Témata
Reklama

Reference jsou podstatné

11. 12. 2002

Vladimír Plašil

MM:Pane řediteli, i když se dá předpokládat, že většina čtenářů vaši společnost zná, mohl byste ji alespoň v krátkosti představit, zejména z hlediska obchodovaného sortimentu?

Ing. Plašil: Akciová společnost ALTA je zahraničněobchodní společnost, zaměřená na vývoz strojírenských zařízení do zemí SNS a na dovoz surovin ze stejného teritoria. Mezi strojírenskými komoditami, se kterými obchoduje, zejména v Rusku a Bělorusku, jsou nejdůležitější položkou obráběcí a tvářecí stroje od českých výrobců.
Reklama
Reklama
Reklama

MM: Charakterizujte prosím současnou technickou úroveň českých obráběcích a tvářecích strojů a jejich konkurenceschopnost na zahraničních trzích a v tuzemsku.

Ing. Plašil: Většina českých výrobců obráběcích a tvářecích strojů je schopna nabídnout velmi dobré technické parametry a moderní konstrukci svých strojů, a to za ceny, které náš zákazník považuje za zajímavé. V zemích SNS jsou z minulého období tradiční značky našich strojů velmi rozšířené, avšak při prodeji nových strojů nestačí jen dobrá zkušenost s předcházejícím zařízením téhož výrobce. Je nutné přesvědčit zákazníka o vysoké užitné hodnotě současných českých strojů, a to se vcelku daří.

MM: Jaká je současná poptávka po strojích a jakým směrem se bude ubírat?

Ing. Plašil: Poptávka na trzích, které zpracováváme, bude výrazně stoupat a zájem bude především o zařízení umožňující využití nových technologií, vysokých řezných rychlostí a odpovídajících nástrojů.

MM: Jak byste charakterizoval úroveň českých výrobců z hlediska personální, konstrukční a technologické vybavenosti v evropském kontextu?

Ing. Plašil: Dle mého názoru je mezi našimi výrobci obráběcí a tvářecí techniky celá řada podniků, které splňují moji představu o úspěšném podniku schopném prosadit se v Evropě i ve světě. Vede je management s promyšleným podnikatelským záměrem, nebojí se vsadit na nová konstrukční řešení svých výrobků a dokáží investovat dostatek prostředků do zvýšení technologické vybavenosti. Bohužel těchto zářných příkladů není mnoho a určitě je na místě obava o to, jak jiné naše podniky obstojí při srovnání se zahraniční konkurencí.

MM: Jak vaši dodavatelé reagují na současné požadavky trhu? Jak se díváte na problematiku marketingově orientovaného výzkumu a vývoje

Ing. Plašil: Dodavateli naší společnosti jsou výrobci obráběcích a tvářecích strojů. Ti, kteří jsou v dobré kondici, jsou schopni v technickém vývoji a konstrukci strojů reagovat na požadavky trhu. Tam, kde je situace ve výrobním podniku složitá, začíná se projevovat nižší schopnost nabídnout zajímavé technické řešení a nabídnout zákazníkovi to, co potřebuje.

MM: Jaká exportní teritoria jsou pro vás zajímavá? Jak velkou část tržeb představuje export?

Ing. Plašil: Naše společnost se snaží o maximální záběr ve všech zemích SNS, ale nejzajímavější je pro nás samozřejmě Rusko – a to nejen Moskva a Moskevská oblast, ale také další průmyslové regiony, ať již v Evropě nebo za Uralem. Podíl exportních a importních dodávek se rok od roku různí, obecně jej lze ohodnotit jako vyrovnaný.

MM: Jaký bude podle vás vývoj marží obchodních společností za situace, kdy se zvyšují tuzemské náklady a pokračuje celosvětový trend snižování ceny finálních výrobků?

Ing. Plašil: Dovolte mi polemizovat, zda se skutečně snižují ceny finálních výrobků, jsou-li na nejvyšší technické úrovni a výsledkem moderního vývoje, a zda nejsou pohyby v cenové úrovni pouze odrazem zostřeného boje o ovládnutí trhu nebo o přežití, zvláště v poslední době. Marže obchodních společností, které budou nabízet maximální komplexnost služeb při odbytu strojů, se pravděpodobně přizpůsobí současnému boji o trh, ale musejí rozhodně pokrýt náklady na čím dál složitější prodej strojů a zařízení.

MM: Jakou úlohu hrají v současné době a jak se budou vyvíjet obchodní společnosti za situace, kdy většina podniků usiluje o přímý vztah s odběratelem?

Ing. Plašil: Ukazuje se, že přímý prodej od výrobce k odběrateli je velmi příjemný, když už je odběratel nalezen a když se zjistí, že je schopen a připraven odebírat na bázi standardních obchodních a finančních podmínek. Jako generální ředitel obchodní společnosti musím ovšem připomenout, že varianta přímého prodeje na odběratele má svoje značná omezení a že obchodní společnosti jsou schopny nabídnout svoje zastoupení na konkrétním trhu, vyhledat tam potenciálního zákazníka a připravit zpracování nového obchodního projektu včetně vyřešení financování, a to s takovými obchodními podmínkami pro výrobce, že je zbaví většiny obchodních i finančních rizik.

MM: Jak hodnotíte současnou úroveň proexportní politiky státu?

Ing. Plašil: Samozřejmě že ve srovnání se situací v polovině 90. let jsme dnes úplně jinde. Nicméně věřím, že koncepce proexportní politiky, která se v současné době zpracovává, bude opět výrazným krokem kupředu. Naše společnost má určitě štěstí i v tom, že zastupitelské úřady v zemích našeho působení (Ruská federace, Ukrajina a Bělorusko) by mohly v řadě případů sloužit jako příklad aktivní podpory domácích exportérů.

MM: Jaké metody financování vývozu používáte a jaký máte pohled na současné přístupy bank k profinancování obchodu strojírenskými výrobky?

Ing. Plašil: Společnost využívá velkou část spektra bankovních produktů, které financují její vývozní potřeby (včetně služeb EGAP a ČEB) stejně jako související výrobní potřeby našich partnerů. Máme reálné zkušenosti s projektovým financováním (tj. dlouhodobé zdroje a s tím související bankovní produkty), tak i s financováním zbožových dodávek do zahraničí. Nabízené produkty jsou dle našeho mínění dostačující, rovněž si nemůžeme ve většině případů stěžovat na jejich cenové parametry. Vzhledem k našemu cílovému teritoriu bychom uvítali možnost řešit větší část dodávek bez nutnosti pojištění EGAP. Náklady na pojištění se mohou v některých případech stát limitujícím faktorem znevýhodňujícím financování z ČR oproti našim konkurentům.
Reklama
Vydání #12
Kód článku: 21255
Datum: 11. 12. 2002
Rubrika: SST představuje / Rozhovor
Autor:
Firmy
Související články
Krizový manažer v kokpitu transformace českého letectví

Český letecký a kosmický průmysl nikdy nestál před takovou příležitostí — a zároveň takovým tlakem na výkon — jako dnes. Armáda přechází z ruských platforem na americké, nakupuje drony, v roce 2024 podepsala kontrakt na pořízení 24 strojů F-35A a hledá průmyslové partnery, kteří tuto transformaci zvládnou technicky i kapacitně. Na to, aby se z přezbrojovacích kontraktů staly skutečné investice do českých kompetencí, a ne jen nákupy ze zahraničí, dohlíží člověk ve dvou navzájem se prolínajících rolích: jako ředitel LOM Praha — státního podniku stojícího v centru servisní a výcvikové infrastruktury české armády, a od července 2025 jako prezident Asociace leteckého a kosmického průmyslu, sdružující 55 členů s obratem téměř 40 miliard korun. Tím člověkem je Mgr. Jiří Protiva.

Všude kolem nás jsou stroje

Když se řekne mechatronika, modulární motion struktury či dynamika obráběcích strojů, mnohým z nás se lehce zatočí hlava. Pro profesora Petera Demeče z košické TUKE je to však denní chléb, hobby i celoživotní láska v jednom. A že mu to ladí opravdu mistrovsky, potvrdil i letošní Mezinárodní strojírenský veletrh v Brně, odkud si odvezl ocenění Osobnost českého strojírenství, udělované z iniciativy MM Průmyslového spektra.

Kompasem firmy je její smysl

Proč by měl manažer místo otázky „jak“ začít otázkou „proč“? A co má společného Viktor Frankl s Nassimem Talebem? Na otázky Jana Košturiaka odpovídá Rastislav Silný, fyzik, podnikatel a autor knihy Ako prežiť a zvíťaziť v chaose dnešného sveta.

Související články
Od subdodávek k finalistům: Kam míří český export?

Doktor Rudolf Klepáček je fyzikální inženýr, který se stal architektem české exportní politiky. Od února 2026 stál v čele agentury CzechTrade a od srpna téhož roku vede novou státní agenturu CzechBusiness, která vznikla integrací CzechTradu a CzechInvestu do jednoho celku. V otevíracím rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum mluví bez diplomatických zkratek: o tom, proč firmy navázané na automobilový průmysl jedou v zajetých kolejích, ze kterých by dávno měly vyskočit, proč LinkedIn nikdy nenahradí fyzické ověření obchodního partnera, a také proč je lokalizace slovem, na které české strojírenské firmy při exportu nejčastěji zapomínají.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Budoucnost, která se nedá "vyklikat" online

„Brno“ se v češtině stalo synonymem pro výstaviště. Tato věta není marketingová fráze – je to sociologický fakt, který potvrzují průzkumy. A přesto si každý ředitel firmy, který podepisuje fakturu za účast na veletrhu, dříve nebo později položí otázku: má to ještě smysl? Jan Kubata, generální ředitel společnosti Veletrhy Brno, na ni odpovídá z pozice, která je v Česku unikátní. Jeho pestrý životopis zahrnuje kapitoly od vrcholového sportovce přes úspěšného podnikatele a primátora až po šéfa zahraniční sítě agentury CzechTrade v Chicagu. Dnes stojí v čele největší veletržní správy ve střední Evropě a odpovídá za to, aby nejen Mezinárodní strojírenský veletrh zůstal relevantní i v době digitální transformace a tlaku na efektivitu.

Kdo bude stát u vašich strojů za pět let?

Otázka v titulku již dávno přestala být řečnická. Průmyslové firmy dnes bojují o každého technologa, CNC programátora či vývojového inženýra a začínají si uvědomovat, že řešení se nenachází na náborových portálech, ale v učebnách průmyslových škol. Spolupráce mezi školami a podniky však stále často závisí spíše na osobních vztazích než na funkčním systémovém nastavení. Petr Bannert, ředitel odboru středního, vyššího odborného a dalšího vzdělávání MŠMT, je člověkem, který má metodiku a strategii odborného školství v ČR doslova pod palcem.

AI překlad je rychlý, ale pozor na terminologii

Automatizovaný překlad dokumentů se v průmyslové praxi často používá k urychlení překladu technické dokumentace vcelku běžně. U návodů, servisních instrukcí, technických listů nebo interních standardů však nestačí, aby překlad „přibližně dával smysl“ – rozdílný překlad termínů totiž může znamenat zbytečné kontroly, opakované opravy i nejasnosti v komunikaci.

Bezpečnost není administrativa. Je to podmínka přežití

Genpor. Ing. Vladimír Vlček, Ph.D., MBA, zasvětil přes 40 let profesionální hasičině. Jako generální ředitel Hasičského záchranného sboru ČR velí sboru čítajícímu přes 92 000 hasičů, z čehož je zhruba 12 000 profesionálů a přibližně 80 000 dobrovolníků v obcích i podnicích. V otevíracím rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum ale nepřichází jako ten, kdo hasí – přichází jako ten, kdo varuje. Moderní průmysl nasazuje lithiové baterie, vodík, lasery a aditivní výrobu. Každá z těchto technologií přináší jiný typ rizika. A systém požární ochrany za těmito změnami zaostává. Podle generála Vlčka to není problém hasičů. Je to problém manažerů, kteří si myslí, že bezpečnost je administrativa.

Revoluce není o technologiích, ale o lidech

Umělá inteligence přestává být v českém průmyslu abstraktním pojmem a stává se reálnou podporou efektivity konkrétních firem. (Nejen) o tom, jak vlastně AI v průmyslu správně využívat a zda jsou důležitější technologie, nebo lidé, jsme hovořili s Romanem Stolejdou ze společnosti Inovatix.

AI změní strojařinu k nepoznání

Pozvání k rozhovoru ze série „Jak to vidí autority v oboru AI“ přijal Jan Romportl, který patří k nejvýraznějším tvářím české AI scény, a to s unikátním přesahem od hlubokého akademického výzkumu až po vysoký byznys. Jako bývalý ředitel centra umělé inteligence v O2 Czech Republic a současný nezávislý konzultant pomáhá korporacím i státní správě pochopit nejen možnosti spojené s nástupem obecné umělé inteligence (AGI), ale i její rizika. Ve svých veřejných vystoupeních se často zaměřuje na strukturální změny společnosti, bezpečnostní rizika a filozoficko-technické aspekty AI.

Život českých značek: potravinářství

V seriálu o českých značkách tentokrát nahlédneme do světa potravinářství, konkrétně do Plzeňského Prazdroje. O logistice, bohaté historii i ambiciózní budoucnosti jednoho z nejznámějších českých pivovarů jsme hovořili s Tomášem Sedláčkem, manažerem skladování Plzeňského Prazdroje CZ/SK.

Klíčem k úspěchu je odvaha jít na globální trh s vlastní kůží a produktem

Pavel Diviš je mužem více světů – precizní strojařiny a vysoké byznysové diplomacie. Jako majitel společnosti TGS, předseda Česko-taiwanské obchodní komory a zároveň ambasador Druhé ekonomické transformace vidí trhliny v tradičním modelu českého průmyslu jasněji než většina ostatních. V otevíracím rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum mluví otevřeně o tom, proč se z „dílny Evropy“ musí stát sebevědomá mozkovna s vlastním výrobkem, v čem nás brzdí evropská ideologie, proč je pro budoucnost našich technologií zajímavé partnerství s asijskými tygry a v čem by mohla být spolupráce s nimi přínosná.

Nemusíte být první, ale nesmíte zaostat

K dalšímu rozhovoru ze série „Jak to vidí autority v oboru AI“ jsme pozvali konzultanta a technologického vizionáře Martina Krčka. Specializuje se na implementaci umělé inteligence, automatizaci a robotiku a pomáhá firmám transformovat se v agilní, daty řízené organizace připravené na éru čtvrté průmyslové revoluce.

Inženýrské mistrovství je naším šperkem

Jen málokteré jméno je v novodobé historii českého strojírenství spjato s jednou značkou tak pevně jako Antonín Růžička a Wikov. Za 23 let, během nichž stál v čele této průmyslové skupiny, proměnil ve spolupráci s Martinem Wichterlem trosky tradičních fabrik na globálního hráče, který definuje špičku v oboru ozubených kol a převodových mechanismů. Muž, který prošel érou divoké transformace, krizemi i obdobím masivního růstu, se k 1. lednu 2026 rozhodl opustit roli generálního ředitele a vydat se vlastní cestou.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit