Témata
Reklama

Montovna dlouhodobou prosperitu nezajistí, Část 6.

Pokračujeme v transformačním procesu montovny, tj. podniku, který nemá vlastní produkt či službu, nemá značku, a nemá ani přístup ke koncovému zákazníkovi. V minulém vydání jsme se zabývali motivací, ale i talenty, které neumíme využít. Dnes, v závěrečném dílu našeho seriálu, se zaměříme na principy vlastní transformace a přechod do skutečné akce.

Tento článek je součástí seriálu:
Montovna dlouhodobou prosperitu nezajistí
Díly
Libor Witassek

Dlouhodobě se specializuje na oblast kybernetiky druhého řádu se zaměřením na řízení podniku jako živého organizmu. Působil jako poradce americké Wharton University of Pensylvannia pro programy podnikání ve střední Evropě. Rovněž působil jako Chairman of Managing Partners přední poradenské skupiny Allied Consultants Europe e.V. Libor je expertem v budování soustav podnikového řízení. S metodou Lean Six Sigma pomohl již několika desítkám globálních firem, například Siemensu, Foxconnu, nebo Johnson & Controls. Působil jako transformační manažer v globálních korporacích GCE Group a Vítkovice Machinery Group. 

Liborovýn přáním je pomoci vrátit české firmy mezi podniky světové třídy s vlastním vývojem, vlastními produkty a službami a s přímou vazbou na koncové zákazníky. Podporuje podnikatelské aktivity, které jsou na principech trvalé udržitelnosti, zajímám se o využití vodíku v čisté energetice a elektromobilitě.

Díl 6. Kdo se nedívá, ten změny nepřinese!

Ekonomika zcela mění své paradigma, rychlost poměrně rozsáhlých změn je vysoká. Nové byznys modely a organistické manažerské soustavy stále více připomínají organické přírodní systémy, autonomní, samo-diagnostikující, samo-adaptující, samo-konfigurující. Příroda je nejagilnější soustavou, navíc příroda z principu neplýtvá, takže inspiraci není potřeba hledat složitě.

Reklama
Reklama
Reklama

Umění pozorovat a pochopit

Je zcela jasné, že se zásadně mění výrobní i byznys modely jako takové, a to i díky novým technologiím s vysokou produktivitou práce. Globální ekonomika a její součásti jako dodavatelsko-odběratelské řetězce nehledají permanentní růst, ale rovnováhu. Proč máme šanci na světových trzích uspět? Protože je stále mnoho lidí a procesů, kteří tržní rovnováhu narušují. Nesmyslné státní intervence do svobodné tržní směny, přehnané regulace, nebo naopak chybějící regulace neférových podmínek, nevratná změna klimatu či jen prosté chyby manažerů každý den otevírají možnosti pro nové služby a produkty. O kognitivní strategii jsme již psali, zůstává klíčovou schopností manažera či lídra, který se musí umět především dívat.

Ing. Libor Witassek, MBA, je transformačním manažerem firem, dlouhodobě se specializující na oblast kybernetiky druhého řádu se zaměřením na řízení podniku jako živého organismu. Působil jako poradce prestižní Wharton University of Pennsylvania, byl předsedou představenstva evropské poradenské skupiny Allied Consultants Europe, působil jako transformační manažer v globálních korporacích GCE Group nebo Vítkovice, a.s., a řadě dalších.

Cyklický procesní model

V přírodě přežijí ty systémy a organismy, které mají schopnost se přizpůsobovat novým podmínkám. V ekonomice je to podobné, protože i ekonomika je živá soustava. V rámci firmy jsou pro celkovou transformaci nezbytné minimálně čtyři principy či kroky. Nejdříve je tedy potřeba identifikovat ty procesy, které jsou funkční a efektivní, které jsou klíčovou dovedností společnosti (esence firmy), a ty chceme dále rozvíjet. Ve druhém kroku je potřeba identifikovat, omezit či zcela eliminovat ty procesy, které jsou neefektivní a nejsou poplatné aktuálnímu prostředí trhu.

Mám-li například strojírnu vyrábějící součástky pro spalovací motory, nemusí mít v našich zeměpisných šířkách smysl zvyšovat tlak na implementaci Six Sigma a investovat do zlepšování procesu na obrábění trysek do těchto motorů. Kontext je dnes především o tom, co bude trh chtít zítra a v dalších letech.

Po identifikaci esence firmy je nutné přejít k třetímu kroku a zvolit vhodný a agilní procesní model pro nastavení pravidel a řízení firmy v nových podmínkách. Excelovské nástroje z „automotive“ zkopírované i s německými nadpisy nemusí být vždy ten nejlepší nástroj pro agilní procesní modely. Je vhodné hledat vlastní modely, nekopírovat, maximálně se inspirovat. Inovace agilního procesního modelu v dnešní dynamické době může mít větší význam než inovace jednotlivých služeb a produktů. Klíčovou vlastností inovovaného byznys modelu musí být smyčka permanentního zlepšování.

Živý organismus je schopen přijímat signály zevnitř a z vnějšku více způsoby, více částmi svého “těla“. Podobné́ je to ve firmě. Je nutné nastavit systém, který naslouchá internímu zákazníkovi (zaměstnancům) a rovněž zákazníkům externím. Nad těmito signály je nutné vytvořit pravidelné meetingy, přijímat rozhodnutí, které́ signály je potřeba řešit, a přejít do koordinované akce. Monitorování těchto signálů je tedy dalším ze čtyř klíčových principů pro úspěšnou transformaci firmy. Včasný a chytrý monitoring prostředí se však již v dnešní komplexním světě bez rozvinutých technologií neobejde.

Takt života a takt pro změny

Koncept digitální firmy není o budoucnosti, to je přítomnost, či spíše už minulost. Jsme svědky fascinující a rychlé transformace celé globální́ ekonomiky. Nezbývá než se učit praxí, nemá smysl čekat. Je potřeba promyslet si všechny předchozí doporučení pro montovny, ale hlavně učinit první krok a začít implementovat ony čtyři klíčové principy transformace. Pro úspěšnou transformaci je naprosto klíčové důsledně řídit plnění potřebných úkolů. Inspirace může být v systému Kanban, kde v zásobníku úkolů PDCA (naplánovat, udělat, ověřit a zlepšit) jsou v každé jeho kategorii v daném okamžiku vždy maximálně tři úkoly. Stejně jako živý organismus má svůj pravidelný rytmus, tak i pro implementaci změny je potřeba zavést pravidelný takt pro řízení porad, výměnu informací, a především měření výsledků. Ani transformační projekty se bez KPIs neobejdou. Co neměříme, to neřídíme!

Naznačil jsem jednu z možných cest k vyšší přidané hodnotě, do reálných změn se již musí každý vydat sám. Tak hodně štěstí a zase někdy!

Partnerem seriálu 5 kroků jak se vymanit z pozice submisivní montovny od autora Libora Witasska je společnost DC Vision. Její tým specialistů s globálním dosahem a lokální implementací se zaměřuje na budování unikátních organizačních soustav řízení a inovačního myšlení. DC Vision je členem globální sítě inovačních firem BCon a  aktivním členem Nadace ZET.

DC Vision

Ing. Libor Witassek, MBA

libor.witassek@dcvision.cz

Reklama
Související články
Podpora rozvoje mladých technologicky orientovaných firem

Je všeobecně známo, že zejména v počátečních fázích podnikání či inovačního cyklu, kdy firma vyvíjí nový, nebo modifikuje již existující produkt pro zcela nové využití, vzniká celá řada otázek spojených s designem produktu, se strategií jeho komercializace, s definicí vhodných zahraničních trhů a se smysluplným byznys modelem. Jedná se o kritickou fázi rozvoje firem, protože jen malé části z nich se podaří touto fází projít bezi zásadních problémů.

Od vydavatelství po startupy

Jiří Hlavenka není pro mnoho lidí neznámou osobností. Jde o člověka, který stál u zrodu vydavatelství i nakladatelství Computer Press a později i u prvního interaktivního webu o počítačích a počítačových technologiích, kde se neznalci mnohdy dozvěděli i odpověď na svou otázku. Jiří Hlavenka se ale v současné době věnuje investování do projektů, které mají smysl, a tak jeho jméno figuruje především u webu Kiwi.com, který vám najde - třeba i na poslední chvíli - nejlepší a nejlevnější letecké spojení kamkoli. Někdy může let po více "mezidestinacích" sice trvat déle, ale vždy se můžete spolehnout na to, že doletíte tam, kam jste si vysnili nebo kam potřebujete dolétnout.

Investice firem do Průmyslu 4.0

Svaz průmyslu a dopravy ČR realizoval během letního období průzkum, jehož cílem bylo zjistit, jak tuzemské firmy zavádějí prvky Průmyslu 4.0 a jak jsou na digitální transformaci připraveny. Z výsledků vyplynulo, že polovina firem chce v příštích pěti letech do této oblasti investovat větší objem financí. Nejvíce podniků má zatím na zavádění prvků Průmyslu 4.0 vyčleněno do 5 % investičního rozpočtu. Jak se dalo dedukovat, aktivnější a připravenější na zavádění prvků Průmyslu 4.0 jsou velké firmy.

Související články
Praktický výzkum nám dělá svět lepším

Prof. Ing. Milan Gregor, PhD. se narodil v Prievidzi a dětství prožil v Necpaloch. Zde u příležitosti oslav 600. výročí první písemné zmínky byl v roce 2015 oceněn Cenou primátorky Prievidzy za mimořádné zásluhy v rozvoji hospodářství, vědy a techniky a šíření dobrého jména Slovenské republiky v zahraničí.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Kontakt s regionálními firmami je pro mě obrovskou inspirací

V cyklu podnikatelských příběhů jsme tentokrát měli možnost vyzpovídat Ing. Jiřího Holoubka, jehož profesní kariéra byla spojena především se společnosti ELCOM. V současné době se Jiří Holoubek vrcholově věnuje problematice Průmyslu 4.0.

Nebojte se výzev!

Tuto větu mi na konec rozhovoru řekl Ing. Radomír Zbožínek, člen představenstva Tajmac-ZPS, který se stále podílí na dění v mateřské firmě. Slovo "mateřská" pro pana Zbožínka platí dvojnásob, do firmy totiž nastoupil 1. listopadu 1972, takže zde "kroutí" již svou 46. sezonu. Tak akorát na to, aby jeho slova mohla posloužit i dalším lidem.

Od školního ukazovátka až na vrchol v osvětlovací technice

Tentokrát jsme se vydali na Slovensko do městečka Dojč, ležícího v blízkosti hranic s Českou republikou mezi městy Holíč a Senica, na jihovýchod od Hodonína, za panem Vladimírem Levárskym, šéfem společnosti OMS, která se zaměřuje na problematiku osvětlení. K tomu patří designování svítidel i jejich výroba.

Montovna dlouhodobou prosperitu nezajistí - část 4.

Pokračujeme v našem seriálu o transformačním procesu montovny, tj. podniku, který nemá vlastní produkt či službu, nemá značku a nemá ani přístup ke koncovému zákazníkovi. V minulém vydání jsme se zabývali instinktem lovce a schopnostmi rychlé akce, dnes se zaměříme na eliminaci TAGA a inovační myšlení.

Montovna dlouhodobou prosperitu nezajistí, Část 2.

V minulém vydání jsme si vysvětlili pojem montovny, tj. podniku, který nemá vlastní produkt či službu, nemá značku, a nemá ani přístup ke koncovému zákazníkovi. Výroba je de facto poskytovanou službou zvanou „outsourcing“ pro globální a nadnárodní společnosti s nízkým podílem vlastního výzkumu a vývoje. Prvním důležitým krokem je přiznat si submisivní pozici v globálním dodavatelském řetězci a sebrat odvahu ke změně. Odvážní čeští manažeři to dokázali prosadit i v rámci nadnárodních koncernů.

Mně se tady v Čechách líbí…

…byla jedna ze sympatických odpovědí Josefa Průši, majitele společnosti Prusa Research, která vyrábí 3D tiskárny Original Prusa i3. Ke konstruování 3D tiskáren ho dovedla snaha stále něco tvořit, takže dal přednost návrhům tiskáren před hudbou a školou.

Je třeba udělat seriózní diagnózu českého průmyslu

Český průmysl je nemocný subdodavatelstvím a pouhým montováním. Jsme nad únosnou míru pouhým subdodavatelem Evropské unie, především Německa, mnohokrát subdodavatelem subdodavatelů. Z řemeslníka kdysi světové úrovně jsme se stali nádeníkem. Je třeba to změnit, přestat být závislý na odběratelích, kteří diktují, za kolik jim můžete jejich součástku nebo jejich díl vyrobit. Chopte se příležitosti a vytvořte svůj vlastní finální výrobek s vyšší mírou lidského umu, který můžete prodat komukoliv na světovém trhu, abyste se stali nezávislými!

Inovace jako klíčová hodnota

Všichni jsme součástí ekonomiky, protože každý z nás je několikrát denně v roli zákazníka nebo uživatele služeb. V každém takovém případě hodnotíme, posuzujeme a porovnáváme. Špatná zkušenost znamená „nikdy více“, kdežto ta dobrá je většinou příslibem pro daného dodavatele, že nakoupíme znovu. Jaký produkt nebo službu považujeme za výbornou, a tedy hodnou opakovaného nákupu? Samozřejmě tu, jejíž vysoká kvalita se nemění, ale zároveň tu, kde dostáváme stále něco nového a kde vývoj neustrnul.

Průkopníci využití umělé inteligence v počítačové bezpečnosti

S Miroslavem Trnkou se známe dlouhou dobu – od dob Invexu, kde jeho přednášky v rámci akcí o počítačových virech a ochraně proti nim patřily vždy k těm nejlepším na této akci. Jeho vždy velmi pečlivě připravené příspěvky vedly k zamyšlení o problematice ochrany uživatelů proti napadení počítačů.

Život podle profesora Kassaye

Profesor Štefan Kassay se řadí mezi klíčové osobnosti podnikatelského a vědeckého života, a to nikoliv pouze na Slovensku, ale i v okolních evropských zemích. Vyučil se jako soustružník a díky své neskonalé touze po poznání se vypracoval mezi evropskou elitu a nenašli byste zde jemu rovnému, který by dokázal v takové míře integrovat podnikatelské, ekonomické, vědecké, pedagogické a diplomatické znalosti, jako právě profesor Kassay. V oblasti vědy a vzdělávání vidí zásadní impuls pro rozvoj jednotlivce a společnosti a proto mj. založil svoji nadaci, která tyto kroky podporuje.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit