ ještě než dostuduje, je po nich obrovská poptávka. Již v průběhu studia se studenti zapojují do různých trainee programů, které nabízejí například Doosan Škoda Power nebo Škoda Jaderné strojírenství. A to je to, co studenty oslovuje. Vyplývá to také z mnoha vzájemných setkání a aktivit, kde mají studenti možnost sdělit nám otevřeně svůj názor.

Experimentální turbína VT 400 – vzduchová turbína s různými tvary lopatek, které ovlivňují hlavní tok úniku páry a jeho směřování

N. S.: Sledujete spokojenost studentů? To je sympatický přístup. Jaké jsou názory stávajících studentů u vás na katedře?

Dr. Ing. Synáč
: Nejde nám jen o spokojenost stávajících studentů, chceme také zjišťovat, co by zajímalo ty budoucí. Studenti se shodují v tom, že naše katedra je pro ty, kdo mají rádi výzvy. Vedle náročnosti studia druhým dechem hovoří o velkých příležitostech.

Oceňují již zmíněné trainee programy, rozmanitost pracovních pozic, které se jim po dostudování nabízí, vstřícný přístup všech zaměstnanců katedry, možnost učit se od špiček v oboru – ať již z průmyslové či akademické sféry, a v neposlední řadě i jejich motivační stipendia.

N. S.: Patří vaši studenti k přirozeným talentům, nebo jsou to poctivé studijní typy?

Dr. Ing. Synáč: Studium u nás na katedře je pro ty šikovné, svědomité, ctižádostivé. Většina z našich studentů cílí na nejlepší výsledek. Chtějí jedničky, ne dvojky. Chtějí stipendia. Berou to skutečně vážně. Mnoho z nich již při studiu pracuje v oboru a tím dále odborně rostou.

Naši studenti patří k těm nejlepším na Fakultě strojní. Mnozí z nich se pravidelně umísťují v různých celorepublikových soutěžích se svými závěrečnými pracemi. Letos například Radek Škach získal 3. místo v soutěži ČEZ a ABB University Award, loni David Fenderl získal 2. místo ve stejné soutěži. Jan Uher zase získal Cenu Emila Škody.

N. S.: Co se s takovými talenty stane, když dostudují?

Dr. Ing. Synáč: Jak už jsem zmínil, většina z nich dostuduje a už má místo v některé ze spolupracujících firem jisté. Již během studia pracují na jejich reálných projektech, znají konkrétní společnosti zevnitř, pracují s lidmi, kteří se v budoucnu stanou jejich kolegy. Pracovní pohovor je pak pro ně skutečně příjemný rozhovor o práci a možnostech jejich dalšího osobního a profesionálního rozvoje.

Například v Doosan Škoda Power nebo ve Škodě Jaderné strojírenství pracují zejména v oblasti vývoje produktu. Know-how těchto firem je silné a možnosti rozvoje velké. Studenty však nezajímá jen profesní rozvoj, chtějí se také postavit na vlastní nohy. Po státnicích je čeká poměrně rychlý start do života. Mají rovněž slibný výhled kariérního postupu. Dostanou se relativně brzy na takovou pracovní pozici, že si mohou vzít hypotéku na byt nebo dům, založit rodinu.

CFD výpočty – fyzikální výklad výsledků CFD (computer flow design programme). Výsledky počítačových programů je nutné vždy ověřit v praxi, ať už pokusem, nebo měřením.

N. S.: Pracují studenti již během studií na nějaké osobní profilaci, která by je předurčila pro budoucí uplatnění?

Dr. Ing. Synáč: Do jisté míry to ovlivnit lze, třeba volbou témat diplomových prací. Jejich témata se připravují ve spolupráci s průmyslovými partnery. Katedra témata posuzuje a garantuje, že budou nosná, dá práci název, stanoví vedoucího i konzultanta. Na výstupu je pak konkrétní projekt. Naši studenti nikdy nedělají to, co už by dělal někdo před nimi. Vždy dělají původní věci, zpracovávají originální témata.

Naše katedra také pořádá každoročně odbornou konferenci s mezinárodní účastí Energetické stroje a zařízení, termomechanika & mechanika tekutin, které se studenti aktivně zúčastňují. Je na nich, zda na této konferenci zveřejní odborný článek ve sborníku, vystoupí s prezentací nebo vyrobí poster, na kterém prezentují svůj projekt. Mají možnost seznámit se a diskutovat s mnoha odborníky z oboru z celé republiky i ze zahraničí.

N. S.: Nakonec i vědci a technici musejí umět svou práci prodat. Platí to i pro vaši katedru?

Dr. Ing. Synáč:
Neustále se snažíme motivovat mladé k tomu, aby dali technice šanci. Studenty na Fakultě strojní v nižších ročnících můžeme oslovit například motivačními přednáškami. Vysvětlujeme jim, co mohou od studia na naší katedře očekávat, že ze studia u nás nemusejí mít obavy, právě naopak – že je to pro ně šance, příležitost.

Zaměřujeme se ale i na mladší studenty. Přesvědčujeme už středoškoláky, nejen ty z průmyslovek, oslovit chceme i ty z gymnázií. Zejména pro děti ze základních škol se aktivně účastníme každoročních Dnů vědy a techniky. Tam předvádíme jednoduché pokusy, a když žáci a studenti vidí, jak věci fungují, hned se zajímají. Říká se, že s výchovou k technice se má začít už v mateřské škole – zaplaťpánbůh za Lego, Merkur a další stavebnice. Vztah k technice je zkrátka potřeba pěstovat odmalička.

Ogilvy

Natálie Sedláčková

natalie.sedlackova@ogilvy.com

Uložit

Reklama
Související články
Více propojujme vysoké školy s praxí

Profesor Jaroslav Kopáček patří zcela bez pochyb mezi nestory oboru hydrauliky a pneumatiky v naší zemi ve druhé polovině 20. století, a proto mu byla na Mezinárodním strojírenském veletrhu 2019 v Brně udělena po zásluze Zlatá medaile za celoživotní tvůrčí technickou práci a inovační činy. Při příležitosti ocenění práce pana profesora jsme připravili malý medailonek tohoto skromného a entuziastického člověka. Pan profesor nám při této příležitosti sdělil i několik svých zajímavých postřehů.

Prognózovat vývoj ekonomiky by bylo jednodušší, kdyby šlo jen o ekonomiku, říká ekonom Miroslav Zámečník

Složitá geopolitická situace natolik ovlivňuje ekonomické světové dění, že s jistotou prognózovat vývoj české ekonomiky není jednoduché. Klasické spouštěče, které ohlašují krizi, nefungují. Kdo dnes v recesi uspěje, proč je ČR pořád pro zahraniční investory zajímavá a která firma se budoucnosti bát nemusí? To jsou témata, nad kterými redakce MM Průmyslového spektra diskutovala s hlavním analytikem České bankovní asociace Miroslavem Zámečníkem.

Výzkum rozděluji pouze na dobrý a špatný, říká Libor Kraus

Prezident Asociace výzkumných organizací Libor Kraus se pohybuje v oblasti výzkumu a vývoje 30 let. Jaká vidí pozitiva, úskalí a rezervy v této důležité součásti našeho ekonomického růstu? Na to jsme se ho zeptali v rozhoru, který poskytl redakci MM Průmyslového spektra.

Související články
Jsme zemí malých firem a živnostníků?

Podařilo se po více než 25 letech v České republice obnovit řemeslnou tradici a drobné podnikání, nebo jsou páteří českého průmyslu pouze velké firmy a nadnárodní společnosti? Jaký je český živnostník, co ho trápí a jaká je v této oblasti aktuální situace?

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Inovace. Co to vlastně je?

Vděčné sexy téma, o kterém rádi všichni mluví, ale nikdo pořádně neví, jak je skutečně realizovat. Celá řada hvězdiček, jimž se podařilo inovovat sebevětší pitominu a s ní nějak uspět na našem malém hladovém lokálním trhu se cítí být vyvoleni rozdávat moudra. Zasvěcený člověk se pak nestačí divit.

Přínos vědců pro českou ekonomiku

Výzkumná a vědecká pracoviště jsou častými nositeli průlomových objevů a řešení. Jejich přínos pro konkurenceschopnost firem a národních ekonomik je neoddiskutovatelný. Jak si vede v této oblasti Akademie věd ČR, jak spolupracuje s průmyslovou sférou a kde vidí svou přidanou hodnotu? Na toto téma jsme diskutovali s předsedkyní AV ČR profesorkou Evou Zažímalovou.

Trnitá cesta české vědy a výzkumu

Třicet let je diskutovaným tématem propojení české vědy a výzkumu s průmyslem. Podařilo se konečně v této oblasti učinit pokroky? Proč se čeští vědci nehrnou do tuzemských firem a proč české školství negeneruje kreativní osobnosti? K diskuzi o těchto otázkách jsme pozvali docenta Jiřího Krechla, který se problematice výzkumu a vývoje dlouhodobě věnuje.

Ujíždí nám vlak digitalizace?

Rozhovor s Martinem Peňázem ze společnosti Autodesk, nám dává možnost nahlédnout na současnou digitální transformaci optikou, jejichž rámec a obzory se vytvářely dalece před tím, než nás doba covidová naučila přemýšlet a konat jinak a pružněji, než bylo standardem.

Způsob myšlení definuje naši úspěšnost

Ekonomické změny způsobené pandemií vyžadují nové přístupy v oblasti lidských zdrojů a leadershipu. O své zkušenosti a náměty, jak v tomto turbulentním čase efektivně využít lidský potenciál, včetně svého, se s námi podělila Lucie Teisler, vedoucí partnerka poradenské společnosti Anderson Willinger.

Hybatelé byznysu

Jan Zadák se více než dvacet let pohyboval v nejvyšších patrech globálního byznysu v oblasti IT. Mimo jiné zodpovídal za globální prodej, strategii a marketing veškerých produktů a služeb Hewlett-Packard. Nejen jeho zkušenosti z velkého byznysu, ale i jeho optimismus a víru v nastupující generaci vám chceme přiblížit prostřednictvím rozhovoru, který naší redakci poskytl.

Profesor Stanislav Hosnedl 80

V říjnu tohoto roku se prof. Stanislav Hosnedl dožívá významného životního jubilea 80 roků. V roce 1964 dokončil studia v oboru Konstrukce obráběcích strojů na VŠSE FST v Plzni. Roku 1984 získal vědecko-akademický titul CSc., který po revoluci, později v roce 1990, obhájil také na ČSAV Praha. V roce 1992 se habilitoval a konečně v roce 2002 byl jmenován profesorem pro obor Strojní inženýrství.

Válka technologií a myšlení v krabici

Strategické myšlení předchází strategickému řízení, které je jen nástrojem. Bez skvělého strategického myšlení (proč a kam jdeme) nemůže být skvělé strategické řízení. Poučíme se z minulosti i ze slabých signálů budoucích trendů?

Od vydavatelství po startupy

Jiří Hlavenka není pro mnoho lidí neznámou osobností. Jde o člověka, který stál u zrodu vydavatelství i nakladatelství Computer Press a později i u prvního interaktivního webu o počítačích a počítačových technologiích, kde se neznalci mnohdy dozvěděli i odpověď na svou otázku. Jiří Hlavenka se ale v současné době věnuje investování do projektů, které mají smysl, a tak jeho jméno figuruje především u webu Kiwi.com, který vám najde - třeba i na poslední chvíli - nejlepší a nejlevnější letecké spojení kamkoli. Někdy může let po více "mezidestinacích" sice trvat déle, ale vždy se můžete spolehnout na to, že doletíte tam, kam jste si vysnili nebo kam potřebujete dolétnout.

Fórum děkanů strojních fakult

Uveďte prosím stěžejní exponát, který bude vaše fakulta na MSV v Brně prezentovat a proč se škola rozhodla právě pro něj?

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit