Témata

Moderně řízená úspěšná chemička

Břeclavská společnost Fosfa není pravděpodobně mezi strojírenskou komunitou tak dobře známa jak by si zaloužila, adekvátně ke svému postavení v chemickém oboru, kde patří mezi světovou špičku. O to více byl důvod, proč naše redakce využila možnost návštěvy této společnosti, z níž vám přinášíme následující článek.

Bezesporu u nás existuje celá řada diskusních společenství manažerů napříč celou řadou oborů, více či méně úspěšných. Jedno z nich, které se řadí k první skupině s dlouhou tradicí, vzniklo z iniciativy profesora Milana Zeleného a naši čtenáři měli možnost v posledních dvou letech získávat základní teze závěrů setkávání formou článků, viz např. MM 9/2011 (www.mmspektrum.com/ 110922). Autorem těchto příspěvků byl jeden z účastníků, profesor Marek z Toshulinu, který mezi účastníky poznal svého blízkého kolegu a přítele Ing. Ivana Baťku, generálního ředitele firmy Fosfa. A díky tomuto svazku jsme dostali podnět k realizaci reportáže v této břeclavské firmě. Tolik úvodem – nyní pojďme společně nahlédnout do “kuchařky” návodů, jak během deseti let udělat z krachující firmy světovou špičku ve svém oboru.

Fosfa dnes

Téměř 130 let historie

Prvopočátek společnosti Fosfa sahá do daleké historie. Kořeny zdejší výroby začínají už v roce 1884, kdy pražská firma Adolf Schram v nejproduktivnější oblasti Rakouska vybudovala chemický závod na výrobu kyseliny sírové a supersfosfátu. Zásadním důvodem volby lokality dnešní Břeclavi bylo napojení na železniční trať, jež zajišťovala vývoz produkce na jižní Moravu, do Dolního Rakouska a Horních Uher. Následný vývoj společnosti a jeho produkce šly ruku v ruce s historií a požadavky naší republiky – od expanze ve výrobní program, bohužel i k jeho postupnému útlumu.

Po sto letech od založení společnosti byla v roce 1984 uvedena do provozu výrobna krmného dikalciumfosfátu s kapacitou 50 000 t/rok a o dva roky později výrobna tripolyfosfátu sodného s kapacitou 30 000 t/rok. Tyto moderní výrobny pozvedly nejen technologickou úroveň výroby, ale i její technické zázemí. V průběhu osmdesátých let se výrazně změnila tvář celého areálu závodu, zmizely dřevěné a hrázděné výrobní budovy z dob Rakouska-Uherska a byly nahrazeny moderními výrobními halami. V roce 1990 byl státní podnik Fosfa transformován na akciovou společnost. Podle slov ing. Baťky následná privatizace však bohužel vedla k výraznému útlumu výroby až na jediný výrobní program, jenž mezi lety 1997 a 2001 byla výroba krmných fosfátů.

Podíl dílčích komodit na celkové produkci firmy Fosfa prodávaných v roce 2001 a 2011. Zde je patrná zásadní změna v produktovém portfoliu společnosti během deseti let.

Za minutu dvanáct

Naštěstí v roce 2002 převzal společnost Fosfa právě Ing. Ivan Baťka, který zahájil novou etapu rozvoje zdejšího podniku. Stoletá tradice chemické výroby v Poštorné na Břeclavsku tak dostala nový náboj. Došlo k okamžité obnově výroby kyseliny fosforečné termické, fosforečných solí a detergentů. Během několika let si společnost Fosfa dokázala vybudovat významnou pozici na evropském trhu kyseliny fosforečné potravinářské. Současný rozvoj společnosti se ubírá především cestou speciálních produktů s vysokou přidanou hodnotou pro konečného spotřebitele. Jestliže v roce 2002 byl poměr tuzemský/zahraniční trh 82/18 %, v loňském roce činil 91 % ve prospěch exportu. Nejvíce firma vyváží do Německa, Maďarska, Rakouska. K výčtu aktivit v zahraničí ing. Baťka uvádí společný podnik KAZFOS v Kazachstánu se společností Kazphosphate.

ZIPFES – základní stategie rozpadu cílů společnosti Fosfa

Současné portfolio

Během deseti let se výrobní program postupně utvářel podle požadavků trhu a nutnosti diverzifikace cílových zákazníků. Fosfa dosáhla statutu největšího zpracovatele žlutého fosforu v Evropě.

Produkce firmy je nyní je rozdělena na čyři programy:
- technické aplikace;
- potravinářské aplikace;
- detergenty;
- hnojiva.

K největší komoditě patří výroba technických fosfátů, které se používají v různých průmyslových oblastech, jako je výroba čisticích prostředků, úprava vody, výroba skla a keramiky, metalurgie, povrchová úprava, výroba žáruvzdorných materiálů. Kyselina fosforečná je rovněž používána v různých technických oborech, např. při povrchové úpravě kovů, fosfatizaci, průmyslovém čištění, chemické úpravě vody, výrobě sloučenin fosforu atd.

Druhou komoditou jsou potravinářské aplikace. Kyselina fosforečná je vyráběna termickým procesem – spalováním žlutého fosforu, což je nejčistší způsob výroby kyseliny fosforečné, a díky tomu se používá především v potravinářském průmyslu, jako např. při výrobě nápojů, kvasnic, při rafinaci cukrů a tuků, při fermentačních procesech apod.

Všechny potravinářské fosforečnany a směsi si Fosfa vyrábí z vlastní kyseliny fosforečné, což zaručuje jejich vysokou čistotu. Jsou používány jako aditiva, která ochraňují a vylepšují kvalitu potravin. Používají se v mnoha potravinářských oborech – zejména při zpracování masa, mořských plodů, v mlékárenství a pekárenství.

Detergenty patří do třetí výrobní komodity. Společnost Fosfa je jedním z nejvýznamnějších výrobců detergentů pod privátními a vlastními značkami ve střední Evropě, který mj. dodává do obchodních řetězců, jako je Tesco, Globus, Penny, Billa, Kaufland, Coop, Carrefour atd. Jde především o prací, čisticí a dezinfekční prostředky.

Fosfa produkty v komoditě detergentů. Vedle samotné kvality firma velmi dbá na design. Fosfa si uvědomuje důležitost přírody jako něčeho nenahraditelného, a proto vyrábí výrobky s hlubokým respektem k přírodě. Je prvním a zatím jediným výrobcem ekologicky šetrných výrobků certifikovaných ekologickou značkou EU ve střední Evropě. Garancí ekologického přístupu k výrobě ekologické řady detergentů Feel Eco je získání certifikátu Ecolabel.

Čtvrtou, poslední divizí cílí své produkty Fosfa na drobné pěstitele, ovocnáře, zelináře a zahradníky. Produkcí hnojiv se zde navazuje na více než stoletou tradici. Zdejší výroba nejen v této komoditě je podporována vlastním výzkumným a analytickým centrem, tak i spoluprací s akademickými pracovišti. Například spolupráce s Univerzitou Palackého Olomouc při vývoji regulátorů růstu by měla přispět k základu nových, tzv. chytrých hnojiv.

Fosfa Univerzita

V poslední době si výrobní firmy stále častěji zakládají své vzdělávací instituce. Jednak je k tomu vede skutečnost, že přijímaní zaměstnanci s praxí či čerství absolventi nemají odpovídající znalosti, které je třeba dodatečně doplnit. Dalším důvodem je pak vznik společné platformy pro řešení projektů v jednotlivých odděleních firmy s úsilím o propojení teorie s praxí. Oba tyto aspekty bezesporu vedly i firmu Fosfa k založení Fosfa Univerzity. Stalo se tomu tak na jaře roku 2009, patronem univerzity se stal profesor Milan Zelený, jeden z nejvýznamnějších a nejcitovanějších ekonomů českého původu. Univerzita se snaží ve své činnosti navazovat na úspěchy podnikatelů, jakými byli pánové Baťa, Welch, Likera či Imaae.

Filozofie univerzity je v úzké vazbě na strategické cíle společnosti Fosfa, tedy žádní dělníci, ale 100 % spolupodnikatelů. V současné době zde studuje na 24 studentů.

Mezi hlavní cíle Fosfa Univerzity patří naučit zaměstnance – techniky – identifikaci a řešení problému, sjednocení společného jazyka ve firmě, vytváření a rozvoji firemní kultury. Studenti se učí pomocí analytických nástrojů najít systematické a dlouhodobé řešení problémů. Získat osobní zodpovědnost, sebedůvěru, otevřenost, odvahu a umět pracovat v týmu. Další osvojenou znalostí by měla být optimalizace procesu během každodenní praxe.

Fosfa Univerzita je v této době určena pouze pro zaměstnance společností. Vzdělávací systém je rozdělen na dva samostatné ročníky. Studium probíhá prostřednictvím modulového systému a unikátním způsobem kombinuje rozvoj profesních, procesních a „měkkých“ dovedností a znalostí s řešením konkrétních pracovních projektů. Profesní dovednost prezentovaná lektorem zaměřeným na tuto oblast je vzápětí doplněna potřebnou dovedností z oblasti „soft skills“ zprostředkovanou expertem v této oblasti. Nácvik obojího pak probíhá přímo na pracovištích jednotlivých studentů za podpory obou lektorů, kteří poskytují svým svěřencům zpětnou vazbu.

V rámci systému hodnocení dostávají studenti pravidelnou zpětnou vazbu od lektorů, mentorů a svých nadřízených. Na konci ročníku pak tato vazba obsahuje i rozvojový plán pro studenta. Studenti 2. ročníku jsou motivováni finanční odměnou za ukončený projekt s ověřením jeho účinnosti. Od roku 2009 univerzitu úspěšně ukončilo 98 absolventů 1. ročníku a 29 absolventů 2. ročníku. V současné době je 18 projektů realizovaných studenty Fosfa Univerzity. Studium je zakončeno závěrečnou prezentací projektu nebo řešeného problému. Letos v květnu byl otevřený tzv. nultý ročník univerzity – Tréninkové centrum, určené pro nové zaměstnance. Do budoucna má univerzita v plánu pořádat vzdělávací a podnikatelské konference, otevřít 3. a 4. ročník v angličtině a zpřístupnit univerzitu ostatním studentům, nejen vlastním zaměstnancům. Z důvodu nedostatku kvalitních středoškoláků uvažuje také o otevření své střední školy.

Náplně vzdělávacího systému 1. a 2. ročníku Fosfa Univerzity v tzv. měkkých a tvrdých dovednostech.

Ve firmě Fosfa byl vyvinut strategický systém hodnocení zaměstnanců společnosti. Jde o komunikační nástroj napříč celou organizací. Systém vyvinul ředitel společnosti Able Engineering – Lee Benson se svým týmem. Hodnocení zaměstnanců vychází z diferenciace podle Jacka Welch, akcionáře ETW, jenž se i nadále osobně podílí na jeho rozvoji.

Filozofie Kaizen – změna k lepšímu

Úspěch společnosti Fosfa lze mj. připsat i striktnímu ctění filozofie tohoto japonského systému řízení, jenž je zaměřen na zlepšování procesů ve výrobě a řízení podniku. Je ve firmě implementován od roku 2005. Kaizen ve své podstatě pobízí k nepatrnému, avšak neustálému zlepšování pracovních podmínek a následnému zvýšení efektivity práce. Za výsledné zlepšení jsou zodpovědní všichni pracovníci podniku, nejen management firmy, ale i ostatní zaměstnanci. Japonské učení o systematickém sebezdokonalování, řádu a kolektivní snaze o společný úspěch stojí bezesporu za současným postavením firmy Fosfa.
Ivan Ba’tka k tomuto tématu uvádí: “Jako významnou podporu a ohodnocení naší činnosti považujeme návštěvu největšího propagátora filozofie Kaizen, pana Masaaki Imaie, zakladatele a ředitele japonského Institutu Kaizen v naší firmě v roce 2006 a pana Ashoka Puriho, ředitele indického Kaizen Institutu, v květnu 2007.”

V roce 2009 se ve Fosfě rozhodli zrevidovat úroveň 5S – tzv. pět kroků dobrého hospodaření ve firmě, což je jeden ze základních úkonů k odstraňování plýtvání a zároveň k upevňování a neustálému zlepšování a zefektivňování již zavedené metodiky. Zároveň se rozhodli spustit projekt orientovaný na tok informací a materiálu, který má odhalit plýtvání jak v administrativních, tak i ve výrobních procesech.

Výroba – srdce fabriky

Závěrem se dostáváme k tomu nejdůležitějšímu ve firmě, do oblasti výroby. Při vstupu do firmy vás v přijímacích prostorech čeká posterová prezentace zlepšováků, které se podařilo realizovat jednotlivým zaměstnancům na jejich pracovištích. Toto poznání vám dává jasně najevo, s kým máte tu čest. Na oblast výroby se ve Fosfě klade zásadní důraz. Na snižování pracnosti, spotřeby vstupního materiálu, zvyšování výkonu, produktivity práce atd. Chemický proces s sebou přináší velké množství odpadního tepla, které je zde do důsledku využíváno a zpětně do procesu vraceno. Například firma již není závislá na dodávkách elektrické energie, ale je plně soběstačná a v některých okamžicích dodává i do sítě.

O úrovni modernizace výrobního parku a inženýrských zdrojů a sítí ve firmě Fosfa dávají představu uvedené obrázky.

Automatická plnička
Vnitřní vybavení ORC
Robotizované pracoviště ve výrobě potravinářských aplikací.
Pohled na modernizovanou plynovou kotelnu
Nová kogenerační jednotka

Týmová práce s výborným koučem

Při návštěvě ve firmě Fosfa jsem byl přítomen na všech klíčových odděleních a útvarů celé společnosti – od obchodu přes výrobu, logistiku, projektové řízení, plánování výroby, IT až po vzdělávání a školení. Kompletní management se sestává z mladých zapálených odborníků, kteří velmi dobře vědí, co je jejich posláním, jaké cíle si definují a mají před sebou a jakým způsobem jich dosáhnou. Bylo to patrné z předkládaných úspěchů, z dosažených milníků, řešených projektů i z poučení z předešlých chyb. Přesně a jasně vše nalajnováno.

Širší tým vedení společnosti Fosfa v čele s generálním ředitelem Ing. Ivanem Baťkou (pátý zprava) absolvoval 14denní tzv. USA Tour, jejímž smyslem bylo navštívit Světové obchodní fórum a inspirovat se systémy řízení předních amerických a světových firem jako Google, Ford, Toyota, Jiffy Mix apod.

Generální ředitel Ivan Baťka kolem sebe vytvořil tým velice schopných lidí, kteří vědí, že úspěšné dosažení daného cíle je otázkou týmové práce. Jednotliví manažeři praktikují moderní způsoby řízení v kombinaci s lidským přístupem, dokážou lidi ve svých pracovních týmech zapálit pro společnou věc. Výsledek je patrný. Máme se zde všichni co učit.

Roman Dvořák
Poštorná, Břeclav
Foto: archiv firmy

roman.dvorak@mmspektrum.com

Vydání #12
Kód článku: 121250
Datum: 12. 12. 2012
Rubrika: Servis / Reportáž
Autor:
Související články
MM Podcast: Každé vítězství má svůj příběh

Olga Girstlová byla v 90. letech nepřehlédnutelnou součástí vznikajícího podnikatelského prostředí tehdejšího Československa. Společně se svým otcem a manželem založili v květnu 1990 společnost GiTy. Vsadili na komoditu s obrovským potenciálem technologického růstu. Po 15 letech manželé Girstlovi však dospěli k rozhodnutí společnost prodat a dále se věnovat jiným komoditám, jako například ekologickému stavitelství. 

CIMT 2021 plně prezenční

Zatímco je celý svět paralyzovaný restrikcemi proti šíření koronaviru covid-19, v Pekingu byl dnes zahájený veletrh obráběcích a tvářecích strojů China International Machine Tool Show CIMT 2021 v plné prezenční formě a téměř shodného rozsahu, jako ročníky předešlé. Ve stejný den a po celý týden, jako Hannover Messe Digital Edition – průmyslový veletrh v plně digitální platformě.

Hannover Messe 2021

Inovace, vytváření sítí a sdílení zkušeností ve věku průmyslové transformace – to jsou klíčová motta, která představují letošní ročník digitálního Hannover Messe, na kterém více než 1 800 vystavovatelů představí svá řešení pro výrobu a energetické systémy budoucnosti. Od umělé inteligence po robotiku, od ochrany klimatu po vodík. Nejdůležitější světový průmyslový veletrh plní svoji roli jako inovační a síťová platforma a vytváří uprostřed koronové pandemie globální platformu pro výměnu zkušeností v době průmyslové transformace.

Související články
MM Podcast: Glosa - God Save the Queen

V naivní představě ekonomického perpetuum mobile zaměstnáváme v poměru k reálné ekonomice nejvyšší počet lidí ve státní a veřejné správě v rámci nejrozvinutějších zemí OECD. Rakovinotvorný rozbujelý a nevýkonný úřednický aparát, vědomě bojkotující vznik e-státu, dokonale paralyzuje správu věcí veřejných. A jeho solidarita s aktuálně zdecimovaným privátním sektorem? Home office na 100 % mzdy, její valorizace, statisícové odměny na MF za ušetřené miliardy (…). 

Související články
V hlavní roli strojař

Fakulta strojní VŠB-TUO se pro letošní rok v rámci náborové kampaně vrací k úspěšné sérii V hlavní roli strojař. Kampaň komunikuje myšlenku, že strojaři jsou hvězdy hrající hlavní roli v moderním světě. Jejím cílem je zlepšit vnímání oboru strojírenství, posílit brand fakulty, a samozřejmě také nalákat uchazeče ke studiu strojařiny.

Chytrá kombinace systémů

Vývoj obráběcích technologií v minulém století nabral na obrátkách. Dnes jsme tuto technologii dotáhli téměř k dokonalosti – jsme schopni vyrobit předměty libovolných tvarů v přesnostech na tisíciny milimetru. Dalo by se říct, že pro zlepšení zde už příliš prostoru nezbývá, přesto nás přední výrobci obráběcích strojů a nástrojů pravidelně přesvědčují o opaku. Progresivní a inovativní přístup společnosti Ceratizit je toho jen dalším důkazem. Nedávno na trh uvedla přesnou vyvrtávací hlavu Komflex z produktové řady Komet, která umožňuje automatickou korekci průměru v případě vyvrtávání přesných otvorů. Jak to nástroj dokáže, upřesňuje v následujícím rozhovoru technický ředitel společnosti Ceratizit Česká republika Ing. Jan Gryč.

MSV ve znamení materiálů i technologií

Všichni, kdo máme něco společného se strojírenstvím, pevně věříme, že se v letošním roce opět otevřou brány brněnského výstaviště pro Mekku strojařů z celého světa – Mezinárodní strojírenský veletrh. Na MSV se letos, mimo lidi z dalších oborů, setkají i výrobci plastů a též špičkových zařízení pro plastikářskou výrobu. Na naše otázky odpovídají Pavel Tuláček, jednatel společnosti Gorilla Machines, a David Svoboda, jednatel Sumitomo (SHI) Demag Plastics Machinery Česko.

Aditivně s nadzvukovou rychlostí

Společnost Hermle je známá především pro svá přesná pětiosá obráběcí centra a nadstandardní servis. Už málokdo ví, že vyvinula také stroj pro aditivní výrobu kovových dílů. Přestože je i tato technologie založena na postupném vrstvení kovového prášku na součást, nedochází zde ke spékání prášku laserovým paprskem, ale kovový prášek je tryskou doslova nastřelován na díl nadzvukovou rychlostí. Na detaily jsme se zeptali technického zástupce společnosti Hermle Pavla Němečka.

Názorové fórum odborníků

Respondenty jsme požádali o jejich názor na podobu budoucích technologií. Současná situace přinesla mnoho omezení, mezi jinými postihla také dodavatelské řetězce, znemožnila včasné dodávky do výrobních podniků a přinesla vyšší nároky na bezpečnost zaměstnanců. Jaké nové technologie podle vás mají v současné situaci největší potenciál se prosadit?

Svařování mědi pomocí vláknového laseru

Rychlý rozvoj v oblasti elektromobility vede ke zvýšení poptávky po svařování mědi. To, co ji činí pro danou aplikaci ideální (tj. vysoká elektrická a tepelná vodivost), ji zároveň činí obtížně svařitelnou konvenčními vláknovými lasery. Díky vyšší efektivitě, zhruba dvojnásobné, někteří výrobci zkoušejí používat zelené pevnolátkové lasery. Výsledkem je stabilnější a méně citlivý proces, než jaký byl možný u standardních vláknových laserů.

Procesně stabilní zpracování recyklátů

Do roku 2025 si Evropská unie klade za cíl ročně více než zdvojnásobit používání recyklátů při výrobě plastových výrobků [1, 2]. K dosažení tohoto cíle jsou kromě závazku firem působících na trhu a vyšší kapacity při zpracování plastového odpadu zapotřebí především nové technologie zpracování. Recykláty je nutné používat v daleko větší míře a v ještě vyšších poměrech. S novými procesy vstřikování na jedné straně a inteligentní podporou na straně druhé sleduje výrobce vstřikovacích strojů Engel různé a často velmi slibné přístupy. Výroba boxů a kontejnerů ukazuje na velký potenciál.

Uplatnění kovového 3D tisku

Společnost Misan z Lysé nad Labem se aditivními technologiemi kovových dílů zabývá a tato zařízení v České republice distribuuje už osm let. Dalo by se říct, že je jedním z průkopníků s těmito technologiemi na českém trhu. Z toho pochopitelně vyplývají také její bohaté zkušenosti s touto relativně mladou výrobní disciplínou. Na otázky, kde tyto technologie nacházejí uplatnění a v jakých oblastech mohou vyniknout, jsme se ptali aplikačního inženýra pro kovové aditivní technologie Jana Hudce.

Aditivní výroba velkých dílů

Porto patří k největší průmyslové oblasti Portugalska. Od roku 1956 zde sídlí přední světový výrobce strojů technologie tváření – společnost Adira.

Fórum výrobních průmyslníků

Jaké zásadní problémy vám současná doba přináší do chodu firmy, jak se je snažíte řešit a s jakým výsledkem?

Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členy naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit