Význam JSDE rychle narůstá v důsledku globalizace konstruování i souvisejících vědních oblastí vlivem rozvoje počítačových a informačních technologií. Systematizace a reorganizace v těchto oblastech samozřejmě probíhá v mnoha zemích na celém světě. Proto i nadále je hlavním tématem ICDES 2014 nová role konstruování a vědy.
MM: Na jaké platformě s průmyslovou praxí spolupracuje vaše domovská Kanto Gakuin University? Jaké konkrétní výsledky spolupráce s praxí máte?
Prof. Kanada: Přibližně před 40 lety byla na půdě naší univerzity založena firma zabývající se technologií pokovování. Následně se osamostatnila, přijala název Kanto Kasei Co., avšak stále je ve vlastnictví naší univerzity. Velmi úspešně podniká v oblasti povrchových úprav, například v elektrolytickém pokovování. Zákazníci jsou z automobilového průmyslu a výroby elektronických komponent. Vzpomeňme v této souvislosti na významného vědce světového formátu oblasti eletrochemické, profesora Hideo Honma z Kanto Gakuin University.
Další organizací, kterou bych v souvislosti s vaší otázkou zmínil, je Kanto Gakuin University Material a Surface Engineering Research institut, který byl v roce 2001 založen v naší prefektuře Kanagawa. Velmi úzce spolupracuje s naší univerzitou jak na výzkumu, tak i na výchově mladých vědců. Navíc tyto subjekty založily před dvěma lety společný výrobní podnik, vzdálený pět kilometrů od naší univerzity. Ten se zabývá zakázkovými povrchovými úpravami pro okolní firmy.
MM: Japonští konstruktéři patří stále k těm nejlepším na světě. Čím to je?
Prof. Kanada: Příznačná japonská obratnost a zručnost je předpokladem pro naši kvalitní produkci. Verbální i neverbální informace jsou vhodným způsobem předávány z oddělení konstrukce do výrobního procesu a naopak. To je bezesporu dáno komunitou lidí jednoho národa, nikoliv nesourodého organism, např. nadnárodních korporací. Po druhé světové válce japonský národ pracoval velmi tvrdě s cílem být nejlepší na světě. Takový duch u nás žije a přetrvává i nadále.
MM: Navštívil jste celou řadu výzkumných pracovišť v oblasti strojírenství. Která považujete za špičková s největším potenciálem zvýšení konkurenceschopnosti dané země?
Prof. Kanada: Ano, je tomu tak. V poslední době mám mnoho zahraničních služebních cest. Nicméně hlavní jejich účel jsou setkání ISO/TC213 dvakrát ročně, ISO/TC10 jednou ročně a prezentace na mezinárodní konferenci. Proto návštěvy výzkumných ústavů nejsou cílem mých cest, tudíž nemohu na tuto otázku bohužel adekvátně odpovědět.
Nicméně si myslím a z mého osobního pocitu získaného prostřednictvím zasedání ISO vychází, že Německo má v této oblasti velký potenciál být světovým leaderem. Jejich aplikace geometrické specifikace produktu a ověřování (GPS) do návrhu a vývoje produktu je hodnocena velmi pozitivně. To má za následek tvorbu vysoce kvalitních, praktických a ekonomických produktů.
A co si máme pod pojmem GPS představit? Jedná se o systematickou metodiku, jendnoznačně definovanou, vztahující se na specifikaci a verifikaci geometrie obrobku, jenž je matematicky konzistentní, přesně definovaný a popsaný v řadě vzájemně provázaných norem ISO. Dále, efektivní využívání GPS vede k lepší vhodnosti a funkci dílů, snížení výrobních nákladů, zlepšení kvality, zvýšení spolehlivosti výrobku, snížení odpadu při výrobě, snížení reklamací a rychlejšímu uvedení výrobku na trh.
MM: Jaký je inovační potenciál firem jako Sony v porovnání s korejským Samsungem, ale i v automobilovém sektoru (Toyota, Nisan vs. Hyundai, Kia)?
Prof. Kanada: Asociace JEITA – Japan Electronics and Industries Association (členy jsou Sony, Canon, Fuji Xerox a další), JAMA – Asociace japonských výrobců automobilů, Inc. (členy jsou Toyota, Nissan, Honda a další) a kontrolní orgán JSA – Japan Standardization Association vyvíjí standardy pro 3D digitální výrobu, jež využívá výstupní data z procesu plánování, vývoje a konstrukce, až po následný postprodejní servis. Japonsko se vydalo na cestu inovativního vývojového procesu (souběžného inženýrství) k dosažení spolehlivějších a kvalitnějších výrobků s rychlejším uvedením na trh a nižšími výrobními náklady. Myslím si, že toto právě bude velký rozdíl ve srovnání s korejskými výrobci.
MM: Co znamená pro budoucnost japonské jaderné energetiky tragédie ve Fukušimě?
Prof. Kanada: Současným názorem Japonců je zastavení a vyřazení z provozu všech japonských jaderných elektráren. Vláda se domnívá, že provoz elektráren je možný, ale s velkou obezřetností. Dochází u nás k obnově získávání energie z páry a hydraulických procesů. Urychluje se rozvoj výroby energie z přírodních zdrojů, jako jsou větrné a solární zdroje. Dále by měl být zaveden přístup navrhování zařízení zajišťující jejich bezpečnost proti selhání i za nepředpokládaných okolností.
MM: Děkuji vám za rozhovor.
Roman Dvořák
roman.dvorak@mmspektrum.com