Témata
Reklama

Kouzelný svět metrologie

16. 06. 2004

Metrologie je obor, který nalézá své uplatnění téměř ve všech oblastech lidské činnosti. Většinu věcí, se kterými zacházíme nebo je chceme vyrobit, musíme rovněž i nějak "změřit". Už naši předkové si byli dobře vědomi toho, že dobrá míra šetří peníze i čas. Se vzrůstajícími nároky dnešní doby na přesnost a úspornost pochopitelně vzrůstají i nároky na měřicí metody a přístroje.

Ani tomuto oboru se tedy nevyhýbá tvrdý konkurenční boj, ve kterém uspějí jen ti nejlepší. Mezi takové nepochybně patří i firma Renishaw, která již řadu let působí rovněž v České republice.
V úvodním odstavci programového prohlášení firmy Renishaw se říká: "Firma Renishaw bude vyvíjet, vyrábět a dodávat metrologické systémy nejvyšší kvality a spolehlivosti, aby umožnila zákazníkům po celém světě provádět měření geometrických rozměrů dle navázaných standardů." O tom, že se jí to skutečně daří, není pochyb. Renishaw patří ve svém oboru ke světovým špičkám udávajícím tempo i směr, a proto jsme do tohoto čísla, zabývajícího se metrologií, požádali o rozhovor ředitele české divize společnosti ing. Josefa Slámu.

MM: V loňském roce oslavila firma Renishaw 30 let od svého vzniku (viz MM Průmyslové spektrum 10/2003). Za tuto dobu urazila dlouhou cestu na poli výzkumu a vývoje, ale i výroby a s ní souvisejícího prodeje. Mohl byste našim čtenářům připomenout nejvýznamnější okamžiky z historie společnosti?

J. S.: Když v roce 1973 firma Rolls Royce pracovala na vývoji motorů pro letoun Concorde, vyvstal problém měření tvaru složitě prohýbaných trubek palivového systému. David McMurtry vyvinul během několika dní koncept měřicí sondy, který tvoří základ měřicích sond dodnes. Tak vznikl prvotní impulz vedoucí k založení firmy Renishaw.
Dalším klíčovým momentem byl rozvoj výpočetní techniky a zejména CNC řídicích systémů pro obráběcí stroje koncem 70. let. Tehdy se začaly měřicí sondy dostávat do skutečně širokého povědomí technické veřejnosti.
Další vývoj sofistikovaných řídicích systémů vedl k rozvoji metod pro měření a kompenzaci parametrů obráběcích strojů, který se odrazil ve dvou výrobcích - laserovém interferometru ML10 a unikátním seřizovacím přístroji Ballbar QC10 v polovině 80. let.
Devadesátá léta přinesla rozvoj optických odměřovacích systémů polohy a technologický skok v konstrukci snímacích sond - technologii strain gauge, která umožnila skokově zvýšit přesnost měřicích sond. V devadesátých letech se firma Renishaw také stala dodavatelem řešení pro bezkontaktní analýzu materiálových struktur díky vlastní konstrukci laserového Ramanova spektroskopu.
Počátek třetího tisíciletí pak firmu zastihl ve fázi bouřlivého rozvoje, otevírání nových poboček v zemích východní Evropy a uvedení na trh unikátního univerzálního řídicího systému UCC1 pro souřadnicové měřicí stroje.

MM: Jeden ze zakladatelů firmy sir David McMurtry říká na vašich internetových stránkách, že srdcem obchodní strategie společnosti jsou průkopnická a netradiční řešení ("apply innovation"). Co si máme pod tím představit?

J. S.: Skutečný význam slov "apply innovation" lze nejlépe pochopit při návštěvě výrobního závodu v Anglii. Vždyť sir David získal svůj šlechtický titul od královny Alžběty právě za technologický pokrok. Firma Renishaw využívá vlastní produkty - sondy, lasery, odměřovací mechanismy - všude, kde to je jen trochu představitelné. Nepřetržitý provoz ve výrobních dílnách, čtyřstrojová obsluha, automatizovaný výrobní systém Ramtic, který umožňuje vyrábět až 48 hodin bez zásahu obsluhy - to všechno dohromady se podílí na filozofii "apply innovation".

MM: Renishaw je považována za jednu z předních světových firem zaměřených na vývoj, výrobu a prodej metrologických systémů. Dokázal byste zhodnotit, jaký je její vliv na výrobu a vývoj v celosvětovém měřítku?

J. S.: Metrologie jako zcela exaktní věda může nezasvěcenému připadat jako suchopárná záležitost čísel a rozměrů. Teprve při bližším ohledání lze zjistit, jak kouzelný může být svět metrologie a kolika různých podob nabývá. Jsem velmi rád, že mám možnost pracovat pro firmu, která je uznávanou vedoucí společností v oboru.
Snímací sonda TP2 se stala průmyslovým standardem. Většina souřadnicových měřicích strojů je výrobcem vybavena sondami Renishaw. Výrobci obráběcích strojů nabízejí sondy Renishaw stále častěji ve standardní výbavě a laserový interferometr Renishaw ML10 Gold Standard s rozlišením 0,7 ppm je v současnosti nejpřesnějším zařízením svého druhu na světě.

MM: Firma Renishaw je známa svými vysokými investicemi do výzkumu. Již při založení firmy byla stanovena jejich výše na cca 14 % ročního obratu. Na které segmenty výrobků se v současnosti zaměřujete nejvíce?

J. S.:Firma Renishaw investovala v loňském finančním roce v přepočtu více než 800 milionů Kč do výzkumu a vývoje nových systémů a technologií. Laserové technologie zůstávají i nadále klíčovým prvkem produktových inovací. Budoucnost snímacích systémů spatřujeme ve vysokorychlostním skenování. Současné technologie však již narážejí na fyzikální zákonitosti deformací struktur stroje při velkých změnách rychlosti. Technologie Renishaw Renscan DC umožňuje překonání těchto bariér a skenování dílců při dříve nemyslitelných rychlostech.
V několika posledních letech se firma Renishaw etablovala v nových oborech - v medicíně, zubařství, výrobě polovodičů a v biotechnologii.

MM: 1. května se stala Česká republika právoplatným členem EU. Mnoho zahraničních firem si od tohoto kroku slibovalo výraznou změnu k lepšímu především kvůli sjednocení a zlepšení legislativy. Pociťujete i vy zlepšení situace, nebo naopak vám 1. květen přinesl nové starosti?

J. S.:Samozřejmě že vládní tanečky kolem zákona o DPH nám situaci nijak neusnadnily. Kromě toho přibyly některé nové agendy. Ovšem tato "příkoří" jsou vyrovnána mnohými zjednodušeními - v celních procedurách, v mezinárodní přepravě, při přechodech hranic, při služebních cestách atd.

MM: Oblast působnosti firmy Renishaw je velmi široká. Uveďme například kalibrační produkty, laserové odměřování, produkty pro CMM a nově i výrobu mikroskopu pro ramanovskou spektroskopii a příslušenství pro 2D spektrální materiálovou analýzu. Došlo v některé z těchto oblastí v posledních letech k výrazným změnám z hlediska prodejnosti a pochopitelně i konkurence?

J. S.: Příchod zahraničních investorů v posledních letech způsobil zvýšený zájem o technologie, které umožňují zvýšení produktivity práce. Měřicí sondy jsou typickým produktem, který zvyšuje produktivitu, snižuje zmetkovitost, eliminuje vlivy lidského faktoru na kvalitu produkce. Zvýšený zájem pozorujeme u sond pro obráběcí stroje určených pro měření obrobku i pro seřízení nástrojů. Současně se zvyšuje počet souřadnicových měřicích strojů instalovaných u českých i slovenských uživatelů.
Rozšiřující se počet specializovaných servisních firem, které nabízejí údržbu obráběcích strojů na klíč, se projevuje v nárůstu prodeje kalibračních produktů Renishaw.

MM: Kdybychom chtěli vyjmenovat všechny skupiny uživatelů výrobků se značkou Renishaw, byl by to dlouhý seznam. Jejich procentuální zastoupení se bude pravděpodobně v jednotlivých zemích lišit. O co je největší zájem v České republice?

J. S.: Jednou z nejznámějších firem, které spolupracují s firmou Renishaw, je tým F1 Mercedes Ilmor. Tyto dvě společnosti uzavřely loni na příští tři roky smlouvu o spolupráci při sledování kvality ve výrobním závodě Mercedes-Ilmor's v anglickém Brixworthu.
V ČR jsou našimi největšími zákazníky výrobci a dovozci obráběcích strojů a také výrobci automobilní techniky a jejich přímí dodavatelé.
Ovšem výrobkem, který budí největší zájem, je jednoznačně unikátní seřizovací přístroj Ballbar QC10. Otestování stavu stroje během pouhých deseti minut a komplexní analýza stavu stroje pomocí nového výkonného softwaru činí Ballbar atraktivním nejen pro servisní firmy, ale i pro majitele obráběcích strojů. Plánovaná prediktivní údržba se stává jedním z důležitých kroků v cestě za zvyšováním produktivity.

MM: V loňském roce představila Renishaw na výstavě EMO Milán rádiovou snímací technologii FHSS (Frequency Hopping Spread Spectrum). V této oblasti drží dokonce světový primát. Jakým směrem se bude podle vás měřicí technika dále vyvíjet?

J. S.: Použití technologie FHSS u měřicích sond je další z mnoha inovací ve výrobním sortimentu firmy Renishaw. Vývoj v nejbližším období povede zcela jistě ke zjednodušení ovládání měřicích systémů.
Prvním signálem je zcela nová spolupráce firem Renishaw a Gibbs. CAM systém Gibbs nyní svým uživatelům nabízí možnost včlenění měřicí sondy do technologického programu stejně snadno, jako kterýkoliv jiný nástroj.
Dalším krokem je nový univerzální řídicí systém UCC1, který je určen pro souřadnicové měřicí stroje. Certifikované servisní firmy tak mohou dovybavit měřicí stroj uživatele vždy tak, aby odpovídal aktuálním požadavkům na měřicí úlohu.
Pokud jde o vývoj do budoucna, bez ohledu na aktuální vývoj techniky se zdá, že i nadále bude platit "dvakrát měř, jednou řež".

MM: Děkuji za rozhovor a na závěr si ještě dovolím citovat z posledního odstavce programového prohlášení firmy Renishaw: "K dosažení našich cílů chceme jít cestou poctivosti, otevřenosti a srdečnosti." Nezbývá než si přát, aby si tato slova vzalo k srdci co nejvíce firem.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Vydání #6
Kód článku: 40636
Datum: 16. 06. 2004
Rubrika: Trendy / Rozhovor
Autor:
Firmy
Související články
Krizový manažer v kokpitu transformace českého letectví

Český letecký a kosmický průmysl nikdy nestál před takovou příležitostí — a zároveň takovým tlakem na výkon — jako dnes. Armáda přechází z ruských platforem na americké, nakupuje drony, v roce 2024 podepsala kontrakt na pořízení 24 strojů F-35A a hledá průmyslové partnery, kteří tuto transformaci zvládnou technicky i kapacitně. Na to, aby se z přezbrojovacích kontraktů staly skutečné investice do českých kompetencí, a ne jen nákupy ze zahraničí, dohlíží člověk ve dvou navzájem se prolínajících rolích: jako ředitel LOM Praha — státního podniku stojícího v centru servisní a výcvikové infrastruktury české armády, a od července 2025 jako prezident Asociace leteckého a kosmického průmyslu, sdružující 55 členů s obratem téměř 40 miliard korun. Tím člověkem je Mgr. Jiří Protiva.

Kompasem firmy je její smysl

Proč by měl manažer místo otázky „jak“ začít otázkou „proč“? A co má společného Viktor Frankl s Nassimem Talebem? Na otázky Jana Košturiaka odpovídá Rastislav Silný, fyzik, podnikatel a autor knihy Ako prežiť a zvíťaziť v chaose dnešného sveta.

Všude kolem nás jsou stroje

Když se řekne mechatronika, modulární motion struktury či dynamika obráběcích strojů, mnohým z nás se lehce zatočí hlava. Pro profesora Petera Demeče z košické TUKE je to však denní chléb, hobby i celoživotní láska v jednom. A že mu to ladí opravdu mistrovsky, potvrdil i letošní Mezinárodní strojírenský veletrh v Brně, odkud si odvezl ocenění Osobnost českého strojírenství, udělované z iniciativy MM Průmyslového spektra.

Související články
Od subdodávek k finalistům: Kam míří český export?

Doktor Rudolf Klepáček je fyzikální inženýr, který se stal architektem české exportní politiky. Od února 2026 stál v čele agentury CzechTrade a od srpna téhož roku vede novou státní agenturu CzechBusiness, která vznikla integrací CzechTradu a CzechInvestu do jednoho celku. V otevíracím rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum mluví bez diplomatických zkratek: o tom, proč firmy navázané na automobilový průmysl jedou v zajetých kolejích, ze kterých by dávno měly vyskočit, proč LinkedIn nikdy nenahradí fyzické ověření obchodního partnera, a také proč je lokalizace slovem, na které české strojírenské firmy při exportu nejčastěji zapomínají.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Budoucnost, která se nedá "vyklikat" online

„Brno“ se v češtině stalo synonymem pro výstaviště. Tato věta není marketingová fráze – je to sociologický fakt, který potvrzují průzkumy. A přesto si každý ředitel firmy, který podepisuje fakturu za účast na veletrhu, dříve nebo později položí otázku: má to ještě smysl? Jan Kubata, generální ředitel společnosti Veletrhy Brno, na ni odpovídá z pozice, která je v Česku unikátní. Jeho pestrý životopis zahrnuje kapitoly od vrcholového sportovce přes úspěšného podnikatele a primátora až po šéfa zahraniční sítě agentury CzechTrade v Chicagu. Dnes stojí v čele největší veletržní správy ve střední Evropě a odpovídá za to, aby nejen Mezinárodní strojírenský veletrh zůstal relevantní i v době digitální transformace a tlaku na efektivitu.

Kdo bude stát u vašich strojů za pět let?

Otázka v titulku již dávno přestala být řečnická. Průmyslové firmy dnes bojují o každého technologa, CNC programátora či vývojového inženýra a začínají si uvědomovat, že řešení se nenachází na náborových portálech, ale v učebnách průmyslových škol. Spolupráce mezi školami a podniky však stále často závisí spíše na osobních vztazích než na funkčním systémovém nastavení. Petr Bannert, ředitel odboru středního, vyššího odborného a dalšího vzdělávání MŠMT, je člověkem, který má metodiku a strategii odborného školství v ČR doslova pod palcem.

AI překlad je rychlý, ale pozor na terminologii

Automatizovaný překlad dokumentů se v průmyslové praxi často používá k urychlení překladu technické dokumentace vcelku běžně. U návodů, servisních instrukcí, technických listů nebo interních standardů však nestačí, aby překlad „přibližně dával smysl“ – rozdílný překlad termínů totiž může znamenat zbytečné kontroly, opakované opravy i nejasnosti v komunikaci.

Bezpečnost není administrativa. Je to podmínka přežití

Genpor. Ing. Vladimír Vlček, Ph.D., MBA, zasvětil přes 40 let profesionální hasičině. Jako generální ředitel Hasičského záchranného sboru ČR velí sboru čítajícímu přes 92 000 hasičů, z čehož je zhruba 12 000 profesionálů a přibližně 80 000 dobrovolníků v obcích i podnicích. V otevíracím rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum ale nepřichází jako ten, kdo hasí – přichází jako ten, kdo varuje. Moderní průmysl nasazuje lithiové baterie, vodík, lasery a aditivní výrobu. Každá z těchto technologií přináší jiný typ rizika. A systém požární ochrany za těmito změnami zaostává. Podle generála Vlčka to není problém hasičů. Je to problém manažerů, kteří si myslí, že bezpečnost je administrativa.

Revoluce není o technologiích, ale o lidech

Umělá inteligence přestává být v českém průmyslu abstraktním pojmem a stává se reálnou podporou efektivity konkrétních firem. (Nejen) o tom, jak vlastně AI v průmyslu správně využívat a zda jsou důležitější technologie, nebo lidé, jsme hovořili s Romanem Stolejdou ze společnosti Inovatix.

AI změní strojařinu k nepoznání

Pozvání k rozhovoru ze série „Jak to vidí autority v oboru AI“ přijal Jan Romportl, který patří k nejvýraznějším tvářím české AI scény, a to s unikátním přesahem od hlubokého akademického výzkumu až po vysoký byznys. Jako bývalý ředitel centra umělé inteligence v O2 Czech Republic a současný nezávislý konzultant pomáhá korporacím i státní správě pochopit nejen možnosti spojené s nástupem obecné umělé inteligence (AGI), ale i její rizika. Ve svých veřejných vystoupeních se často zaměřuje na strukturální změny společnosti, bezpečnostní rizika a filozoficko-technické aspekty AI.

Život českých značek: potravinářství

V seriálu o českých značkách tentokrát nahlédneme do světa potravinářství, konkrétně do Plzeňského Prazdroje. O logistice, bohaté historii i ambiciózní budoucnosti jednoho z nejznámějších českých pivovarů jsme hovořili s Tomášem Sedláčkem, manažerem skladování Plzeňského Prazdroje CZ/SK.

Klíčem k úspěchu je odvaha jít na globální trh s vlastní kůží a produktem

Pavel Diviš je mužem více světů – precizní strojařiny a vysoké byznysové diplomacie. Jako majitel společnosti TGS, předseda Česko-taiwanské obchodní komory a zároveň ambasador Druhé ekonomické transformace vidí trhliny v tradičním modelu českého průmyslu jasněji než většina ostatních. V otevíracím rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum mluví otevřeně o tom, proč se z „dílny Evropy“ musí stát sebevědomá mozkovna s vlastním výrobkem, v čem nás brzdí evropská ideologie, proč je pro budoucnost našich technologií zajímavé partnerství s asijskými tygry a v čem by mohla být spolupráce s nimi přínosná.

Nemusíte být první, ale nesmíte zaostat

K dalšímu rozhovoru ze série „Jak to vidí autority v oboru AI“ jsme pozvali konzultanta a technologického vizionáře Martina Krčka. Specializuje se na implementaci umělé inteligence, automatizaci a robotiku a pomáhá firmám transformovat se v agilní, daty řízené organizace připravené na éru čtvrté průmyslové revoluce.

Inženýrské mistrovství je naším šperkem

Jen málokteré jméno je v novodobé historii českého strojírenství spjato s jednou značkou tak pevně jako Antonín Růžička a Wikov. Za 23 let, během nichž stál v čele této průmyslové skupiny, proměnil ve spolupráci s Martinem Wichterlem trosky tradičních fabrik na globálního hráče, který definuje špičku v oboru ozubených kol a převodových mechanismů. Muž, který prošel érou divoké transformace, krizemi i obdobím masivního růstu, se k 1. lednu 2026 rozhodl opustit roli generálního ředitele a vydat se vlastní cestou.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit