Témata
Reklama

Kudy vede cesta k úspěchu?

06. 05. 2015

Odpověď na otázku v titulku jsme hledali v rozhovoru s významným českým průmyslovým designérem Martinem Tvarůžkem. Jeho ateliér sídlící v Brně pracuje pro firmy po celé republice i v zahraničí.

Naše setkání jsme mohli začít radostně, a sice upřímnou gratulací. Martin Tvarůžek totiž získal ocenění v kategorii Industry, machinery and robotics v prestižní celosvětové soutěži designérů Red Dot Design Award, kterou vypisuje Design Zentrum Nordshein Westfalen pod názvem Červený bod. Už řadu let nabízí platformu měřit se s nejlepšími ve svém oboru. Zájemci soutěží ve třech kategoriích: Produkt Design, Design Concept a Communication Design.

Reklama
Reklama
Reklama
Martin Tvarůžek (40) patří bezesporu mezi nejlepší průmyslové designéry.

Soutěž, jež má domicil v Německu, bývá někde nazývána designovým Oscarem. Může se pochlubit dlouholetou tradicí ‒ vznikla v Essenu v roce 1954 a letos se koná už 60. ročník. V porotě zasedají uznávaní odborníci a specializovaní žurnalisté. Oceněné práce jsou celý rok vystaveny v Red Dot Design Muzeu.

MM: Bezesporu patříte mezi špičku českých průmyslových designérů. Jaký byl důvod účasti v takové soutěži?

Martin Tvarůžek: Úzce souvisí s mou prací na Fakultě architektury ČVUT v Praze, kde vedu jeden z pěti ateliérů průmyslového designu. Studentům doporučuji, aby se se svými nejlepšími pracemi hlásili do soutěží, aby měřili své síly s ostatními. A tak jsem si řekl, co když se zeptají, co jsem přihlásil do nějaké soutěže já. Už mám z dřívějších let čtyři křišťálové jehlany Za vynikající design ze soutěže Národní cena za design, ale jsou opravdu staršího data. Tak jsem se rozhodl, že bych měl takovou zkušenost znova podstoupit. Za toto ocenění tak vděčím i svým studentům.

MM: S čím jste soutěžil?

Martin Tvarůžek: S designem nového frézovacího a vyvrtávacího stroje FCW150, navrženého pro plzeňskou společnost Škoda Machine Tool, se kterou již třetím rokem spolupracuji a navrhuji pro ně kolekci obráběcích strojů. V době, kdy se uzavíraly přihlášky do soutěže, probíhalo představení nového řešení stroje FCW150. U té příležitosti jsem tedy zorganizoval nafocení stroje vynikajícím českým fotografem Filipem Šlapalem, připravili jsme prezentační plakáty a odeslali do soutěže.

MM: Jak silná byla konkurence?

Martin Tvarůžek: To netuším, vím však, že letos bylo zaregistrováno do 31 kategorií soutěže asi pět tisíc přihlášek z 56 zemí světa.

MM: Váš tematický záběr je široký, že?

Martin Tvarůžek: To máte pravdu, je hodně pestrý. Pracoval jsem na designu nejrůznějších výrobků, strojů i zařízení, dá se říci od dveřních kování, kotlů na tuhá paliva, systému regálů do prodejen s oděvy přes výdejní stojany na pohonné látky, tepelná čerpadla a rentgenové přístroje až po obrovské strojní celky. Podstatné je pro mě to, že několik desítek produktů, na jejichž vývoji jsem se v rámci svojí praxe podílel, je v opakované výrobě a prodává se na globálních trzích, naplňuje potřeby svých zákazníků a vytváří zisk. Nesmí se zkrátka stávat, aby věci zůstaly v líbivých vizualizacích na papíře, ale byly se zohledněním všech specifických požadavků, které jsou na každý výrobek kladeny, vhodně formálně zpracovány a uvedeny na trh.

MM: Jaké bylo setkání s plzeňskou Škodovkou?

Martin Tvarůžek: Vlastně to vzešlo ode mne. Celá léta mne provází silná emoce spojená s ekonomicky silným předválečným obdobím. Jednoho dne jsem si řekl, že by bylo skvělé pracovat pro tuto tradiční českou značku a svojí prací ji podpořit. Vše se samozřejmě za necelé století změnilo, přesto jsem je oslovil. Oni navíc také delší dobu několika neúspěšnými pokusy hledali nového externího designéra, takže byl prostor k jednání vytvořen.

MM: Čím jste začínali?

Martin Tvarůžek: Exponátem pro veletrh obráběcích strojů EMO 2012 v Hannoveru. Škoda vyvíjí, konstruuje a vyrábí mnoho typů obráběcích strojů, nezabývají se však konstrukcí ani výrobou opláštění jednotlivých částí stroje a jeho periferií, což je ovšem dominantní část, pokud jde o design. Dohodli jsme se proto, že zajistím u tohoto stroje kromě designu nedořešených částí také konstrukční řešení i výrobu prototypu. Byla to pro mě nová zkušenost a velká zodpovědnost, ale přiznám se, že jsem to moc chtěl, tak jsem to slíbil a zajistil. Vše bylo v mojí kompetenci, tak jsem se obrátil na svého dlouholetého partnera Tomáše Klímu, jehož firma vytvořila konstrukční řešení a opláštění vyrobila. Stroj byl již rozpracovaný, takže šlo vlastně o jeho dokončení, ale už s některými novými designérskými prvky. Progres byl přesto zřetelný, firma se z veletrhu vrátila s pozitivní odezvou. Dohodli jsme se tedy na pokračování spolupráce. Škodovka měla vytvořené technické řešení dalšího, zcela nového stroje. Vzniknul zde proto velký prostor pro design, jehož koncepčním řešením jsme tentokrát projekt začínali. Za partnera pro spolupráci na vývoji stroje HCW1000 byla vybrána vyškovská společnost Hestego.

Obráběcí centrum HCW1000 (Škoda Machine Tool)
Obráběcí centrum FCW150 (Škoda Machine Tool)

MM: Jak vypadalo řešení stroje podle vaší představy?

Martin Tvarůžek: Jak jsem zmínil, začali připravovat zcela nový stroj, který dosud v jejich nabídce chyběl. Byla to pro mne jistá výhoda, protože jsem nebyl vázán podobou předchozího modelu a měl jsem poměrně volnou ruku. Hestego se mnou navíc velmi aktivně komunikovalo, takže jsem měl přehled o nejmenších detailech a měl jsem na jejich finální podobu největší možný vliv. Opláštění stroje bylo navíc firmou provedeno ve velmi vysoké kvalitě, což podle mého názoru rovněž přispělo k našemu letošnímu úspěchu v soutěži Red Dot.

MM: Kdy jste stroj představili prvním zákazníkům?

Martin Tvarůžek: Loni v červnu. Toto menší obráběcí centrum dostalo označení HCW 1000. Do soutěže jsem přihlásil až další stroj z této modelové řady, a sice FCW 150. Oba stroje mají podobnou kabinu operátora. Snažím se totiž o to, aby některé prvky jednoho zařízení měly přesah do druhého, abychom, pokud je to možné, některé prvky z kolekce unifikovali. Slouží to jednak k podpoře zvoleného tvarosloví a vede také k zefektivnění procesu. Absolvovali jsme obdobný proces jako v případě stroje HCW1000 a letos v únoru mělo obráběcí centrum FCW150 obchodní premiéru.

MM: Co bylo nejtěžší při hledání designérské podoby takového zařízení?

Martin Tvarůžek: Vlastně jako v případě aplikovaného umění pokaždé ‒ skloubit formu a obsah čili vytvořit takovou estetickou hodnotu, která v sobě bude vhodně slučovat celou řadu požadavků, jež jsou na výrobek kladeny. Proto považuji za těžiště projektu důslednou přípravu zadání. Od konstruktérů a dalších profesí dostanu základní rozměry a parametry, pídím se po funkčních, uživatelských, montážních, servisních a dalších aspektech a dáváme dohromady zadání, což jsou vlastně požadavky na nově vznikající produkt. Výsledná estetická hodnota je pak syntézou návrhů řešení bezpočtu větších či menších problémů. Mým úkolem je, aby byla na co nejvyšší úrovni, zároveň aby svým tvaroslovím odrážela vlastnosti a všechny souvislosti produktu. Možná vás pak nepřekvapí, že délka celého procesu přípravy zadání, tvorby návrhů, komunikace s konstrukcí a výrobou v tomto případě přesáhla tisíc pracovních hodin.

Výdejní stojan pro LNG (Chart Industries)

Podařilo se nám například vyřešit snadný servisní přístup k vřeteníku zevnitř kabiny operátora i z přístupové plošiny. Některé panely opláštění se dají lehce odklopit a operátor může k vřeteníku, který je při provozu zakrytý. Dalším důležitým aspektem bylo prostředí obsluhy, její uživatelský komfort. A taky odvodnění. Jde totiž o hektolitry chladicí emulze, řešení střechy kabiny proto nebylo jednoduché. Obecně byly velmi podstatné otázky servisních zásahů, jejich lokace a frekvence. Co, kdy a jak často se musí čistit a kontrolovat. Takový stroj totiž nesmí dlouho nečinně stát.

MM: Jak byste charakterizoval atmosféru?

Martin Tvarůžek: Jsem spokojený, protože technický ředitel Škodovky Vlastimil Hlavatý mi dal k dispozici skvělý tým a vytvořil v něm parádní atmosféru. Jsem hodně motivovaný jejich zájmem. Není to vždycky o poplácávání po ramenou, občas o některých věcech velmi živě diskutujeme, důležité však je, že jdeme za jedním cílem a rozhodující je pro všechny výsledek. Troufnul bych si dokonce říct, že atmosféra, účast a propojení jednotlivých členů ve vývoji jsou klíčem k úspěchu.

MM: Dnes je na světových strojírenských přehlídkách jasně vidět, že se výrobci těchto strojů z Itálie či Německa designem zabývají. Jaké výhody přináší výrobcům průmyslový design?

Martin Tvarůžek: Za svoji praxi jsem jich poznal několik a jedním z nich je podpora budování hodnoty značky. Patří mezi ně udržení trvalé konkurenceschopnosti, navýšení obratu a ziskovosti výrobku, zkrácení doby montáže a servisu a také pozitivní vnímání společnosti především zahraničními zákazníky, kterým výrobce vysílá investicemi do inovací a designu jasný signál o tom, že má ve svém podnikání dlouhodobé cíle. Několika firmám jsem rozsáhlou přípravou zadání a vytvořením produktu zcela odpovídajícího požadavkům jejich klienta pomohl k průniku na trhy EU nebo ke klíčovému zákazníkovi. Mám osobní zkušenosti s tím, že se na využití kvalitního designu dá v jakémkoliv odvětví celé podnikání dokonce postavit.

Přepěťová ochrana (ComAp)

MM: Mohl jste vycházet ze svých dřívějších zkušeností?

Martin Tvarůžek: I když je každý projekt unikátní, tak jsem si samozřejmě některé postupy vyzkoušel už dříve. Například v úvodní fázi projektu kolekce kotlů na tuhá paliva, na kterém jsem spolupracoval s tradičním evropským výrobcem firmou Viadrus, jsme získali mnoho užitečných informací od servisních techniků a montážních firem. To bylo důležité pro návrh opláštění a jeho instalaci na litinové těleso. U kotle Hercules U24 se mi také podařilo dosáhnout podstatného zvýšení uživatelského komfortu změnou přístupu k čistícímu otvoru oproti stávajícímu řešení. Při tomto projektu jsem přišel také na to, že vhodné tvarové řešení může mít i souvislosti přesahující rámec produktu samotného. Navrhnul jsem totiž opláštění a jeho skladebnost při balení tak, že je možné kotle díky maximálnímu využití standardních přepravních kapacit v autodopravě velmi efektivně expedovat a nedochází tím ke zbytečnému zdražování produktu. Učím se a objevuji nové věci projekt od projektu. Pochopil jsem, že designér se musí zabývat celým business modelem výrobce, vnímat věci v nejširším možném kontextu, neupínat se jenom na samotný produkt. Potřebuji znát ambici výrobce, jeho obchodní strategii, jeho ekonomiku, filozofii produktů, nákladovost, hierarchii jednotlivých výrobků v produktovém portfoliu atd. Posláním průmyslového designéra zkrátka není exhibovat bezmyšlenkovým tvarováním a produkovat třeba hezké, ale výrobně drahé či nefunkční výrobky. Na výsledném produktu musí být vidět, že prošel péčí designéra, musí být přitažlivý pro koncového zákazníka, zároveň však také jakýmsi způsobem samozřejmý a přirozený.

Manipulační vozík (Tebeco)

MM: Proč jste se vlastně rozhodl pro průmyslový design?

Martin Tvarůžek: Chci měnit věci k lepšímu. To je pro mne pokaždé ta základní výzva. Chci pomáhat výrobcům k lepšímu ekonomickému výsledku a usnadňovat jejich zákazníkům život. Uvědomuji si také, že tím můžu pozitivně ovlivnit národní ekonomiku. S přibývajícími léty navíc zjišťuji, že je mi moje profese úžasným prostředkem ke komunikaci s lidmi.

MM: Jeden sen jste si splnil. Máte před sebou nový úkol?

Martin Tvarůžek: Ano, mám a krásný. Je to lesní traktor. Svým rozsahem a pozicí výrobce na trhu je to pro mne obrovská výzva. Jak se nám to podaří, snad uvidíte už na Nový rok 2016.

MM: Děkujeme za rozhovor.

Karel Sedláček

Karel.sedlacek@mmspektrum.com

Reklama
Související články
V řízení týmů preferuji naslouchání a spolupráci, říká statutární ředitelka Monika Šimánková

O tom, proč k prezentaci firemní strategie nepoužívá excelové tabulky, proč slušnost je ve firmě základ a proč věří v české strojírenství, si naše redakce povídala se statutární ředitelkou strojírenské společnosti Hestego Monikou Šimánkovou.

Z manažera vlastníkem

V době recese koupila Olga Kupec od německého majitele slévárenský provoz a už více než 10 let jede její firma na plné obrátky. Tato přemýšlivá a empatická dáma dokázala svým přístupem ke klientům a kolegům vybudovat v českoněmeckém pohraničí prosperující firmu, která nemá nouzi, ani o zakázky, ani o zaměstnance.

Více propojujme vysoké školy s praxí

Profesor Jaroslav Kopáček patří zcela bez pochyb mezi nestory oboru hydrauliky a pneumatiky v naší zemi ve druhé polovině 20. století, a proto mu byla na Mezinárodním strojírenském veletrhu 2019 v Brně udělena po zásluze Zlatá medaile za celoživotní tvůrčí technickou práci a inovační činy. Při příležitosti ocenění práce pana profesora jsme připravili malý medailonek tohoto skromného a entuziastického člověka. Pan profesor nám při této příležitosti sdělil i několik svých zajímavých postřehů.

Související články
České obráběcí stroje stále splňují nejpřísnější parametry pro uplatnění

V červnu tohoto roku byl zvolen prezidentem Svazu strojírenské technologie Jan Rýdl ml. Mezi jeho priority patří návrat duálního vzdělávání do českého školství. Více chce také podpořit spolupráci firem s vysokými školami, prosazovat zájmy českých strojařů v zahraničí a ve státní správě. Rychlé tržní změny vnímá jako největší výzvu pro management všech firem.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Výzkum rozděluji pouze na dobrý a špatný, říká Libor Kraus

Prezident Asociace výzkumných organizací Libor Kraus se pohybuje v oblasti výzkumu a vývoje 30 let. Jaká vidí pozitiva, úskalí a rezervy v této důležité součásti našeho ekonomického růstu? Na to jsme se ho zeptali v rozhoru, který poskytl redakci MM Průmyslového spektra.

Rodinné podnikání v přesné strojařině

Brněnská firma VKV Horák se zabývá konstrukcí, vývojem a výrobou přístrojové mechaniky, přípravků, jednoúčelových strojů, forem pro vstřikování plastů, lití polyuretanových dílů a vakuovému tváření plastů. S jejím zakladatelem, panem Zdeňkem Horákem, jsme si povídali o aspektech podnikání v českém prostředí, o vzdělávání, kvalitě škol, průmyslu budoucnosti.

Na co aspiruje umělá inteligence?

Profesor Michal Pěchouček patří ke světové špičce ve výzkumu umělé inteligence. Je nejen vynikajícím vědcem, ale byl i úspěšným podnikatelem. Ale jak sám říká, „je ČVÚT srdcařem“. Proto se naplno rozhodl věnovat výzkumu a vývoji umělé inteligence a propojovat tento zajímavý a perspektivní obor s byznysem.

Stroje rostou se zákazníkem, říká pamětník českého obrábění Miroslav Otépka

Česká republika si v letošním roce připomíná 100 let od svého vzniku. Mezinárodnímu strojírenskému veletrhu v Brně je 60 let. Redakce MM Průmyslového spektra se rozhodla také zavzpomínat a k rozhovoru pozvala Miroslava Otépku, který stál u zrodu konstrukce a výroby českých obráběcích strojů. Miroslav Otépka se z profese dělníka vypracoval na respektovaného majitele jedné z největších českých strojírenských firem. Aktivita, optimismus a dobrá nálada ho neopouštějí ani ve věku, kdy se jiní věnují odpočinku. Možná je to jeho filozofií a jak sám říká: „Práce mi nikdy nic nevzala, vše, co jsem dělal, dělal jsem rád.“

Štěstí musíte jít naproti, negativní zkušenost vás nesmí zlomit

Když většina českých studentů po roce 1989 odcházela studovat do Ameriky nebo na Západ, Kateřina Haring byla v té době jediná studentka, která se rozhodla studovat v Rusku. Na znalosti ruského prostředí a mentality si postavila byznys. Dnes její společnost Dynamic Group staví expozice po celém světě. V roce 2016 byla zvolena prezidentkou nejstarší asociace podnikatelek v České republice.

„Kdo neumí řídit sám sebe, neumí obvykle řídit ani druhé,“ říká prezident České manažerské asociace Pavel Kafka

Pavel Kafka je jedním z nejzkušenějších českých manažerů, který mimo jiné v 90. letech vybudoval skupinu Siemens v ČR. O své znalosti z oblasti řízení, kompetenci českých manažerů a připravenosti české ekonomiky měřit se s konkurencí v zahraničí, jsme si povídali v redakci MM Průmyslového spektra.

Jak se transferuje know-how

„Pokud někde postavím pět strojů a budou z nich padat šrouby, které budu odesílat do zahraničí, tak to je samozřejmě jiná přidaná hodnota, než když vybuduji vývojové centrum, kde mám devadesát procent vysoce sofistikovaných pozic, spojené s výrobním závodem,“ říká programový ředitel GE Aviation pro Českou republiku Milan Šlapák, který poskytl redakci MM Průmyslového spektra rozhovor.

Sázejme olivovníky, ať mají naši potomci co sklízet

Profesor Stanislav Hosnedl se celý svůj odborný život věnuje oboru konstruování výrobních strojů a zařízení. Značným podílem přispěl k rozvoji konstrukční vědní disciplíny Engineering Design Science and Methodology, ve které se stal uznávaným odborníkem nejen u nás, ale i v zahraničí. K jeho pedagogické a vědecké činnosti jej přivedly kroky z výrobní praxe. Tak by tomu mělo být. Stanislav Hosnedl je Plzeňák tělem i duší s aktivními kontakty po celém světě. Bylo nám ctí, že jsme mu mohli na letošním MSV v Brně předat Zlatou medaili za celoživotní tvůrčí technickou práci a dosažené inovační činy.

Revoluce v designu zdravotnického zařízení

Linet, český výrobce zdravotnického vybavení, slaví v letošním roce 20 let od vzniku svého průlomového vynálezu, kterým radikálně změnil pohled na design a užitné vlastnosti zdravotnického lůžka. Sloupová jednotka dokázala velmi nevzhledné a složité mechanismy zakomponovat do jediného tubusu. „Sloup je typickým příkladem toho, jak obrovskou má design hodnotu. Podařilo se nám vytvořit ergonomicky a designérsky čistý produkt, který nemá na světě obdoby. Zásadní pro tento výrobek bylo revoluční myšlení a odvaha vyzkoušet si to,“ říká o zkušenostech spolupráce s designéry generální ředitel Linetu Ing. Tomáš Kolář.

Podnikatelův průvodce galaxií byznysu

Řekne-li se Kiwi.com, Y Soft nebo GINA Software, většina z nás ví minimálně to, že jde o úspěšné, mladé a původně české firmy. Ne každý však tuší, že na počátcích jejich úspěchu měla velký podíl spolupráce s Jihomoravským inovačním centrem. Na to, kam se tato agentura vydá nyní, po 14 letech svého působení, jsme se zeptali jejího nového ředitele Petra Chládka.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit