Témata
Reklama

S Misanem za sluncem, Nagoya, den třetí

13. 11. 2013
Roman Dvořák

Je absolventem oboru Strojírenská technologie Fakulty strojní ČVUT v Praze, kde nakonec kombinovanou formu doktorského studia po dlouhých letech nedostudoval (...). V roce 1997 nastoupil do vydavatelství Vogel Publishing na post odborného redaktora vznikajícího strojírenského titulu MM Průmyslové spektrum. V roce 1999 přijal nabídku od německého vlastníka outsourcingovat titul do vlastního vydavatelství. 

Dnes jsou na nás organizátoři milosrdnější a nechávají ranní odjezd na pozdější čas. Já osobně žiji v domnění, že až na 9.00 hod., pravdou je však odjezd “již” v 8.30 hod., což zjišťuji, když v 8.35 se v klidu přes lobby vracím ze snídaně. Další činnosti, které jsem měl během následujících třiceti minut v plánu realizovat (…), pozbývají platnosti a já se do sedmi minut včetně jízdy výtahem do 10-tého patra a zpět připojuji k naší skupině. Dvanáct minut zpoždění je však i pro nejvíce tolerantního Japonce, který vám neřekne negativní slovo, příliš. Snad to mé opakované omluvy a vysvětlování spravily.

Sedáme do mikrobusu, již pouze naše desetičlenná skupina (ostatní včerejší spoluúčastníci z celého světa mají dnes svůj separátní program) a společně s maďarským obchodním zástupcem a jeho ženou vyrážíme do firmy Brother, která je jak Misanem, tak i touto společností v jejích regionech zastupována. Cesta trvá necelou hodinu a my přijíždíme do areálu výrobce obráběcích strojů Brother.

Po tradičním vítání před vchodem do budovy se přesouváme, opět tradičně, do prezentační místnosti, kde nám je společnost představena.

Společnost Brother je předním světovým výrobcem závitořezných strojů

Úplně její první kořeny sahají do roku 1928, kdy na japonský trh uvedla svůj první produkt – šicí stroj. V této komoditě podniká i nadále a můžete se setkat s takovými technickými skvosty, jenž například disponují dotykovým displejem. Jaký muž by takovému high-tech zařízení odolal? U tohoto sortimentu zůstávají téměř třicet let a až teprve v roce 1954 rozšiřují svůj výrobní program o zařízení domácího I průmyslového použití – elektrické fény, vakuové čističe, pletací stroje domácí I průmyslové. V roce 1961 přichází konečně ta chvíle, kdy výrobní program se rozšiřuje na obráběcí stroje, zpočátku malé školní soustruhy a následně první závitovací stroje, roce 1985 jsou pak tyto stroje již CNC řízeny.

Nelze opomenout ještě další komodity této firmy, které bezesporu znáte – dřívější psací stroje (sedmdesátá léta minulého století) a následně kancelářská zařízení – telefony, skartovačky, kopírky, tiskárny, multifunkce, atd. Nepřehlédnutelná je I divize komunikačních technologií, kdy například v nedávné době vyvinuli software pro karaoke pro hrací zařízení Nintendo.

Vraťme se však k obráběcím strojům. Jak již bylo řečeno, v roce 1961 byla založena divize strojů pro obrábění. Výroba prvních CNC závitovacích center (Tapping Centres) byla zahájena v roce 1985. Vývoj těchto strojů byl zaměřen na vysokou rychlost a zároveň vynikající přesnost obrábění, snadné ovládání a cenovou dostupnost strojů. Tyto malé, rychlé a kompaktní stroje se uplatňují v různých oborech jako např. v automobilovém, elektrotechnickém či medicínském průmyslu.

Současný program je zaměřen na vysokorychlostní vrtací, frézovací a závitovací centra s pohyblivým stolem a vysokorychlostní vrtací, frézovací a závitovací centra s pohyblivým sloupem a pevným stolem.

Téměř jak za Rakouska-Uherska. Česko-slovensko-maďarská skupina strojařů ve firmě Brother.

Jak jsme měli možnost na vlastní oči vidět na montáži (bohužel však jsem I jako novinář neměl možnost fotit, na rozdíl od včerejší návštěvy Okumy), je kladen velký důraz na přípravu montáže, kontrolu dílů a komponent. Samotná montáž probíhá celkem ve čtyřech krocích na pracovištích, nazývaných buňky. Od mechanické až po elektronickou, v každém kroku vždy následuje kontrola. Jelikož se jedná o menší stroje, jsou z místa na místo montáže převáženy na paletových přepravnících. I tento japonský výrobce není vyjimkou a dodává svůj systém CNC řízení. Srdce stroje – vřetena jsou též vlastní výroby, smontovávají je v tzv. clean room, kde jsou dodržovány ty nejpřísnější požadavky na čistotu (pracovníci jsou ve speciálních oděvech, zakryté ruce a pře obličeje roušky) a teplotu a vlhkost vzduchu. Průchod zakázky výrobou, tedy čas montáže, trvá 15 hodin.

Pohled do jedné z částí showroomu, kde se odehrávaly demonstrace obrábění.

Po prohlídce montážních prostorů jsme se přesunuly do showroomu na ukázky obrábění, jenž probíhaly celkem na třech strojích, konkrétně na dvou vysokorychlostních frézovacích centrech S700 X1 a S500 X1 a novince, multifunkčním obráběcím stroji M140 X1. Ukázky byly maximálním důkazem toho, co všechno stroje dokáží zvládnout. Obráběly se díly různých tvarů z nástrojové oceli třídy 12.

Frézovací centrum S700 X1
Frézovací centrum S500 X1
Víceúčelové vysokorychlostní obráběcí centrum Brother M140 X1 se vyznačuje kombinací soustružení a frézování s vysokou produktivitou. Na obrázku dole je dále pohled do pracovního prostoru na obráběnou součást.
Diskutovalo se vždy a všude.

Demonstracemi jednotlivých obrábění naše odborná část zde končí a při té přležitosti při návratu na hotel se nabízí prostor pro krátké zamyšlení na japonskou filozofií podnikání. Je známé, že Japonci mají specifický přístup ke svému životu, ke své práci. Nezasvěcený člověk jen stěží chápe důvody, jež stojí za dílčími úspěchy v jednotlivých oborech. Možným poodhalením roušky tajemství může být filozofie, kterou ctí lidé v Okumě, v Brother, ale v Mori Seiki, Mazaku, Makinu a dalších významných tuzemských firem, nejen z oblasti výrobních strojů. Oni především razí myšlenku, že vše, na co oni myslí a co dělají, musí být v perfektní kvalitě. Jak zřejmé, řekneme. Ale… Oni svůj produkt – obráběcí stroj – berou specificky, dívají se na něj odlišnou optikou než my, Evropané či Američani. Zpočátku byly obráběcí stroje velmi vzdálené běžnému životu. To se postupem času zásadně měnilo. Auto, které řídíme, toustovač, který nám děla ranního společníka, počítače v našich kancelářích, tablety v domácnostech – to vše je sestaveno ze součástí vyrobených na obráběcích strojích. Kvalita těchto produktů pak samozřejmě závisí na kvalitě obráběcích strojů. A ta závisí na excelenci místa, kde vzniká. V tomto kontextu nejen japonské firmy vidí sebe sama jako výrobce, který udávají tempo a směr pro mnoho dalších dekád.

Nejlepší dostupnost charakterizují jednotlivé komponenty vlastní výroby z těch nejkvalitnějších materiálů a to vše v modulární konstrukci, přívětivém servisu a v maximálně dlouhých intervalech údržby. Druhý požadavek, nejvyšší produktivita, je docílena stroji s nejvyšší přesností, rychlostí, silou a krouticím momentem. Je nutné realizovat velké množství inovací v návrhu nových řešení s ohledem na automatizaci, manipulaci, měření a monitorovací procesy. Třetím, neméně důležitým je aspekt nejvyššího výkonu po celou dobu životnosti stroje. Ten spočívá především v dlouhodobé přesnosti dílčích komponent, dostupnosti náhradních dílů a příslušných služeb a samozřejmě zkušený personál prodejní i servisní. Důsledné naplňování těchto tří aspektů stojí za úspěchem nejen firem, které jsme zde za dva dny viděli, ale všech japonských výrobců, jež mají tuto filozofii vyrytou zlatým písmem. Mnoho úspěchů do dalších let!

Roman Dvořák
Nagoya, Japonsko

roman.dvorak@mmspektrum.com

Reportáž z prvního dne si můžete přečíst ZDE.

Reportáž z druhého dne si můžete přečíst ZDE.

Související články
Úsporná produktivita obrábění

Ve dnech 22. a 23. března se v předváděcím středisku společnosti Misan v Lysé nad Labem opět konal tradiční jarní odborný technický seminář firem Misan a Tungaloy. Letošní akce nesla titul Úsporná produktivita. Jak tento název napovídá, byl seminář zaměřen nejenom na představení produktových novinek japonských firem Okuma, Brother a Tungaloy, ale také na aktuální téma energetických úspor a ochrany klimatu.

Uplatnění kovového 3D tisku

Společnost Misan z Lysé nad Labem se aditivními technologiemi kovových dílů zabývá a tato zařízení v České republice distribuuje už osm let. Dalo by se říct, že je jedním z průkopníků s těmito technologiemi na českém trhu. Z toho pochopitelně vyplývají také její bohaté zkušenosti s touto relativně mladou výrobní disciplínou. Na otázky, kde tyto technologie nacházejí uplatnění a v jakých oblastech mohou vyniknout, jsme se ptali aplikačního inženýra pro kovové aditivní technologie Jana Hudce.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Nová řešení pro české strojírenství

Společnost Misan připravila pro letošní Mezinárodní strojírenský veletrh v Brně soubor exponátů, které cílí na bolavá místa českého strojírenství, jež je pod velkým tlakem na zvyšování produktivity výroby. Představovaná řešení nabízejí zvýšení bezobslužnosti provozů a snížení nároků na kvalifikovanou obsluhu výrobních systémů.

Nové japonské obráběcí stroje na EMO 2023

V „normálních“ dobách bývalo dobrým zvykem, že výrobci číslicově řízených obráběcích strojů si své největší novinky schovávali právě na evropský veletrh EMO – zejména pak, pokud se aktuální ročník pořádal v německém Hannoveru. Zaplněné výstaviště si (i díky své rozlehlosti) vynucovalo několikadenní pobyt, aby měl návštěvník vůbec šanci projít alespoň ty nejdůležitější pavilony. Největší novodobá pandemie lidské choroby vystavila celosvětovou stopku veškerým veletržním akcím (v prezenční formě) a někteří škarohlídi prorokovali nástup digitálních prezentačních platforem a zánik tradičních veletrhů. Letošní EMO v Hannoveru však slibuje opět velkou podívanou – soudě podle ohlášených novinek japonských výrobců Okuma, Brother a Okamoto.

Produktivita, automatizace, univerzálnost

Produktivita, automatizace a univerzálnost, to jsou témata, kterým se věnují letošní expozice firmy Misan na MSV v Brně. Skladba exponátů sahá od kusové (prototypové) přes malosériovou až po velkosériovou výrobu v technologiích třískového obrábění i v technologiích aditivních.

Unikátní portálová obráběcí centra

V srpnu letošního roku se tradiční japonský výrobce číslicově řízených obráběcích strojů, firma Okuma, pochlubil světu vynikajícím výsledkem v oblasti velkých obráběcích center. Právě v tomto měsíci totiž dodal již desetitisící portálový obráběcí stroj vlastní konstrukce, a samozřejmě také vlastní výroby.

Přidaná hodnota
obráběcích strojů

Ve strojírenské výrobě neustále roste požadavek na zvyšování poměru mezi užitnou hodnotou stroje
a jeho prodejní cenou. Obzvláště toto platí v subdodavatelském sektoru, kde nízká výrobní marže bývá klíčovým kritériem uzavřeného kontraktu. Obráběcí stroje jsou ve velké míře používány v sériové výrobě, a proto jejich výrobci hledají způsoby, jak zvyšovat svou produktivitu a zároveň zkracovat vedlejší nevýrobní časy. Navyšování produktivity vylepšením konstrukce obráběcích strojů má své fyzikální limity, proto se nové cesty hledají například ve schopnosti stroje pracovat v bezobslužném režimu, a to díky automatizaci výrobního procesu. Jednou z možností je aplikace průmyslových robotů pro obrobkovou, případně i nástrojovou manipulaci.

Robot ve stroji:
Automatizace pro obráběče všech velikostí

Robotická řešení Armroid a Standroid japonské společnosti Okuma redukují manuální zásahy, zvyšují využití stroje a zpřesňují výrobu. Evropský zástupce japonského výrobce obráběcích strojů předvedl na EMO Milán, co tato inovativní automatizace nabízí strojírenským podnikům všech velikostí.

Slyšet hlas uživatele

Nespornou výhodou kompletátora složitých výrobků je průběžná a vzájemná součinnost vlastních zaměstnanců ve vývoji, výrobě a následných úpravách všech komponentů finálního produktu. To platí zejména v podmínkách vlastní výroby těchto komponentů, kde přínosem je vyšší vzájemná koordinovanost a rychlá a pružná reakce na přání zákazníka. Není to však zadarmo.

Ztráty možno odřezávat

Máme pro vás dobrou zprávu: na trhu je novinka ve třídě obráběcích center s kuželem vřetena velikosti 30 od japonské firmy Brother, kterou v ČR zastupuje společnost Misan z Lysé nad Labem. Aby zvýšila produktivitu nového modelu Speedio W1000Xd1, firma Brother doslova „odřízla“ každý ztrátový čas.

Japonské brousicí stroje

Japonská společnost Okamoto působí na trhu již necelých sto let. Za dobu své existence vyprodukovala mnoho typů strojů, všechny však brousicí. Následující článek představuje historii tohoto tradičního japonského výrobce a průřez portfoliem brousících strojů.

Řídicí systém z vlastní dílny, 5. díl: Zákaznické aplikace, podpora automatizace

V předchozích článcích této série o řídicím systému Okuma OSP-P300A jsme se věnovali nejprve základnímu popisu filosofie a architektury systému. Navázali jsme informací o inteligentních funkcích a ve třetím pokračování se mluvilo o pokročilých technologických funkcích podporovaných OSP. Čtvrté pokračování bylo o Suite aplikacích a na závěr se dostáváme k zákaznickým aplikacím. Ne všechny, o kterých budeme mluvit, jsou u nás k vidění. Přesto jsme je zařadili v naději, že časem se objeví i u českých uživatelů strojů Okuma.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit