Témata
Reklama

Podpora aplikovaného výzkumu je klíčovou otázkou

Technologická agentura České republiky (TA ČR) byla založena v roce 2009 pro zintenzivnění spolupráce mezi výzkumnými organizacemi podporovanými státem a podnikatelskou sférou. V rámci svých devíti programů vybírá a financuje projekty aplikovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací. Na problematiku jejich financování a implementace výsledků do praxe jsme se zaměřili v rozhovoru s novým předsedou TA ČR Ing. Petrem Očkem, Ph.D.

MM: Funkce předsedy TA ČR jste se ujal 1. dubna letošního roku. Mezi vaše priority patří zintenzivnění výsledků aplikovaného výzkumu.

Ing. Očko: Podpora aplikovaného výzkumu je klíčová pro každou ekonomiku, protože přináší výsledky výzkumu do praxe. Problém je, že tyto výsledky jsou těžko měřitelné, vyhodnocování reálných výnosů je složité. S kolegy jsem hodnotil výstupy některých programů. Například center kompetence, uskutečnilo se jejich průběžné hodnocení. Centra kompetence jsou jedním z klíčových programů, který by měl propojovat akademickou a aplikovanou sféru. V rámci průběžného hodnocení měla různá centra uvést, jaké ekonomické přínosy ta jejich spolupráce zatím měla. Je to hodnocení samozřejmě průběžné po prvních třech a půl letech běhu. Dohromady bylo sečteno, že přínos činí přes 25 miliard Kč, což je úžasné číslo. Nicméně nutno říci, že záviselo na jednotlivých centrech, jaké údaje uvedou, a že do budoucna bychom rádi lépe specifikovali způsob vykazování nejen tohoto údaje.

Reklama
Reklama

Ing. Petr Očko, Ph.D. (*22. dubna 1976 Bohumín)

Vystudoval informatiku a mezinárodní vztahy na Vysoké škole ekonomické v Praze a informační ekonomiku na Univerzitě Karlově. V  akademické sféře působil i nadále, a to zejména v Ústavu informačních studií a knihovnictví Univerzity Karlovy, dále na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně nebo na Vysoké škole regionálního rozvoje. V  minulosti působil ve vysokých funkcích na Ministerstvu financí, Ministerstvu dopravy a v agentuře CzechInvest. Od roku 2010 pracoval na Ministerstvu průmyslu a obchodu, kde řídil sekci fondů EU, výzkumu a  vývoje a odbor finančních nástrojů a řízení projektů a věnoval se zejména podpoře podnikání, inovací nebo průmyslového výzkumu a vývoje. V  březnu 2016 byl zvolen předsedou TA ČR.

MM: Na výzkum a vývoj jde v České republice ze státního rozpočtu přibližně 27 miliard Kč ročně. Uvádíte, že by bylo vhodné, kdyby část nákladů uhradily komerční peníze.

Ing. Očko: Část nákladů již hradí komerční peníze. Soukromý sektor dává do výzkumu a vývoje prakticky větší objem peněz, než dává stát, což je pozitivní trend. Celkový objem finančních prostředků, které jdou do výzkumu a vývoje, není zhruba 30 miliard Kč ročně, ale celkem se pohybuje přes 80 miliard Kč. Samozřejmě záleží na tom, jak to počítáte. Jestli do toho zahrnujete evropské fondy, nebo ne. Výdaje na výzkum a vývoj se v rámci jednotlivých členských států Evropské unie liší a do jisté míry korelují s ekonomickou vyspělostí daných zemí. V Evropské unii se liší nejen výdaje na výzkum a vývoj, ale také cenová hladina, náklady práce a další faktory, které motivují západní firmy dělat výzkum mimo svou domácí ekonomiku. Stát se snaží firmy motivovat, aby se výzkumu a vývoji věnovaly. Jednou z forem pomoci je tzv. přímá podpora, dotace na konkrétní projekty. Aby byly dotace efektivní, je třeba dávat si pozor na tzv. substituční efekt. Stát musí hlídat, zda firmy skutečně utrácejí peníze na výzkum, který by nezvládly financovat ze svých vlastních zdrojů, nebo zda kvůli získání dotace neomezují jiné výzkumné projekty, na které dotaci nedostaly.

MM: Proč ale dosud aplikovaný výzkum nepřináší naší ekonomice dostatečný zisk?

Ing. Očko: Problém spočívá v nedostatečné efektivitě implementace výsledků výzkumu a vývoje do praxe. Vzorem pro systematické pojetí výzkumu v oblasti aplikací by pro nás mohla být německá Fraunhoferova společnost se svým modelem financování, kdy firmy přidávají k veřejným penězům a grantům svá eura. Téměř třetinu peněz získávají v rámci základního financování z dlouhodobých zdrojů, veřejných prostředků. Druhá třetina pochází z dotačních prostředků, od spolkové vlády spolkových zemí, nebo z Evropské unie, kde si příjemci konkurují s ostatními výzkumnými organizacemi, univerzitami a privátními subjekty. Třetí třetina financování pochází přímo z ekonomiky. Tento vzor se však nedá přenést jen tak, protože je to systémová záležitost. Dovedu si aplikaci jeho principů představit v případě financování center kompetence. To je cesta, jak se dostat k užší vzájemné spolupráci.

MM: V jakém poměru by se tedy měly finanční prostředky ze státního rozpočtu rozdělit na podporu základního a aplikovaného výzkumu?

Ing. Očko: To je složitá otázka. Hranice mezi základním a aplikovaným výzkumem není pevná. Obecně lze říci, že většina finančních prostředků, které jdou do výzkumu, by měla být zaměřena na cíle, které budou mít v nějakém časovém horizontu komerční uplatnitelnost. Ale ten horizont může být dlouhý. Bavíme se třeba o nastolení energetického mixu za třicet let. V současnosti se připravuje nová Národní výzkumná a inovační strategie pro inteligentní specializaci České republiky (RIS3 strategie), což je strategický dokument zajišťující efektivní zacílení podpory v oblasti výzkumu, vývoje a inovací. Připravuje ji Úřad vlády České republiky ve spolupráci s dalšími subjekty. Také v Akademii věd České republiky, která je zaměřena na základní výzkum, dochází k určitému posunu. Třeba u materiálových věd. Její Strategie AV21 je příkladem zajímavého posílení orientace výzkumu. V některých zemích, které jsou inovačními lídry, jde větší část prostředků ze státního rozpočtu na aplikovaný (průmyslový, orientovaný) výzkum. Na výzkum, který vede k ekonomickému přínosu dané země. Například v Jižní Koreji je to obrovský podíl.

MM: Jak se vám daří zlepšovat komunikaci TA ČR napříč resorty?

Ing. Očko: Resorty jsou pro nás klíčovými partnery. Zástupci ministerstev nám sdělují svoje priority v rámci programů, zejména to je program Beta, který je zaměřen na výzkumné potřeby státní správy. Ale samozřejmě zadávají výzkumné potřeby i do dalších programů, například Epsilon a Zéta. Někteří zástupci resortů mají pocit, že podpora aplikovaného výzkumu nefunguje podle jejich představ a mají tendenci převést aplikovaný výzkum zpět pod své resorty. Což bych samozřejmě nechtěl, nebylo by to v souladu s principy reformy podpory výzkumu a vývoje z roku 2008. Vždy existuje možnost se domluvit. To je jedna z věcí, za kterou se v průběhu měsíce a půl mého předsednictví v TA ČR opravdu hodně angažuji. A myslím, že se to daří zlepšovat. Pracoval jsem na třech ministerstvech a vím, jak fungují a co potřebují. Jsme schopni nacházet společnou řeč. Samozřejmě je velmi důležitá komunikace s vládní Radou pro výzkum, vývoj a inovace a s dalšími klíčovými institucemi, například Svazem průmyslu a dopravy České republiky, Hospodářskou komorou České republiky, Akademií věd České republiky, vysokými školami, Českou konferencí rektorů. Snažíme se získávat zpětnou vazbu, slaďovat zájmy, nastavovat komunikační platformy, s některými resorty jsme ustavili bilaterální platformy, s některými jsme se domluvili na oživení pracovních skupin. Je potřeba si vysvětlit, proč něco jde a něco nejde.

MM: Máte zpětnou vazbu. Jak se měří relevance výzkumných výstupů?

Ing. Očko: Rádi bychom nastavili přesnější indikátory pro způsob vyhodnocování projektů. To znamená reálně se snažit o to, aby docházelo k lepší implementaci výsledků do praxe. Procházíme si proto implementační plány jednotlivých projektů. Jak ukazují výsledky průběžného vyhodnocení aplikace implementačních plánů, především z programu Alfa, velká část implementačních plánů není implementována takovým způsobem, jaká byla původní představa. Ono to však vždy úplně nejde, protože je to výzkum, některé výstupy řešitel původně ani neočekával. Je potřeba stanovit si priority, aby implementační plány byly lépe naplňovány. Nasměrovat jednotlivé programy více na reálné potřeby průmyslu. Například na preferovaný Průmysl 4.0

MM: Co byste navrhl změnit v systému vyhlašování veřejných soutěží a realizace projektů?

Ing. Očko: Chci se zaměřit zejména na snížení administrativní náročnosti. Snížit počet stupňů hodnocení, počet externích hodnotitelů. Jednou z priorit je zvětšit interní kapacitu TA ČR na hodnocení projektů. Pokud se zvýší interní odborná kapacita TA ČR, nebudeme potřebovat tři externí posudky, ale budou stačit na projekt třeba dva, což sníží administrativní náročnost a také zvýší kompetenci TA ČR.

MM: Jak nahlížíte na problematiku udržitelnosti, finanční soběstačnosti, výzkumných pracovišť po skončení dotačního programu?

Ing. Očko: Problém spatřuji ve využití infrastruktur. Otázka zní, jakým způsobem zhodnotit obrovskou investici, kterou Česká republika, zejména s využitím evropských fondů, zrealizovala do výzkumných infrastruktur v minulém období.

MM: Můžete být konkrétnější?

Ing. Očko: Byly to v konečném důsledku desítky miliard, které šly primárně do celkem 48 VaVpI center, šesti velkých, dvaačtyřiceti malých. Tato centra byla financována z Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace ze sekce Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Je to obrovský potenciál, kdy také Evropská komise chce vidět udržitelnost, ve smyslu toho, aby centra fungovala a naplňovala původní cíle. Musejí nutně generovat aplikované výsledky. Je nutné propojit infrastrukturu z operačního programu zaměřeného na posilování výzkumného, vývojového a proinovačního potenciálu České republiky, a to především prostřednictvím vysokých škol, výzkumných institucí a jejich spolupráce se soukromým sektorem. Podpořit vybavení výzkumných pracovišť moderní technikou, budování nových výzkumných pracovišť a zvyšování kapacity terciárního vzdělávání. Zapojit podniky do společných projektů, aby se definovaly společné výzkumné agendy. Zrychlit proces komercializace výsledků vědy a výzkumu tak, aby se co nejdříve ověřilo jejich tržní využití a dostaly se na trh ve formě spin-off nebo prodeje licence. Tím se též usnadní spolupráce se soukromými investory a napomůže to jejich většímu zapojení do financování komercializace výzkumu a vývoje.

„Soukromý sektor dává do výzkumu a vývoje prakticky větší objem finančních prostředků, než poskytuje stát, což hodnotím jako pozitivní trend,“ říká v rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum Petr Očko, předseda Technologické agentury ČR.

MM: Důležitou činností, kterou TA ČR zabezpečuje, je také rozvoj mezinárodní spolupráce v oblasti aplikovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací a spolupráce s obdobnými agenturami v zahraničí.

Ing. Očko: Od prosince roku 2010 je TA ČR členskou agenturou Evropského sdružení inovačních agentur Taftie. Tato asociace vznikla před více než dvaceti lety za účelem dobrovolného šíření zkušeností a dobrých praxí mezi evropskými institucemi angažovanými na poli podpory výzkumu, vývoje a inovací. Taftie je pro TA ČR zdrojem inspirace. Například v problematice tzv. interních hodnotitelských kapacit. Většina tuzemských poskytovatelů podpory pro hodnocení návrhů projektů využívá tzv. externí hodnotitele, tedy hodnotitele, kteří nejsou zaměstnanci poskytovatele a hodnotí návrhy projektů na základě ad hoc pracovně-právního vztahu, který je uzavřen pro hodnocení konkrétních projektových žádostí. V příštím roce bude TA ČR Taftie předsedat, což je pro nás velká čest a prestižní záležitost.

MM: Děkuji za rozhovor a přeji TA ČR, aby efektivně podporovala oblast výzkumu a inovací a byla prospěšná tuzemským firmám v jejich konkurenceschopnosti.

Mgr. Zbyněk Koukolík

zbynek.koukolik@mmspektrum.com

Reklama
Vydání #7,8
Kód článku: 160751
Datum: 29. 06. 2016
Rubrika: Servis / Rozhovor
Autor:
Firmy
Související články
Výzkum rozděluji pouze na dobrý a špatný, říká Libor Kraus

Prezident Asociace výzkumných organizací Libor Kraus se pohybuje v oblasti výzkumu a vývoje 30 let. Jaká vidí pozitiva, úskalí a rezervy v této důležité součásti našeho ekonomického růstu? Na to jsme se ho zeptali v rozhoru, který poskytl redakci MM Průmyslového spektra.

Stroje rostou se zákazníkem, říká pamětník českého obrábění Miroslav Otépka

Česká republika si v letošním roce připomíná 100 let od svého vzniku. Mezinárodnímu strojírenskému veletrhu v Brně je 60 let. Redakce MM Průmyslového spektra se rozhodla také zavzpomínat a k rozhovoru pozvala Miroslava Otépku, který stál u zrodu konstrukce a výroby českých obráběcích strojů. Miroslav Otépka se z profese dělníka vypracoval na respektovaného majitele jedné z největších českých strojírenských firem. Aktivita, optimismus a dobrá nálada ho neopouštějí ani ve věku, kdy se jiní věnují odpočinku. Možná je to jeho filozofií a jak sám říká: „Práce mi nikdy nic nevzala, vše, co jsem dělal, dělal jsem rád.“

Cesta k budoucímu růstu vede přes investice

Rok 2020 by se dal přejmenovat na Rok černých labutí. Ekonomové k těmto původem australským ptákům přirovnávají události, které nikdo nečeká a které hluboce zasáhnou samotné základy hospodářství. Tak jako to dokázala pandemie nového typu koronaviru. Ze dne na den donutila vlády, aby vypnuly na několik měsíců nejen českou, ale také další klíčové ekonomiky pro české exportéry.

Související články
Závěrečné oponentní řízení CK-SVT

V dubnu 2012 byl na půdě Fakulty strojní ČVUT v Praze oficiálně zahájen osmi letý projekt Centrum kompetence - Strojírenská výrobní technika v rámci dotačního programu Technologické agentury ČR. Projekt byl úspěšně ukončen ke konci roku 2019 a v červnu 2020 proběhlo Závěrečné oponentní řízení ve firmě TOS Varnsdorf, jednoho ze spoluřešitelů.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
České obráběcí stroje stále splňují nejpřísnější parametry pro uplatnění

V červnu tohoto roku byl zvolen prezidentem Svazu strojírenské technologie Jan Rýdl ml. Mezi jeho priority patří návrat duálního vzdělávání do českého školství. Více chce také podpořit spolupráci firem s vysokými školami, prosazovat zájmy českých strojařů v zahraničí a ve státní správě. Rychlé tržní změny vnímá jako největší výzvu pro management všech firem.

Prognózovat vývoj ekonomiky by bylo jednodušší, kdyby šlo jen o ekonomiku, říká ekonom Miroslav Zámečník

Složitá geopolitická situace natolik ovlivňuje ekonomické světové dění, že s jistotou prognózovat vývoj české ekonomiky není jednoduché. Klasické spouštěče, které ohlašují krizi, nefungují. Kdo dnes v recesi uspěje, proč je ČR pořád pro zahraniční investory zajímavá a která firma se budoucnosti bát nemusí? To jsou témata, nad kterými redakce MM Průmyslového spektra diskutovala s hlavním analytikem České bankovní asociace Miroslavem Zámečníkem.

O budoucnost českého průmyslu strach nemám říká prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák

Při příležitosti konání MSV v Brně oslovila redakce MM Průmyslového spektra výraznou osobnost českého byznysu – prezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslava Hanáka.Povídali jsme si s ním o tom, žese našemu průmyslu mimořádně daří, jaká jsou největší rizika pro další růst tuzemské ekonomiky, jak vnímá státní podporu v oblasti podnikání a proč fandí Evropské unii, přestože si myslí, že je to byrokratický moloch.

Jsme zemí malých firem a živnostníků?

Podařilo se po více než 25 letech v České republice obnovit řemeslnou tradici a drobné podnikání, nebo jsou páteří českého průmyslu pouze velké firmy a nadnárodní společnosti? Jaký je český živnostník, co ho trápí a jaká je v této oblasti aktuální situace?

Mezinárodní technologická a výzkumná spolupráce

Na sklonku loňského roku se v hotelu Corinthia Prague v Praze konala výroční konference sítě Enterprise Europe Network v České republice, kterou uspořádalo Technologické centrum AV ČR ve spolupráci s International Chamrer of Commerce Česká republika a Centrem pro regionální rozvoj. Hlavním mottem konference byla podpora mezinárodní technologické a výzkumné spolupráce se zeměmi mimo EU.

Cesty ke zvýšení konkurenceschopnosti ruského strojírenství

Viceprezident Svazu strojírenství Ruské federace profesor Vladimír Vladimírovič Gutěnjov byl v nedávné době zvolen poslancem Státní dumy Ruské federace a jmenován prvním náměstkem předsedy Výboru Státní dumy Ruské federace pro průmysl. Nejen z tohoto důvodu jsme ho požádali o rozhovor. Jeho podstatnou část přinášíme nyní a v některém z příštích vydání MM Průmyslového spektra pak budeme prezentovat jeho další myšlenky.

V on-line byznysu chybí lidská chemie

Online platforma se i díky pandemii koronaviru stala hitem posledních tří měsíců. Někteří podnikatelé dokonce tvrdí, že se velká část byznysu a obchodování přesune do online prostředí. Bude tento fenomén přetrvávat, změní se konečně české montovny na podniky s přidanou hodnotou, a proč by Čechům mohla i krize prospět? Na to jsme se zeptali ekonoma a člena Národní ekonomické rady vlády Lukáše Kovandy.

Podpora rozvoje mladých technologicky orientovaných firem

Je všeobecně známo, že zejména v počátečních fázích podnikání či inovačního cyklu, kdy firma vyvíjí nový, nebo modifikuje již existující produkt pro zcela nové využití, vzniká celá řada otázek spojených s designem produktu, se strategií jeho komercializace, s definicí vhodných zahraničních trhů a se smysluplným byznys modelem. Jedná se o kritickou fázi rozvoje firem, protože jen malé části z nich se podaří touto fází projít bezi zásadních problémů.

Na kapitánském můstku strojíren

Ing. Jiří Rosenfeld, CSc. vloni oslavil sedmdesáté narozeniny a je znám svými velmi zajímavými, až kontroverzními názory, které ale mají svou logiku. Stojí v čele společnosti Slovácké strojírny ve funkci generálního ředitele od roku 1997, v roce 1999 se stal předsedou představenstva, v dozorčí radě ale působil již od roku 1993. Za přínos regionu a podnikání v něm se stal v roce 2014 Osobností roku Zlínského kraje a v roce 2017 se pak dostal do finále soutěže EY podnikatel roku.

Strojírenské fórum 2018: Inteligentní výroba

Další z již tradičních setkání odborníků (nejen) z oblasti výroby – podzimní Strojírenské fórum – se odehrálo 8. listopadu, tentokrát v prostorách Ústavu výrobních strojů a zařízení a RCMT FS ČVUT v Praze.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit