Témata
Reklama

Marži nelze ztotožňovat s hrubým ziskem

11. 12. 2002

Ivan Čapek

MM: Pane řediteli, i když se dá předpokládat, že většina čtenářů vaši

společnost zná, mohl byste ji alespoň v krátkosti představit?

Ing. Čapek: Akciová společnost Strojimport je společností ryze obchodní a pohybuje se na mezinárodním trhu převážně v oboru obráběcích a tvářecích strojů z produkce českých a slovenských výrobců. Společnost pracuje na zahraničních trzích prostřednictvím svých dceřiných společností, dále formou reprezentačních kanceláří a prostřednictvím své zastupitelské sítě tvořené soukromými místními firmami.

MM: Charakterizujte prosím současnou technickou úroveň českých obráběcích a tvářecích strojů a jejich konkurenceschopnost na zahraničních trzích a v tuzemsku.

Ing. Čapek: Podle mého názoru je současná technická úroveň českých obráběcích a tvářecích strojů velmi dobře srovnatelná s úrovní západoevropské konkurence. Po mechanické stránce se české stroje vyznačují vysokou tuhostí konstrukce, velmi dobrým dílenským zpracováním, přesností a dlouhou životností. Nevyskytují se zásadní problémy ani v elektronickém vybavení a v řízení strojů, které je kompletováno dovozem od nejlepších evropských a japonských výrobců. Čeští producenti, až na výjimky, zatím bohužel příliš nepostoupili v konstrukci a výrobě kompletních technologických linek a na takové poptávky je naše reakce spíše odmítavá. Na druhé straně ve výrobním programu českých výrobců figurují některé velmi zajímavé výrobky, které snesou po technologické stránce srovnání se špičkovými producenty.
Reklama
Reklama

MM: Jaká je současná poptávka po strojích a jakým směrem se bude ubírat?

Ing. Čapek: V letošním roce je poptávka po strojích a strojním zařízení výrazně nižší než v minulých letech. Poptávka je negativně ovlivněna celkovou hospodářskou recesí a přes různé optimistické předpovědi se zatím nedaří konjunkturu obnovit. Západní Evropa, která předpokládala obnovení růstu hospodářství již ve druhé polovině letošního roku, se stále pohybuje kolem nuly a s největší pravděpodobností teprve druhá polovina roku 2003 by měla přinést oživení. V této době se vyšší poptávka vyskytuje pouze v ekonomikách s částečným státním řízením (Indie, Čína, Irán, Alžírsko) nebo v ekonomikách, do nichž plynou zahraniční investice. Tak jak se budou ubírat zahraniční investiční programy, bude možno očekávat též vývoj poptávky. Lze tedy usuzovat, že se výrazně zlepší investování v Rusku, Bulharsku, Rumunsku a na Ukrajině.

MM: Jak byste charakterizoval úroveň českých výrobků z hlediska personální, konstrukční a technologické vybavenosti v evropském kontextu?

Ing. Čapek: Podle mého názoru se personální vybavenost českých výrobců obráběcích a tvářecích strojů výrazně zlepšila, zejména na úrovni manažerské a obchodní. Technologická vybavenost dosud zaostává za úrovní západoevropských konkurentů, ale v zásadě lze souhlasit s tím, že hospodářsky úspěšnější výrobci velmi kvalifikovaně usilují o zlepšení technologického vybavení. Kritický je však stále nedostatek jazykově vybavených techniků a montérů, kteří by byli schopni řešit složité technické problémy u zahraničních zákazníků na potřebné úrovni celého souboru znalostí. Zde podle mého názoru stále nefunguje jednoznačné spojení mezi zvyšováním kvalifikace a odměňováním.

MM: Jak vaši dodavatelé reagují na současné požadavky trhu? Jak se díváte na problematiku marketingově orientovaného výzkumu a vývoje?

Ing. Čapek: Čeští i slovenští dodavatelé reagují na požadavky trhu výrazně lépe než v minulých letech, což je dáno jednak kapacitními i technickými možnostmi, ale též současným tlakem zákazníků, kteří v době recese diktují podmínky trhu. Na druhé straně nejsou naši dodavatelé ještě schopni a odhodláni rychle reagovat na abnormální technologické požadavky, odmítají jít do vyšších technických rizik a spíše setrvávají v určité opatrnosti a konzervativnosti. Toto rozhodně není na škodu v době silné konjunktury, ale nevede to k přípravě budoucích náročných technických řešení. Marketingově orientovaný výzkum a vývoj pokládám jednoznačně za správný, ale navíc se domnívám, že teoretický vědecký výzkum by měl nacházet své místo za neexistence specializovaného výzkumného ústavu převážně na půdě technických vysokých škol.

MM: Jaký bude podle vás vývoj marží obchodních společností za situace, kdy se zvyšují tuzemské náklady a pokračuje celosvětový trend snižování ceny finálních výrobků?

Ing. Čapek: Již v posledních několika letech trvá tlak na snižování obchodních marží, ale nemohu souhlasit s tím, že pokračuje trend snižování ceny finálních výrobků ve světě. Jsem spíš přesvědčen o tom, že stoupají tuzemské výrobní náklady, protože se stále nedaří výrazně zlepšit efektivnost výroby a produktivity práce. Obchodní marži není možno ztotožňovat s hrubým ziskem. Jde o veličinu, kterou musí výrobce vynaložit takovým nebo onakým způsobem na to, aby zboží prodal, dopravil k zákazníkovi a v rámci záruční lhůty a pozáručního servisu o svůj výrobek pečoval. Je na výrobci, aby zkalkuloval a určil, zda a jakého prostředníka na tyto služby potřebuje nebo zda si vybuduje a bude hradit vlastní komerční síť.

MM: Jakou úlohu hrají v současné době a jak se budou vyvíjet obchodní společnosti za situace, kdy většina podniků usiluje o přímý vztah s odběratelem?

Ing. Čapek: Obchodní společnosti v oboru obráběcích a tvářecích strojů existují všude na světě. Zejména běžné stroje jsou prodávány prostřednictvím obchodních sítí nebo obchodních společností. Zastávám názor, že o vývoji těchto společností rozhodují a budou rozhodovat i do budoucna jejich výsledky a jejich chladně zkalkulovaná efektivita.

MM: Jaké metody financování vývozu používáte a jaký máte pohled na současné přístupy bank k profinancování obchodu strojírenskými výrobky?

Ing. Čapek: Vývozy, které jsou realizovány na vlastní účet Strojimportu, si naše společnost profinancovává v rámci spolupráce s ČSOB, a. s., sama. Můžeme se pochlubit tím, že své závazky vůči dodavatelům plníme spolehlivě a v mnoha případech jsme schopni vhodnou kombinací úvěrů a získaných inkas z obchodních případů posloužit i k profinancování výroby. Odlišnou věcí je nedostatečné porozumění komerčních bank k profinancovávání výroby kontrahovaných strojů. Materiálová a pracovní náročnost výroby, zejména u složitých a hodnotově vysokých strojů, je velmi značná a při dobrém obchodním zajištění nejsou finanční a komerční rizika tak veliká, aby se neměl postoj bank k výrobcům v budoucnosti zlepšit.
Děkujeme vám za rozhovor
Ing. Ivan Čapek
generální ředitel Strojimportu, a. s.
Reklama
Vydání #12
Kód článku: 21256
Datum: 11. 12. 2002
Rubrika: SST představuje / Rozhovor
Autor:
Firmy
Související články
Ovlivní státní dluh růst české ekonomiky?

Národní rozpočtová rada jako nezávislý odborný orgán vyhodnocuje, zda stát a další veřejné instituce dodržují pravidla rozpočtové odpovědnosti daná zákonem. Český státní dluh zaznamenal razantní propad a letos dosáhl více než 400 miliard korun. Zda se deficit bude prohlubovat, nebo konsolidovat, a jaké dopady to může mít na českou ekonomiku, jsme diskutovali s předsedkyní Národní rozpočtové rady Evou Zamrazilovou.

Včera, dnes a zítra – IT společnosti

Průmysl České republiky se v důsledku anticovidových opatření nachází v přelomové době. V našem seriálu postupně hovoříme s představiteli stěžejních průmyslových oborů, abychom se dozvěděli, jak vidí současnost a jak budoucnost. Dalším, na koho jsme se obrátili, je prof. Vladimír Smejkal, z Fakulty podnikatelské VUT v Brně, odborník v oblasti práva a bezpečnosti informačních systémů a kyberkriminality.

„Škola je nejlepší investicí, kterou jsem v životě udělal,“ říká Jan Rýdl.

V 90. letech jsme zrušili duální systém výuky učňovského školství a zatím ho nezavedli zpět. Po 30letech se tak nejen české strojírenství potýká s nedostatkem kvalitních řemeslníků a odborníků. Jeden z nejstarších českých strojírenských podniků však našel řešení. Rozhovor s Janem Rýdlem mapuje zkušenosti na jeho cestě k vybudování firemní odborné školy a realitu, kterou její provoz představuje.

Související články
Podíl architektury na konkurenceschopnosti firmy

Česká architektura zažívá po letech stagnace svůj restart. Poptávka po kvalitním designu a funkčnosti staveb je na vzestupu. Jak si stojí česká komerční a průmyslová architektura, jak ovlivňuje image firmy, její kulturu, včetně mediálního obrazu, na to se naše redakce zeptala Ing. arch. Jiřího Opočenského.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Střídavě stejnosměrné názory na elektromobilitu, 9. a 10. díl: Jak se staví odborníci k e-mobilitě

V minulém díle našeho seriálu jsme dali prostor pověřenci ministra dopravy pro čistou mobilitu Mgr. Janu Bezděkovskému pro vyjádření se k jednotlivým problematickým aspektům, které s sebou přináší deklarovaný úplný přechod na elektromobilitu. V tomto díle jsme s podobnými otázkami oslovili odborné garanty našeho seriálu – prof. Macka a Ing. Morkuse –, již na ně velmi obšírně odpověděli. Zároveň tímto rozhovorem s odborníky, kteří náš seriál dozorovali, připomínkovali jednotlivé díly a motivovali nás k tvorbě dalších, seriál Střídavě stejnosměrné názory na elektromobilitu končí. Snad svůj účel – jímž bylo představit některé problematické stránky úplného přechodu na elektromobilitu a předložit je k další diskuzi – splnil.

Blýská se na lepší časy?

Přestože koronavirová pandemie svými nepředvídatelnými nástupy otřásla světovou a unijní ekonomikou, David Marek, hlavní ekonom Deloitte ČR, nevnímá ekonomické dopady pandemie až tak negativně. Oceňuje překvapivou odolnost zpracovatelského průmyslu a nastávající rok 2021 vidí jako výzvu k rychlému hospodářskému růstu.

Inovace podnikatelského modelu, Část 1. Role inovací v podnikatelském prostředí

Současná doba paralyzující naše osobní a profesní konání nám jasně ukázala realitu, se kterou se budeme setkávat stále častěji. Nastavila zrcadlo důsledků našeho, často konzervativního, přístupu k otázce dlouhodobé inovační strategie, a to jak z pohledu diverzifikace produktového portfolia, tak i marketingové a obchodní podpory zaváděných inovací. V tomto novém světě se musíme naučit žít a odolávat jeho často nepředvídatelným nástrahám.

Krize není kataklyzma: posilte resilienci své firmy

Pandemie onemocnění covid-19 přinesla tolik obávané neznámo a nejistotu. Zahýbala s exportem, finanční bilancí a také investicemi. V případě České republiky jako exportně orientované ekonomiky budou podle Ing. Jiřího Jemelky, interim manažera a jednatele společnosti J.I.P. pro firmy, důsledky mnohem závažnější. Přesto jim lze čelit.

Ujíždí nám vlak digitalizace?

Rozhovor s Martinem Peňázem ze společnosti Autodesk, nám dává možnost nahlédnout na současnou digitální transformaci optikou, jejichž rámec a obzory se vytvářely dalece před tím, než nás doba covidová naučila přemýšlet a konat jinak a pružněji, než bylo standardem.

Synergie: klíč úspěchu

Na to, jak je mladý už toho ve své profesi dokázal vskutku hodně. Už na začátku vysokoškolského studia začal podnikat v oblasti jachtingu, do čehož spadá například distribuce materiálů pro povrchové úpravy a poradenství. Dnes je Ing. Viktor Brejcha nejen spojován se společností Sea-Line, ale především je specialistou pro kompozitní materiály ve společnosti Siemens Mobility.

Pozitivní myšlení

Pozitivní nálada je nejvýznamnějším předpokladem pro zvládání náročných životních situací. Je možné si pozitivní přístup trvale udržet, pokud je náš osobní i pracovní život dlouhodobě v ohrožení? Existuje recept, jak si životní optimismus naordinovat?

Pracovat pro lidi a s lidmi

Globální hráč v oblasti digitální transformace, automatizace a řízení energií. Tak lze stručně charakterizovat společnost Schneider Electric, která poskytuje řešení pro domácnosti, budovy, datová centra, infrastrukturu i průmysl. Využili jsme příležitosti vyzpovídat jejího senior vice prezidenta pro oblast lidských zdrojů, pana Manuela Angel Sanchez Vivase, který v rámci evropského trhu zodpovídá za řízení více než 38 tisíc zaměstnanců ve 36 zemích a  v září zavítal do Prahy. V rámci evropského trhu zodpovídá za řízení více než 38 tisíc zaměstnanců ve 36 zemích.

Způsob myšlení definuje naši úspěšnost

Ekonomické změny způsobené pandemií vyžadují nové přístupy v oblasti lidských zdrojů a leadershipu. O své zkušenosti a náměty, jak v tomto turbulentním čase efektivně využít lidský potenciál, včetně svého, se s námi podělila Lucie Teisler, vedoucí partnerka poradenské společnosti Anderson Willinger.

Marketing v 21. století

Budování značky pomocí moderních marketingových nástrojů je podle Tomáše Keprty, šéfa marketingového oddělení ve společnosti ČKD Blansko, v dnešní době zcela klíčové a nezbytné pro propagaci českého strojírenství a inženýringu ve světě. V následujícím rozhovoru vysvětluje, proč a co může přinést za výhody, obchodní příležitosti i konkrétní zakázky.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit