Odborně-vzdělávací a zpravodajský portál z oblasti strojírenství a navazujících oborů
Články >> Nespoléháme na centrální řešení ze strany státu
Chcete dostávat MM Průmyslové spektrum ZDARMA až do Vaší schránky? Více informací zde.

Nespoléháme na centrální řešení ze strany státu

Ing. Jan Kolman
ředitel a předseda představenstva Heltos, a. s.

MM: Pane řediteli, i když se dá předpokládat, že většina čtenářů vaši společnost zná, mohl byste ji alespoň v krátkosti představit?

Ing. Kolman: Tradice společnosti Heltos, a. s,. začíná ve Slavonicích počátkem 30. let minulého století založením firmy na kovovýrobu. K rozmachu strojírenské výroby dochází kolem roku 1960, kdy se zde vyrábějí a repasují soustruhy. Sloupové a stolní vrtačky se začínají vyrábět v roce 1972 a od tohoto roku se firma pod názvem PKD Dačice, provozovna Slavonice, plně orientuje na výrobu a prodej vrtaček. V roce 1996 proběhla privatizace PKD a nástupcem se stala akciová společnost Heltos Slavonice, která volně navázala na tradiční výrobní program vrtaček řady 16, 20, 32.
Za účelem využití strojních kapacit i lidských zdrojů spolupracujeme s dalšími výrobci obráběcích strojů i s podniky automobilového průmyslu.
V současné době Heltos Slavonice zaměstnává 105 pracovníků.

MM: Charakterizujte prosím konkurenceschopnost vašich výrobků na zahraničních trzích.

Ing. Kolman: Naše akciová společnost je technologicky vybavena tak, abychom většinu polotovarů pro finální výrobek vyrobili vlastními silami. Z toho důvodu v současné době investujeme nemalé prostředky do technologie obrábění s cílem zvýšení produktivity a kvality. Výsledkem naší výroby je finální výrobek - stolní a sloupové vrtačky, které konkurují ostatním světovým výrobcům v této komoditě. Mezi přednosti našich vrtaček patří spolehlivost, vysoká tuhost konstrukce, ale také nižší cena.
K udržení konkurenceschopnosti na zahraničních trzích sledujeme trendy v obráběcí technice a inovujeme vlastní výrobní program. Naším cílem je komplexní obměna všech vyráběných typů vrtaček v rozmezí do 5 let.

MM: Jakým směrem se bude výroba ve vaší komoditě ubírat?

Ing. Kolman: Ve výrobě stolních a sloupových vrtaček chceme pokračovat. Tuto výrobu považujeme za nosný výrobní program. I v příštím období půjde o to, abychom dodali zákazníkovi kvalitní, jednoduší a cenově dostupný obráběcí stroj.
Připravované a částečně již realizované konstrukční změny přinesou zvýšení užitných vlastností vrtaček, a to zvýšení výkonu, řezných rychlostí, rozšíření využití vrtačky pro frézování nebo závitování, usnadnění obsluhy, sjednocení ovládacích prvků a v neposlední řadě i dodržení podmínek EU z pohledu bezpečnosti práce.

MM: Na jaké úrovni, ať z hlediska pracovní síly či vybavenosti, je vaše konstrukční a technologické oddělení?

Ing. Kolman: Malá organizace našeho typu není schopna nákladově a odborně vlastnit svoji konstrukční kancelář, a proto veškeré konstrukční práce zadáváme. Jinou oblastí je technologické oddělení, které přímo vytváří technickou přípravu výroby. V oblasti technologie a technické přípravy výroby spoléháme na vlastní kapacity, naší snahou je zde soběstačnost. Za tímto účelem bylo technologické oddělení doplněno o odborníka se znalostí elektropříslušenství.
Určitý problém vidím v tom, udržet technologické odborníky na potřebné úrovni - 180 km od Prahy, 1 km od rakouských hranic, v kraji, kterému je náš stát stále něco dlužen.

MM: Jaká exportní teritoria jsou pro vás zajímavá? Jak velkou část produkce představuje export?

Ing. Kolman: Z pohledu prodeje našich výrobků převažuje export. Produkce do zahraničí činí konkrétně asi 80 % našich výrobků, které vyvážíme do 15 států světa. Obchodně jsou pro nás zajímavé všechny země EU, Kanada, USA a země Středního východu. Problém je v tom, že v současné době neustále posilující koruna dělá tento export ekonomicky nezajímavý.
I naše organizace využívá pro exportní politiku MPO. Jsme zařazeni do programu Technos a další podporu cítíme ve finanční podpoře státu při naší účasti na veletrzích. Proti této podpoře naopak působí neustálé posilování koruny a nejsem si jist, zda je stát schopen toto ovlivnit. Jako občan vítám posilování koruny, ale pro naši akciovou společnost, která většinu svých výrobků vyváží, to působí velmi negativně a posiluje postavení zahraniční konkurence na českém trhu.

MM: Jak hodnotíte současnou úroveň proexportní politiky státu?

Ing. Kolman: Jak jsem již uvedl, nejsem si jist, že je stát schopen v reálném čase ovlivnit posilování české měny a není snadné posuzovat proexportní politiku státu. Nespoléháme na centrální řešení. Naší snahou je prosadit se na zahraničním trhu novými výrobky.

MM: Na jaké úrovni využíváte kooperace s externími dodavateli?

Ing. Kolman: Většinu polotovarů si vyrábíme sami a kooperaci u externích dodavatelů využíváme minimálně. Kooperací řešíme speciální technologie na zařízeních, která nejsou v naší společnosti k dispozici, jejichž pořízení by bylo nákladné a využití problematické. Konkrétně se jedná o tepelné zpracování dílů, povrchové úpravy a přesné tvarové broušení.

MM: Jak se díváte na problematiku marketingově orientovaného výzkumu a vývoje?

Ing. Kolman: Dnes je již samozřejmostí, že musíme vyrábět jenom takové zboží, o které má zákazník zájem. Před zadáním výroby musíme znát potřeby našich zákazníků ve všech oblastech. Průzkum trhu realizujeme v současnosti s našimi zahraničními partnery a s vývozní organizací Strojimport.
Ovšem z našeho pohledu marketing neúměrně zatěžuje každou vrtačku finančními náklady, návratnost vynaložených prostředků je často problematická.

MM: Jaký máte pohled na současné přístupy bank k profinancování strojírenské výroby?

Ing. Kolman: Přístup bank k výrobním organizacím se změnil, před deseti lety jsme do banky jezdili my, nyní jezdí bankéři k nám. Na nezájem bank si tedy rozhodně nemůžeme stěžovat. Pravidla na poskytování finančních prostředků se však podstatně zpřísnila, administrativní přístup bank se ve většině případů nezjednodušil. Chybí operativnější přístup profinancování rozvojových programů výrobních podniků, ceny za poskytování bankovních služeb jsou vysoké.
Za uvedené období jsme bankám zaplatili finanční prostředky, které nyní chybí k profinancování výroby a které jsme nemohli dát do technologie.

Další články

Obráběcí stroje a technologie

Komentáře

Nebyly nalezeny žádné příspěvky

Sledujte nás na sociálních sítích: