MM:Pane řediteli, i když se dá předpokládat, že většina čtenářů vaši společnost zná, mohl byste ji alespoň v krátkosti představit, zejména z hlediska obchodovaného sortimentu?
Ing. Plašil: Akciová společnost ALTA je zahraničněobchodní společnost, zaměřená na vývoz strojírenských zařízení do zemí SNS a na dovoz surovin ze stejného teritoria. Mezi strojírenskými komoditami, se kterými obchoduje, zejména v Rusku a Bělorusku, jsou nejdůležitější položkou obráběcí a tvářecí stroje od českých výrobců.
MM: Charakterizujte prosím současnou technickou úroveň českých obráběcích a tvářecích strojů a jejich konkurenceschopnost na zahraničních trzích a v tuzemsku.
Ing. Plašil: Většina českých výrobců obráběcích a tvářecích strojů je schopna nabídnout velmi dobré technické parametry a moderní konstrukci svých strojů, a to za ceny, které náš zákazník považuje za zajímavé. V zemích SNS jsou z minulého období tradiční značky našich strojů velmi rozšířené, avšak při prodeji nových strojů nestačí jen dobrá zkušenost s předcházejícím zařízením téhož výrobce. Je nutné přesvědčit zákazníka o vysoké užitné hodnotě současných českých strojů, a to se vcelku daří.
MM: Jaká je současná poptávka po strojích a jakým směrem se bude ubírat?
Ing. Plašil: Poptávka na trzích, které zpracováváme, bude výrazně stoupat a zájem bude především o zařízení umožňující využití nových technologií, vysokých řezných rychlostí a odpovídajících nástrojů.
MM: Jak byste charakterizoval úroveň českých výrobců z hlediska personální, konstrukční a technologické vybavenosti v evropském kontextu?
Ing. Plašil: Dle mého názoru je mezi našimi výrobci obráběcí a tvářecí techniky celá řada podniků, které splňují moji představu o úspěšném podniku schopném prosadit se v Evropě i ve světě. Vede je management s promyšleným podnikatelským záměrem, nebojí se vsadit na nová konstrukční řešení svých výrobků a dokáží investovat dostatek prostředků do zvýšení technologické vybavenosti. Bohužel těchto zářných příkladů není mnoho a určitě je na místě obava o to, jak jiné naše podniky obstojí při srovnání se zahraniční konkurencí.
MM: Jak vaši dodavatelé reagují na současné požadavky trhu? Jak se díváte na problematiku marketingově orientovaného výzkumu a vývoje
Ing. Plašil: Dodavateli naší společnosti jsou výrobci obráběcích a tvářecích strojů. Ti, kteří jsou v dobré kondici, jsou schopni v technickém vývoji a konstrukci strojů reagovat na požadavky trhu. Tam, kde je situace ve výrobním podniku složitá, začíná se projevovat nižší schopnost nabídnout zajímavé technické řešení a nabídnout zákazníkovi to, co potřebuje.
MM: Jaká exportní teritoria jsou pro vás zajímavá? Jak velkou část tržeb představuje export?
Ing. Plašil: Naše společnost se snaží o maximální záběr ve všech zemích SNS, ale nejzajímavější je pro nás samozřejmě Rusko – a to nejen Moskva a Moskevská oblast, ale také další průmyslové regiony, ať již v Evropě nebo za Uralem. Podíl exportních a importních dodávek se rok od roku různí, obecně jej lze ohodnotit jako vyrovnaný.
MM: Jaký bude podle vás vývoj marží obchodních společností za situace, kdy se zvyšují tuzemské náklady a pokračuje celosvětový trend snižování ceny finálních výrobků?
Ing. Plašil: Dovolte mi polemizovat, zda se skutečně snižují ceny finálních výrobků, jsou-li na nejvyšší technické úrovni a výsledkem moderního vývoje, a zda nejsou pohyby v cenové úrovni pouze odrazem zostřeného boje o ovládnutí trhu nebo o přežití, zvláště v poslední době. Marže obchodních společností, které budou nabízet maximální komplexnost služeb při odbytu strojů, se pravděpodobně přizpůsobí současnému boji o trh, ale musejí rozhodně pokrýt náklady na čím dál složitější prodej strojů a zařízení.
MM: Jakou úlohu hrají v současné době a jak se budou vyvíjet obchodní společnosti za situace, kdy většina podniků usiluje o přímý vztah s odběratelem?
Ing. Plašil: Ukazuje se, že přímý prodej od výrobce k odběrateli je velmi příjemný, když už je odběratel nalezen a když se zjistí, že je schopen a připraven odebírat na bázi standardních obchodních a finančních podmínek. Jako generální ředitel obchodní společnosti musím ovšem připomenout, že varianta přímého prodeje na odběratele má svoje značná omezení a že obchodní společnosti jsou schopny nabídnout svoje zastoupení na konkrétním trhu, vyhledat tam potenciálního zákazníka a připravit zpracování nového obchodního projektu včetně vyřešení financování, a to s takovými obchodními podmínkami pro výrobce, že je zbaví většiny obchodních i finančních rizik.
MM: Jak hodnotíte současnou úroveň proexportní politiky státu?
Ing. Plašil: Samozřejmě že ve srovnání se situací v polovině 90. let jsme dnes úplně jinde. Nicméně věřím, že koncepce proexportní politiky, která se v současné době zpracovává, bude opět výrazným krokem kupředu. Naše společnost má určitě štěstí i v tom, že zastupitelské úřady v zemích našeho působení (Ruská federace, Ukrajina a Bělorusko) by mohly v řadě případů sloužit jako příklad aktivní podpory domácích exportérů.
MM: Jaké metody financování vývozu používáte a jaký máte pohled na současné přístupy bank k profinancování obchodu strojírenskými výrobky?
Ing. Plašil: Společnost využívá velkou část spektra bankovních produktů, které financují její vývozní potřeby (včetně služeb EGAP a ČEB) stejně jako související výrobní potřeby našich partnerů. Máme reálné zkušenosti s projektovým financováním (tj. dlouhodobé zdroje a s tím související bankovní produkty), tak i s financováním zbožových dodávek do zahraničí. Nabízené produkty jsou dle našeho mínění dostačující, rovněž si nemůžeme ve většině případů stěžovat na jejich cenové parametry. Vzhledem k našemu cílovému teritoriu bychom uvítali možnost řešit větší část dodávek bez nutnosti pojištění EGAP. Náklady na pojištění se mohou v některých případech stát limitujícím faktorem znevýhodňujícím financování z ČR oproti našim konkurentům.