Témata
Reklama

O prodejnosti stále více rozhoduje pozáruční servis

11. 12. 2002

Zdeněk Červínek

MM: Pane řediteli, i když se dá předpokládat, že většina čtenářů vaši společnost zná, mohl byste ji alespoň v krátkosti představit?

Ing. Červínek:Akciová společnost TST servis působí na trhu v ČR od poloviny roku 1990. Předmětem činnosti firmy jsou dodávky komponentů pro výrobu strojů, dodávky obráběcích a tvářecích strojů, zajišťování kooperací a další obchodní činnosti. V rámci dodávek obráběcích strojů zastupujeme na českém trhu firmu TRENS Trenčín v dodávkách univerzálních hrotových soustruhů, CNC soustruhů a obráběcích center a firmu VOJUS Povážská Bystrica v oblasti dodávek vodorovných rovinných brusek. Podle požadavků zákazníků dodáváme i stroje jiných výrobců, členů svazu a našich akcionářů. Pro stavbu strojů zajišťuje firma dodávky strojírenského šroubení, bakelitových ovládacích prvků, normalizovaných součástí, upínacích prvků, závitových zátek , těsnicích kroužků a dalších. V neposlední řadě jsou významnou činností dodávky zboží pro provoz strojů a zařízení.
Reklama
Reklama
Reklama

MM: Charakterizujte prosím současnou technickou úroveň českých obráběcích a tvářecích strojů a jejich konkurenceschopnost na zahraničních trzích a v tuzemsku.

Ing. Červínek:Podle mého názoru lze říci, že technická úroveň českých a slovenských obráběcích a tvářecích strojů je srovnatelná s obdobnými stroji produkovanými ostatními světovými výrobci. Naše stroje vycházejí z dlouholeté tradice výroby kvalitních univerzálních strojů, které jsou v posledním desetiletí vybavovány řídicími systémy, pohony a elektronikou od světových výrobců. Trendem posledních let je soustředění těchto subdodávek na několik světových výrobců, kteří pokrývají svými produkty potřebu většiny světových výrobců obráběcích a tvářecích strojů. Domnívám se, že technicky a technologicky mezi kvalitními světovými výrobci nejsou radikální rozdíly a že o prodejnosti stále více rozhoduje záruční a především pozáruční servis, technologická pomoc a pochopitelně i poměr ceny a kvality strojů.

MM: Jaká je současná poptávka po strojích a jakým směrem se bude ubírat?

Ing. Červínek:Naše firma prodává obráběcí stroje na českém trhu, kde se v letošním roce projevila recese spojená se známými příčinami ve světě, zároveň v letošním roce naši republiku postihla katastrofální povodeň. Očekávaný nárůst prodeje strojů ve 3. a ve 4. čtvrtletí se mírně zpozdil. Podle jednání s našimi jednotlivými odběrateli a s ohledem na výsledky IMT 2002 v Brně se jeví postupné zvyšování prodeje až od 1. pololetí příštího roku. Trh s naší komoditou je ovšem velmi náchylný na celkovou politickou a ekonomickou situaci nejen u nás, ale i ve světě, a proto je každý odhad velmi složitý.

MM: Jak byste charakterizoval úroveň výrobků z hlediska personální, konstrukční a technologické vybavenosti v evropském kontextu?

Ing. Červínek:Podle našich zkušeností mohu říci, že naše stroje se na českém trhu v žádném případě neztratí a že odpovídají vyšší střední třídě v rámci evropských výrobků. Všechny stroje prodávané naší organizací splňují přísné normy CE provedení a zaručují personální, konstrukční a technologické požadavky na vývoz strojů obvykle v EU.

MM: Jak vaši dodavatelé reagují na současné požadavky trhu? Jak se díváte na problematiku marketingově orientovaného výzkumu a vývoje?

Ing. Červínek:Uvedu příklad: Naše společnost iniciovala před několika lety firmu VOJUS Povážská Bystrica, kterou zastupujeme pro prodej v ČR, k uspořádání setkání prodejních zástupců z celé Evropy na půdě mateřského podniku v Povážské Bystrici. Na tomto setkání byli všichni zúčastnění seznámeni s výsledky firmy, jak v oblasti technické, technologické, tak i v oblasti marketingu. V následující diskusi se postupně dotvářela filozofie výrobní firmy v těchto oblastech na budoucí období. Po vyhodnocení setkání bylo rozhodnuto, že se tato budou uskutečňovat každoročně koncem kalendářního roku s tím, že společná realizace závěrů těchto zasedání pomůže ve stále silnějším konkurenčním boji na trhu. V letošním roce se bude konat již 3. ročník a my jsme přesvědčeni, že taková pracovní setkání prodejců s výrobci jsou správným krokem k získání poznatků o požadavcích zákazníků a zlepšení prodejnosti strojů.

MM: Jaká exportní teritoria jsou pro vás zajímavá? Jak velkou část tržeb představuje export?

Ing. Červínek:Naše firma je především zaměřena na prodej na českém trhu a podíl exportu je tudíž minimální.

MM: Jaké metody financování vývozu používáte a jaký máte pohled na současné přístupy bank k profinancování obchodu se strojírenskými výrobky?

Ing. Červínek: Vývoz v naší společnosti zaujímá velmi nízkou část objemu realizace, a tudíž nelze v globálním měřítku hodnotit využívání různých finančních metod. Pro podporu prodeje strojů tuzemským odběratelům je především využívána spolupráce s renomovanými leasingovými organizacemi. Abychom byli při prodeji výrazně úspěšnější, potřebovali bychom svým zákazníkům nabízet různé formy dodavatelských úvěrů. V této oblasti jsme bohužel teprve na začátku, ale vzhledem k tomu, že pro mnohé naše zahraniční konkurenty je dodavatelský úvěr běžnou praxí, stává se zajišťování financování prodeje tímto způsobem i pro nás prioritou číslo jedna.
Děkujeme vám za rozhovor
Ing. Zdeněk Červínek
generální ředitel TST Servis, a. s
Reklama
Vydání #12
Kód článku: 21279
Datum: 11. 12. 2002
Rubrika: SST představuje / Rozhovor
Autor:
Firmy
Související články
Krizový manažer v kokpitu transformace českého letectví

Český letecký a kosmický průmysl nikdy nestál před takovou příležitostí — a zároveň takovým tlakem na výkon — jako dnes. Armáda přechází z ruských platforem na americké, nakupuje drony, v roce 2024 podepsala kontrakt na pořízení 24 strojů F-35A a hledá průmyslové partnery, kteří tuto transformaci zvládnou technicky i kapacitně. Na to, aby se z přezbrojovacích kontraktů staly skutečné investice do českých kompetencí, a ne jen nákupy ze zahraničí, dohlíží člověk ve dvou navzájem se prolínajících rolích: jako ředitel LOM Praha — státního podniku stojícího v centru servisní a výcvikové infrastruktury české armády, a od července 2025 jako prezident Asociace leteckého a kosmického průmyslu, sdružující 55 členů s obratem téměř 40 miliard korun. Tím člověkem je Mgr. Jiří Protiva.

Kompasem firmy je její smysl

Proč by měl manažer místo otázky „jak“ začít otázkou „proč“? A co má společného Viktor Frankl s Nassimem Talebem? Na otázky Jana Košturiaka odpovídá Rastislav Silný, fyzik, podnikatel a autor knihy Ako prežiť a zvíťaziť v chaose dnešného sveta.

Všude kolem nás jsou stroje

Když se řekne mechatronika, modulární motion struktury či dynamika obráběcích strojů, mnohým z nás se lehce zatočí hlava. Pro profesora Petera Demeče z košické TUKE je to však denní chléb, hobby i celoživotní láska v jednom. A že mu to ladí opravdu mistrovsky, potvrdil i letošní Mezinárodní strojírenský veletrh v Brně, odkud si odvezl ocenění Osobnost českého strojírenství, udělované z iniciativy MM Průmyslového spektra.

Související články
Od subdodávek k finalistům: Kam míří český export?

Doktor Rudolf Klepáček je fyzikální inženýr, který se stal architektem české exportní politiky. Od února 2026 stál v čele agentury CzechTrade a od srpna téhož roku vede novou státní agenturu CzechBusiness, která vznikla integrací CzechTradu a CzechInvestu do jednoho celku. V otevíracím rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum mluví bez diplomatických zkratek: o tom, proč firmy navázané na automobilový průmysl jedou v zajetých kolejích, ze kterých by dávno měly vyskočit, proč LinkedIn nikdy nenahradí fyzické ověření obchodního partnera, a také proč je lokalizace slovem, na které české strojírenské firmy při exportu nejčastěji zapomínají.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Budoucnost, která se nedá "vyklikat" online

„Brno“ se v češtině stalo synonymem pro výstaviště. Tato věta není marketingová fráze – je to sociologický fakt, který potvrzují průzkumy. A přesto si každý ředitel firmy, který podepisuje fakturu za účast na veletrhu, dříve nebo později položí otázku: má to ještě smysl? Jan Kubata, generální ředitel společnosti Veletrhy Brno, na ni odpovídá z pozice, která je v Česku unikátní. Jeho pestrý životopis zahrnuje kapitoly od vrcholového sportovce přes úspěšného podnikatele a primátora až po šéfa zahraniční sítě agentury CzechTrade v Chicagu. Dnes stojí v čele největší veletržní správy ve střední Evropě a odpovídá za to, aby nejen Mezinárodní strojírenský veletrh zůstal relevantní i v době digitální transformace a tlaku na efektivitu.

Kdo bude stát u vašich strojů za pět let?

Otázka v titulku již dávno přestala být řečnická. Průmyslové firmy dnes bojují o každého technologa, CNC programátora či vývojového inženýra a začínají si uvědomovat, že řešení se nenachází na náborových portálech, ale v učebnách průmyslových škol. Spolupráce mezi školami a podniky však stále často závisí spíše na osobních vztazích než na funkčním systémovém nastavení. Petr Bannert, ředitel odboru středního, vyššího odborného a dalšího vzdělávání MŠMT, je člověkem, který má metodiku a strategii odborného školství v ČR doslova pod palcem.

AI překlad je rychlý, ale pozor na terminologii

Automatizovaný překlad dokumentů se v průmyslové praxi často používá k urychlení překladu technické dokumentace vcelku běžně. U návodů, servisních instrukcí, technických listů nebo interních standardů však nestačí, aby překlad „přibližně dával smysl“ – rozdílný překlad termínů totiž může znamenat zbytečné kontroly, opakované opravy i nejasnosti v komunikaci.

Bezpečnost není administrativa. Je to podmínka přežití

Genpor. Ing. Vladimír Vlček, Ph.D., MBA, zasvětil přes 40 let profesionální hasičině. Jako generální ředitel Hasičského záchranného sboru ČR velí sboru čítajícímu přes 92 000 hasičů, z čehož je zhruba 12 000 profesionálů a přibližně 80 000 dobrovolníků v obcích i podnicích. V otevíracím rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum ale nepřichází jako ten, kdo hasí – přichází jako ten, kdo varuje. Moderní průmysl nasazuje lithiové baterie, vodík, lasery a aditivní výrobu. Každá z těchto technologií přináší jiný typ rizika. A systém požární ochrany za těmito změnami zaostává. Podle generála Vlčka to není problém hasičů. Je to problém manažerů, kteří si myslí, že bezpečnost je administrativa.

Revoluce není o technologiích, ale o lidech

Umělá inteligence přestává být v českém průmyslu abstraktním pojmem a stává se reálnou podporou efektivity konkrétních firem. (Nejen) o tom, jak vlastně AI v průmyslu správně využívat a zda jsou důležitější technologie, nebo lidé, jsme hovořili s Romanem Stolejdou ze společnosti Inovatix.

AI změní strojařinu k nepoznání

Pozvání k rozhovoru ze série „Jak to vidí autority v oboru AI“ přijal Jan Romportl, který patří k nejvýraznějším tvářím české AI scény, a to s unikátním přesahem od hlubokého akademického výzkumu až po vysoký byznys. Jako bývalý ředitel centra umělé inteligence v O2 Czech Republic a současný nezávislý konzultant pomáhá korporacím i státní správě pochopit nejen možnosti spojené s nástupem obecné umělé inteligence (AGI), ale i její rizika. Ve svých veřejných vystoupeních se často zaměřuje na strukturální změny společnosti, bezpečnostní rizika a filozoficko-technické aspekty AI.

Život českých značek: potravinářství

V seriálu o českých značkách tentokrát nahlédneme do světa potravinářství, konkrétně do Plzeňského Prazdroje. O logistice, bohaté historii i ambiciózní budoucnosti jednoho z nejznámějších českých pivovarů jsme hovořili s Tomášem Sedláčkem, manažerem skladování Plzeňského Prazdroje CZ/SK.

Klíčem k úspěchu je odvaha jít na globální trh s vlastní kůží a produktem

Pavel Diviš je mužem více světů – precizní strojařiny a vysoké byznysové diplomacie. Jako majitel společnosti TGS, předseda Česko-taiwanské obchodní komory a zároveň ambasador Druhé ekonomické transformace vidí trhliny v tradičním modelu českého průmyslu jasněji než většina ostatních. V otevíracím rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum mluví otevřeně o tom, proč se z „dílny Evropy“ musí stát sebevědomá mozkovna s vlastním výrobkem, v čem nás brzdí evropská ideologie, proč je pro budoucnost našich technologií zajímavé partnerství s asijskými tygry a v čem by mohla být spolupráce s nimi přínosná.

Nemusíte být první, ale nesmíte zaostat

K dalšímu rozhovoru ze série „Jak to vidí autority v oboru AI“ jsme pozvali konzultanta a technologického vizionáře Martina Krčka. Specializuje se na implementaci umělé inteligence, automatizaci a robotiku a pomáhá firmám transformovat se v agilní, daty řízené organizace připravené na éru čtvrté průmyslové revoluce.

Inženýrské mistrovství je naším šperkem

Jen málokteré jméno je v novodobé historii českého strojírenství spjato s jednou značkou tak pevně jako Antonín Růžička a Wikov. Za 23 let, během nichž stál v čele této průmyslové skupiny, proměnil ve spolupráci s Martinem Wichterlem trosky tradičních fabrik na globálního hráče, který definuje špičku v oboru ozubených kol a převodových mechanismů. Muž, který prošel érou divoké transformace, krizemi i obdobím masivního růstu, se k 1. lednu 2026 rozhodl opustit roli generálního ředitele a vydat se vlastní cestou.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit