Témata
Reklama

Marži nelze ztotožňovat s hrubým ziskem

11. 12. 2002

Ivan Čapek

MM: Pane řediteli, i když se dá předpokládat, že většina čtenářů vaši

společnost zná, mohl byste ji alespoň v krátkosti představit?

Ing. Čapek: Akciová společnost Strojimport je společností ryze obchodní a pohybuje se na mezinárodním trhu převážně v oboru obráběcích a tvářecích strojů z produkce českých a slovenských výrobců. Společnost pracuje na zahraničních trzích prostřednictvím svých dceřiných společností, dále formou reprezentačních kanceláří a prostřednictvím své zastupitelské sítě tvořené soukromými místními firmami.

MM: Charakterizujte prosím současnou technickou úroveň českých obráběcích a tvářecích strojů a jejich konkurenceschopnost na zahraničních trzích a v tuzemsku.

Ing. Čapek: Podle mého názoru je současná technická úroveň českých obráběcích a tvářecích strojů velmi dobře srovnatelná s úrovní západoevropské konkurence. Po mechanické stránce se české stroje vyznačují vysokou tuhostí konstrukce, velmi dobrým dílenským zpracováním, přesností a dlouhou životností. Nevyskytují se zásadní problémy ani v elektronickém vybavení a v řízení strojů, které je kompletováno dovozem od nejlepších evropských a japonských výrobců. Čeští producenti, až na výjimky, zatím bohužel příliš nepostoupili v konstrukci a výrobě kompletních technologických linek a na takové poptávky je naše reakce spíše odmítavá. Na druhé straně ve výrobním programu českých výrobců figurují některé velmi zajímavé výrobky, které snesou po technologické stránce srovnání se špičkovými producenty.
Reklama
Reklama
Reklama

MM: Jaká je současná poptávka po strojích a jakým směrem se bude ubírat?

Ing. Čapek: V letošním roce je poptávka po strojích a strojním zařízení výrazně nižší než v minulých letech. Poptávka je negativně ovlivněna celkovou hospodářskou recesí a přes různé optimistické předpovědi se zatím nedaří konjunkturu obnovit. Západní Evropa, která předpokládala obnovení růstu hospodářství již ve druhé polovině letošního roku, se stále pohybuje kolem nuly a s největší pravděpodobností teprve druhá polovina roku 2003 by měla přinést oživení. V této době se vyšší poptávka vyskytuje pouze v ekonomikách s částečným státním řízením (Indie, Čína, Irán, Alžírsko) nebo v ekonomikách, do nichž plynou zahraniční investice. Tak jak se budou ubírat zahraniční investiční programy, bude možno očekávat též vývoj poptávky. Lze tedy usuzovat, že se výrazně zlepší investování v Rusku, Bulharsku, Rumunsku a na Ukrajině.

MM: Jak byste charakterizoval úroveň českých výrobků z hlediska personální, konstrukční a technologické vybavenosti v evropském kontextu?

Ing. Čapek: Podle mého názoru se personální vybavenost českých výrobců obráběcích a tvářecích strojů výrazně zlepšila, zejména na úrovni manažerské a obchodní. Technologická vybavenost dosud zaostává za úrovní západoevropských konkurentů, ale v zásadě lze souhlasit s tím, že hospodářsky úspěšnější výrobci velmi kvalifikovaně usilují o zlepšení technologického vybavení. Kritický je však stále nedostatek jazykově vybavených techniků a montérů, kteří by byli schopni řešit složité technické problémy u zahraničních zákazníků na potřebné úrovni celého souboru znalostí. Zde podle mého názoru stále nefunguje jednoznačné spojení mezi zvyšováním kvalifikace a odměňováním.

MM: Jak vaši dodavatelé reagují na současné požadavky trhu? Jak se díváte na problematiku marketingově orientovaného výzkumu a vývoje?

Ing. Čapek: Čeští i slovenští dodavatelé reagují na požadavky trhu výrazně lépe než v minulých letech, což je dáno jednak kapacitními i technickými možnostmi, ale též současným tlakem zákazníků, kteří v době recese diktují podmínky trhu. Na druhé straně nejsou naši dodavatelé ještě schopni a odhodláni rychle reagovat na abnormální technologické požadavky, odmítají jít do vyšších technických rizik a spíše setrvávají v určité opatrnosti a konzervativnosti. Toto rozhodně není na škodu v době silné konjunktury, ale nevede to k přípravě budoucích náročných technických řešení. Marketingově orientovaný výzkum a vývoj pokládám jednoznačně za správný, ale navíc se domnívám, že teoretický vědecký výzkum by měl nacházet své místo za neexistence specializovaného výzkumného ústavu převážně na půdě technických vysokých škol.

MM: Jaký bude podle vás vývoj marží obchodních společností za situace, kdy se zvyšují tuzemské náklady a pokračuje celosvětový trend snižování ceny finálních výrobků?

Ing. Čapek: Již v posledních několika letech trvá tlak na snižování obchodních marží, ale nemohu souhlasit s tím, že pokračuje trend snižování ceny finálních výrobků ve světě. Jsem spíš přesvědčen o tom, že stoupají tuzemské výrobní náklady, protože se stále nedaří výrazně zlepšit efektivnost výroby a produktivity práce. Obchodní marži není možno ztotožňovat s hrubým ziskem. Jde o veličinu, kterou musí výrobce vynaložit takovým nebo onakým způsobem na to, aby zboží prodal, dopravil k zákazníkovi a v rámci záruční lhůty a pozáručního servisu o svůj výrobek pečoval. Je na výrobci, aby zkalkuloval a určil, zda a jakého prostředníka na tyto služby potřebuje nebo zda si vybuduje a bude hradit vlastní komerční síť.

MM: Jakou úlohu hrají v současné době a jak se budou vyvíjet obchodní společnosti za situace, kdy většina podniků usiluje o přímý vztah s odběratelem?

Ing. Čapek: Obchodní společnosti v oboru obráběcích a tvářecích strojů existují všude na světě. Zejména běžné stroje jsou prodávány prostřednictvím obchodních sítí nebo obchodních společností. Zastávám názor, že o vývoji těchto společností rozhodují a budou rozhodovat i do budoucna jejich výsledky a jejich chladně zkalkulovaná efektivita.

MM: Jaké metody financování vývozu používáte a jaký máte pohled na současné přístupy bank k profinancování obchodu strojírenskými výrobky?

Ing. Čapek: Vývozy, které jsou realizovány na vlastní účet Strojimportu, si naše společnost profinancovává v rámci spolupráce s ČSOB, a. s., sama. Můžeme se pochlubit tím, že své závazky vůči dodavatelům plníme spolehlivě a v mnoha případech jsme schopni vhodnou kombinací úvěrů a získaných inkas z obchodních případů posloužit i k profinancování výroby. Odlišnou věcí je nedostatečné porozumění komerčních bank k profinancovávání výroby kontrahovaných strojů. Materiálová a pracovní náročnost výroby, zejména u složitých a hodnotově vysokých strojů, je velmi značná a při dobrém obchodním zajištění nejsou finanční a komerční rizika tak veliká, aby se neměl postoj bank k výrobcům v budoucnosti zlepšit.
Děkujeme vám za rozhovor
Ing. Ivan Čapek
generální ředitel Strojimportu, a. s.
Reklama
Vydání #12
Kód článku: 21256
Datum: 11. 12. 2002
Rubrika: SST představuje / Rozhovor
Autor:
Firmy
Související články
Krizový manažer v kokpitu transformace českého letectví

Český letecký a kosmický průmysl nikdy nestál před takovou příležitostí — a zároveň takovým tlakem na výkon — jako dnes. Armáda přechází z ruských platforem na americké, nakupuje drony, v roce 2024 podepsala kontrakt na pořízení 24 strojů F-35A a hledá průmyslové partnery, kteří tuto transformaci zvládnou technicky i kapacitně. Na to, aby se z přezbrojovacích kontraktů staly skutečné investice do českých kompetencí, a ne jen nákupy ze zahraničí, dohlíží člověk ve dvou navzájem se prolínajících rolích: jako ředitel LOM Praha — státního podniku stojícího v centru servisní a výcvikové infrastruktury české armády, a od července 2025 jako prezident Asociace leteckého a kosmického průmyslu, sdružující 55 členů s obratem téměř 40 miliard korun. Tím člověkem je Mgr. Jiří Protiva.

Všude kolem nás jsou stroje

Když se řekne mechatronika, modulární motion struktury či dynamika obráběcích strojů, mnohým z nás se lehce zatočí hlava. Pro profesora Petera Demeče z košické TUKE je to však denní chléb, hobby i celoživotní láska v jednom. A že mu to ladí opravdu mistrovsky, potvrdil i letošní Mezinárodní strojírenský veletrh v Brně, odkud si odvezl ocenění Osobnost českého strojírenství, udělované z iniciativy MM Průmyslového spektra.

Kompasem firmy je její smysl

Proč by měl manažer místo otázky „jak“ začít otázkou „proč“? A co má společného Viktor Frankl s Nassimem Talebem? Na otázky Jana Košturiaka odpovídá Rastislav Silný, fyzik, podnikatel a autor knihy Ako prežiť a zvíťaziť v chaose dnešného sveta.

Související články
Od subdodávek k finalistům: Kam míří český export?

Doktor Rudolf Klepáček je fyzikální inženýr, který se stal architektem české exportní politiky. Od února 2026 stál v čele agentury CzechTrade a od srpna téhož roku vede novou státní agenturu CzechBusiness, která vznikla integrací CzechTradu a CzechInvestu do jednoho celku. V otevíracím rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum mluví bez diplomatických zkratek: o tom, proč firmy navázané na automobilový průmysl jedou v zajetých kolejích, ze kterých by dávno měly vyskočit, proč LinkedIn nikdy nenahradí fyzické ověření obchodního partnera, a také proč je lokalizace slovem, na které české strojírenské firmy při exportu nejčastěji zapomínají.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Budoucnost, která se nedá "vyklikat" online

„Brno“ se v češtině stalo synonymem pro výstaviště. Tato věta není marketingová fráze – je to sociologický fakt, který potvrzují průzkumy. A přesto si každý ředitel firmy, který podepisuje fakturu za účast na veletrhu, dříve nebo později položí otázku: má to ještě smysl? Jan Kubata, generální ředitel společnosti Veletrhy Brno, na ni odpovídá z pozice, která je v Česku unikátní. Jeho pestrý životopis zahrnuje kapitoly od vrcholového sportovce přes úspěšného podnikatele a primátora až po šéfa zahraniční sítě agentury CzechTrade v Chicagu. Dnes stojí v čele největší veletržní správy ve střední Evropě a odpovídá za to, aby nejen Mezinárodní strojírenský veletrh zůstal relevantní i v době digitální transformace a tlaku na efektivitu.

Kdo bude stát u vašich strojů za pět let?

Otázka v titulku již dávno přestala být řečnická. Průmyslové firmy dnes bojují o každého technologa, CNC programátora či vývojového inženýra a začínají si uvědomovat, že řešení se nenachází na náborových portálech, ale v učebnách průmyslových škol. Spolupráce mezi školami a podniky však stále často závisí spíše na osobních vztazích než na funkčním systémovém nastavení. Petr Bannert, ředitel odboru středního, vyššího odborného a dalšího vzdělávání MŠMT, je člověkem, který má metodiku a strategii odborného školství v ČR doslova pod palcem.

AI překlad je rychlý, ale pozor na terminologii

Automatizovaný překlad dokumentů se v průmyslové praxi často používá k urychlení překladu technické dokumentace vcelku běžně. U návodů, servisních instrukcí, technických listů nebo interních standardů však nestačí, aby překlad „přibližně dával smysl“ – rozdílný překlad termínů totiž může znamenat zbytečné kontroly, opakované opravy i nejasnosti v komunikaci.

Bezpečnost není administrativa. Je to podmínka přežití

Genpor. Ing. Vladimír Vlček, Ph.D., MBA, zasvětil přes 40 let profesionální hasičině. Jako generální ředitel Hasičského záchranného sboru ČR velí sboru čítajícímu přes 92 000 hasičů, z čehož je zhruba 12 000 profesionálů a přibližně 80 000 dobrovolníků v obcích i podnicích. V otevíracím rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum ale nepřichází jako ten, kdo hasí – přichází jako ten, kdo varuje. Moderní průmysl nasazuje lithiové baterie, vodík, lasery a aditivní výrobu. Každá z těchto technologií přináší jiný typ rizika. A systém požární ochrany za těmito změnami zaostává. Podle generála Vlčka to není problém hasičů. Je to problém manažerů, kteří si myslí, že bezpečnost je administrativa.

Revoluce není o technologiích, ale o lidech

Umělá inteligence přestává být v českém průmyslu abstraktním pojmem a stává se reálnou podporou efektivity konkrétních firem. (Nejen) o tom, jak vlastně AI v průmyslu správně využívat a zda jsou důležitější technologie, nebo lidé, jsme hovořili s Romanem Stolejdou ze společnosti Inovatix.

AI změní strojařinu k nepoznání

Pozvání k rozhovoru ze série „Jak to vidí autority v oboru AI“ přijal Jan Romportl, který patří k nejvýraznějším tvářím české AI scény, a to s unikátním přesahem od hlubokého akademického výzkumu až po vysoký byznys. Jako bývalý ředitel centra umělé inteligence v O2 Czech Republic a současný nezávislý konzultant pomáhá korporacím i státní správě pochopit nejen možnosti spojené s nástupem obecné umělé inteligence (AGI), ale i její rizika. Ve svých veřejných vystoupeních se často zaměřuje na strukturální změny společnosti, bezpečnostní rizika a filozoficko-technické aspekty AI.

Život českých značek: potravinářství

V seriálu o českých značkách tentokrát nahlédneme do světa potravinářství, konkrétně do Plzeňského Prazdroje. O logistice, bohaté historii i ambiciózní budoucnosti jednoho z nejznámějších českých pivovarů jsme hovořili s Tomášem Sedláčkem, manažerem skladování Plzeňského Prazdroje CZ/SK.

Klíčem k úspěchu je odvaha jít na globální trh s vlastní kůží a produktem

Pavel Diviš je mužem více světů – precizní strojařiny a vysoké byznysové diplomacie. Jako majitel společnosti TGS, předseda Česko-taiwanské obchodní komory a zároveň ambasador Druhé ekonomické transformace vidí trhliny v tradičním modelu českého průmyslu jasněji než většina ostatních. V otevíracím rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum mluví otevřeně o tom, proč se z „dílny Evropy“ musí stát sebevědomá mozkovna s vlastním výrobkem, v čem nás brzdí evropská ideologie, proč je pro budoucnost našich technologií zajímavé partnerství s asijskými tygry a v čem by mohla být spolupráce s nimi přínosná.

Nemusíte být první, ale nesmíte zaostat

K dalšímu rozhovoru ze série „Jak to vidí autority v oboru AI“ jsme pozvali konzultanta a technologického vizionáře Martina Krčka. Specializuje se na implementaci umělé inteligence, automatizaci a robotiku a pomáhá firmám transformovat se v agilní, daty řízené organizace připravené na éru čtvrté průmyslové revoluce.

Inženýrské mistrovství je naším šperkem

Jen málokteré jméno je v novodobé historii českého strojírenství spjato s jednou značkou tak pevně jako Antonín Růžička a Wikov. Za 23 let, během nichž stál v čele této průmyslové skupiny, proměnil ve spolupráci s Martinem Wichterlem trosky tradičních fabrik na globálního hráče, který definuje špičku v oboru ozubených kol a převodových mechanismů. Muž, který prošel érou divoké transformace, krizemi i obdobím masivního růstu, se k 1. lednu 2026 rozhodl opustit roli generálního ředitele a vydat se vlastní cestou.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit